Vliv znečištění přírody na zdraví člověka: Studie a dopady

03.03.2026

Znečištěné ovzduší, nebezpečné chemické látky v půdě či vodě, hluk, ale také změna klimatu - to všechno má negativní vliv na zdraví lidských organismů. Lidé žijící ve znečištěném prostředí jsou náchylnější k nemocem i úmrtí.

Evropská agentura pro životní prostředí vyčíslila, jak velký tento vliv je. „Těmto úmrtím se můžeme vyhnout a můžeme je značně omezit tím, že se budeme snažit zlepšovat kvalitu životního prostředí,“ upozorňuje studie, která se opírala o data Světové zdravotnické organizace. Stav životního prostředí zapříčinil v roce 2012 na území Evropské unie smrt 630 tisíc lidí.

Studie navíc upozorňuje, že na lidských životech se podepisuje nejen znečištění ovzduší, ale i extrémní počasí a další dopady klimatických změn. Největším „zabijákem“ jsou přitom vlny veder, které měly například v roce 2003 na svědomí 70 tisíc úmrtí. Hrozbou jsou také časté povodně či bouře. Oběťmi jsou přitom zejména lidé z chudších regionů, které také trpí mnohem větším znečištění.

Agentura upozornila, že vliv životního prostředí na zdraví lidí se prokázal i během pandemie koronaviru. EEA přitom odkazuje na již existující studie, podle kterých se v oblastech s vyšším znečištěním ovzduší šířil virus rychleji. Komise v této souvislosti odkazuje zejména na Zelenou dohodu pro Evropu, jejímž cílem je mimo jiné zmírnit dopady změn klimatu. V rámci této iniciativy vydala Evropská komise již několik strategií pro jednotlivé sektory.

Agentura EEA ve své studii ukazuje také na velké rozdíly v úmrtích spojených se životním prostředím mezi státy západní a východní Evropy. Největší podíl úmrtí spojených se špatnou kvalitou životního prostředí na 100 tisíc obyvatel je podle jejích dat v Bosně a Hercegovině (27 procent), ze zemí EU v Rumunsku (19 procent). Naopak nejmenší podíl zaznamenala v Norsku a na Islandu (9 procent), ze členských států pak ve Švédsku a v Dánsku (10 procent).

Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění

Znečištění ovzduší v České republice a jeho dopady

Jedním z ožehavých témat, jimiž se experti z Akademie věd ČR zabývají, je i otázka životního prostředí. Nejnovější poznatky o vlivu znečištěného ovzduší na zdraví české populace představil prosincový seminář Komise pro životní prostředí AV ČR. Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny AV ČR v sídle Akademie věd na Národní třídě v Praze upozornil, že podle výsledků za rok 2017 je polovina české populace (55 %) vystavena zvýšeným koncentracím látek, které znečišťují ovzduší. Jde především o nebezpečný benzo[a]pyren patřící mezi lidské karcinogeny. Naopak koncentrace jemných prachových částic (PM2.5) se mírně snižují.

„Zdrojem znečištění jsou především lokální topeniště, v Praze a Brně doprava, v Moravskoslezském kraji je znát také vliv znečištění z Polska a těžkého průmyslu,“ doplňuje předseda Komise pro životní prostředí AV ČR. Nové publikace i stanovisko UNICEF přitom upozorňují, že znečištěné ovzduší ovlivňuje neuropsychický vývoj u dětí. Při sledování novorozenců v Karviné a Českých Budějovicích odborníci zjistili, že vyšší koncentrace metabolitů polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU) v moči ovlivňovaly délku novorozence i váhu placenty. Při sledování vývoje dětí ve věku dvou let však žádné rozdíly mezi dětmi z Karviné a Českých Budějovic zjištěny nebyly.

Pod hlavičkou projektu Strategie AV21 Qualitas - Kvalitní život ve zdraví i nemoci odborníci z pracovišť Akademie věd ČR začali sledovat vliv ovzduší na novorozence v okresech Mostě a České Budějovice a zjistili, že při srovnání koncentrací PM2.5 a B[a]P v roce 2016 a 2017 nebyly mezi sledovanými lokalitami žádné rozdíly. „Dnes rozdíl ovzduší mezi Mostem a Českými Budějovicemi není prakticky žádný, ale novorozenci z Mostecka metabolizují polycyklické aromatické uhlovodíky jinak,“ říká genetik Radim Šrám. Odhaduje, že děti z Mostecka mají narušený metabolismus na základě genetického přenosu, protože jde o potomky těch, kteří byli v 70.

