Dopady změny klimatu a krizové situace v České republice


28.03.2026

Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR je dokument definující adaptační strategii České republiky. Adaptační strategie ČR připravená na roky 2015-2020 s výhledem do roku 2030 svým obsahem doplňuje Politiku ochrany klimatu v ČR - strategický dokument, který definuje hlavní cíle a opatření v oblasti ochrany klimatu na národní úrovni tak, aby zajišťovala splnění cílů snižování emisí skleníkových plynů v návaznosti na povinnosti vyplývající z mezinárodních dohod. Téma přizpůsobování se dopadům změny klimatu je důležité i na úrovni Evropské unie. Již v roce 2013 byla přijata Adaptační strategie EU. Implementačním dokumentem Adaptační strategie ČR je Národní akční plán adaptace na změnu klimatu (NAP, 2017). Průběžné plnění AS ČR bylo vyhodnoceno v roce 2019, v současnosti se strategie mj. na základě tohoto hodnocení aktualizuje. Cílem jednotlivých adaptačních opatření je zmírnit dopady projevů změny klimatu na jednotlivé oblasti lidské činnosti (lesní a vodní hospodářství, zemědělství, atd.), ale také posílit odolnost společnosti vůči současným i předpokládaným dopadům změny klimatu a to v souvislosti s lidským zdravím.

Adaptační opatření a jejich význam

Jedním z příkladů adaptačního opatření je zadržování vody v krajině. Konkrétním adaptačním opatřením je v tomto případě budování tůní, revitalizace koryt potoků či budování slepých ramen řek. Tato opatření zvyšují schopnost krajiny zadržovat vodu a lépe tak čelit extrémním projevům klimatu (například suchu). Pozitivním efektem tohoto opatření může být i vznik nových biotopů v okolí stabilních vodních toků nebo snížení rizika povodní. Výsledkem adaptačního opatření je následné snížení škod napáchaných suchem či povodněmi. Adaptační strategie nedoporučuje zavádět nové ekonomické nástroje pro podporu realizace adaptačních opatření. Spíše by se mělo využít těch stávajících, které již do určité míry k adaptaci na změnu klimatu slouží. Při využití nástrojů a jejich případné úpravě je nutné zvážit, zda má daný nástroj působit motivačně (např. dotace na výstavbu zelených budov) nebo zda má sloužit pouze jako zdroj příjmů na zajištění prostředků pro poskytování podpory (např. silniční daň). Přestože adaptační opatření znamenají v současnosti náklady navíc, je zřejmé, že náklady v případě nečinnosti by byly mnohonásobně vyšší. Například v zemědělství dosáhly škody způsobené projevy změny klimatu za rok 2017 téměř 7,7 mld.

Institucionální bariéry a vzdělávání

Příprava, implementace a monitoring a evaluace adaptačních opatření probíhá na různých úrovních správy (místní, národní, regionální, …), což do celého procesu vnáší řadu institucionálních bariér. Studie publikovaná časopisem Urbanismus a územní rozvoj tyto bariéry mapuje na lokální úrovni a navrhuje způsoby, jak je minimalizovat. Vedle komunikace tématu je kladen důraz také na vzdělávání. Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta (EVVO) má v České republice dlouholetou tradici a povinnost rozvíjet tuto oblast je vymezena několika zákony, strategickými dokumenty a programy (Státní politika životního prostředí 2012-2020, Strategie udržitelného rozvoje ČR, Státní program EVVO, Národní program rozvoje vzdělávání v České republice, Strategie celoživotního učení apod.). Ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu je nutné také soustavně osvětově působit na širokou veřejnost a průmysl. Opatření, která se vážou k tomuto cíli jsou buď průřezová (realizace informační kampaně, propagace informačního systému pro šíření a výměnu informací Climate-ADAPT, popularizace na festivalech nebo v knihovnách apod.), nebo se vztahují k určité oblasti a k odborné veřejnosti. V oblasti lesnictví by se tak měly například propagovat realizované příklady udržitelného lesnictví, v oblasti vodního režimu je jedním z cílů zase například zapojit veřejnost do procesu tvorby a připomínkování příslušných plánů.

