Vliv klimatu na růst ovcí

Chov ovcí se po letech krize znovu stává jedním z významných odvětví živočišné výroby. V současné době se v chovech ovcí v České republice využívají tři způsoby ustájení ovcí, a to chov bez ustájení, v přístřešcích a ovčínech.

Cílem ustájení ovcí je minimalizace nepříznivých účinků počasí (např. sněhové a dešťové přeháňky, vítr, nadměrné sluneční záření) na zvířata.

Ustájovací objekty musí být levné, funkční a univerzální. V chovatelské praxi jsou stále využívány staré, případně adaptované stavby. Novostavby ovčínů jsou dnes výjimkou, využívají se spíše původní objekty živočišné výroby postavené dříve buď přímo pro ovce, nebo pro jiné druhy hospodářských zvířat (bývalé kravíny, teletníky, odchovny mladého skotu), popř.

I když ovce nemají vysoké nároky na mikroklima, nelze přehlížet hygienu prostředí, v němž jsou chovány. Ustájovací prostory musí být suché, bez průvanu, vzdušné, snadno větratelné. Ovce dobře snášejí nižší teplotu, zejména pokud jsou ve vlně a krmené odpovídající krmnou dávkou. Délka rouna přímo ovlivňuje termoneutrální zónu a produkci tepla u ovcí.

U neostříhaných ovcí se termoneutrální zóna pohybuje podle různých autorů mezi 0 až 30 OC, popř. v rozpětí od - 3 až do + 20 OC. Ovce po stříži jsou na nepříznivé klimatické podmínky citlivější.

Čtěte také: Vliv Energie na Přírodu

Z experimentálních výsledků našich i zahraničních autorů je zřejmé, že při snížení teploty vzduchu pod 18 OC dochází u ostříhaných ovcí ke zvýšení produkce tepla, při teplotě prostředí 8 OC je produkce tepla již dvojnásobná. Vystavení ovcí chladu má negativní vliv na užitkovost v důsledku změn metabolických a endokrinních funkcí. Snižuje se dojivost a zvyšuje se obsah mléčného tuku.

Při krátkodobém působení nízkých teplot se vlivem zvýšeného příjmu krmiva může zvýšit průměrný denní přírůstek.

Ve VÚŽV, v. v. i., jsme posuzovali možnosti využití plachtového přístřešku pro zimní ustájení ovcí ve srovnání s dřevěným přístřeškem a zděnou stájí, včetně vyhodnocení vybraných zoohygienických ukazatelů chovného prostředí. Pro vyhodnocení vybraných zoohygienických ukazatelů chovného prostředí v průběhu zimního ustájení ovcí byly vybrány tři farmy z jedné oblasti s různými typy objektů (plachtový přístřešek, dřevěný přístřešek a zděná stáj).

Na druhé farmě je chováno 390 bahnic masných plemen ovcí. Na této farmě jsou ovce ve dne paseny na pastvinách přiléhajících k areálu farmy. Do zděného ovčína jsou přesunuty na zimování v období trvalé sněhové pokrývky. Na třetí farmě je 36 ovcí, vysokopodílových kříženek plemen suffolk. Po skončení vegetačního období jsou ovce ustájeny po celé zimní období v dřevěném přístřešku.

V areálech výše uvedených farem byly na vybraných místech (vnější prostředí, stáj) nainstalovány digitální měřicí přístroje (dataloggery), zaznamenávající v průběhu zimního ustájení ovcí v životní zóně zvířat v hodinových intervalech teplotu a relativní vlhkost vzduchu. Makroklimatické období bylo rozděleno podle zjištěných průměrných denních teplot venkovního vzduchu na období mírné zimy (-9,9 až 0 OC), přechodného období (0,1 až 10 OC) a mírného léta (10,1 až 20 OC).

Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu

Rozdělení teplotně-vlhkostního klimatu do intervalů (optimum, tolerance, stres) vychází ze zoohygienických požadavků na stav stájového vzduchu v zóně zvířat uvedených Kouďou et al. (1996). Posouzení objektů pro zimní ustájení ovcí z pohledu welfare zahrnuje mimo jiné také zabezpečení dostatečné ustájovací plochy na jednu bahnici a odpovídající kubaturu stáje.

