Znečištění ovzduší je vážným globálním problémem, který má zásadní dopad na zdraví lidí po celém světě. Znečištěné ovzduší patří k základním ekologickým problémům, které viditelně ovlivňují zdraví a životy lidí. Množství škodlivin, které se do ovzduší vypouštějí, je způsobeno především činností člověka. Lidská společnost více než kdykoliv předtím využívá mnoho přírodních zdrojů a uvolňuje do ovzduší ohromná množství znečišťujících látek. Dopady znečištění mohou mít lokální, regionální až celosvětový rozsah.
Podle zprávy Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) z roku 2023 byla většina městské populace v EU vystavena úrovním klíčových vzdušných znečišťujících látek, které jsou škodlivé pro zdraví, včetně jemných částic (PM2.5), jejichž koncentrace překračovaly roční směrnici WHO z roku 2021. Znečištění vzduchu je rizikovým faktorem mnoha hlavních příčin úmrtí. Odhady WHO ukazují, že asi 6,7 milionu úmrtí způsobených převážně neinfekčními chorobami lze přičíst společným účinkům znečištění vzduchu v okolním prostředí a v domácnostech.
Množství škodlivin, které se do ovzduší vypouštějí, je způsobeno především činností člověka. Ve venkovním prostředí jsou hlavními zdroji znečištění vzduchu lokálně specifické zdroje především z dopravy, průmyslu, elektráren, ze stavenišť, spalování odpadů, z požárů nebo z práce na polích. V současnosti jsou v Česku hlavním zdrojem znečišťujících látek PM částice, které vznikají při vytápění domácností při spalování dřeva, uhlí nebo odpadů. Následují emise z průmyslu a dopravy.
Pod pojmem emise označujeme množství škodlivin vypouštěných daným zdrojem do ovzduší. Uvádí se v jednotkách hmotnosti za rok (např. t/rok). Pojem imise vyjadřuje stav znečištění, tedy koncentraci škodlivin v ovzduší. Imise vznikají rozptylem a promícháním emisí v atmosféře.
Znečištění v atmosféře má vliv hlavně na kardiovaskulární a dýchací soustavu, škodlivost ale vždy záleží na tom, jak dlouho jsme byli znečištění vystaveni a jak velké byly prachové částice. Zvýšené koncentrace znečišťujících látek v ovzduší nemusí za každou cenu přímo vyvolat onemocnění, ale často mají za následek zhoršení nemocí, především nemocí dýchacích cest a srdečně cévních. To, že dlouhodobé vystavení znečištěnému vzduchu může vážně poškodit plíce, srdce a cévy, je dobře známý fakt. Možná vás ale překvapí, že kvalita vzduchu má výrazně negativní vliv i na duševní zdraví, a to už od dětského věku.
Čtěte také: Vliv člověka a kvalita ovzduší
Psychické poruchy jsou totiž víc než pouhý stav mysli. K udržení naší mysli šťastné a zdravé přispívají různé faktory. Jedním z nich je i kvalita vzduch, který dýcháme.
Znečištěné ovzduší může vést k respiračním infekcím, zánětům průdušek, astmatu a v těžších případech k chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN) či dokonce k rakovině plic. Částice menší než 10 µm pronikají za hrtan a nazývají se vdechované neboli tzv. Částice menší než 2.5 µm se usazují v průduškách.
Astmatem trpí na celém světě více než 300 milionů lidí. V České republice žije asi 840 tisíc astmatiků, z toho je přitom asi 120 tisíc dětí mladších 14 let. Až šest tisíc českých dětí přitom trpí „obtížně léčitelným astmatem“.
Expozice znečištěnému vzduchu může zvyšovat riziko kardiovaskulárních onemocnění, jako jsou vysoký krevní tlak, zvýšená srážlivost krve a v horších případech může dojít k infarktu myokardu nebo cévní mozkové příhodě. Mají vliv na ucpávání tepen a mohou tak zvýšit pravděpodobnost vzniku zánětu žil či infarktu.
Znečištění vzduchu může mít vážné důsledky i pro duševní zdraví. Průzkumy ukazují, že zvýšená úroveň znečištění je spojena se zhoršením kvality spánku, což může přispívat k narušení chemické rovnováhy v mozku. Tato disbalance může vést k vyšší pravděpodobnosti vzniku deprese, bipolární poruchy, úzkostných stavů a dokonce i neurodegenerativních onemocnění, jako je Alzheimerova choroba.