Lidem, kteří žijí po generace na Mostecku, hrozí podle Šráma další zdravotní potíže spojené s tamní nekvalitou ovzduší. „V severních Čechách očekávám další problém: tehdy se tam rodilo minimálně dvakrát víc dětí s nízkou porodní hmotností, tedy méně než 2500 gramů,“ vrací se ve Studiu Leonardo genetik a expert v oblasti zdravotních rizik znečištěného prostředí Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR do komunistické minulosti.

V sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století se v pánevních okresech Ústeckého kraje rodilo významně více dětí s nízkou porodní hmotností (<2500 g). Britská studie podle něj poukázala na to, že lidé narození ve 20. letech 20. století s nízkou porodní vahou měli ve vyšším středním věku minimálně zvýšenou nemocnost kardiovaskulárních onemocnění a diabetu 2. „A to se může stát i v pánevních okresech po roce 2020. Takže následky znečištění, které jsou v současné době na Ostravsku, budou tamní obyvatele doprovázet i po další generace,“ varuje.

Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody

„Je smutnou skutečností, že kvalita ovzduší je jedním z důvodů, proč se každý rok vystěhovává asi dva tisíce mladých lidí z Moravskoslezského kraje jinam. Ale řešením je, aby se místní podmínky zlepšily.“

Prevence a zlepšení kvality ovzduší

Na osobní úrovni hraje v prevenci onemocnění hlavní roli životní styl. „V první řadě nekouřit, pak mít dostatečný přísun ovoce a zeleniny, protože se ví, že v zelenině je mnoho antioxidantů, které přispívají k lepšímu metabolismu škodlivých látek, takže poškození škodlivými látkami je výrazně nižší,“ radí expert Šrám.

„Doporučit lze i čističky vzduchu, které snižují znečištění ve vnitřním prostředí. Záleží ale také na tom, jak daleko jste vzdálen od rušné silnice. Právě sociálně slabší skupiny bydlí blíže dálnicím a velmi frekventovaným silnicím a tudíž mají větší zdravotní zátěž z dopravy.“ Za rizikovou lze podle Šráma považovat vzdálenost minimálně 50 metrů. „Ale například jsme zjišťovali v případě bytu ve čtvrtém patře panelového bytu na pražském Spořilově 150 metrů od Spořilovské výrazně vyšší koncentrace prachových částic i benzopyrenu, než je dovoleno pro venkovní prostředí.“

Zátěž z dopravy je spojena s vysokými koncentracemi zejména kysličníku dusičitého. „Studie ze Španělska prokazují, že koncentrace vyšší než 30 mikrogramů na metr krychlový výrazně ovlivňují psychický vývoj dětí a jejich pozornost,“ varuje genetik a dodává: „Takže umístění školy poblíž dopravní tepny, což se i u nás občas stane, nepříznivě působí na děti.“

Za poslední dekády se ale výrazně zlepšila kvalita ovzduší v severních Čechách, dává naději Šrám: „Američtí experti zjistili, že hlavním zdrojem znečištění nejsou tepelné elektrárny, ale lokální topeniště.“ Proto také česká vláda uvolnila na konci roku 1994 přes 6 miliard korun na plynofikaci. „Tím došlo k výraznému zlepšení kvality ovzduší v severních Čechách, lepší se ale i na Ostravsku. Výjimkou je lokalita Radvanice a Bártovice, která je poblíž bývalého závodu ArcelorMittal. Koncentrace benzopyrenu se tam pohybují na špičce v Evropské unii,“ říká Šrám.

Čtěte také: Hlukové znečištění a velryby

Pozitivně přispěly ke zlepšování kvality ovzduší také kotlíkové dotace. „V oblastech výrazně znečištěného ovzduší by se ale mělo přistoupit k poskytování dotací na zemní plyn, aby to umožnilo výrazně snížit znečištění,“ doporučuje expert.

Vliv znečištění ovzduší na délku života a zdraví

Výfukové plyny z dopravy se v dnešní době staly výrazným ekologickým problémem, který má přímý vliv na lidské zdraví. Hodnoty znečištění ovzduší České republiky každým rokem neklesají tak rychle, jak bychom chtěli. Stále stačí tužší zima a znečištění ze spalování v motorech i domcích překročí imisní limity.

Prachové mikročástice se podle své velikosti zachytávají v různých místech dýchací soustavy. Na nosní sliznici se uchytí větší částice, menší poškozují dolní cesty dýchací a mohou se dostat až do plic, přes které ultrajemné částice cestují dál do krve a ta je rozvádí do celého těla. V plicích, ale i jinde v dýchací soustavě, může vlivem karcinogenity prachových částic z ovzduší dojít k rozvoji závažných onemocnění. Z benzo(a)pyrenu a karcinogenních kovů mohou vznikat nádory. Jiný vliv částic může vést k nárůstu onemocnění srdce a cév, dýchacího ústrojí, u těhotných maminek k poškození plodu, souvislosti byly nalezeny s neurologickými onemocněními, cukrovkou aj.

