Vojenské prostory a biodiverzita: Studie a projekty na podporu rozmanitosti

Vojenské prostory jsou v dnešní době unikátní území s velice vysokou biodiverzitou všech organismů srovnatelnou s přírodními rezervacemi.

Je to zapřiněno různorodou mozaikou rozdílných biotopů, extenzivním hospodařením na orné a lesní půdě a specifickým managementem možným jen ve vojenských újezdech (dopadové plochy, pojezdy těžké techniky). Probíhají zde cílené zásahy blokující sukcesní změny vegetace a to díky udržování cvičebních ploch.

Projekt LIFE ADAPT BRDY

Vojenské lesy a statky ČR jako největší hospodář v Brdech společně s partnery z fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze, Saskými stáními lesy a Výzkumným ústavem lesního hospodářství a myslivosti zahájily 17. února na brdském Kolvíně projekt LIFE ADAPT BRDY.

Ten by měl revolučním způsobem změnit podobu brdských hvozdů a připravit je lépe na klimatickou změnu. Místo rozsáhlých ploch monokultur bohatě strukturované lesy pestrého druhového i věkového složení.

To je lesnický model, o který budou v příštích letech usilovat Vojenské lesy a statky v Brdech a následně i v dalších lokalitách. Podporu z evropského programu LIFE, který financuje ochranu přírody a krajiny, životního prostředí a klimatu, lesníci využijí k rychlejšímu přechodu od klasického holosečného hospodaření k metodám, které jsou přírodě mnohem bližší a šetrnější.

Čtěte také: Benešovské vojenské muzeum v přírodě

„V Brdech, a postupně i v dalších lokalitách, přecházíme v mnohem větším měřítku na osvědčený model lesnického hospodaření s maximální podporou přirozených přírodních procesů.

Potvrzujeme tak v praxi naši ambici stát se tuzemským lídrem v zavádění přírodě blízkých, ale zároveň trvale udržitelných způsobů hospodaření nejen v lese, ale v celé krajině,“ řekl Ing.

„Postupně, nicméně svižným tempem, přeměníme v Brdech i jinde převážně smrkové monokultury na nové, druhově, prostorově i věkově pestré porosty, odlišné od lesů, které zakládali naši předkové po staletí uplatňováním klasického lesnického hospodaření podle věkových tříd.

Metodickými partnery projektu Vojenských lesů a statků jsou na české straně Fakulta lesnická a dřevařská České zemědělské univerzity v Praze a Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti - Výzkumná stanice Opočno.

„Základem pro změnu hospodaření bude provozní inventarizace lesa, která proběhne v první fázi projektu.

Čtěte také: Dovednosti pro přežití: inspirace armádou

Na ni naváže příprava rámcových směrnic hospodaření zpracovaných pro jednotlivé typy vývoje lesa a metodické příručky pro lesní personál.

Projekt počítá s tím, že jeho dosažené výsledky a zkušenosti ověřené praxí předají Vojenské lesy a statky prostřednictvím odborných akcí a publikací dalším lesním hospodářům, nejenom v České republice,“ dodal prof. Ing.

Součástí projektu je proto například i studie retence a revitalizace vybraných pramenišť pro zlepšení vodní bilance na celém území o rozloze 22 600 hektarů.

„Naprosto zásadním procesem, bez kterého nelze pomýšlet na úspěch zavádění těchto nejmodernějších metod lesnického hospodaření, je promyšlené a důsledně prováděné snižování stavů spárkaté zvěře, bez něhož není přirozená obnova širokého spektra stanovištně vhodných dřevin myslitelná,“ vysvětlil Ing. Jiří Novák, Ph.D.

Změna na věkově a druhově pestré porosty, které dokáží mnohem lépe odolávat klimatickým změnám, je během na dlouhou trať.

Čtěte také: Poklady Vojenského muzea

Na tváři Brd se bude projevovat postupně, v řádu desetiletí. Jedná se o tzv. demonstrační plochy, kde již VLS zahájily, nebo v nejbližší době spustí, obnovu porostů výběrným hospodářským způsobem.

Projekt počítá, že v pilotní fázi vznikne minimálně deset ploch, každá s rozlohou kolem 50 hektarů.

Přírodě blízké hospodaření v lesích usiluje o zvýšení stability a odolnosti lesů v míře, která v lesním hospodaření umožňuje zachovat ekonomický výnos při jejich správě.

Na rozdíl od tzv. pasečného hospodaření, kdy vznikají věkově a často i druhově unifikované monokultury, probíhají těžby podrostním nebo výběrným hospodářským způsobem.

Přírodní lokality v jeho správě patří k nejzachovalejším lesním celkům nejen v Česku, ale v rámci celé Evropy.

Program LIFE je dotačním nástrojem Evropské unie. Jeho cílem je přispět k přechodu na udržitelné, oběhové, energeticky efektivní hospodaření založené na energii z obnovitelných zdrojů.

Cílem je ochrana, obnova a zlepšování kvality životního prostředí, včetně ovzduší, vody a půdy, zastavení a zvrácení úbytku biologické rozmanitosti a řešení degradace ekosystémů.

