Vliv ekologického prostředku na životní prostředí: Studie z České republiky

Studie Fakulty technologie ochrany prostředí Vysoké školy chemicko-technologické v Praze zmapovala dopady činnosti průměrného Čecha na životní prostředí. Unikátnost studie tkví ve skutečnosti, že nebyl zkoumán jen vybraný vzorek populace, ale východiskem byly ověřené statistické údaje o milionech obyvatel České republiky.

Spotřeba energie a potravin jako hlavní faktory znečištění

Výsledkem je zjištění, že průměrný občan České republiky nejvíce zatěžuje životní prostředí spotřebou energií pro vytápění, klimatizaci a obecně chod domácnosti. „Spotřeba je vysoká a elektrická i tepelná energie se ve velké míře získává z fosilních zdrojů.

Druhou nejvýznamnější oblastí znečištění je spotřeba potravin, kde se potkává několik nepříznivých faktorů. Češi například dávají tradičně ve velkém přednost vepřovému masu, jehož chov je energeticky velmi náročný, protože samo prase spotřebuje mnoho potravy, než dojde k jeho porážce.

Chov hovězího dobytka je sice ještě náročnější, ale tím, že se nedostává na tuzemské talíře tak často, je dopad jeho konzumace na životní prostředí v úhrnu menší.

„Podstatnou roli hraje také enormní plýtvání. Třetina potravinové produkce se vůbec nedostane ke zpracování, druhá třetina se vyhodí při výrobě konečných produktů nebo ji vyhodí sami spotřebitelé,“ vysvětluje Kočí.

Čtěte také: Vliv Energie na Přírodu

„Svérázným problémem jsou pak biopaliva první generace - tedy řepka v české krajině. Zde se potkává energetika s produkcí potravin.

Podle Vladimíra Kočího ale není cílem autorů radit ostatním, aby jedli méně vepřového masa nebo mrzli ve svých obývacích pokojích.

Odpady a paliva

Z výsledků studie, publikované v mezinárodním odborném časopise Science of the Total Environment, mimo jiné také vyplývá, že odpadové hospodářství v českém kontextu není takovým problémem, jak by se ze zpráv zaplavujících veřejný prostor mohlo zdát.

„Čímž neříkáme, aby lidé přestali třídit odpady nebo se snažili snižovat jejich množství, to bude mít smysl vždycky, stejně jako předcházení vzniků odpadů tím, že se zbytečné věci nebudou vůbec kupovat.

Doprava a spotřeba energie

Ještě tam chybí ale vypíchnout dopravu. Její stopa je obrovská - není to totiž jen uhlíková stopa, ale vysoké nároky na udržení infrastruktury a výroba samotných dopravních prostředků (což přináší mj. i další druhotnou uhlíkovou stopu). Navíc to není je česká stopa - výroba letadel je dnes také mezinárodní.

Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu

Doprava je nižší kvůli zprůměrování, kde se započítává množštví neřidičů (do 18 let, nevlastnící auto, dobrovolné neřidiče, starší důchodce atp.). Zároveň je nižší v porovnání s energiemi na topení, teplou vodu a elektřinu.

To je dost zapříčiněno díky energetickému mixu, klimatickým podmínkám, a do určité míry zbytečnému přetápění.

Metoda LCA se snaží zahrnout celý řetězec (tedy např. nejenom palivo, ale i dopravní prostředek a infrastrukturu). Takže např. Jahody konzumované u nás budou mít i emise ze zahřívání skleníku ve Španělsku a na výrobu hnojiv v uhelných elektrárnách v Číně. Vše to, ale bude uhlíková stopa českého spotřebitele.

Postoje obyvatelstva k životnímu prostředí

M. 1. prostředí se na postojích obyvatelstva projevuje dvěma způsoby.

• A. roce 1985 provedli Ing. J. Vavroušek, Ing. K. Jech, Ing. L. Blažek, CSc.
• E. - studenti 3. - studenti 4. právnické fakulty Univerzity J.E.

stupnici hodnocení, kde č. 1 bylo nejlepší, č. 5 nejhorší a č. názoru". - 1985) kvalita prostředí výrazně zhoršila.

Čtěte také: Které zdroje energie jsou nejméně škodlivé?

případný růst cen paliv a energie. VŠZ v Praze).

spotřeby. "ekologických" investic.

tolerovat. energií vypínáním nebo omezováním topení v noci a v době, kdy je byt prázdný.

teplotu v bytě větráním. poplatků za vodu spojeným se snížením její spotřeby.

občanských postojů) zlepšit kvalitu prostředí. naznačené možnosti ovlivňování životního prostředí.

