Vliv Zvukového a Vizuálního Znečištění na Životní Prostředí

Co je otravnější? Oslepující tiráda billboardů a reklamních tabulí vnucujících bezkonkurenční životní pojištění či nejlepší last minute dovolenou, nebo koncert různých zvuků doléhajících k našim uším ze všech světových stran? Na začátek si musíme ujasnit, co to vlastně audiovizuální smog je.

Vizuální Smog

Vizuální smog se vztahuje k věcem, které narušují přirozenou a člověkem vytvořenou krajinu. Dobrým příkladem jsou billboardy, inženýrské sítě, ale i odpadky v koších. Profesor na Zemědělské fakultě v polském Lublinu Szymon Chmielewski správně poznamenal, že „zatímco internetovou nebo televizní reklamu můžeme vypnout, tu venkovní nikoli, což činí z veřejného prostranství cennou komoditu pro inzerenty.“ Soukromě sponzorovanou veřejnou infrastrukturu tedy lze chápat jako „narušitele“ zasahujícího do kontroly nad veřejným prostorem a ovlivňujícího chování lidí a tok městského života. První dojem z jakéhokoliv prostředí vzniká vizuálním zpracováním okolní krajiny.

Indický výzkumník Milan Kumar Jana ve své studii Visual Pollution Can Have A Deep Degrading Effect On Urban And Suburban Community: A Study In Few Places Of Bengal, India, With Special Reference To Unorganized Billboards poznamenává: „Jedná se o konglomerát budov promíchaných s přírodním prostředím. To vyvolává psychickou averzi a ovlivňuje duševní a fyzické zdraví všech lidí v sousedství. Vizuální znečištění lze definovat jako neorganizované vyhazování odpadků, přehršel billboardů, kabelů, drátů, opotřebovaných budov, nahromaděných stavebních materiálů nebo graffiti, což ovlivňuje schopnost člověka vychutnat si pobyt venku a prakticky mu to neumožňuje.

„Porovnali jsme oblasti vizuálně příjemné a nepříjemné a sledovali jsme psychiku obyvatel a jejich vrozený instinkt vizuálně zhodnotit kvalitu prostředí,“ uvedl vedoucí týmu Milan Kumar Jana. Zkoumali také tzv. „Zjistili jsme, že vizuální smog je v městech všudypřítomný. V každé větší městské části jsme narazili na billboardy, které byly špatně uspořádané, roztrhané, umístěné téměř ve všech koutech a často rozbité, kdy z nich trčely jen nevzhledné kovové trubky. Našli jsme je v obytných oblastech, a dokonce i před sociálními institucemi, jako je škola, nemocnice, kostel a chrám,“ popsal Tanaya De. Tato nevzhledná „výzdoba“ vytváří nelibost mezi občany.

Vizuální smog je úzce propojený s obavami z nemocí, jako je astma (každodenním míjením košů na pevný odpad) a infekce způsobené hmyzem, který se kolem nich vznáší. Další problémy mají řidiči, kteří často kvůli oslňujícím billboardům přehlédnou dopravní značení. Zdravotní problémy způsobuje i magnetické pole kolem kabelů, jež mohou zkratovat, což je extrémně nebezpečné zejména na podmáčených silnicích.

Čtěte také: Vliv Energie na Přírodu

„Máme potvrzeno, že pohled na krásné prostředí plné zdravé zeleně člověka povzbuzuje a uklidňuje jeho duši. Ošklivý vizuál spouští naopak podrážděnost. Děti vyrůstající v blízkosti vizuálního smogu začínají být otupělé a přestávají chápat nutnost nápravy. To má za následek změny charakteru, což homogenizuje zcela jedinečnou identitu komunity a zhoršuje se celý životní styl,“ varuje na závěr své studie Milan Kumar Jana.

Audio Smog (Hlukové Znečištění)

Audio smogu se říká také hlukové znečištění a jde o nežádoucí nebo nadměrný hluk, který má škodlivé účinky na lidské zdraví, divokou zvěř a kvalitu životního prostředí. Hlukové znečištění běžně vzniká v průmyslových zařízeních a na pracovištích, ale pochází také z dálniční, železniční a letecké dopravy a venkovních stavebních činností.

„Audio smog ubližuje nejen lidem, ale i zvířatům. Podle americké National Park Service má hlukové znečištění obrovský dopad na životní prostředí a vážně poškozuje divokou zvěř tím, že jí narušuje cykly rozmnožování a odchovu mláďat, a dokonce urychluje vyhynutí některých druhů,“ vysvětlují členové společnosti Iberdrola zabývající se ochranou životního prostředí. Kromě toho, že neustálý hluk poškozuje sluch (tinnitus a hluchota), může dalšími způsoby ničit lidské zdraví, zejména u velmi mladých a velmi starých lidí.