Věda a výzkum

Věda a výzkum mají zásadní roli při zdokonalování adaptace na změnu klimatu a také při zmírňování tohoto jevu. Mezi důležité oblasti, na které by se měl výzkum zaměřit, patří například snížení zranitelnosti společnosti a zvýšení její odolnosti vůči klimatickým extrémům, práce s klimatickými modely, problematika ekosystémových služeb a jejich hodnocení, modelování dopadů změny klimatu na sociální a ekonomické systémy či vývoj adaptačních opatření a jejich vyhodnocování ve vybraných hospodářských sektorech nebo v souvislosti s vodním režimem a dalšími ekosystémy.

Dopady změny klimatu na klíčové sektory

Lesní hospodářství

Dopady změny klimatu na lesní hospodářství jsou spojené především se suchem a extrémními projevy počasí. Sucho snižuje přirozenou obranyschopnost lesních porostů vůči různým druhům škůdců a silnému větru, zároveň zvyšuje riziko lesních požárů. Celá situace je komplikována složením lesních porostů v Česku, které neodpovídá stavu, ve kterém je obranyschopnost zaručena přirozenými mechanismy. Adaptační opatření pro lesní hospodářství spočívají především v pěstování druhově rozmanitých lesů přirozeně odolných vůči projevům změny klimatu. Důležitým bodem je i zachování původních rostlinných a živočišných druhů. Realizace adaptačních opatření bude respektovat ekonomické cíle lesního hospodářství (zásadu zachování konkurenceschopnosti). Obecně lze ale očekávat, že zvýšené náklady na šetrnější těžbu a dopravu dříví budou kompenzovány nižšími náklady na obnovu a výchovu mladých lesních porostů.

Čtěte také: Vliv Energie na Přírodu

Zemědělství

Změna klimatu ovlivňuje různými mechanismy stabilitu zemědělské produkce. Dochází k posunu hlavního vegetačního období na začátek března a celkovému zvýšení teploty, což je potenciálně přínosné, v budoucnosti bude možné pěstovat na našem území teplomilnějších plodiny. Riziko spočívá v častějším výskytu ranních mrazíků, suchých období v letních měsících a výskytu extrémních srážek. Ranní mrazíky mohou mít devastující účinky například na některé druhy ovocných stromů. Letní sucha budou ovlivňovat především oblasti střední a jižní Moravy, středních a severozápadních Čech, dolního a středního Polabí a Povltaví, které jsou klíčové pro zemědělskou produkci ČR. Aktuální přehled využití půdy v ČR mapuje agentura CENIA. Společným jmenovatelem adaptačních opatření v zemědělství je dobré plánování. Nezbytnou podmínkou zemědělství v budoucnosti musí být udržitelné využití půdy a dodávání organické hmoty. Dále je důležité zavádět opatření pro zadržování vody a opatření zamezující půdní erozi. Podle Jiřího Musila ze společnosti Agdata, českého dodavatele technologií pro chytré zemědělství, šetří digitalizace zemědělství zhruba 50 % člověkohodin měsíčně.

Vodní hospodářství

V souvislosti s narůstající průměrnou teplotou dochází k nárůstu vypařování vody z krajiny a vodních ploch, zároveň dochází k častějšímu výskytu extrémních srážkových událostí. Citelným dopadem změny klimatu na vodní hospodářství je stav sněhové pokrývky, která přirozeným způsobem akumuluje vodu. Tání sněhu se posouvá směrem do zimy a voda poté chybí v pozdních letních a podzimních měsících. Adaptační opatření se zde zabývají především zadržováním vody v krajině, podporou vsakování dešťové vody, snížením spotřeby pitné vody a plánováním s ohledem na sucho a povodně. Zadržování vody v krajině má být podpořeno revitalizací vodních toků a existujících vodních biotopů, dále pak budováním biotopů nových, například tůní nebo slepých ramen potoků a řek. Celkově jsou ve vodním hospodářství náklady na kompenzaci škod způsobených klimatickou změnou výrazně vyšší, než náklady na plánovaná systémová opatření. Předpokládaná roční výše finančních prostředků pro systémová adaptační opatření je 4,2 mld. Kč, zatímco průměrný roční podíl státu na náhradách škod způsobených povodněmi je odhadován na 8,5 mld. Kč (období mezi roky 1990 a 2010). Stát se navíc podílí například i na kompenzaci dopadů sucha v zemědělství (AS ČR str. 87).