Čtěte také: Dopady znečištění na lidské zdraví
Škodlivé částice a látky znečišťující ovzduší se vdechnutím dostávají do plic a do naší krve a tím následně i do mozku, kde může napáchat značné škody v podobě nervového zánětu, poškození nervového systému nebo poruchy hormonálního sytému. Každý nádech znečištěného vzduchu postupně narušuje chemickou rovnováhu v mozku a zvyšuje pravděpodobnost onemocnění jako jsou deprese, bipolární porucha nebo alzheimerova choroba.
Znečištěné ovzduší negativně ovlivňuje kvalitu pokožky - může způsobit předčasné stárnutí, akné a ekzémy. Rodí se děti s nižší porodní váhou nebo s určitými funkčními nedostatečnostmi, které se projevují zvýšenou nemocností nejen v dětství, ale také ve středním věku. U dospělých lidí znečištění ovzduší zvyšuje možnost výskytu nádorových onemocnění, aterosklerózy či vzniku diabetu a urychluje proces stárnutí.
Krátkodobá i dlouhodobá expozice látkám znečišťujícím ovzduší je spojována s dopady na zdraví. Závažnější dopady postihují lidi, kteří jsou již nemocní. Děti, senioři a chudí lidé jsou náchylnější.
Většinu času během pracovního dne trávíme uvnitř budov, které jsou zdrojem těkavých organických látek a chemikálií z nábytku a stavebních materiálů. Pokud máte domov nebo práci u silnice či továrny nebo vám do oken často letí cigaretový kouř z ulice, je vhodné kvalitu vzduchu upravit, abyste si nezadělali na problémy. Pro tyto účely jsou nejvhodnějším řešením čističky vzduchu s vyměnitelným filtrem.
Doporučit lze i čističky vzduchu, které snižují znečištění ve vnitřním prostředí. Záleží ale také na tom, jak daleko jste vzdálen od rušné silnice. Právě sociálně slabší skupiny bydlí blíže dálnicím a velmi frekventovaným silnicím a tudíž mají větší zdravotní zátěž z dopravy. Na osobní úrovni hraje v prevenci onemocnění hlavní roli životní styl. „V první řadě nekouřit, pak mít dostatečný přísun ovoce a zeleniny, protože se ví, že v zelenině je mnoho antioxidantů, které přispívají k lepšímu metabolismu škodlivých látek, takže poškození škodlivými látkami je výrazně nižší,“ radí expert Šrám.
Čtěte také: Vliv Energie na Přírodu
Znečištění ovzduší nemusí vykazovat zjevné nebo okamžité účinky, ale postupně napomáhá zhoršování fyzického a duševního zdraví člověka. Protože každý nádech se počítá.
Vývoj úrovně znečišťování ovzduší je úzce spjat s ekonomickou a společensko-politickou situací i s rozvojem poznání v oblasti životního prostředí. Historicky mělo Česko v období těžkého průmyslu problémy se znečištěním ovzduší, zejména oxidy síry a oxidy dusíku. Po roce 1989 docházelo ke snižování emisí znečišťujících látek díky modernizaci průmyslových zařízení a k přizpůsobení ekonomiky evropským standardům. Významný vliv měla též plynofikace lokálních topných systémů.
V České republice patří mezi oblasti s největším problémem se znečištěním ovzduší severní a severovýchodní části země, zejména regiony jako jsou Ostrava a Moravskoslezský kraj. Tato oblast trpí zejména kvůli těžkému průmyslu a vysoké hustotě průmyslových závodů.
Monitoring znečištění ovzduší na území MSK prokázal přetrvávající problémy s nadlimitním výskytem prachu. Přípustný denní limit pro prach 50 µg.m-3 je opakovaně, často i několikanásobně překračován. Dlouhodobé dopady znečištěného ovzduší podle statistik zkracují lidský život v průměru až o deset měsíců.
V roce 2021 byly překročeny imisní limity (bez zahrnutí přízemního ozonu) na 6,1 % území státu, kde žije přibližně 20 % obyvatel. Vymezení těchto oblastí je v naprosté většině zapříčiněno překročením ročního imisního limitu pro benzo[a]pyren.
„Je smutnou skutečností, že kvalita ovzduší je jedním z důvodů, proč se každý rok vystěhovává asi dva tisíce mladých lidí z Moravskoslezského kraje jinam. Ale řešením je, aby se místní podmínky zlepšily.“
tags: #vliv #znečištění #na #zdraví #člověka