„Vyvolává dušnost, zrychlený puls, vysoký krevní tlak, bolesti hlavy a v případě extrémního hluku gastritidu, kolitidu, a dokonce i infarkty,“ upozorňují lékaři. Hluk nad 45 dB brání v usínání a kvalitním spánku. Podle Světové zdravotnické organizace by člověk před ulehnutím neměl být vystaven hlasitosti vyšší než 30 dB. Hluk má latentní účinky na chování, způsobuje agresivní chování a podrážděnost. Zajímavé je, že lidské uši potřebují více než šestnáct hodin odpočinku, aby vyrovnaly dvouhodinovou expozici hlasitosti sto decibelů.

Podle průzkumu z roku 2018 může krátkodobé vystavení hluku dočasně zvýšit krevní tlak a viskozitu krve. Existuje také souvislost mezi dlouhodobým vystavením hluku a vyšším výskytem kardiovaskulárních onemocnění. Autoři studií naznačují, že k tomu dochází vlivem hlukového znečištění na hladinu stresových hormonů.

Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu

Územní plánování a zmírňování znečištění hlukem

Územní plánování je mnohdy považováno za méně prioritní při zmírňování znečištění hlukem. Mělo by to ale být přesně naopak, protože vytyčení územního plánu může při redukci audiovizuálního smogu pomoct. „Plochu pozemku je možné rozdělit do různých zón, např. Nárazníková zóna dokáže snížit dopad hluku z průmyslových do jiných, zejména obytných zón. Na silnicích v blízkosti budov citlivých na hluk lze stavět tzv. hluchové tunely, které mohou být dokonce i esteticky příjemné. Atraktivní prvky poskytují příjemné pocity z okolního prostředí, což také snižuje dopady vizuálního a hlukového znečištění.

Účastníci brazilského výzkumu hodnotili města bez zeleně negativněji než ta, kde se vyskytovaly přírodní prvky. „Kromě vysoké vegetační hodnoty je pro občana důležitým znakem rozmanitost atraktivních prvků. Absence vegetace mu usnadňuje vizualizaci antropických prvků ve vnějších oblastech města, včetně urbanistických předmětů, což opět jeho spokojenost snižuje na bod mrazu,“ upřesňuje de Oliveira. Vegetace přispívá ke snížení audiovizuálního smogu pohlcováním zvukových vln. Městská zeleň navíc vydává přirozené zvuky, které jsou lidmi vnímány jako pozitivní a dokážou „přehlušit“ hlukovou zátěž.

Bariéry audio smogu však musejí být multifunkční, vhodně reagovat na terénní úpravy a podporovat dobré vizuální a zvukové kvality. Výzkum naznačuje, že existuje interakce mezi vnímáním vizuálních a akustických vjemů a že kvalita zvuku má podobný účinek jako vizuál, pokud jde o zmírnění stresu.

Na závěr je důležité poznamenat, že není smog jako smog. Například vizuální znečištění se projevuje na různých úrovních, od drobných případů, které ovlivňují jednotlivce, až po makro problémy, jež mají dopad na celou společnost. Účinky audiovizuálního smogu mívají primární příznaky, jako je rozptýlení, únava očí, pokles názorové rozmanitosti, ztráta identity, pískání v uších, hluchota. Bylo také prokázáno, že zvyšuje biologické stresové reakce a narušuje rovnováhu hormonů v těle. Jako sekundární příznak se připojuje komplexní osobnostní krize, např. mnohovrstevné obavy z toho, v jakém prostředí budeme vychovávat svoje děti, jestli nepřijde energetická a ekologická krize nebo všeobecná ruptura veřejného zdraví.

„Manažeři městských oblastí nemají kontrolu nad tím, co se na veřejných místech buduje. Zatímco podniky hledají způsoby, jak zvýšit zisky, architektura, logika a využití prostoru trpí vizuálním smogem,“ upozorňuje socioložka Elena Enacheová ve studii Visual Pollution: A New Axiological Dimension Of Marketing?

Čtěte také: Které zdroje energie jsou nejméně škodlivé?

Rozdíly v estetice veřejného prostoru souvisejí s rozmístěním městského mobiliáře, jako jsou stanice veřejné dopravy, popelnice, velké panely a stánky. Necitlivost správy měst je příčinou vizuálního znečištění. Špatně naplánované rozmístění budov a dopravních systémů vytváří vizuální znečištění a nepříznivou změnu vizuálních a fyzických charakteristik města, což významně snižuje osobnost daného města a „krade mu duši“.

