Dopad Změny Klimatu na Půdu v České Republice

07.12.2025

Změna klimatu už nyní významně ovlivňuje naše životní prostředí v oblastech jako vodní režim, lesnictví nebo zemědělství. Klima se na Zemi sice měnilo od počátku její existence, ale v posledních několika desítkách let je míra změn mnohem intenzivnější a výrazně rychlejší. V současné době je změna klimatu velmi diskutovaným globálním problémem. Je zřejmé, že se na změnách neblaze projevuje vzrůstající vliv člověka.

Dopady na Vodní Hospodářství a Zemědělství

Změna klimatu v ČR nejvíce zasahuje vodní hospodářství, které má zásadní problémy se schopností zadržovat vodu v krajině a vyrovnávat výkyvy v množství srážek. Nasycenost půdy vodou klesá, což vytváří podmínky pro zrychlený odtok vody. Tento pokles způsobuje častější sucha a povodně na jaře i v létě. Zimní období se zkracuje a snižuje se množství sněhové pokrývky. Sníh nejen chrání půdu před odpařováním v zimě, ale také vytváří zásoby vody v půdě na začátku vegetačního období.

Kvalita i množství povrchové a podzemní vody se výrazně zhoršují. Zvyšující se teploty a změny v půdní vlhkosti už nyní ohrožují naši zemědělskou produkci. Prodloužené vegetační období, které se může protáhnout až o více než měsíc, může sice některým plodinám prospět, ale zvýšený výpar a evapotranspirace od jara do podzimu spotřebují většinu srážek.

Dopady na Lesnictví

V lesnictví změna klimatu zase negativně ovlivňuje hlavně monokultury smrku. Škůdci častěji napadají tyto porosty, které špatně snášejí sucho, což vede k jejich postupnému rozpadu. Tento rozpad zvyšuje riziko eroze půdy a narušuje přirozenou obnovu lesů. Bez intenzivního zalesňování původními listnatými stromy se vytvářejí holiny, které mění schopnost lesů pohlcovat CO2 opačným směrem. Rozpadající se lesy místo pohlcování CO2 vypouštějí tento plyn do ovzduší, dokud nevyrostou nové stromy. Na druhou stranu vzniklé holiny a paseky přinesly prostor pro desítky kriticky ohrožených živočišných a rostlinných druhů, které jsou uvedeny na Červeném seznamu IUCN.

Dopady na Zdraví a Klimatická Regionalizace

V neposlední řadě bude mít klimatická změna v ČR ve spojení s energeticky náročným průmyslem negativní dopad na zdraví lidí a všech dalších organismů u nás žijících. Vysoké letní teploty a vlny vedra urychlí šíření onemocnění a počet úmrtí spojených s horkem. Mimochodem to souvisí například s už aktuálním častějším výskytem lymské boreliózy - vyšší teploty podporují růst populace klíšťat. Klimatická změna v ČR způsobí klimatickou regionalizaci.

Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně

Klimatickou změnu v ČR a její projevy v současnosti už pociťujeme. Je ale důležité si uvědomit, že se jejich intenzita i bude nadále zvyšovat. Pro zmírnění dopadů těchto projevů je nezbytné, abychom co možná nejdříve přijali a realizovali adaptační opatření. Musíme zajistit udržitelnost vodních zdrojů, protože z ČR, která tvoří pomyslnou střechu Evropy, většina srážek odtéká.

Půdní Eroze a Změna Klimatu

Půdní eroze je pohyb a transport půdy různými činiteli, zejména pohybem vody, větru a hmoty; proto klima je klíčovým faktorem. Zvýšení eroze půdy je silně spojeno s odstraněním přirozené vegetace umožňující využití půdy pro zemědělství a s používáním zemědělských postupů nevhodných pro půdu, na které se praktikují. To v kombinaci s klimatickými změnami a předpokládaným nárůstem extrémů počasí, vytvořilo ideální podmínky pro erozi půdy. Hlavní klimatické faktory ovlivňující erozi půdy jsou srážky (množství, frekvence, doba trvání a intenzita) a vítr (směr, síla a frekvence větru s vysokou intenzitou), spojené s vysoušením půdy.