Podle vyhlášky MZe ČR číslo 191/2002 Sb. vyhovuje ustájovací plocha ve všech sledovaných objektech. Při bahnění ve stáji splňuje požadavky na ustájovací plochu připadající na bahnici s jedním jehnětem (1,5 m2) do odstavu jak zděný ovčín, tak dřevěný přístřešek.

Ustájovací plocha připadající na bahnici s jehňaty v plachtovém přístřešku je limitována množstvím současně uskladněného sena a obdobím bahnění. Dostatek vzdušného prostoru připadajícího na jednu bahnici s jehnětem (4,5 m3) do odstavu byl zjištěn pouze v případě zděného ovčína. Kapacita plachtového přístřešku přímo závisí na množství uskladněného sena.

Nejnižší teplota stájového vzduchu v životní zóně zvířat byla zjištěna v plachtovém přístřešku v mírném zimním a přechodném období (tabulka 2). Rovněž v průběhu mírného léta byla průměrná teplota vzduchu v životní zóně zvířat v plachtovém přístřešku nižší (12,2 OC) v porovnání s dřevěným přístřeškem (17,2 OC). Dřevěný přístřešek se od zděného ovčína lišil vyšší průměrnou teplotou vzduchu v životní zóně zvířat v mírném letním období.

Ovce byly ve všech sledovaných typech objektů chovány v průběhu sledovaného období v termoneutrální zóně, stanovené Klabzubou a Kožnarovou (2000). Naproti tomu při hodnocení podle Sovy et al. Relativní vlhkost vzduchu v životní zóně zvířat ve zděném ovčíně byla vyšší v průběhu mírné zimy v porovnání s hodnotami zjištěnými v plachtovém a v dřevěném přístřešku (tabulka 2).

Čtěte také: Které zdroje energie jsou nejméně škodlivé?

Významně vyšší relativní vlhkostí vzduchu změřenou v životní zóně bahnic v mírném zimním období se lišil plachtový přístřešek od přístřešku dřevěného. V životní zóně bahnic v dřevěném přístřešku byla zjištěna nižší relativní vlhkost vzduchu než v plachtovém přístřešku a ve zděném ovčíně.

Na základě vyhodnocení vhodnosti objektů pro ustájení ovcí z pohledu analýzy teplotně-vlhkostního klimatu lze konstatovat, že nejvhodnější objekt pro ustájení ovcí byl dřevěný přístřešek, kde byly ovce 80,4 % času v optimálních podmínkách a 16,4 % času v přijatelných podmínkách z celkové délky sledovaného období ustájení. Nevhodné mikroklima činilo pouze 3,2 % celkové doby ustájení.

Zděný ovčín poskytuje ovcím rovněž vhodné stájové prostředí. Z celkové doby sledování připadalo na optimální mikroklima 51,9 % času, na přijatelné mikroklima 37,1 % a doba pobytu ovcí v nevhodných mikroklimatických podmínkách dosáhla pouze 11 %. Naproti tomu plachtový přístřešek se jeví pro zimní ustájení ovcí jako méně vyhovující, neboť zde ovce byly vystaveny nevhodnému mikroklimatu po 40,6 % (stres) z celkové sledované doby ustájení.

Optimální a přijatelné mikroklima dosahovalo 27,1 % (optimum), respektive 32,3 % (tolerance). V případě, že by bahnice trávily větší část doby na pastvině, tj. mimo ustájovací objekty, byly by vystaveny působení převážně nevhodného mikroklimatu 54 procent u dřevěného přístřešku, 40,6 % u plachtového přístřešku a 37,1 % u zděného ovčína z doby sledování.

Z analýzy bioklimatických ukazatelů ve vybraných objektech pro zimní ustájení ovcí vyplývá, že nejvhodnější podmínky stájového prostředí byly v dřevěném přístřešku. Protože tento objekt ovšem neposkytuje dostatečnou kapacitu vzdušného prostoru na bahnici s jehňaty v období od obahnění do odstavu, je žádoucí umožnění přístupu ovcí do výběhu, a to i přesto, že ovce jsou zde vystaveny převážně negativnímu působení vnějšího klimatu.

