Rizika spojená se znečištěním vody fekáliemi pro lidské zdraví

26.11.2025

Voda je nezbytnou součástí života a její kvalita má zásadní vliv na lidské zdraví. Mikrobiologické ukazatele fekálního znečištění patří z pohledu ochrany lidského zdraví k nejvýznamnějším při sledování jakosti povrchových vod. Častým trápením cestovatelů v cizích zemích je tzv. cestovatelský průjem. Voda příznivé prostředí pro život mnoha mikroorganismů. Některé člověku nevadí, ale některé vám mohou ublížit a způsobit spoustu neplechy v těle.

Zdroje a indikátory fekálního znečištění

Největším zdrojem fekálního znečištění jsou čištěné i nečištěné komunální odpadní vody, a to i přes zavádění nejlepších dostupných technologií. V ČR je téměř 90 % obyvatel napojeno na lokální veřejné kanalizace, jež jsou zaústěny na ČOV, kde jsou čištěny tak, aby mohly být vypouštěny do recipientů. Obecně by bylo vhodné zaměřit se na zvýšení informovanosti prostřednictvím této i podobných studií, aby mohla být voda lépe využívána a naopak, aby neznamenala hygienicky významné riziko (možností přítomnosti patogenních mikroorganismů, včetně nositelů antibiotické rezistence) při jejím nevhodném využívání.

Mezi indikátory fekálního znečištění, které se používají při hodnocení mikrobiologické kvality koupacích vod, patří enterokoky a zástupci druhu Escherichia coli. Jejich stanovení se řídí vyhláškou MZ ČR č. 238/2011 Sb. a provádí se kultivačně na selektivních agarových médiích. Je známo, že ne všechny druhy enterokoků jsou fekálního původu a mají tedy přímou souvislost s fekálním znečištěním vody.

Monitorování znečištění Vltavy

Pomocí sledování mikrobiální kontaminace Vltavy pod Ústřední čistírnou odpadních vod (ÚČOV) Praha byla určena míra zatížení vodního toku fekálním znečištěním v 10km úseku pod ústím odpadních vod v obdobích s různým průtokem. Od dubna 2022 do března 2023 byly na 10 profilech monitorovány počty indikátorů fekálního znečištění: Escherichia coli, intestinální enterokoky termotolerantní (fekální) koliformní bakterie a Clostridium perfringens. Jako další zdroje byly sledovány menší přítoky Vltavy, které do ní přinášejí čištěné odpadní vody z lokálních čistíren odpadních vod (ČOV). Výsledky monitoringu ukázaly na poměrně významné mikrobiální znečištění Vltavy v oblasti vyústění ÚČOV a zároveň bylo poukázáno na dobrou samočisticí schopnost toku Vltavy v nadcházejícím úseku, tedy na poměrně dobrý potenciál možného využití Vltavy v Praze i pod Prahou, s výjimkou úseku bezprostředně ovlivněného ústím čištěných odpadních vod z ÚČOV Praha.

Mikroorganismy ve vodě a rizika pro zdraví

Voda je příznivým prostředím pro život mnoha mikroorganismů, z nichž některé mohou být pro člověka škodlivé. I přes přísné vyhlášky a limity bakterií ve vodě může dojít k její kontaminaci - například ve vodovodním potrubí po ohřevu v bojleru na nízkou teplotu. Jako běžný člověk závadnost vody neodhalíte. Voda se může zdát na první pohled v pořádku - nezapáchá, není zakalená ani nemá jinou barvu. Bakterii v takovém případě nerozpoznáte. Problém se ukáže až následně při střevních a žaludečních obtížích.

Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody

Koliformní bakterie

Nejčastějším mikroorganismem, který ve vodě můžeme najít, jsou koliformní bakterie. Jde o bakterie přirozeně se vyskytují ve střevech živočichů. Napomáhají ke správnému rozkladu potravy v lidském těle. Tyto bakterie se mohou snadno dostat do podzemních vod nebo studní. Jejich požití způsobuje střevní potíže a koliku. Můžou vyvolat i vážné onemocnění. Koliformních bakterií ve vodě se můžete snadno zbavit. Zahubíte je při teplotě vyšší než 70°C - proto převařením vody dosáhnete jejich vymýcení.

Patogenními koliformními bakteriemi jsou například Klebsiella, Shigella, která může způsobovat úplavici nebo Salmonella. Druh Salmonella typhi může vyvolat po požití břišní tyfus. Nejběžnější bakterií tohoto typu je Escherichia coli. Vznik kontaminace: Bakterie E. coli ve vodě svědčí o fekálním znečištění. Rizika: Při požití E. Dekontaminace vody: Toxiny některých druhů Escherichií z vody neodstraní ani předchozí povaření. Samotné bakterie ale převaření vody zničí.

Enterokoky

Enterokoky (bakterie Enterococcus) jsou naší přirozenou součástí - nachází se ve střevech lidského organismu (střevo je v řečtině enteron). Najdete je i ve vodě, v půdě a na rostlinách. Vznik kontaminace: Enterokoky mohou kontaminovat vodu, pokud zdroj pitné vody není zabezpečený proti prosakování povrchové vody, do které se tyto bakterie běžně dostávají třeba při hnojení zemědělských ploch. Rizika: Způsobují infekční průjmy často doprovázené nevolností a zvracením, bolestí břicha a také horečkou.

Viry a parazité

Viry jsou menší než bakterie, přesto z hlediska kontaminace vody nejsou menším problémem. Třeba střevní chřipky vyvolané rotaviry nebo noroviry mohou mít původ ve znečištěné vodě. Také mikroskopičtí parazité - prvoci - mohou vodu kontaminovat a vyvolat infekční průjem. Patří mezi ně Giardia lamblia nebo Cryptosporodium.