Pro českou republiku byl odhad intenzity eroze jeden z nejvyšších v rámci EU: 2,6 t. Pro účely ochrany půdy před vodní erozí je nutné znát výskyt, rozdělení a intenzitu srážek. Pro procesy vodní eroze jsou rozhodující zejména srážky přívalové, pro ohrožení půd větrnou erozí hrají pak významnou roli srážky zimní a srážky v jarních měsících, které rozhodují o vlhkosti půdy a tím ovlivňují její erodovatelnost větrem.

Ve druhé polovině 20. století byl nejdůležitějším vlivem na půdní erozi posun od travních porostů k orné půdě, který byl spojen s mechanizací a zintenzivněním zemědělské produkce. Podle jejich zjištění eroze vzroste přibližně o 1,7% za každé 1% změny roční srážky. Dominantním faktorem souvisejícím se změnou míry eroze je množství a intenzita srážek, které spadnou v přívalu, spíše než počet deštivých dní v roce. Změna klimatu tedy pravděpodobně ovlivní vodní erozi půdy díky jejímu vlivu na intenzitu srážek, erodovatelnost půdy, vegetační kryt a typ land use.

Protierozní opatření pak mohou snížit erozi na průměrnou hodnotu 2,27 Mg. ha-1. Klimatické modely naznačují výraznou změnu režimu vlhkosti půdy v některých oblastech, a tedy i změny erodovatelnosti půdy, vegetace a využití půdy. Pro mnoho oblastí také předpovídají sezónně intenzivnější přísušky spojené se zvýšeným množstvím a intenzitou srážek v jiných časech, což by mohlo vést k velkému nárůstu vodní eroze.

Čtěte také: Klimatická změna: podrobný pohled

Větrná eroze je zvláště problémem na písčitých a organických půdách, které jsou vystaveny přerušovanému nízkému obsahu vlhkosti a periodickým větrům. Oblasti, kde se předpovídá změna klimatu směrem k více suché půdě při zvyšujících se teplotách, budou stále zranitelnější. Na obdobných principech byla sestavena mapa rizika tvorby půdní krusty (SCF). Rozložení půd erodovatelných větrnou erozí je značně odlišné od rozložení půd postihovaných vodní erozí.

Středová a Toman (2011) vyhodnotili erozní potenciál sněhové pokrývky na třicetileté období (1980/1981 až 2009/2010). V rámci ČR vodní eroze ohrožuje více než 50 % výměry orné půdy. Druhý nejrozšířenější typ eroze na zemědělských půdách je eroze větrná, která ohrožuje 10-20% našeho území. Podmínky pro výskyt eroze jsou v ČR specifické - díly půdních bloků jsou největší v Evropě díky intenzifikaci zemědělské výroby v minulosti, ve velkém byly také rušeny hydrografické a krajinné prvky (rozorání mezí, zatravněných údolnic, polních cest, likvidace rozptýlené zeleně apod.), které zrychlené erozi účinně bránily. Většina zemědělských subjektů hospodaří na pronajatých pozemcích a to dále snižuje zájem o investice do náročnějších protierozních opatření zejména technického charakteru, ale mnohdy i o správnou péči o půdu jako takovou.

Sucho v České Republice

Nejviditelnějším dopadem změny klimatu je zvyšování teploty vzduchu. Na našem území v dekádě 2013-2022 s porovnáním 1800-1960 teplota stoupla o 2,1 °C. Přitom roční srážkové úhrny se nemění. Co se ale mění je jejich rozložení a skupenství v zimním období. Nejvýznamnější příčinou sucha je však intenzivnější výpar jako důsledek vyšší teploty a nejvýznamnější dopad opakující se nedostatek vody v půdě, vodních tocích, pozemních i podzemních rezervoárech.

V ČR od roku 2012 půdní sucho v prostorovém gridu 500 m monitoruje a předpovídá komplexní integrovaný systém běžící v reálném čase, jehož výstupy lze najít na www.intersucho.cz. Krajina má historickou paměť a aktuální situaci je vždy nutné zasadit alespoň do krátkodobé minulosti. Významná epizoda sucha s dopady do zemědělství a lesnictví, a přesahem do současnosti, začala v roce 2015. Na základě intenzivních, ale pouze bodových srážek pokrývající jen malá území, se střídaly lokality suchem postižené s regiony s územím bez dopadů zemědělského sucha.

