Pojďte s námi prozkoumat prostředí sladkých vod! Kolik života se skrývá pod vodní hladinou? Budeme poznávat vodní ekosystém vlastními smysly a ponoříme se do vědeckého bádání. Můžeme určovat bezobratlé živočichy, pozorovat ptáky a obojživelníky nebo badatelskou metodou zjistit pestrost dřevin a bylin vázaných na vodní ekosystém.
Vodní ekosystém je společenství živých organismů (rostlin, živočichů, mikroorganismů) a jejich neživého prostředí (voda, půda, sluneční světlo), které jsou vzájemně propojeny a ovlivňují se.
Asi žádné větší město u nás a málokteré v Evropě se nemůže pochlubit tolika vodními plochami jako Plzeň. Soustava v Bolevci je dokonce mnohem starší než známé rybníky v jihočeské Třeboni. První zmínka o nich pochází z roku 1461. Hlavní důvod k jejímu vybudování byl rybochov.
Kolik života se skrývá pod vodní hladinou?
A ryba promluvila… Zdá se to nemožné? Zvláštní druh akvarijních rybiček zvaný rypoun Petersův vysílá do vody elektrické impulzy. Ty můžeme nejen slyšet, ale také pomocí osciloskopu nebo počítačové zvukové karty vidět. Rypoun se používá ke zjišťování velice malého množství olova a trichlóretylénu ve vodě ve vodárnách. Tato metoda je daleko levnější, než klasické chemické testy.
Čtěte také: Základní pojmy environmentální chemie
Jistě víte, že známe i některé sladkovodní druhy rejnoků. Ty si představíme v následujícím videu a podíváme se, jak to vypadá, když se tito živočichové chovají v zajetí. V ukázce budeme mít možnost zblízka vidět jedové trny, které tito sladkovodní rejnoci využívají ke své obraně, a dozvíme se, jak přesně s nimi zacházejí.
Halančíci jsou ryby obývající periodické tůně, tedy území, která pravidelně vysychají. Kvůli krátké době, kdy mají možnost růst a rozmnožovat se, si vyvinuli nejrůznější způsoby přizpůsobení (adaptace) k tomuto extrémnímu způsobu života.
Naši předkové vtiskli české krajině svým hospodařením tradiční tvář definovanou pastvinami, úzkými pásy polí, alejemi, háji, rybníky a ovocnými sady. Tuto její podobu změnila komunistická kolektivizace. Pole byla přeměněna na nedozírné lány, většina nejmalebnějších říčních údolí přehrazena. Mnoho z těchto změn však není nevratných.
Kvůli odvodňování pozemků či stavbám byly v minulosti řeky opevňovány a napřimovány či jinak regulovány. Miliardy se investovaly do co nejrychlejšího odvedení vody z krajiny.
Plasty v klasické podobě jsou materiálem, který se téměř nerozkládá. Spíše dochází k jeho rozpadu na menší části, tzv. mikro a nanoplasty.
Čtěte také: Přehrady a Bezpečnost
Mongolská step je znečištěná odpady a tamní stáda mají žaludky plné plastů. Řešení by mohlo přijít v podobě třídění a částečné recyklace přímo na místě. Mongolsko dnes patří mezi 10 největších producentů plastového odpadu na světě. To je potřeba změnit.
Sucho je jedním z problémů spojených se změnou klimatu a podle vědců nás čekají suchá desetiletí. Stav hladin podzemních vod je v ČR po hydrologicky suchých letech v letech 2015-2018 dlouhodobě podnormální. Představme si jeden ze způsobů, jak vodu v české krajině zadržet, a tím přispět k obnově zásob podzemní vody. Co si představit pod pojmem řízená dotace?
Bezzásahové zóny národních parků, jako jsou třeba na Šumavě, vzbuzují kontroverzi. Vzniká tu jedinečný prostor pro nerušený vývoj přírody, což je samotným smyslem národních parků. Při přemnožení kůrovce však ztrácíme vzrostlý les na velkých plochách a na mnoha místech to může jít i proti snahám vlastníků sousedních lesů. Bezzásahovost v oblastech s různou mírou vlivu činnosti člověka je citlivý problém, jehož řešení je během na dlouhou trať. Rázná rozhodnutí o rozšíření bezzásahových zón mohou přinést více škody než užitku.
Čtěte také: Kompost a zahrada
tags: #vodní #ekosystém #pro #děti #vysvětlení