Městské prostředí

Městské prostředí je nejvíce ovlivněno projevy sucha, zvyšujících se průměrných teplot a výskytem dní s extrémními tropickými teplotami. Těmto projevům zde navíc chybí protiváha v podobě odpařování vláhy a umocňuje je zvýšené pohlcování a akumulace tepla. V důsledku toho může být ohroženo zdraví obyvatelstva v letních měsících. Potenciál k adaptaci na změnu klimatu ve městech leží především ve výstavbě a renovaci energeticky šetrných budov. Ekonomická analýza zde zahrnuje pouze renovaci energeticky úsporných budov, která je adaptačním i mitigačním opatřením zároveň. Předpokládá se, že státní investiční podpora těchto renovací se státu vrací na daních z příjmu firem, zaměstnanců, na nevyplacených dávkách v nezaměstnanosti atd. Očekává se, že na 1 mld. investovaných korun připadá 0,97-1,21 mld. Město Chrudim se adaptaci na projevy změny klimatu, zejména na sucho, věnuje již několik let. Rodinný dům ve vnitrobloku na pražské Letné se stal jedním z vítězů prvního ročníku soutěže Adapterra Awards.

Ekosystémy a biodiverzita

Ekosystémy jsou obecně citlivé na změny okolních podmínek, zároveň je jejich odolnost úměrná biodiverzitě. Vedle zásahů člověka je tedy ovlivňuje právě změna klimatu. Například změna průměrné roční teploty může vést k vymizení určitých druhů rostlin nebo živočichů. Protikladem jsou zde invazivní druhy rostlin a živočichů, které jsou odolné vůči změnám klimatu, mohou se nekontrolovaně šířit a zaujmout v ekosystému místo původních druhů. Pro zachování původních druhů a ekosystémů je třeba zlepšit dlouhodobé plánování. Je třeba omezit zásahy do krajiny, které štěpí jednotlivé ekosystémy, a zároveň propojovat ekosystémy rozštěpené dřívější činností. Vyhodnocení ekonomických aspektů v tomto sektoru je v současné době obtížné vzhledem k absenci prostředků vhodných pro stanovení hodnoty biodiverzity a ekosystémových služeb (AS ČR str. 88). Vlčí a Rysí hlídky jsou skupiny speciálně vyškolených dobrovolných spolupracovníků Hnutí DUHA, které každou zimu monitorují terén v Beskydech a na Šumavě.

Zdraví a cestovní ruch

Zdraví a hygiena mohou být ovlivněny extrémními teplotami a s nimi souvisejícím zvýšeným výskytem hmyzu, roztočů, infekčních nemocí. V důsledku sucha poté může docházet k migraci obyvatelstva. Interaktivní mapa výskytu infikovaných klíšťat. Zobrazená data pocházejí z více než 12 000 analyzovaných vzorků ze soukromé laboratoře. Projevy změny klimatu mohou na jedné straně snížit atraktivitu jednotlivých turistických destinací například vlivem úbytku sněhové pokrývky, zároveň zde lze očekávat zvýšený výskyt a šíření infekčních nemocí. Důraz adaptačních opatření je kladen zejména na osvětu všech účastníků cestovního ruchu. I u optimistického scénáře vývoje klimatu lze předpokládat, že k hlavním zasaženým územím by patřily právě oblasti soustředěného cestovního ruchu (AS ČR str. 87).

Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu

Doprava, průmysl a energetika

Česká republika hraje významnou roli tranzitní země jak v dopravě silniční, tak i železniční. Vlivem extrémních projevů počasí může dojít k dočasnému omezení průjezdnosti některých tahů. Adaptační opatření v oblasti dopravy by se měla zaměřit především na dlouhodobé plánování. Cílem je především zajistit provoz vzhledem k extrémním projevům počasí. Výzkum nových technologií by měl být zaměřen na odolnost konstrukcí vůči výkyvům teplot, přívalovým vodám, námraze, vysokým teplotám, atd. Dopravní podnik Ostrava jako první v České republice koncem roku 2018 zahájil provoz elektrobusů s technologií „opportunity charging“, která umožňuje ultrarychlé dobíjení, a to během 1 minuty na další hodinu provozu. Změna klimatu se v oblasti průmyslu a energetiky projevuje zejména ohrožením stability kritické infrastruktury. Adaptace průmyslu a energetiky spočívá v zajištění dostatečné produkce elektřiny pro kritickou infrastrukturu státu i v případě extrémních projevů počasí. Příkladem může být zajištění dostatečných zásob a alternativních dodavatelů paliv dovážených pro výrobu elektřiny a tepla nebo zajištění fungování přenosové sítě i při výpadku jednotlivých prvků. V této oblasti existuje celá řada existujících mechanismů získávání financí pro zavádění adaptačních opatření, například daně z pevných paliv, zemního plynu nebo elektřiny. Dále pak zpoplatnění emisí CO2 (AS ČR str. 83-84). Obec Mikolajice na Opavsku jako první využívá mikroelektrárnu Wave, která je podle tvůrců prvním zařízením svého druhu na světě. Jako topivo využívá elektrárna dřevěné pelety, ale po úpravách jí nevadí ani štěpka horší kvality.

Systémy predikce a varování

V rámci adaptačních opatření doporučuje národní adaptační strategie podporovat a vyvíjet systémy predikce a varování před mimořádnými událostmi. Průkopníky v oblasti mimořádných událostí a ochrany obyvatelstva je v tuzemsku platforma Mobilní rozhlas pro efektivní komunikaci samospráv s občany a aplikace Záchranka, která umožňuje v krizových situacích rychlým způsobem kontaktovat záchranáře.

Mezinárodní konference COP27

Listopadová klimatická konference COP27, konaná pod hlavičkou OSN v egyptském Šarm aš-Šajchu [1], jednala především o urychlení snižování emisí a také o financování opatření spojených se změnou klimatu v celém světě. Zúčastnilo se jí celkem okolo více než 190 delegátů států a vlád a přibližně 35 tisíc dalších účastníků (uhlíková stopa?), což značně ztěžovalo možnost najít nějakou společnou dohodu. Přes velké úsilí se nepodařilo splnit hlavní cíl celé akce - přimět vůdčí osobnosti světa zavázat se k přijetí efektivní akce pro snížení emisí skleníkových plynů (GHG). Na úplném konci COP27 se podařilo v oblasti snižování emisí schválit formulaci, že dojde ke zrychlenému vývoji „nízkoemisních energetických systémů“.

Právě v oblasti financování [2] se podařilo až v úplném závěru konference COP27 zřídit „fond ztrát a škod“ (Loss and Damage Fund, dále LDF). Tento fond není žádný akt charity vyspělých zemí, ale spíše jakási kompenzace poskytnutá rozvojovým zemím za klimatické katastrofy, kterým rozvojové čelí kvůli velkému podílu vyspělých zemí na emisích skleníkových plynů v minulosti i současnosti. Spojené státy, EU a další vyspělé země souhlasily s jeho vznikem až po dlouhém dohadování. Pro naplnění fondu LBF bude třeba určit země, které do něj přispějí a také jakou sumou.