Výskyt zemědělského sucha pro jednotlivé roky (2015-2022) dobře dokumentují mapy znázorňující počet dnů s nasycením půdy pod 50 % polní kapacity půdy (vlhkost půdy, kterou půda udrží po zalití a infiltraci). Na zemědělské sucho, které se stává součástí našeho klimatu, a které již bohužel nemůžeme počítat mezi náhodné hydrometeorologické extrémy se lze adaptovat např. upravenými technologickými postupy pěstování plodin s využitím organické hmoty v půdě, snahou o snížení neproduktivního výparu (evaporace) např.

Čtěte také: Větrná energie a klima v ČR

To, že se nelze adaptovat z roku na rok je zřejmé, stejně jako fakt, že adaptace vyžaduje mnohdy náročnou změnu technologií, myšlení a přináší nové okruhy problémů. Klimatický vývoj je však velmi nepříznivý a scénáře jeho budoucího vývoje optimismus nenabízí.

Adaptace a Změna Přístupu k Půdě

Kromě řešení příčin samotné změny klimatu je potřeba, aby naše krajina byla lépe připravena vyrovnávat se s jejími projevy. Dopadům změny klimatu se také dá do určité míry přizpůsobit. Odborníci však poukazují na fakt, že vodu je nutné zadržovat v krajině ještě, než doteče do koryt řek, aby bylo možné efektivně předcházet zemědělskému suchu. Tato řešení však stále nejsou státem podporována dotačně ani programově. Jedná se o tzv. agroekologická nebo "měkká" opatření, jako je vhodná volba a kombinace plodin nebo zatravňování, ale také tvorba a obnovování krajinné pestrosti, od tvorby drobných mezí a remízků, až např. po zavádění agrolesnických prvků a celých systémů.

Kvalita zemědělské půdy v Česku i na mnoha místech ve světě dlouhodobě klesá. Půdy tvoří základ všech suchozemských ekosystémů, což platí i o půdách využívaných k zemědělským účelům, z nichž lidé získávají obživu. Dlouhodobé sledování kvality půd ukazuje, že v mnoha částech světa vlivem dosavadního hospodaření půda postupně degraduje - snižuje se zejména množství obsažené organické hmoty - a klesá tak její schopnost plnit produkční i ekosystémové funkce. Ve skutečnosti je půda živý komplex mnoha různých vztahů, funkcí a procesů.

Významná část zemědělských půd v Česku je více či méně degradovaná a totéž platí o půdách i jinde v Evropě. To znamená, že tyto půdy postupně ztrácejí svou strukturu, ubývá v nich půdní biodiverzity a organické hmoty, a v důsledku toho nejsou schopny dostatečně plnit své produkční a ekosystémové funkce (což mimo jiné vede i k výraznému poklesu cen půdy a snižování hodnoty majetku vlastníka). Intenzivní hnojení syntetickými hnojivy, aplikace různých pesticidů, využívání těžké techniky, velkoplošné pěstování jedné plodiny (monokultury) a rozsáhlé lány patří mezi hlavní faktory, proč půda ztrácí své kvality a přestává být zdravá.

Ztráta organické hmoty a s tím související pokles množství organismů v půdě vede k rozpadu půdní struktury (už zmíněných půdních agregátů). S úbytkem organické hmoty a souvisejícím rozpadem půdní struktury se půda stává náchylnou k tomu, že ji odplaví voda nebo odnese vítr. K okyselování půdního prostředí přispívá do velké míry hnojení, zejména použití dusíkatých hnojiv. K utužování půdy dochází zejména využíváním těžké techniky na polích (velké traktory, kombajny a podobně) s hmotností mnoha tun, které vytvářejí na půdu značný tlak.

Podíl zastavěné plochy v Česku dlouhodobě roste (za posledních 50 let se zastavěná plocha zvětšila dvojnásobně). Z textu výše je zřejmé, že degradace půdy je způsobena zejména postupy intenzivního zemědělství. Ke zlepšení stavu půd (nejen) v Česku je proto především potřeba změnit způsob, jak se s půdou a krajinou zachází. Konkrétně to znamená obohacovat půdu o organickou hmotu a podporovat půdní biodiverzitu, využívat šetrnější způsoby úpravy půdy (např. omezovat orbu), zavádět různé krajinné prvky a celkově v krajině podporovat pestrost a mozaikovitost.