Státní zdravotní ústav shromažďuje data o škodlivých látkách v ovzduší a hodnotí jejich dopad na lidské zdraví. Loni i předloni v České republice na potíže ze špatného vzduchu zemřelo podle přepočtů kolem 5,5 tisíce lidí. K odhadování dopadů znečištěného vzduchu na lidské zdraví je nutné brát v potaz i další faktory. „Vliv znečišťujících látek z ovzduší závisí nejen na jejich schopnosti působit na zdraví, ale také na velikosti expozice, tedy na tom po jakou dobu jak vysoké koncentraci látek jsou lidé vystaveni,“ sděluje MUDr.

K těmto odhadům neslouží jen epidemiologické studie, ale i jiná měření, jako například stanovení atmosférické koncentrace či zjištění úrovně znečišťujících látek v krvi, vlasech či v mléčných zubech. Jedním z postupů hodnocení kvality ovzduší je používání indexu. Vědci z americké univerzity v Berkeley vypočítali, že ekvivalentem jedné cigarety je úroveň 22 μg/m3 částic PM2,5. Denně v klidu žijící člověk nadýchá 20 m3 vzduchu. Podle výsledků univerzity je průměrné znečištění vzduchu ve Spojených státech na úrovni 0,4 cigarety denně, v Evropě 1,6 a v Číně 2,4. Ve špatný den v Pekingu však úroveň stoupá až na 25 cigaret. Takto „kouří“ i malé děti.

Emise z požárů divoké přírody a jejich dopady

Když se v letních měsících rozhoří požáry v lesích, travnatých stepích či rašeliništích, vnímá většina lidí především viditelnou zkázu. Plameny, kouř, zničená krajina, ohrožená fauna a bezprostřední riziko pro obyvatele okolních oblastí jsou považovány za hlavní problém. Emise organických látek uvolňované při požárech divoké přírody mají globální dosah a dlouhodobé dopady na chemii atmosféry, kvalitu ovzduší i lidské zdraví. Tyto dopady byly dosud systematicky podceňovány.

Mezinárodní tým vědců analyzoval data z let 1997 až 2023 a sestavil dosud nejkomplexnější globální inventuru emisí z divokých požárů. Klíčovým zjištěním studie je skutečnost, že emise netvoří jen dobře známé VOCs (těkavé organické látky), které se běžně sledují v modelech kvality ovzduší. Významnou - a dosud opomíjenou - složku představují látky se střední a nízkou těkavostí, označované jako IVOCs a SVOCs. Právě tyto látky hrají zásadní roli při vzniku sekundárních organických aerosolů, tedy jemných částic PM2,5, které mají prokazatelně negativní vliv na dýchací a kardiovaskulární systém.

Výzkum zároveň odhalil výrazné regionální rozdíly. Nejvyšší emise byly identifikovány v rovníkové Asii, v jižní Africe, v některých částech Jižní Ameriky a v severní Austrálii. V těchto oblastech dosahují emise organických látek až 4,4 tuny na kilometr čtvereční ročně, což je 1,3 až 6,9krát více než v jiných regionech s častými požáry. Znečištění se však neomezuje pouze na místa, kde požáry vznikají.

Kouř z požárů obsahuje široké spektrum chemických látek. Vedle VOCs, IVOCs a SVOCs obsahují emise také aldehydy, ketony, aromatické uhlovodíky, organické kyseliny a polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU). Tyto látky vstupují do řady atmosférických reakcí, které vedou k tvorbě sekundárních aerosolů. Právě sekundární aerosol představuje jednu z nejzávažnějších složek znečištění ovzduší, protože vytváří jemné částice PM2,5 schopné pronikat hluboko do plicních sklípků, přenášet toxické látky a ovlivňovat imunitní i kardiovaskulární systém.

Zdravotní dopady jsou přitom dobře zdokumentované. Expozice PM2,5 vznikajícím z emisí požárů je spojena se zvýšeným výskytem astmatu, chronické obstrukční plicní nemoci, infarktů, cévních mozkových příhod i celkové mortality. Sekundární organické aerosoly navíc mohou oslabovat imunitní odpověď a přispívat k chronickému zánětu. Obyvatelé regionů s častými požáry tak čelí nejen akutním rizikům, ale i dlouhodobému chronickému zatížení.

Význam emisí z požárů se neomezuje pouze na zdraví obyvatel, ale i na klimatické souvislosti. Organické částice a plyny ovlivňují tvorbu oblačnosti, propustnost atmosféry pro sluneční záření a celkovou energetickou rovnováhu Země. Nové odhady emisí proto představují důležitý vstup pro klimatické modely, které se používají k hodnocení budoucího vývoje klimatu, sucha a extrémních povětrnostních jevů.