Po výše uvedeném založení fondu „ztrát a škod“ bude rozhodující vypracování řady podmínek potřebných pro fungování tohoto fondu a zejména, které země a kolik peněz by měly fondu dávat. Také bude třeba rozhodnout, které země budou příjemci peněz z tohoto fondu a jak bude jeho fungování monitorováno. Výše uvedená konkretizace podmínek pro fond ztrát a škod proběhne na příští konferenci COP28 koncem roku 2023.

Čtěte také: Které zdroje energie jsou nejméně škodlivé?

Vyspělé země stále nejsou schopny financovat pomoc při snižování emisí a adaptaci na klimatickou změnu v rozvojových zemích. Právě rozvojové země měly na COP27 snahu, aby byl již dříve slíbený závazek do roku 2020 zabezpečit 100 miliard amerických dolarů ročně na pomoc rozvojovým zemím plněn. Tento závazek musí být nezávislý na fondu LBF a neměl by ho nahrazovat.

Největší „boj“ při zasedání COP27 se právě týkal vytvoření tohoto „klimatického fondu“ pro podporu především rozvojových zemí, které již pociťují nepříznivé dopady klimatické změny. Příkladem je např. Somálsko, kde více než 7 milionů lidí trpí hladem způsobeným suchem nebo Pákistán, kde povodně v roce 2022 způsobily škody v celkové výši okolo 30 miliard dolarů a ztráty více než 1600 životů. Tyto země přičítají tyto negativní dopady klimatické změně.

Snahou rozvojových zemí na COP27 bylo prosadit využití co největšího podílu z klimatického fondu právě na adaptaci a zvýšení odolnosti, a naopak vyčlenit co nejmenší podíl z tohoto fondu na snižování emisí - mitigaci. Snižování emisí však kromě rozvojových zemí pomůže i vyspělým zemím, kdežto u adaptací to neplatí. Navíc vyspělé země mají výše uvedený fond finančně zajišťovat zmíněnou sumou 100 miliard dolarů ročně a zároveň preferují, aby rozvojové země aktivněji snižovaly emise a neprosazovaly pouze adaptační opatření.

COP27 však potvrdila právě opačnou snahu rozvojových zemí - získávat z výše zmíněného fondu co nejvyšší podíl financí na adaptaci a výrazně menší podíl na mitigaci. Argumentují tím, že pociťují vzrůst negativních dopadů klimatické změny - zejména přírodních katastrof souvisejících se změnami klimatu, a proto potřebují zvyšovat svou odolnost a připravenost. Tyto země na COP27 poukazovaly např. na to, že jen samotná katastrofická povodeň v roce 2022 v Pákistánu během monzunu způsobila škody v celkové výši 30 miliard dolarů, což by představovalo třetinu peněz z klimatického fondu pouze pro Pákistán!

Generální tajemník OSN Antonio Guterres k tomu řekl, že nikdy neviděl tak strašnou katastrofu (nazval ji masakrem), a v tak velkém rozsahu, jaký měla zmíněná povodeň v Pákistánu. Je třeba vzít v úvahu, že naplnění klimatického fondu představuje pro vyspělé státy nutnost poskytovat každoročně velkou sumu peněz. V současné době není příliš vhodná situace pro plnění tohoto závazku vzhledem ke komplikované globální finanční situaci po covidu, energetické krizi a také vzhledem k válce na Ukrajině. Plnění tohoto závazku také stále brání určitá nedůvěra mezi zeměmi, spojená s rozdílným názorem na vytváření a využívání fondu ztrát a škod LBF.

Další otázkou může být, zda je správné přičítat dopady nedávných velkých živelních pohrom, jako ve výše uvedeném Pákistánu nebo Somálsku pouze změnám klimatu. Např. povodeň v Pákistánu přišla během každoroční monzunové sezóny, a proto ji nelze přičítat pouze klimatické změně.