Například u velmi specifické komodity, jakou je chmel, jsme zjistili, že i když se klimatické podmínky českým pěstitelům v souhrnu spíše zhorší, jinde v Evropě bude změna k horšímu ještě dramatičtější. Analýzy ukázaly, že ve větším měřítku se závlahami počítat nejde, a už vůbec nejsou řešením pro extrémně suché roky, protože tehdy na ně není a nebude v ČR dost vody. Budoucnost zemědělství vidí Trnka v rodinných farmách a podnicích, které pracují s perspektivou udržitelného fungování, berou změnu klimatu vážně a připravují se na ni.

Socioekonomické Dopady a Legislativa

Klimatická změna zásadně mění nejen životní prostředí, ale i socioekonomickou stabilitu České republiky. Extrémní výkyvy počasí jako povodně a sucha totiž výrazně zasahují do procesů v zemědělství, průmyslu a oblasti veřejného zdraví. Podle dat Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) se četnost a intenzita veder a záplav bude nadále zvyšovat. Změna klimatu v ČR se výrazněji projevuje také ve vodním hospodářství, které vykazuje zásadní nedostatky ve schopnosti zadržet vodu v krajině a vyrovnávat se s výkyvy v množství srážek.

Zvýšené náklady a pokles životních standardů vynucené klimatickou změnou se v případě absence adaptačních opatření dotknou prakticky všech sociálních skupin. Z akutních rizik u nás narůstá hlavně riziko povodní a vichřic. Vyšší průměrné teploty pak souvisí například s už aktuálním častějším výskytem lymské boreliózy - vyšší teploty podporují růst populace klíšťat. Například zateplení budov nebo instalace kvalitních střech odolávajícím vichřici a podle typu integrujícím prvky zeleně nebo solárních panelů může významně snížit míru potenciálních škod i náklady na opravy.

Možností a zdrojů, jak získat celou řadu dat a vědeckých poznatků o dopadech klimatické změny již existuje nekonečná řada. Implementace principů udržitelnosti a v budoucnu i principů obnovitelnosti, například zvyšováním podílu recyklovaných stavebních materiálů, posuzováním celoživotní uhlíkové stopy nemovitosti, od instalace technologií pro výrobu energií po sekvestraci do designu, stavby i provozu budov, přináší nesporné výhody.

Východiskem se tak pro Česko stává přijetí komplexních adaptačních opatření, která budou v souladu s klimatickým scénářem reflektujícím trajektorii objemu budoucích emisí skleníkových plynů. Z hlediska environmentálních kritérií je důležité zaměření na energetickou náročnost a odolnost nemovitostí před klimatickými riziky - již zmíněné zachycování a zasakování dešťové vody, například formou poldrů, přináší vícero pozitivních dopadů, od snižování spotřeby pitné vody (i ta má uhlíkovou stopu) nebo sucha po ochranu před záplavami, zátopami a tak dále.

Konkrétní Kroky a Budoucnost

Historie odlesňování v České republice sahá až do středověku, kdy byla rozsáhlá území lesů kácena pro potřeby zemědělství a těžby dřeva. Aktuálně pokrývají lesy asi třetinu území České republiky, tři čtvrtiny těchto lesních porostů tvoří jehličnaté monokultury a jen přibližně čtvrtinu listnaté stromy, které zde byly původně. Budoucnost českých lesů je přímo závislá na přijetí účinných opatření na ochranu a obnovu lesů. Proto se nás také týká nařízení o odlesňování EUDR (European Union Deforestation Regulation), které představuje nové požadavky na firmy, které uvádějí, dodávají na trh EU nebo exportují z EU relevantní komodity.

Půda je neobnovitelný, omezený přírodní zdroj, kdy se 1 cm půdy tvoří až tisíce let. Rozsáhlý vliv na stav a kvalitu půdy má i probíhající klimatická změna. Půdu ovlivňuje povrchová teplota, ať už vysoká, či nízká, vlhkost a tlak vzduchu, úhrn a intenzita srážek, směr a rychlost větru, výška sněhové pokrývky atd. Změna klimatu, tedy především extrémní výkyvy počasí, akcelerují degradační procesy, jako je např. Od roku 1936 ubyl už téměř milion hektarů zemědělské půdy. Z klimatologického pohledu jsou některé části území ČR (jižní Moravy či Podkrušnohoří) hodnoceny jako suché, jelikož vykazují průměrné roční úhrny srážek pod 550 mm.