Z metodologického hlediska je studie průlomová. Na rozdíl od dřívějších přístupů, které se soustředily převážně na VOCs a primární aerosoly, využívá tzv. full-volatility inventory. Tento přístup zahrnuje celé spektrum organických látek včetně IVOCs a SVOCs a umožňuje detailní rozlišení emisí podle typu vegetace i podmínek spalování.

Závěry studie ukazují, že požáry divoké přírody nepředstavují pouze lokální a krátkodobý problém. Jsou zdrojem dlouhodobého a globálně působícího znečištění, které má významné dopady na zdraví lidí i na klimatický systém. Pokud systémy sledování kvality ovzduší a regulační rámce nebudou tyto nové poznatky zohledňovat, zůstane významná část rizik nadále přehlížena.

Ekologické studie a jejich interpretace

Poměrně často se v populárním i odborném tisku objevují studie, které dávají do vztahu údaje o znečištění prostředí v geografických oblastech se zdravotním stavem (tzv. ekologické = geografické = korelační studie), a z nich potom vyvozují závěry o škodlivém vlivu znečištění na zdraví. Jako příklad může sloužit příspěvek H. Švejdarové a I. Míchala (Vesmír 74, 326, 1994/7), kteří našli vztah mezi znečištěním prostředí a úmrtností v okresech České republiky. Autoři z toho usoudili, že skutečné příčiny rozdílného věku (střední délky života, pozn. autorů)... budou určitě nějakým způsobem souviset s životním prostředím.

Autoři se správně vyhýbají pojmu příčinná souvislost, ale převážná většina našich spoluobčanů takový závěr přijme jako důkaz pro tvrzení, že znečištění prostředí zvyšuje úmrtnost. I když taková interpretace je jen jedním z mnoha vysvětlení, jsou podobné pozitivní výsledky ekologických studií většinou přijímány bez výhrad.

Pro posuzování výsledků epidemiologické studie je naprosto zásadní otázka, kterou si studie položila. Otázka, zda znečištění prostředí statisticky souvisí (koreluje) se zhoršeným zdravotním stavem, není totožná s otázkou, zda znečištění zhoršený zdravotní stav způsobuje. Informace o tom, že znečištění prostředí statisticky souvisí s vyšší úmrtností, nemá velkou cenu, pokud také nevíme, že ji vyvolává. Pokud totiž znečištění prostředí poškození zdraví nevyvolává, jsou cesty ke zlepšení zdraví někde jinde. Většina diskusí o vlivu znečištění prostředí na zdravotní stav však příčinný vztah předpokládá.

Epidemiologické studie

Epidemiologie je obor, který se zabývá rozložením nemocí v populaci a studuje faktory, které toto rozložení určují. K tomu slouží epidemiologické studie: Deskriptivní studie popisují rozložení nemoci či jiných se zdravím souvisejících jevů v populaci. Analytické studie se zabývají vztahem mezi potenciálními determinantami nemocí (rizikovými faktory) a zdravotním stavem. Deskriptivní a analytické studie nezasahují do přirozeného běhu věcí, a proto se nazývají observační (pozorovací). Naproti tomu intervenční studie jsou založeny na aktivní změně expozice (např.

Ekologické studie, kterým se budeme věnovat, jsou tedy jen jedním (a spíše výjimečným) typem analytické studie. Je důležité si uvědomit, čím se ekologické studie liší od ostatních typů studií. Zatímco ve všech ostatních studiích je základní jednotkou analýzy jednotlivec, v ekologických studiích je to skupina osob, např. populace okresů či států. (V této souvislosti je tedy slovo ekologické ekvivalentem pojmu skupinové .)

Interpretace výsledků epidemiologických studií je jen málokdy jednoznačná. Jejich výsledky je možno přirovnat k nepřímým důkazům v soudní praxi: jsou důležité, ale samy o sobě vedou k usvědčení a odsouzení obviněného jen zřídka, a to pouze tehdy, pokud takových nepřímých důkazů existuje mnoho. Některé problémy (např. vliv neionizujícího záření na zdravotní stav, expozice olovu a krevní tlak, vliv psychologických faktorů na riziko infarktu) se studují již po celá desetiletí, aniž došlo ke shodě o jejich významu pro zdravotní stav.

Znečištění prostředí zajímá celou veřejnost. V diskusích týkajících se prostředí hrají zdravotní argumenty často klíčovou roli a řada těchto argumentů je založena na výsledcích ekologických studií, které jsou v epidemiologii ty nejméně spolehlivé. Málokdy si ale jejich úskalí uvědomujeme.