Při zimním ustájení bahnic v plachtovém přístřešku je nutné počítat s negativním působením nízkých teplot vzduchu v průběhu zimního ustájení ovcí, což lze omezit vhodným výběrem plemene, termínem stříže, bahněním a úrovní výživy. U tohoto způsobu ustájení je nezbytné umožnit ovcím v průběhu zimního období neomezený přístup do výběhu, protože při trvalém ustájení v plachtovém přístřešku by mohlo dojít ke zvýšení relativní vlhkosti vzduchu s negativním působením na organismus ustájených ovcí. Zděný ovčín poskytuje ovcím během zimního ustájení přijatelné mikroklima.

Vápnění luk a pastvin má mnoho kladných vlivů. Od omezení půdní kyselosti přes zlepšování půdní struktury až po zlepšování využití živin rostlinami i podporu humifikačního procesu - tedy zvýšení zadržování vlhkosti.

Pokud nevápníme, bude tráva na vápník chudší. Dobrá pastvina je základem pro extenzivní chov ovcí. Pastva doplněná o hrudku minerálního lízu a napajedlo zpravidla dokáže uspokojit veškeré živinové požadavky přežvýkavců.

Pasení ovlivňuje také stav a druhové složení pastevního porostu. Působením bachorových, střevních i půdních mikroorganizmů dochází k neustálé přeměně látek potřebných pro život a růst jak zvířat, tak rostlin. Opakuje se koloběh, který je základem života ovce i pastviny.

Využívají se jak jejich nadzemní části rostlin (zkrmovaných formou pícnin, slámy nebo jako siláž), ale předkládají se také semena, u nichž se obsah N látek v sušině pohybuje mezi 20-45 %. U některých semen se před zkrmováním odstraňují antinutriční látky (např. zahříváním nebo máčením). Při sklizni a zpracování luskovin dochází ke ztrátám živin, proto by se měla volit vhodná metoda konzervace, a to i s ohledem na druhy luskovin.

Některé druhy jsou zvláště náchylné ke ztrátám listů během jejich sušení/vadnutí/skladování, a tak lze u usušené píce předpokládat ztrátu očekávané kvality, oproti píci čerstvé. Výživa ovcí by měla vycházet z předkládání a dostupnosti kvalitních a nezávadných krmiv. Jejich základní složení (základní živiny, minerální látky, vitamíny a stopové prvky) musí být obohaceny o sůl a minerální lizy a celková kvalita přijímaných krmiv by měla být chovateli kontrolována.

Typickým stupňovitým spásáním si ovce vybírají v jednom místě rostlinnou potravu postupně a to od nejkvalitnějších po ty s kvalitou nejhorší. Typickým znakem ovcí je schopnost spásat rostlinnou hmotu i těsně nad zemí. Ovšem ovce jsou náchylné na různá dietetická onemocněn, a proto je při jejich pastvě potřeba kontrolovat příjem lehce stravitelných bílkovin i sacharidů. Při jejich nadměrné konzumaci mohou ovcím způsobit otravu bílkovinami. V lepším případě dochází při spásání mladého porostu k nadměrné tvorbě a následnému hromadění plynu v bachoru, což vede k nadýmání.

Při doplňování krmné dávky jádrem se ovcím v menších dávkách předkládají zrna i šroty z luskovin, např. Vysoké teploty ovlivňují zejména živočišnou výrobu, mohou se projevit například v horší užitkovosti skotu či v nižší tučnosti mléka. "Tepelný stres dopadá na veškerá hospodářská zvířata, míra odolnosti je přitom dána konkrétním plemenem. Podle agrárního ekonoma z České zemědělské univerzity Tomáše Maiera vysoké teploty nejhůře snáší skot, ovce a kozy. "Ve vedrech mají mnohem menší chuť k jídlu, což se pak negativně projevuje na užitkovosti, dojnice mívají i o něco nižší tučnost mléka," uvedl Maier.

Problém představuje teplé počasí rovněž pro lesníky, protože napomáhá rozvoji kůrovce, upozornil Havel. Chovatelé musí při vysokých teplotách zajistit zvířatům dostatek vody, ale také úkryty před sluncem a větrání. Farmy, které chovají prasata, musí každému kusu zajistit přístup k 25 litrům vody za den a chovatelé ovcí k 20 litrům vody na jedno zvíře. Skot vyžaduje 40 litrů vody denně, nejvíce vody potřebují dojnice, a to až 180 litrů.