„Vezměte si například billboardy. Odvádějí pozornost řidičů, kazí vkus veřejnosti, podporují nesmyslný a marnotratný konzum a zaplňují prostor. To samé platí pro graffiti. Když jsme dlouhodobě vystaveni hluku z dopravy, má to neblahý vliv na náš zdravotní stav. „V Evropské unii žije asi 13 milionů lidí, kteří mají spánek narušený hlukem převážně z dopravy,“ potvrzuje výsledky kolegů z Oxfordu lékař Miroslav Šuta, který se dlouhodobě věnuje vlivu prostředí na lidské zdraví.Autoři studie uvádějí, že více než 100 milionů obyvatel EU žije v oblastech, kde hluk překračuje 55 decibelů, což je unijní limit.

„Problém je, že riziko stoupá s každými 10 decibely zvýšeného hluku,“ dodává Šuta. Za největší přínos studie zveřejněné v odborném časopise Environmental Research považuje lékař velký, a tedy statisticky průkazný vzorek pacientů.

Bydlení u silnice

Hluk působí i na naše srdce a cévy. Kanadští vědci v jiném výzkumu na milionu respondentů doložili zvýšený výskyt infarktů myokardu a srdečních selhání u lidí, kteří dlouhodobě pobývají v hlučném prostředí. „Čím větší je hluk, tam kde žijí, tím vyšší je riziko infarktu,“ shrnuje Šuta. Hladinu „bezpečného“ hluku přitom zatím vědci neznají.

To, jak ovlivní hluk naše zdraví, záleží i na tom, zda se mezi naším bytem a silnicí nachází nějaká protihluková bariéra, třeba zástavba nebo pásy zeleně. „Problém je, když je silnice vysoko, třeba na mostě,“ upozorňuje Miroslav Šuta. Kolem mostů se totiž hluk šíří dál a je intenzivnější.

Důležitější než vzdálenost bydliště od silnice je hladina hluku, kterému jsme déle vystaveni. „Problém je především překračování hlukových hladin v noci, přes den sneseme větší hlukovou zátěž,“ vysvětluje odborník.

Je hluk příčinou obezity?

Autoři studie z Oxfordu zatím nemají jistotu, že hluk způsobuje nadváhu. „Jakým mechanismem k tomu dochází a jestli je to příčina a následek, ještě nevíme,“ varuje Šuta. Souvislost mezi oběma jevy v oxfordské studii je ale pádnější než u předchozích prací.

Vědci se potýkají s problémem, jak odfiltrovat takzvané matoucí faktory. K nim podle Miroslava Šuty patří i sociálně-ekonomická situace dané domácnosti. „Lidé, kteří mají více prostředků, si spíš můžou dovolit vilku v tiché a zelené části města. Ti, kteří mají peněz méně, častěji bydlí blízko železniční trati nebo frekventované silnice,“ uvádí příklad Šuta.

Když tento vliv autoři studie vyloučili, souvislost hluku a obezity se jevila jako slabší. „Záleží i na tom, zda je v dané oblasti znečištění prachem a jak je velké,“ uvažuje vědec.

Problémy s učením

Negativní účinek hluku na naše zdraví souvisí i s tím, jak vysoké tóny jsou v hluku zastoupeny. Světová zdravotnická organizace (WHO) před dvěma lety stanovila doporučené hodnoty pro hluk a pro různé typy dopravy. Nejnižší přípustné hladiny zvuku, tedy ty nepřísnější, platí pro letectví.

„Podle Evropské agentury pro životní prostředí má více než 10 tisíc dětí, které bydlí kolem významných letišť, problémy s učením,“ upozorňuje Miroslav Šuta. V hlučném prostředí můžou mít potíže nejen školáci, ale třeba i batolata, která se učí mluvit. Hůře totiž rozumí dospělým.

Studie „Posouzení vlivu záměru na veřejné zdraví“, která je také součástí dokumentace EIA, na základě údajů uvádí, že z pohledu imisí škodlivých látek neexistují pro veřejné zdraví žádná významná rizika.

tags: #vliv #zvukoveho #znecisteni #na #zivotni #prostredi

Oblíbené příspěvky:

• Třídění odpadu v ČR
• Kompletní průvodce zpracováním komunálního odpadu
• Pozorování zvířat ve volné přírodě
• Základy nakládání se stavebním odpadem
• Příčiny znečištění ovzduší