Postupy ekologického zemědělství v České republice

Ekologické zemědělství je fenoménem dnešní doby, který postupem času nabývá stále více na významu. Nejenže se s ním zájemce může setkat v podobě biobedýnek na farmářských trzích či bioproduktů dostupných v běžných obchodních řetězcích, ale existuje i celá řada akcí financovaných Českou republikou, které jsou zaměřeny na osvětové a propagační aktivity v této oblasti. Např. měsíc září je od roku 2005 měsícem biopotravin a ekologického zemědělství.

Existuje také řada odborných publikací, které vznikají mj. na půdě nevládních organizací věnujících se prosazování, vzdělávání a výzkumu v ekologickém zemědělství, příkladmo se jedná o ČTPEZ, tedy Českou technologickou platformu pro ekologické zemědělství; Bioinstitut, o. p. s.; EPOS - Spolek poradců v ekologickém zemědělství; PRO-BIO Liga; PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců aj.). Neméně důležité je, že je ekologické zemědělství součástí zemědělské politiky ČR a společné zemědělské politiky EU.

Právní úprava ekologického zemědělství

Z nastíněného významu ekologického zemědělství je zřejmé, že se v současnosti neobejde bez příslušné právní úpravy. Právní regulace ekologického zemědělství pochází primárně z legislativní dílny Evropské unie, jedná se konkrétně o Nařízení Rady (ES) č. 834/2007 ze dne 28. června 2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení (EHS) č. 2092/91 (dále jen NR834/07), které je doplněno sérií dvou prováděcích nařízení Komise, a to Nařízením Komise (ES) č. 889/2008 ze dne 5. září 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 834/2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů, pokud jde o ekologickou produkci, označování a kontrolu (dále jen NK889/08) a Nařízením Komise (ES) č. 1235/2008 ze dne 8. prosince 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 834/2007, pokud jde o opatření pro dovoz ekologických produktů ze třetích zemí.

Pro české ekozemědělce sehrává významnou roli také zákon č. 242/2000 Sb. o ekologickém zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, potažmo jeho prováděcí vyhláška MZe č. 16/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o ekologickém zemědělství, ve znění vyhlášky č. 80/2012 Sb. Ve všech těchto předpisech je obsažena regulace jednotlivých oblastí ekologického zemědělství a jsou tak stanovena důležitá pravidla, která musí každá osoba podnikající v ekologickém zemědělství dodržovat.

Přestože se jedná o harmonizovanou regulaci na území celé EU, právě nutnost existence českého zákona je důkazem, že evropská nařízení neobsahují i přes svou rozsáhlou právní úpravu regulaci všech nezbytných aspektů ekologického zemědělství. Český zákon tak doplňuje a rozvádí články evropských nařízení a je přizpůsobením ekologického zemědělství na české podmínky. Tato úprava jak na úrovni EU, tak na úrovni národní je projevem zásady sdílené pravomoci EU tak, jak ji definuje čl.

Čtěte také: Kdo se stará o ekologické zemědělství u nás?

Přizpůsobení právní úpravy na české podmínky, které v sobě reflektuje hygienické a regionální rozdíly z pohledu podnebných a místních faktorů a zároveň stupeň rozvoje, zvláštní chovatelské postupy, či vůbec sociální, technickou a ekonomickou úroveň země, se projevuje také v jedné ze základních zásad ekologického zemědělství - zásadě flexibility, čili pružnosti, která je zakotvena v čl. 22 NR834/07 a její zařazení mezi obecné zásady ekologického zemědělství vyplývá z čl. 4 písm. d) téhož nařízení. Uplatňování této zásady se děje jak v rámci zásad a pravidel pěstování rostlin, resp.

O významu zásad v právním řádu snad není v současnosti pochyb, přestože před deseti lety by tomu tak ještě nebylo. Zásady dnes představují hlavní ideje sloužící nejen jako východiska právní úpravy a jejího jednotného pojetí, ale odráží i tendence žádoucího vývoje v této oblasti a zákonodárce by měl v jejich duchu vykonávat legislativní činnost. Slouží také jako interpretační pravidla pro aplikační praxi a jsou významným pomocníkem při aplikaci per analogiam. Jedná se tak o obecné postuláty, které vyjadřují potřebu, účel a také cíle dané právní úpravy.

Čtenář by nyní očekával pravděpodobně rozsáhlý rozbor zásad platných pro ekologické zemědělství a vycházejících buď obecně ze zásad práva životního prostředí, nebo ze zásad pro ekologické zemědělství zcela typických. Je pravdou, že většina zásad ekologického zemědělství vychází ze zájmu na ochraně přírody a krajiny, z šetrného přístupu k půdě a z odpovědnosti za situaci na zemědělských pozemcích vůči budoucím generacím.