Pseudomonas aeruginosa a Legionella

Většina druhů pseudomonád nejsou zdraví škodlivé. To ale neplatí pro Pseudomonas aeruginosa. Vznik kontaminace: Kvůli vysoké odolnosti této bakterie hrozí riziko, že se usadí v biofilmu uvnitř vodovodního potrubí. Rizika: Tato bakterie je schopná vyvolat záněty v prakticky všech tkáních. Další odolnou bakterií je Legionella. Rizika: Legionelly způsobují tzv. legionářskou nemoc neboli legionelózu. Jde o druh zápalu plic. Mírnější forma legionelové infekce je tzv. pontiatická horečka (příznaky obvykle připomínají chřipku).

Čtěte také: Rizika pro jakost vody

Chemické znečištění vody

Pitná voda může být kontaminována v systému zásobování i chemicky. Znečištění zdroje může mít na svědomí člověk (antropogenní znečištění - dusičnany, pesticidní látky, olovo ad.), ale i geologické podloží (přírodní výskyt - arzen, fluoridy, železo, mangan ad.). Do vody mohou být vneseny nežádoucí látky také při její úpravě, ať už jde o samotné chemické látky používané k úpravě vody (například hliník z použitého koagulantu), nebo především o tzv. vedlejší produkty dezinfekce.

Teoreticky se v pitné vodě mohou vyskytnout stovky různých látek, prakticky se však jedná o okruh cca 10 - 15 těch nejvíce problematických (např. dusičnany a dusitany, olovo, arzen, vedlejší produkty dezinfekce, pesticidní látky, železo, mangan ad.), viz níže. Zdravotní riziko však představují tyto látky pouze v případě, že se v pitné vodě vyskytují v koncentracích nesplňujících stanovené hygienické požadavky na pitnou vodu.

Dusičnany a dusitany

Jejich zdravotní riziko spočívá v tom, že se v zažívacím traktu redukují na toxické dusitany. Ty v žaludku reagují s některými látkami v potravě za vzniku sloučenin, které jsou podezřívány z karcinogenních účinků. Dusitany však hlavně způsobují tzv. methemoglobinémii - po vstřebání do krve způsobí přeměnu krevního barviva hemoglobinu na methemoglobin, který nedokáže ve tkáni uvolnit kyslík.

Olovo

Ve starých domech s olověným potrubím se může v PV nacházet olovo, které představuje riziko pro těhotné ženy a malé děti, protože zvýšený příjem olova vede k poškození vyvíjející se nervové tkáně s rizikem následných poruch inteligence a chování.

Arzen

Arzen v PV je dnes hlavně geologického původu. Způsobuje různorodá zdravotní postižení, např. poškození kůže, cév a oběhového systému a zvyšuje riziko některých druhů rakoviny.

Čtěte také: prevence znečištění vody při těžbě

Vedlejší produkty dezinfekce (VPD)

Vznikají reakci chloru či jiného dezinfekčního oxidantu s přírodními organickými látkami ve vodě. Jedná se o široké spektrum látek, z nichž nejznámější jsou trihalogenmethany (THM), např. chloroform či bromoform, halooctové kyseliny nebo chlorečnany. U THM byl prokázán karcinogenní účinek na člověka - u mužů způsobují rakovinu močového měchýře.

Pesticidní látky

Pod pojmem pesticidní látky se skrývá široká škála různých chemických látek určených k hubení nežádoucí vegetace, hmyzu, plísní apod. Vzhledem k různé chemické povaze se jedná o látky s různorodou toxicitou a i jejich účinek na zdraví může být velmi různorodý. Jejich limitní hodnota v pitné vodě je velice nízká, není odvozena toxikologicky, ale na základě předběžné opatrnosti.

Radiologická rizika

V ČR bývá nejčastější příčinou radiologického rizika v souvislosti s vodou přírodní radioaktivní plyn radon. Ve vodě se dobře rozpouští a je z ní uvolňován především při sprchování a koupání, takže největší riziko představuje vdechování (inhalace), nikoliv požití. Rozpadové produkty radonu mohou mít ve vysokých koncentracích a při dlouhodobém působení karcinogenní účinek na dýchací systém.

Prevence a ochrana

Způsobem, jak můžeme bakterie likvidovat na cestách je mít s sebou dezinfekci, která vodu čistí. Další variantou zejména na cesty jsou praktické filtry na vodu. Neriskujte - nepijte v zahraničí kohoutkovou vodu. Všude není zvykem ji pít jako u nás. V mnoha zemích ani taková voda není určená ke konzumaci. Dávejte si pozor i na led, protože zpravidla není možnost zkontrolovat, z jaké vody byl připraven. Na výlet si s sebou berte dostatek balené pitné vody. Voda ze studny je také častým zdrojem výskytu nežádoucích mikroorganismů - ani tuto vodu tedy nepijte, není-li pravidelně kontrolovaná certifikovanou laboratoří. Zvažujte, jakou vodu pijete a z jakých zdrojů pochází.

U průmyslových či chemických závodů, které byly zatopené a následně zde probíhá úklid, je riziko zdravotních potíží, které se odvíjejí od typu kontaminantu: těžké kovy, pesticidy, další průmyslové chemikálie. Voda může být dále znečištěna fekáliemi, průmyslovými odpady, hnojivy a dalšími látkami.Preventivně je dobré bránit v průniku hlodavcům do lidských obydlí a minimalizovat kontakt s kontaminovanou vodou. Po skončení úklidových prací ruce dezinfikujte přípravkem s virucidní účinností. Alkoholové přípravky nanášejte na suchou pokožku!