Mitigace vs. Adaptace

Pozornost účastníků COP27 se kromě financování soustředila na dvě cesty ke snižování dopadů klimatické změny - mitigaci a adaptaci. Nejobtížnějším, a také nejvíce prosazovanou cestou je zmírnění klimatické změny a jejích dopadů pomocí snižování emisí skleníkových plynů - mitigace. Tato velmi nákladná cesta má navíc globální charakter, a proto vyžaduje současné snižování emisí ve všech zemích světa a především v zemích s nejvyšší produkcí těchto emisí (Čína, Rusko, USA a další). Zatím se však nedaří právě tyto státy do efektivního snižování emisí zapojit, i když EU se ve svých finančně velmi náročných plánech pro své členy snaží být dobrým příkladem hodným následování.

Pro ochranu občanů a majetku před katastrofami je však kromě prosazované mitigace snižováním emisí velmi důležitý druhý způsob snižování dopadů klimatické změny - adaptace. Tu lze, na rozdíl od mitigace, provádět i na regionální či lokální úrovni bez vlivu úrovně opatření v jiných zemích či míry, kterou ke změně klimatu přispívá svou činností člověk. Adaptační opatření jsou oproti mitigačním výrazně levnější a efektivnější pro oblast, kde se provádějí. Zahrnují jak dlouhodobější, tak i krátkodobější opatření. Některá z nich jsou rozsáhlejší a jsou prováděny na úrovni státu, kraje či obce. Často však, alespoň na pohromy menšího rozsahu (menší povodně, lokální sucha atd.), mohou pomoci i opatření individuální [4]. Přínosy adaptace se na území, kde jsou prováděny, často mohou projevit velmi rychle. Adaptační opatření jsou důležitá jak v současnosti, tak a i v nejbližších letech či desítkách let.

Důvodem je fakt, že i když se podaří mitigace a velké světové znečišťovatele do snížení GHG zapojit a zpomalit klimatickou změnu, nezabrání to dopadům této změny, které se projevují již nyní a ještě dále porostou. Způsobuje to velká „setrvačnost“ klimatu pokračovat v trendu jeho změny po celá další desetiletí. Dokonce i drastická dočasná snížení emisí podobná těm, která byla způsobena finanční krizí v roce 2008 nebo narušením ekonomiky v důsledku covidové pandemie, měla na celkovou situaci v oblasti globálního oteplování jen malý vliv. Proto je adaptační opatření třeba provádět stále a bránit se tak dopadům klimatické změny. Adaptaci je třeba se soustředit na prevenci, snižování zranitelnosti a rychlé a účinné reakce na katastrofy zejména přírodního původu.

COP27 ocenil dosavadní pokrok v adaptacích i to, jak vlády postupují s plněním globálního adaptačního cíle (GGA) pro zvýšení adaptační kapacity, posílení odolnosti a snížení zranitelnosti v souvislosti se změnou klimatu. GGA zahrnuje 10 hlavních globálních rizik spojených se změnou klimatu: zvýšení teploty, teplotní extrémy, lijáky, cyklóny a bouře, změna chemie v oceánech [5]. Evropská komise přijala v únoru 2021 novou EU Strategii adaptace na klimatickou změnu [6], která určuje způsoby adaptace EU na nevyhnutelné dopady klimatické změny a tak se stát odolnou vůči klimatu do roku 2050. Česká republika schválila v lednu 2017 Národní akční plán adaptace na změnu klimatu, který je jejím implementačním dokumentem i s následnou aktualizací schválenými vládou dne 13. září 2021 [7].

Klíčovým dokumentem s dlouhodobou platností, který bere v úvahu i klimatickou změnu je Zelená dohoda pro Evropu (Green Deal) z prosince 2019 [8]. Členské států EU se v ní zavázalo, že do roku 2050 udělá z Evropy první klimaticky neutrální kontinent. Ovšem vyspělé země by se také měly snažit pomoci s adaptací v rozvojových zemích např. v Africe, které jsou velmi zranitelné působením změny klimatu zejména vůči katastrofám způsobených extrémy počasí. Ale snižování zranitelnosti je třeba chápat šířeji a pomáhat rozvojovým zemím i proti dopadům dalších druhům přírodních katastrof nesouvisejícím s dopady extrémů počasí.