Právní úprava výjimek z pravidel ekologického zemědělství

Právní úprava výjimek z pravidel ekologického zemědělství je upravena rámcově v čl. 22, čl. 27 odst. 7 písm. b) NR834/07, v podrobnostech dále zásadně v čl. 39-56 NK889/08 a z pohledu specifické národní úpravy je doplněna regulací v § 9 zákona č. 242/2000 Sb. Svou neméně významnou roli, a to z pohledu aplikační praxe, má Metodický pokyn MZe č. 4/2012, kterým se stanovují specifická pravidla pro udělování výjimek z pravidel ekologického zemědělství na použití konvenčního osiva a vegetativního rozmnožovacího materiálu a Metodický pokyn MZe č. 5/2012, kterým se stanovují specifická pravidla pro udělování výjimek z pravidel ekologického zemědělství.

Jak je již naznačeno výše, smyslem výjimek je přizpůsobit normy a požadavky ekologického zemědělství zejména místním podnebným nebo zeměpisným podmínkám, zvláštním chovatelským postupům a stupni rozvoje ekologických podniků. Tyto faktory mohou totiž zpomalit vývoj ekologického zemědělství a potřeba výjimek je tak velmi žádoucí. Např. ekozemědělci v oblastech méně příznivých pro ekologické zemědělství by nedokázali splnit přísné podmínky tohoto typu hospodaření, které jsou jinak vyžadované právními předpisy.

Čtěte také: EU a ekologické zemědělství: právní aspekty

Dle znění evropských nařízení můžeme rozlišovat výjimky, které může osoba podnikající v ekologickém zemědělství využívat již za splnění v NK889/08 stanovených podmínek a které se projevují nedodržováním standartních pravidel ekologického zemědělství ve směrech předpokládaných nařízeními, jejichž splnění kontroluje kontrolní subjekt, a výjimky, u nichž je potřeba zvláštní povolení, resp. udělení výjimky, od příslušného orgánu. Udělování výjimek by mělo být dle bodu (21, 22) Preambule NR834/07 omezeno jen na odůvodněné případy a měly by plnit funkci mezního opatření využívaného jen ojediněle, a to mj. z důvodu zachování důvěry spotřebitelů v produkty pocházející z ekologického zemědělství.

Výjimky se proto redukují na minimum, jsou časově omezené a poskytují se pouze v případech uvedených v čl. 22 NR834/07. Mohou být uděleny jak v přechodném období ekozemědělce, tak i po něm.

Pravomoc udělit výjimku je pak českým zákonem o ekologickém zemědělství svěřena Ministerstvu zemědělství a Ústřednímu a kontrolnímu zkušebnímu ústavu zemědělskému, který povoluje výjimky pro použití konvenčního osiva a vegetativního rozmnožovacího materiálu. Před 1. 1. 2010 udělovaly výjimky kontrolní subjekty působící v ekologickém zemědělství, toto však změnil čl. 27 odst. 7 písm. Výjimky jsou udělované ve správním řízení formou správních rozhodnutí. Na jejich udělení není právní nárok. Od 1. 1. Ministerstvo zemědělství si může při udělování výjimek vyžádat odborné stanovisko kontrolního subjektu, který vykonává u příslušné osoby podnikající v ekologickém zemědělství požadující udělení výjimky kontrolní činnost.

Typy výjimek

Mezi typy výjimek patří:

• Zásahy na zvířatech - Odrohování nebo tlumení růstu rohů skotu; Odrohování nebo tlumení růstu rohů koz; Kupírování ocásků u ovcí; Kupírování ocásků a ořezávání zubů selatům, krácení zobáků drůbeži.
• Vazné ustájení skotu v malých zemědělských podnicích.
• Katastrofické události.
• Nákup zvířat na ekologickou farmu (resp. přivedení zvířat z konvenční farmy), který se řídí čl. 9, čl. 38, čl.
• Souběžná produkce stejného živočišného druhu, která se řídí čl. 40 odst. 2 NK889/08.
• Použití syntetických vitaminů A, D, E pro přežvýkavce, které se řídí přílohou VI, částí I.
• Povolení složek potravin zemědělského původu nezískaných z ekologického zemědělství, které se řídí čl. 29 odst.