• B. dnech 10. 2 až 19. 2. celkově, zvláště pak jaderné.

Osobní postoje čs. Ochota čs. čs. dovozu elektřiny za cenu zvýšení výdajů za ni.

dětmi do 15 let (4 %) a vysokoškolsky vzdělaní lidé (8 %). s dětmi do 15 let (10 %) a středoškolsky vzdělaní lidé (11 %).

zrušit. dovoz. 1990 se mezi čs. energie. stejně, nebo dokonce ještě méně elektřiny než v roce průzkumu.

mínění, že ve výrobě elektrické energie máme být soběstační.

• C. dnech 21. - 29. 6. ČSFR". Zúčastnilo se 1 087 respondentů.

některých výzkumech IVVM zkoumány názory čs. prostředí jako na součást hlavního zkoumaného problému.

peněženky. (57 % občanů a nejčastěji ve všech zkoumaných skupinách). oblastí s lepším stavem životního prostředí.

něčem uskrovnit. životního prostředí. Toto zjištění nebylo překvapující.

více prostředků. občané v lidské lhostejnosti a nedisciplinovanosti. faktor, a to neznalost lidí o důsledcích jejich chování.

úroveň průmyslové výroby a zprostředkovaně i stav hospodářství. výchova.

hospodářství přisuzován průmyslové výrobě, energetice a dopravě. škodí ŽP a to do doby než budou k dispozici neškodné.

denně a 21 % občas. 39 % jej naopak zásadně nepoužívá.

otázek bylo možno shrnout následovně. byli občané ochotni se uskrovnit a přinést určité oběti.

užitečné, také škodí. vyjadřovali uváženě. spíše neochotu (saponáty na praní).

občany byl jednoznačný: od r. D. výzkum r. V průzkumu r. znění následující otázky z průzkumu r.

• E. šetření postojů obyvatelstva ke zvolenému aktuálnímu tématu.

problematice životního prostředí. ústav Akademie Věd ČR, realizován byl ve spolupráci se STEM.

probíhalo od 20. do 30. životního prostředí, vystihuje následující tabulka.

• A. B. C.

tří otázek nesouviselo s výší příjmů domácnosti. s velikostí sídla, v němž respondent žije.

když to stojí víc peněz nebo to zabírá více času. oblasti ochrany životního prostředí.

rozhodování. přiklonila výrazná menšina respondentů. příležitostí.

apod.). F. problémů od r. nejnaléhavější pociťována kriminalita.

Čech (speciálně Prahy a severočeského kraje) a ženy. ve dnech 16. až 28. veřejnosti (50 % až 60 %) změny.

kvality potravin a čistoty v místě bydliště (kolem 30 %). posoudit. městech se 100 tis. přírody.

(2 % "rozhodně", 4 % "spíše"). současně také podnikatelé (kolem 11 %).

významně uplatnila životní úroveň dotázaného. skupiny podle toho, jak vychází s rodinným rozpočtem.

(16 %), obyvatelé měst nad 100 000 obyvatel (16 %). zdravotní nezávadnosti, resp. prvním místě jejich cenu.

% většinou, 30 % spíše, ostatní ne). rozhodování osob s nízkou nebo nižší životní úrovní domácnosti.

zvažovalo jen 36 %). jejich cenová nedostupnost. Potvrzují to i údaje z r.

%) nebo jen při rozdílu cen do 20 % (43 %). dražší. pohyboval kolem čtvrtiny.

30 % u prostředků pro zahrádkaření. cena. uvádělo 54 % osob s dobrou nebo s velmi dobrou životní úrovní.

kolem 35 %. zjišťovaných ekologických postojích promítl vliv vzdělání dotázaného.

podíl stoupal úměrně s výší vzdělání až na 42 % u vysokoškolsky vzdělaných. projevil podle zjištění výzkumu i při nákupu elektrických spotřebičů.

tags: #vliv #ekologickeho #prostredku #na #zivotni #prostredi

Oblíbené příspěvky:

• Hailo odpadkové koše do kuchyně: Recenze
• Recyklace šedé vody
• Dopady klimatické krize v ČR
• Hybridizace u ptáků
• Zábavná a Vzdělávací Encyklopedie Ekosystémů