Vliv školního klimatu na výsledky žáků

11.03.2026

Kvalitní klima školy je jedním z klíčových znaků dobré, efektivní školy. Každá škola má své specifické klima, které nevzniká samo o sobě, ale dlouhodobě se utváří.

Klima školy je v odborné literatuře popisováno jako celková kvalita interpersonálních vztahů a sociálních procesů ve škole, jako úroveň komunikace a interakce mezi všemi aktéry procesů vzdělávání ve škole, relativně ustálené způsoby jednání založené na hodnotách a pravidlech života ve škole.

Význam sociálně-emocionálního klimatu školy a třídy přispívá k socializaci dítěte, kultivaci sociálních dovedností, utváření postojů, hodnot i sebevědomí a sebeúcty. Škola je místem, kde dochází k intenzivnímu sociálnímu učení, žáci vnímají, jak se k sobě učitelé chovají, jak o sobě mluví, zda se podporují, nebo naopak. Vidí, jak ředitel jedná s učiteli, se školníkem, s rodiči atp.

Ředitel školy si proto musí být vědom, že jeho konkrétní každodenní chování a jednání přispívá (anebo nepřispívá) dobrému klimatu školy. Začíná to třeba respektováním pravidel, která by měla platit bez výjimky pro všechny, ať jde o přezouvání, nepředbíhání ve školním bufetu nebo v jídelně. Důležité je navazování neformální komunikace s žáky, zájem o jejich starosti, ale i úspěchy, neformální i formální ocenění. I důvěra daná dětem se vyplatí, volný pohyb po škole u nás nepřinesl více úrazů, to, že ve škole nezvoní, neznamená, že žáci nejsou připraveni na výuku včas.

Je třeba nastavit ve škole otevřenou komunikaci, a tím se pokusit předcházet problémům a negativním jevům. A pokud už k nim dojde, řešit je v klidu a s respektem a s partnerským přístupem. V naší škole k dobrému klimatu přispívá pravidelné jednání školního parlamentu s ředitelem, pravidelné páteční hlášení k oceňování úspěchů žáků, čtvrtletní oceňování žáků s nejlepším zlepšením, které navrhují sami žáci ve třídě, pravidelné třídnické půlhodiny zaměřené na osobnostně-sociální výchovu atp. Mohli bychom pokračovat v příkladech, v každé škole jsou osvědčené rituály, aktivity, které dobrému klimatu přispívají.

Čtěte také: Vliv Energie na Přírodu

Pro rozvíjení kvalitního klimatu ve škole jsou klíčové kvalitní osobnosti - učitelé, které charakterizuje zaujetí pro práci se žáky, motivovanost, sebereflexe, ochota pracovat na svém profesním rozvoji, snaha o spolupráci a sdílení profesních zkušeností s kolegy. Stejně jako učitel pečuje o kvalitní sociální klima ve třídě a přejímá odpovědnost za osobnostní a sociální rozvoj žáků, ředitel školy by měl přijmout, že ovlivňuje a utváří pravidla jednání mezi zaměstnanci a má zásadní vliv na klima v učitelském sboru.

Důležité proto je, jak ředitele vnímají zaměstnanci školy. Jeho postoje, vytváření otevřené atmosféry, schopnost kvalitně komunikovat, motivovanost ovlivňují i jejich chování a jednání. Jedním ze zásadních úkolů ředitele školy je nastavovat podmínky a prostředí pro učitele tak, aby se cítili spokojeně. V Koučink akademii se snažíme rozvíjet myšlenku spokojené, klidné školy, protože spokojený učitel rovná se spokojený žák, a následně i spokojený rodič.

Ředitel školy je lídrem, měl by mít jasno v tom, co dělá, a sám si umět odpovědět na otázky typu: Jaká je moje vnitřní motivace k mojí práci? Jaké je poslání mojí práce? Úlohou lídra je mimo jiné znát vnitřní motivace svých lidí a stimulovat je. Proto je důležité vést také učitele k nastavení vlastní profesní vize, která může být založena na principu spokojenosti s vlastní prací, na prožívání úspěchu, motivovat kolegy k tomu, aby si formulovali osobní krédo, přesvědčení, ideály, hodnoty, postoje, osobní vizi a profesní filozofii.

Nezbytnou strategií, která pomáhá ke zlepšení klimatu školy, je stanovení jasné vize založené na systému hodnot, které jsou sdíleny všemi aktéry školního vzdělávání. Důležité je, bavit se společně o představě žádoucího budoucího cílového stavu. Ptát se, o co usilujeme, co máme, umíme, co nabízíme? Zapojit nejen rozum, ale i srdce, vytvářet obrazy, společně přemýšlet, tvořit a sdílet.

Aby se mohl rozvíjet potenciál všech zúčastněných, je nutné zajistit otevřenou, bezpečnou komunikaci ve škole. Ředitel školy by měl nastavit jasný systém v předávání a toku informací ke všem zaměstnancům, naslouchat, komunikovat různými formami, vyhledávat příležitosti ke společným formálním i neformálním setkáním, poznat silné stránky kolegů, věnovat pozornost jejich zájmům. Otevřená komunikace může začít u velmi jednoduchých věcí.

Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu

V rámci otevřené komunikace mezi vedením školy a sborem využíváme motivační rozhovory na začátku školního roku. Jedná se o zpravidla 45minutové setkání vedení školy (ředitel, zástupce) s učitelem. Cílem setkání je vzájemně se informovat o očekáváních ve školním roce, vedení školy se ptá, jak a čím může učiteli pomoci, učitel formuluje cíle na školní rok. Rozhovor je zpravidla veden koučovacím přístupem.

Důvěra je jediná věc, která dokáže změnit vše. Je-li naším cílem pěstovat kvalitní klima, kulturu otevřenosti a vzájemného sdílení, je třeba dát kolegům najevo, že mají vaši důvěru. Důvěru je nutné budovat v atmosféře bezpečí a vzájemného respektu, její nastavení mezi ředitelem a kolegy stojí čas i energii. Je třeba prosazovat profesionální etiku a podporovat přebírání odpovědnosti za aktivity. Bohužel stejnou důvěru mnohdy nezažívá ředitel školy ze strany zřizovatele ani ze strany ministerstva. Naopak se „šrouby utahují“, ředitel se zpovídá kdekomu a ze všeho. A to je jistě demotivující.

Nastavení důvěry mezi nadřízeným a podřízeným v organizaci může vést od přikazování (co?) a instruování (jak?) ke koučovacímu přístupu a následnému delegování. Koučovat lze pouze to, na co má ředitel vliv, a je třeba si uvědomit, že lze koučovat jen toho, kdo je s technikou seznámen a chce být koučován. Koučovací styl vedení napomáhá podpoře sebeuvědomění a rozvoji samostatnosti, motivaci i samostatnému myšlení a rozhodování, vede k tomu, aby se podřízení ve svém postoji a přístupu posouvali od „musím“ ke „chci“.

Úkolem ředitele je motivovat a podporovat zájem o vzdělávání. Není to povinnost, ale nutnost. Úkolem ředitele a širšího vedení školy je smysluplný výběr vzdělávání pro pedagogy. Ve škole se dlouhodobě osvědčuje podpora formou interního i externího mentoringu. Interní mentoring zajišťují zkušení kolegové (zpravidla s mentorským výcvikem), kteří vedou začínající nebo nové kolegy. Pokud ve škole vládne důvěra a bezpečné klima, je to krůček k vzájemné podpoře mezi učiteli. Využíváme k vzájemné spolupráci mezi učiteli tzv. formu vzájemného učení 3 S, a to zejména v tzv. Jinou formou, která může přispívat k rozvoji kultury školy, je setkání učitelů s vedením školy nazvané „káva u ředitele“.

Ředitel školy také nastavuje pravidla komunikace s rodiči žáků a s veřejností. Rodiče vnímají pozitivní klima ve škole, pokud učitelé jednají vstřícně, jsou kvalifikovaní a kompetentní. Ve školách existuje mnoho vstřícných komunikačních prvků, které kvalitnímu klimatu napomáhají. V naší škole to jsou například tzv. tria, setkání třídního učitele, rodiče a žáka. Podstatné je pro nás ukazovat, co a proč ve škole děláme ve výuce. Je asi zbytečné zdůrazňovat, že je důležité a vyplatí se rodičům naslouchat a ptát se různými formami na jejich názor. K tomu u nás slouží mj. poradní sbor ředitele, složený ze zástupců rodičů každé třídy.

Čtěte také: Které zdroje energie jsou nejméně škodlivé?

Budovat sdílenou vizi, vytvářet a podporovat atmosféru důvěry, naslouchat, podporovat otevřenou komunikaci, utvářet vazby a vztahy tak, aby se učitel cítil komfortně, nastavovat bezpečné prostředí s převahou pozitivních emocí a ještě k tomu se usmívat je úkol hodný supermana.

Výsledky českých i zahraničních studií hovoří jasně: vzdělávací výsledky dětí úzce souvisejí s jejich postojem ke škole a vztahy, které v ní navazují. Tisíce dětí po celé republice právě absolvovaly zápisy do prvních tříd. Rodiče při výběru školy často zvažují kritéria, která jim připadají nejdůležitější - například lokalitu školy nebo její pověst. Nejsou to však zdaleka jediné faktory, které by měli brát v úvahu.