Cílem této výjimky je postupně minimalizovat zásahy na zvířatech. Právní oporou pro udělování této výjimky je čl. 18 odst. 1 NK889/08, dle kterého se v ekologickém zemědělství „pravidelně neprovádějí operace, jako je připevňování gumových kroužků na ocasy ovcí, krácení ocasů, ořezávání zubů a zobáku nebo odnímání rohů. Nicméně některé z těchto operací mohou být v jednotlivých případech povoleny příslušným orgánem z důvodů bezpečnosti, nebo pokud mají za cíl zlepšit zdraví, životní podmínky či hygienu zvířat.

Čtěte také: Význam životního prostředí

V případě odrohování skotu nebo koz se posuzuje při udělení výjimky věková kategorie, tedy zda se jedná o telata, dospělý skot, kůzlata, dospělé kozy a kozly. Pro provedení tohoto zákroku je nejvhodnějším stářím věk do 4 týdnů, který vychází z § 7 odst. 3 písm. b) zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů. V případě starších zvířat, tj. dospělých, se udělují výjimky individuálně na každý kus. Tyto zákroky mohou být provedeny pouze za použití vhodné anestezie a může je provést pouze osoba odborně způsobilá podle § 59 zákona č. 166/1999 Sb., veterinární zákon, ve znění pozdějších předpisů. Cílem omezení kupírování ocásků u ovcí je minimalizovat kupírování jatečných jehňat a zcela zakázat kupírování jehňat starších 8 dnů.

stáří 8 dnů, tzn. později kupírování nelze provést. Tato výjimka směřuje k umožnění zapojení malých zemědělských podniků s chovem skotu do ekologického zemědělství. Právní ukotvení pro udělení této výjimky se nachází v čl. 39 NK889/08, podle nějž je možné povolit vazné ustájení skotu v malých zemědělských podnicích, není-li možné ho chovat ve skupinách vyhovujících jeho etologickým potřebám a to za podmínky, že má skot dle čl. 14 odst. 2 NK889/08 během období pastvy přístup na pastviny či minimálně dvakrát v týdnu přístup na otevřená prostranství, není-li pastva možná.

Touto výjimkou je umožněno osobám podnikajícím v ekologickém zemědělství překonat škody způsobené přírodními či jinými katastrofickými událostmi, aniž by musely ukončit svou činnost v ekologickém zemědělství. Právním základem je čl. 47 NK889/2008. K žádosti o udělení výjimky tohoto typu musí žadatel doložit přesvědčivé důkazy o rozsahu a místě katastrofy, která postihla jeho podnik. Jedná se např. o fotodokumentaci s popisem rozsahu škod, specifikaci celkových potřeb obnovy hospodaření, vyjádření místní samosprávy, Policie ČR, Hasičského záchranného sboru, Českého hydrometeorologického ústavu, Krajské veterinární správy apod.

V žádosti je vhodné úvést časový plán obnovy ekologického režimu hospodaření po katastrofě, popis dočasných opatření za účelem pokračování v ekologickém zemědělství a požadovanou dobu platnosti výjimky.

Mimo tuto individuální výjimku, o kterou musí žadatel zažádat, je možné také povolení plošné generální výjimky v situacích, kdy se jedná o katastrofické události velkého rozsahu, jako povodně, klimatické extrémy či nebezpečné nákazy. Osoba podnikající v ekologickém zemědělství musí podat žádost u udělení výjimky, mimo výjimky, které nepotřebují povolení a stačí splnění NK889/08 stanovených podmínek (jedná se např. o souběžnou produkci rostlinné výroby dle čl. 40 odst. 1; konvenční koně neurčené k produkci masa, případně mléka; koupi zvířat narozených na jiné farmě v přechodném období, která musí na nové farmě projít minimálním přechodným obdobím dle čl. 38; nákup zvířat mimo ekologický chov k utváření nového stáda dle čl. 9 odst. 2 či v případě splnění základního procenta, tedy do 10 %, resp. 20 % samic základního stáda, nebo max. 1 zvířete u malých jednotek, obnovy stáda dle čl. 9 odst. 3).

Žádost o udělení výjimky

Náležitosti žádosti se liší dle požadované výjimky. předmět žádosti, např. odůvodnění nezbytnosti konkrétní výjimky, např. Podepsanou písemnou žádost se všemi náležitostmi zašle žadatel na Ministerstvo zemědělství poštou. Ministerstvo zemědělství posoudí žádost v souladu s čl. 22 NR834/07 a se zákonem č. 500/2004 Sb. správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen SŘ) a do 30 dnů od doručení žádosti rozhodne o udělení nebo zamítnutí výjimky. V případě neúplnosti žádosti vyzve Ministerstvo zemědělství žadatele k jejímu doplnění. Nebude-li doplněna ve stanovené lhůtě, bude řízení o udělení výjimky dle § 66 SŘ zastaveno.