Mezi tradiční plodiny pěstované v České republice bezesporu patří luskoviny. Tato bílkovinná plodina je výborným krmivem i potravinou a má celou řadu prospěšných účinků, pro které se stává stále zajímavější a vyhledávanější. Nejen osvěta v rámci zemědělské veřejnosti začala postupně zvyšovat zájem o pěstování luskovin, ale také podpora ze strany EU je znát.

Nařízením EU č. Tímto ustanovením se EU snaží podpořit i pěstován luskovin, které mj. představují hodnotnou předplodinu, výbornou součást kvalitní půdní struktury a může se podílet na nižším dovozu GMO sóji.

Tato dvouprocentní podpora na pěstování bílkovinných plodin se v ČR uplatňovala v plné míře. V letech 2015 až 2022 představovala tato podpora pro pěstitele každý rok částku přibližně 450 mil. Kč. Mezi takto podporované bílkovinné plodiny patřily do roku 2022 např. Také jejich směsi s obilovinami byly do této podpory zahrnuty, podíl bílkovinných plodin v nich však musel přesahovat více než polovinu.

Další zajímavou podporou je pěstování luskovin v rámci ozelenění (tzv. greening). Tato podpora je zaměřena na zemědělce, kteří dodržují zemědělské postupy, jež mají příznivý vliv na klima a životní prostředí. V rámci greeningu je povinnost žadatelů ponechat část výměry pozemků jako plochu využívanou v ekologickém zájmu (EFA - Ecological Focus Areas). Mezi takovou plochu lze řadit plochu s plodinami, které dokážou vázat dusík, nebo plochy s meziplodinami, mezi které luskoviny patří.

Sazba dotace na greening pro rok 2023 byla formou celofaremní ekoplatby základní stanovena ve výši 1 743,16 Kč/ha. Také je možné využít prémiové celofaremní ekoplatby, a to ve výši 9 638,24 Kč/ha pro rok 2023. Výše příspěvku pro greening pro rok 2024 bude známa na přelomu měsíců říjen/listopad 2024 (SZIF 2024). Našly by se i další podpůrné programy na podporu pěstování luskovin.

Mezi přední vlastnost luskovin patří zlepšení půdní kvality. Luskoviny mají sice trochu nižší humusotvorný účinek, než travní směsky s jetelem nebo vojtěškou, ale jejich schopnost poutat vzdušný dusík (N) hraje v utváření půdní úrodnosti velmi významnou roli.

Pro úspěšné poutání vzdušného N je samozřejmě důležitá přítomnost půdních bakterií z rodu Rhizobium. Jejich výskyt lze předpokládat v půdách s pH optimálně kolem 7, při teplotě půdy ideálně nad 14°C (možné již při teplotě ≥10°C) a při vlhkosti půdy min. 40 % (ideálně mezi 40-60%). Pokud prostředí nevykazuje vhodné podmínky pro výskyt těchto bakterií, je potřeba počítat s očkováním osiva. Jsou-li však podmínky pro jejich rozvoj ideální, cca do 21 dnů po vzejití luskovin se díky těmto bakteriím vytvoří na jejich kořenech hlízky a bakterie tak žije s luskovinami v symbióze.

Díky této symbióze dokáže rostlina využívat vzdušný N poutaný bakteriemi a dál jej zpětně bakteriím navrací jako zdroj energie. Množství vázaného N se liší dle druhů, ovšem obecně lze říci, že takto je možné do půdy dostat více jak 1 q (u některých druhů až 5-6 q) vzdušného N/ha/rok. Vzdušný N je různými rostlinami různě využíván. Luskoviny ho potřebují zejména pro svůj růst, ale po směskách (např. po výše zmiňovaných travních směskách s jetelem) je tento vázaný vzdušný N poskytován následujícím plodinám.

Pěstitelé musí být při hospodaření s luskovinami obezřetní. Jejich obliba, zejména v ekologickém zemědělství, může při jejich častém pěstování způsobit tzv. únavu půdy. Ta je charakterizována nižším růstem, výnosy a kvalitou rostlin právě z řad čeledi bobovitých a celkově má vliv na celý osevní postup (např.

tags: #vliv #klimatu #na #rust #ovce

Oblíbené příspěvky:

• Efektivní využití stavebního odpadu
• Klima střední školy a třídy
• Průvodce placením poplatku za odpad
• Česká ochrana přírody
• Třídění odpadu s Prasátkem Peppou