Závěry ČŠI se nijak neliší od jiných výsledků zahraničních studií. Opakovaně na to upozorňuje i mezinárodní šetření PISA (naposledy v roce 2018 a 2022), že kvalita vztahů mezi žáky a učiteli souvisí s tím, jak se dětem ve škole daří. Žáci, kteří cítí od učitelů podporu, mají menší obavy z matematiky, dosahují lepších výsledků, vykazují vyšší úroveň sociálních dovedností a také mají ambicióznější představy o své budoucí kariéře. Bohužel však čeští žáci hodnotí vztahy se svými učiteli nejméně příznivě ze zemí EU a OECD. Dokonce podíl českých žáků, kteří mají pocit, že si jich jejich učitelé váží, je v posledním šetření PISA 2022 ze všech sledovaných zemí nejnižší. Česko navíc dlouhodobě patří mezi země s nejnižší sounáležitostí žáků se školou (38. místo z 41 zemí EU a OECD).

Potvrzují to i data z mezinárodní studie o zdraví a životním stylu školáků HBSC (Health Behaviour in School-aged Children), která identifikuje, že se do školy skutečně těší pouze 9 % českých dětí. Až 21 % tuzemských žáků se cítí ve škole osaměle a 28 % má pocit, že do ní nepatří.

V klimatu školy hrají velkou roli i postoje a přesvědčení učitelů. Jak ukázalo šetření Jany Strakové, Jaroslavy Simonové a Davida Gregera z roku 2018, právě takzvaný akademický optimismus učitelů (čímž rozumíme víru ve schopnosti žáků, důvěru ve spolupráci s rodiči a ochotu vytvářet podnětné prostředí, pozn. red.) má zásadní dopad na to, jak se učitelé k dětem chovají, jak je podporují a jak nastavují očekávání. To je pro dobrý pocit dítěte ve třídě i pro jeho výsledky důležité.

Pokud žáci cítí, že se o ně učitel zajímá a poskytuje jim podporu a prostor pro vyjádření svých názorů, vykazují podle výzkumů větší zájem a motivaci ke studiu. Problémový může být i rozdíl mezi tím, co učitelé vnímají, a co skutečně zažívají jejich žáci. Podpora, která ve třídě přichází od učitelů i spolužáků, je přitom jedním z nejsilnějších faktorů, které mohou ovlivnit školní výsledky žáků bez ohledu na jejich socioekonomický status.

Aby tohle všechno fungovalo, musí se ale ve škole dobře cítit i učitelé. Jejich vlastní pohoda, pracovní podmínky a míra podpory, kterou mají k dispozici, se promítají přímo do toho, jak vedou výuku i jak reagují na potřeby svých žáků.

Žáci tráví ve škole velkou část dne. Není proto překvapením, že to, jak se ve škole cítí, výrazně ovlivňuje i jejich duševní zdraví. Podle Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ) je však situace v Česku alarmující. Data z národního šetření, které NÚDZ realizoval společně s Českou školní inspekcí, ukazují, že přes polovinu žáků devátých tříd vykazuje známky zhoršeného wellbeingu. Téměř třetina dětí projevuje příznaky stresu, úzkostí nebo depresí - často v přímé souvislosti se školou. Až 40 % dětí pak uvádí symptomy středně těžké až těžké deprese.

Současné děti v mateřských a základních školách spadají do takzvané generace Alfa. Nedávno publikovaná česko-slovenská studie věnovaná tomuto tématu ji popisuje jako dosud nejvzdělanější a ambiciózní generaci, která je zároveň ale více citlivá.

Zásadním problémem přitom dlouhodobě zůstává, že ve školách chybějí školní psychologové, speciální i sociální pedagogové a další odborné profese, které by mohly systematicky pomáhat. A pokud už ve škole působí, jsou vydáni napospas nejistému financování. Přitom právě jejich ukotvení v systému je pro změnu školního klimatu a péči o duševní zdraví dětí klíčové. Pomoci by mohla chystaná novela školského zákona. Zkušenosti z řady škol navíc ukazují, že když podpůrné pozice ve škole skutečně fungují, pomáhají nejen dětem, ale i pedagogům a celému prostředí školy.

Stále více rodičů dnes vyhledává takové školy, kde se dítě bude cítit dobře, bude mít možnost být samo sebou a kde škola aktivně pracuje na dobrých vztazích. Právě negativní zkušenosti se školním klimatem, ať už špatné vztahy ve třídě, necitlivý přístup učitele nebo opakované stížnosti dítěte, patří k nejčastějším důvodům, proč se rodiče rozhodnou školu změnit.

Bezpečné klima ve škole není nadstandardem, ale základní podmínkou kvalitního vzdělávání. Každá škola nese odpovědnost za to, aby se v ní žáci cítili bezpečně, a aby reagovala na případné stížnosti nebo podněty od žáků, rodičů i zaměstnanců. Pokud škola nereaguje nebo odmítá problém řešit, je možné obrátit se na jejího zřizovatele. V případech, kdy je podezření na závažné pochybení nebo porušení práv dítěte, je na místě kontaktovat i školní inspekci. Ta mimo jiné nedávno vydala přehledná metodická doporučení pro vedení škol, jak podobným problémům předcházet a jak je řešit. V krajních případech je možné se obrátit i na orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) či Policii ČR.Když si rodiče teprve školu vybírají, mohou využít i praktické pomůcky a materiály, které jim napoví, co sledovat.