Platnost udělené výjimky je zpravidla ode dne doručení na Ministerstvo zemědělství, nejdéle však na 5 let. V případě výše jmenovaných katastrof je platnost výjimky na dobu přiměřenou rozsahu katastrofy; v případě nákupu konvenčních zvířat na ekologickou farmu zpravidla do 31. 12.

Výjimky pro konvenční osivo a vegetativní rozmnožovací materiál

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský uděluje, jak je již výše uvedeno, výjimky pro použití konvenčního osiva a vegetativního rozmnožovacího materiálu. Co se považuje za osivo a vegetativní rozmnožovací materiál definuje zákon č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský je zvláště vhodný k udělování tohoto typu výjimek a to proto, že je již od roku 2004 na základě § 13 odst.

Cílem udělování této výjimky je použití konvenčního osiva a sadby, pokud je jejich ekologická varianta nedostupná. O tuto výjimku může osoba podnikající v ekologickém zemědělství zažádat jen tehdy, nevyskytuje-li se ke dni podání žádosti daný druh konvenčního osiva, směsi osiv nebo sadbových brambor v databázi ekologických osiv, kterou vede Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. Právní oporu je možné nalézt v čl. 45 NK889/08. Tato osiva a vegetativní rozmnožovací materiál je tak možné používat v období přechodu na ekologické zemědělství a i po něm. V případě osiv a sadbových brambor se výjimky udělují za splnění podmínek obsažených v čl. 45 odst.

Žádost o udělení výjimky je nutné podat před plánovaným termínem výsevu nebo výsadby v období pro nákup osiv a sadbových brambor. Žádost se vyplňuje na příslušném formuláři, který je ke stažení online, nebo přes Portál farmáře a poté je zasílána datovou schránkou s elektronickým podpisem. Je možné ji také vytisknout a poslat poštou. V případě akutní potřeby udělení výjimky, jako např. poškození porostu nepříznivými povětrnostními podmínkami či zničení porostu, je možné spojit se s Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským telefonicky a domluvit se na postupu.

Odbor osiv a sadby ÚKZÚZ uděluje dva druhy výjimek na použití konvenčního osiva v EZ podle přílohy II části I bodů 1.8.5 (udělování výjimek na použití neekologického rozmnožovacího materiálu k výrobě ekologických produktů) a 1.8.6 (použití neekologického rozmnožovacího materiálu k výrobě rozmnožovacího materiálu pro použití v EZ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848. V souladu s legislativou ČR a EU vydal ústav obecné povolení na použití konvenčního rozmnožovacího materiálu s platností do 31. 12. Podmínky použití jsou stanoveny Opatření obecné povahy č.

Pro podání žádosti preferujeme elektronické podání přes Portál farmáře na internetov... Cílem opatření je podporovat systémy hospodaření šetrné k životnímu prostředí - posílit prevenci degradace půdy, zachovat a obnovit cenná stanoviště na zemědělské půdě z hlediska druhové různorodosti a zvýšit ekologickou stabilitu a estetickou hodnotu krajiny.

Žadatelem může být pouze zemědělský podnikatel podle § 2e až § 2h zákona o zemědělství a registrovaný ekologický podnikatel podle § 6 až 8 zákona o ekologickém zemědělství, který má zařazeno min. 0,5 ha zemědělské půdy podle uživatelských vztahů (LPIS). Zároveň je nutné plnit podmínky nařízení Rady (ES) č. 834/2007, nařízení Komise (ES) č. 889/2008 a zákona č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství, v platném znění a dodržovat požadavky cross compliance. Opatření je směřováno pouze pro ekofarmy, které nehospodaří souběžně v režimu konvenční produkce na zemědělské půdě v případě kultur, které jsou způsobilé pro dotaci na ekologické zemědělství.

Dotace v ekologickém zemědělství

V ČR je ekologické zemědělství podporováno prostřednictvím dotačního opatření Ekologické zemědělství v rámci Strategického plánu Společné zemědělské politiky 2023-2027 (SP SZP). Podmínky pro vyplácení podpory jsou stanoveny v Nařízení vlády 81/2023 Sb. o stanovení podmínek provádění opatření EZ. Cílem dotace je podporovat systémy hospodaření, které jsou šetrné k životnímu prostředí a navýšit podíl ekologického zemědělství na výměře zemědělské půdy obhospodařované v režimu přechodného období nebo ekologického zemědělství s druhem zemědělské kultury trvalý travní porost, standardní orná půda, travní porost na orné půdě, trvalá kultura ovocný sad, vinice a chmelnice.