Od roku 1992 přispěl tento dotační program na realizaci 5 500 špičkových projektů v oblasti životního prostředí a klimatu v celé EU za více než 5,9 mld.

Exploze biodiverzity v bývalém vojenském prostoru Milovice

Po sedmi letech od založení rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice začali letos vědci publikovat první data dokumentující pozitivní vliv pastvy divokých zvířat na místní biologickou rozmanitost.

Výsledky byly natolik výrazné, že se zařadily mezí nejvýraznější událostí roku v rámci české ochrany přírody.

K obrovskému nárůstu početnosti došlo například u hořců křížatých, ohrožené rostliny, která patří k vlajkovým druhům rezervace.

V její nejstarší části, kde pastva trvá nejdéle, vzrostly počty dospělých hořců o 367 procent. Ještě důležitější je ale zvýšení počtu mladých rostlin, které potvrzují trend obnovy populace tohoto vzácného druhu.

„V roce 2016 jsme napočítali jen 55 semenáčů, letos to bylo 3109. Nárůst počtu semenáčků o neuvěřitelných 5553 procent jsme nečekali ani v nejodvážnějších představách,“ popsal Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky.

Výsledky výzkumů oceňují přední čeští vědci.

„Pokud někdo dosud pochyboval o významu pastvy velkých býložravců v Milovicích či jinde, tak nové výsledky monitoringu jsou naprosto přesvědčivé a impozantní.

Pro řadu ohrožených druhů rostlin i živočichů to může být poslední možnost, jak je v naší přírodě udržet ve vitálních populacích.

Lze jednoznačně očekávat, že následující roky přinesou další optimistická data,“ uvedl Karel Prach z katedry botaniky Přírodovědecká fakulty Jihočeské univerzity.

Právě návrat velkých kopytníků do bývalého vojenského prostoru v roce 2015 zastavil dlouhodobou degradaci vzácné lokality.

„Nenápadně se tu odehrává proces v pravdě historický - vždyť velcí kopytníci zmizeli z naší přírody před staletími.

Zvířata zde spásají agresivní trávy a tím přispívají k obnově ohrožených stepních biotopů s mnoha vzácnými druhy rostlin a živočichů, které se zde vyvíjely po tisíce let,“ ocenil Pavel Kindlmann z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Naprosto jedinečnou biologickou hodnotu lokality potvrzují i výzkumy pokračující v letošním roce.

„Z hlediska ptáků je to naprosto unikátní lokalita. Jde o zcela mimořádné refugium ptačí biodiverzity,“ zdůraznil David Storch z Centra pro teoretická studia při Univerzitě Karlově a Akademii věd České republiky.

Během letošního pozorování zaznamenal v lokalitě například krutihlavy obecné, koroptve, pěnice vlašské, oba druhy bramborníčků, vlhy pestré, ťuhýky šedé, strakapouda prostředního, včelojeda, dudka chocholatého nebo oba druhy luňáků.

„Řada z těch druhů se sice vyskytuje i jinde v Česku, ale v nesrovnatelně menších populačních hustotách, zatímco v rezervaci je jich opravdu spousta.

V tom jsou Milovice unikátní,“ doplnil David Storch.

Díky pastvě velkých kopytníků výrazně vrostly počty nejvzácnějšího druhu motýla, který se v bývalém vojenském prostoru vyskytuje, modráska hořcového Rebelova.

„V roce 2016 jsme zachytili pouhých 5 jedinců na 4 mapovaných lokalitách, a druh v těchto místech balancoval na hraně přežití.

Letos to již bylo 90 pozorovaných jedinců na 14 lokalitách. Jde tedy o nárůst o úctyhodných 1700 procent,“ uvedl entomolog David Ričl.

Pastva velkých kopytníků podle jeho slov potlačila agresivní druhy trav a umožnila rozšíření hořců křížatých, na které samice modrásků hořcových kladou vajíčka.

Díky tomu se tak výrazně zvýšily i počty těchto kriticky ohrožených motýlů. Rostly ale také počty dalších motýlích druhů.

„Příkladem je modrásek vikvicový, který se u Milovic vyskytuje v tisícových počtech.

Také tento druh jinde v Česku ubývá, ale v Milovicích je jako na jednom z mála míst v Česku stále můžeme vidět ve velkém množství,“ zmínil David Ričl.

V monitorovaném prostoru vzrostly počty modrásků vikvicových z 55 jedinců v roce 2016 na 493 jedinců v roce 2021.

Celkem se počty všech druhů sledovaných motýlů od zahájení pastvy velkých kopytníků zvýšily o 172 procent.

Vědci oceňují, že pozitivní přeměna proběhla díky velkým kopytníkům na rozsáhlých plochách o rozloze desítek a stovek hektarů.

„Díky aktivitě velkých kopytníků zde vznikla na desítkách hektarů unikátní mozaika druhově bohatých trávníků.

tags: #vojenské #prostory #biodiverzita #studie

Oblíbené příspěvky:

• Statistiky komunálního odpadu
• Povodňová ochrana Vrbno pod Pradědem
• Informace o odpadech Příbram
• Stanoviště Tulum
• Inovace recyklovaného betonu