O přírodních katastrofách mluvíme zejména tehdy, když přírodní hrozba (natural hazard), jako např. extrémní počasí s velkými dopady, udeří na zranitelnou oblast či město. K velkým negativním dopadům hrozby - extrémního počasí a tedy ke vzniku katastrofy významně přispívá právě zranitelnost. Je to vlastně náchylnost lidí, společnosti i ekosystémů ke vzniku škod a ztrát působením přírodní hrozby. Lidé mají zvyk říkat, že katastrofa je přírodním jevem od boha a není tedy ovlivnitelná činností člověka, a proto je třeba se s katastrofickými následky hrozby smířit, a tedy v podstatě nic proti tomu nedělat [2, 9]. To však není zcela pravda, protože zranitelnost, a tedy rozsah dopadů hrozby, lze snížit řadou preventivních opatření, zejména budováním odolnosti a připravenosti, i včasnou a dobře organizovanou reakcí na přicházející hrozbu.

Podle odborníků na klimatickou změnu v posledních letech se zvyšuje rozsah většiny přírodních katastrof a s tím souvisejících dopadů. Někteří z nich se domnívají, že působením klimatické změny roste i počet (frekvence) těchto extrémů a v konečné fázi i jejich negativní dopady. Právě vlivem globálního oteplování udrží teplejší atmosféra více vláhy, což způsobuje zesílení srážek. Ty mohou přijít ve formě kratších a intenzívnějších dešťů. Může docházet i k nedostatku srážek i vláhy a k nárůstu suchých období. K nejčastějším druhům přírodních katastrof patří zejména povodně, sucho, vichřice a hurikány, vlny horka a mrazů, lesní požáry a další.

K důležitým a zároveň efektivním adaptačním opatřením patří snižování rizika přírodních a jiných katastrof lepší připraveností i dlouhodobým zvyšováním odolnosti. Nárůstu dopadů katastrof v posledních letech je nutné se efektivně bránit a snižovat tak rostoucí obavy lidí. Ukazuje se, že přírodní katastrofy a extrémy počasí jsou podle Světového ekonomického fóra [11] druhou největší hrozbou pro příští dva roky hned za rychle rostoucími cenami živobytí. Proto by měla být věnována prevenci a připravenosti adekvátní pozornost a to jak z hlediska financování, tak i organizace.

Jak se připravit na dopady změn klimatu?

Pro snížení negativních dopadů klimatické změny musíme zlepšit jak včasné varováni, tak fázi co nejrychlejší reakce, zotavení a dále dlouhodobější opatření jako rekonstrukci, prevenci a připravenost. Vlastně je třeba neustále zlepšovat všechny kroky „cyklu“ ochrany před katastrofami. U nás jsou krátkodobější opatření zajišťována systémem krizového řízení s využitím krizových zákonů a s tím spojeným efektivním nasazením integrovaného záchranného systému IZS. Celý systém by měl být sestaven tak, aby byl využitelný (s menšími změnami pro konkrétní druh krizové situace) co nejuniverzálněji.

Situace s adaptací na klimatickou změnu bude vyžadovat mnohem větší a kontinuální úsilí provádět především preventivní opatření, zejména ty, které mají dlouhodobější charakter (stavba hrází, zadržování vody v krajině atd.). Důležitost adaptací na klimatickou změnu a její nepříznivé dopady, které nás budou v nejbližších letech čekat, je nesporná. Především je třeba zlepšovat připravenost na přírodní katastrofy spojené s extrémy počasí. EU se snaží při zlepšování adaptací v členských zemích pomoci jak finančně, tak i metodicky. Chce, aby členské země zvyšovaly svou odolnost vůči katastrofám: dostatečně předjímat a zvyšovat vyhodnocování rizik a přípravu plánu jeji...

tags: #vliv #zmeny #klimatu #a #krizove #situace

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]