Novou podmínkou, kterou musejí příjemci dotace v rámci opatření splnit, je účast na odborném školení za účelem rozšíření odborných znalostí o systému EZ.

• osoba zmocněná FO nebo statutárním zástupcem PO k účasti na školení tj.

Školení je zpoplatněno, náklady jsou zohledněny v sazbě dotace v rámci tzv. transakčních nákladů. Poplatek za školení činí 1 700,- Kč a zahrnuje náklady na organizaci včetně občerstvení a stravy na akci. Od roku 2026 dochází ke změně financování povinných školení. Nově jsou plně hrazena z technické pomoci Strategického plánu SZP a pro žadatele o dotace pro opatření EZ jsou zdarma.

Účast na školení se eviduje v Portálu farmáře MZe, v aplikaci pro přihlášené uživatele: Vzdělávací akce AEKO/EZ. Záznam o absolvovaném školení provádí organizátor školení po každé vzdělávací akci.

Kontrola ekologického zemědělství

Kontrola ekologického zemědělství, o. p. Nové Nařízení Rady (ES) č. 2018/848 a jeho prováděcí předpisy vstoupily v platnost 01. ledna 2009.

Zabezpečení kvality při nákupu zboží a na příjmu zboží: bio-suroviny musí být na fakturách a dodacích listech prodávajícího jednoznačně vyznačeny jako bio-produkty. Oddělování konvenčních a biologických přísad/produktů: podniky zpracovávající potraviny musí identifikovat všechny kritické stupně v procesu zpracovávání a učinit všechna opatření pro to, aby se vyloučilo nebezpečí kontaminace nepovolenými látkami nebo produkty.

Skladování, výroba a přeprava ekologických surovin/zpracovaných produktů musí být organizována tak, aby nemohlo dojít k záměně, smíšení nebo kontaminaci s produkty a látkami, které nesplňují požadavky dle Nařízení Rady (ES) o ekologickém zemědělství. Sklady a výrobny / výrobní nástroje používané společně pro ekologické i neekologické výrobky musí být před jejich použitím pro bio-zboží řádně očištěny.

Přeprava ekologických produktů: bio-produkty smí být přepravovány jen ve vhodných obalech, nádobách nebo transportních prostředcích. Transporty volně loženého zboží nemusí být uzamčeny/zaplombovány jen v případě, že toto zboží bude převáženo přímou cestou z jednoho kontrolovaného podniku do jiného kontrolovaného podniku. Společné transporty (např. společné svážení mléka a vajec od bio-producentů a konvenčně hospodařících zemědělců na jedné trase) jsou možné za předpokladu dodržení dokumentační povinnosti.

Označování zboží na obalech nebo na průvodních dokladech musí zahrnovat tyto údaje: název a adresa (odevzdávajícího) podniku a vlastníka produktu nebo prodávajícího, označení produktu vč. označení „bio“, kód kontrolního orgánu, příp. označení dávky. U zpracovaných potravin mohou být jednotlivé přísady v seznamu přísad označeny jako „bio“ i v případě, že bio-přísady nedosahují 95 hmotnostních procent přísad zemědělského původu.

V obou případech značení musí být dodrženy obecné předpisy z Nařízení Rady (ES) týkající se zpracovávání potravin (prostorové a časové oddělení v průběhu přípravy neekologických produktů, používání pouze povolených přísad a pomocných látek a neekologických přísad). Kromě toho smí být odkazováno na ekologickou produkci jen v souvislosti s ekologickými přísadami. Na všech etiketách a průvodkách k bio-produktům musí být uveden kód kontrolního orgánu. U zabalených potravin bude povinné používání společného EU-loga pro „bio“ spolu s údajem o původu zboží a kódem kontrolního orgánu. Nové logo vstoupí v platnost 1.

Chcete-li vyrábět biopotraviny, doporučujeme Vám uzavřít s ABCERT smlouvu o provádění kontrol.

tags: #provadeni #ekologickeho #zemedelstvi #postupy

Oblíbené příspěvky:

• Ukládání jaderného odpadu v ČR
• Stav recyklace stavebních odpadů
• Nakládání s infekčním odpadem
• Legislativa pro likvidaci odpadu z potravin
• Ochrana přírody na známkách