Vojenské Území a Příroda: Ochrana Biodiverzity v Bývalých a Současných Vojenských Prostorech v České Republice

Zákon o ochraně přírody a krajiny obsahuje vazby na právní předpisy týkající se obrany státu a vymezuje vztah mezi ochranou přírody a činnostmi či územími souvisejícími s obranou státu.

Legislativní Rámec

Zákon o ochraně přírody a krajiny ve svém platném a účinném znění obsahuje tři klíčová ustanovení, která vymezují vztah mezi ochranou přírody a činnostmi či územími souvisejícími s obranou státu.

Pro činnosti konané v přímé souvislosti se zajištěním obrany nebo bezpečnosti státu je zásadní ustanovení § 90 odst. 2 zákona, které vymezuje podmínky, za kterých se na tyto činnosti některá zákonná ustanovení neaplikují. Podle platného znění § 90 odst. 2 zákona se ustanovení § 4 odst. 2, § 6, 7, 8, 12, 63 a 70 (o ochraně významných krajinných prvků, dřevin rostoucích mimo les, krajinného rázu, o přístupu do krajiny a o účasti občanů na ochraně přírody) nevztahují na činnosti konané v přímé souvislosti se zajištěním obrany nebo bezpečnosti státu, zejména z důvodu výcviku nebo cvičení ozbrojených sil anebo bezpečnostních sborů.

Dále se stanoví, že „případné poškozování přírody z důvodu obrany státu v těchto případech nesmí překročit nezbytně nutnou míru“ a další podrobnosti, aby tato míra nebyla překročena.

Jediným kritériem pro to, zda mají či nemají být vytčená ustanovení aplikována, je tak podle platného znění zákona charakter prováděné činnosti, při níž by mohlo dojít k poškození zákonem chráněných zájmů.

Čtěte také: Benešovské vojenské muzeum v přírodě

Má-li orgán ochrany přírody za to, že tato podmínka splněna nebyla, může s osobou, jež například bez povolení dřevinu poškodila nebo zničila, zahájit sankční řízení [§ 87 odst. 2 písm. e), § 88 odst. 1 písm. c) zákona].

Ustanovení § 90 odst. 2 bylo novelizováno zákonem č. 349/2009 Sb., s účinností od 1. 12. 2009. Před zmiňovanou novelou zákona byla situace odlišná, neaplikovatelnost vytčených ustanovení byla vázána nikoliv na charakter činnosti, ale pouze na povahu dotčeného území - uvedená ustanovení se nevztahovala na „území sloužící zájmům obrany státu“.

Závěrem je třeba připomenout, že zákon o ochraně přírody, shodně ve znění před novelou i v platném znění, obsahuje ještě další podmínku pro možnou neaplikovatelnost ustanovení uvedených v § 90 odst. 2 zákona.

Případné poškozování přírody z důvodu obrany státu v těchto případech nesmí překročit nezbytně nutnou míru. Je-li zamýšlený zásah intenzivnější, nejedná se o situaci, na kterou by mohl být § 90 odst. 2 aplikován a je třeba dodržet všechny zákonné podmínky stanovené v příslušných ustanoveních zákona (jinými slovy, pokud složky obrany státu hodlají provést intenzivnější zásah, překračující míru nezbytně nutnou pro obranu státu, tak si musí předem opatřit potřebná povolení a souhlasy dle příslušných ustanovení zákona).

Území Sloužící Zájmům Obrany Státu

Zákon před novelou provedenou zákonem č. 349/2009 Sb. v ustanovení § 90 odst. 2 používal pojem „území sloužící zájmům obrany státu“ (na jiném místě ve stejném časovém znění používal pojem „pozemky určené k obraně státu“).

Čtěte také: Dovednosti pro přežití: inspirace armádou

Oba tyto pojmy, tedy „území“ i „pozemky“ určené k obraně státu byly po vzájemné dohodě shodně ministerstvem životního prostředí i ministerstvem obrany chápány jako jedna z kategorií objektů důležitých pro obranu státu ve smyslu § 29 odst. 2 písm.

Nyní platné znění zákona používá (v ustanovení § 79 odst. 3 písm.

Podle ustanovení § 29 odst. 2 písm. a) zákona č. 222/1999 Sb. jsou objekty důležitými pro obranu státu mj. pozemky a stavby, k nimž výkon vlastnického práva státu a jiných majetkových práv státu vykonává ministerstvo obrany nebo právnická osoba jím zřízená nebo založená.

Povaha pozemku tedy vyplývá z charakteristik jeho vlastníka, nikoliv pozemku samotného či způsobu nakládání s ním. Není rozhodné, zda je pozemek skutečně využíván k činnostem souvisejícím s obranou státu či nikoliv.

Nejedná-li se zároveň o území vojenského újezdu, vykonává v souladu s ustanovením § 79 odst. 3 písm. t) zákona na těchto územích působnost orgánu ochrany přírody ministerstvo životního prostředí, popřípadě Agentura ochrany přírody a krajiny ČR či správy národních parků, jsou-li tyto pozemky a stavby na území správních obvodů Agentury či správ národních parků.

Čtěte také: Poklady Vojenského muzea

Problematiku vojenských újezdů upravuje taktéž zákon č. 222/1999 Sb., a definuje je jako vymezené části území státu určené k zajišťování obrany státu a k výcviku ozbrojených sil. Vojenské újezdy se zřizují, mění a ruší zvláštním zákonem. Státní správu na území újezdu vykonává správní úřad s názvem újezdní úřad.

Kompetenční Výluky

Kompetenční výluka se týká také státní správy v ochraně přírody. Zákon v ustanovení § 78a odst. 1 svěřuje výkon státní správy v ochraně přírody v rozsahu působnosti obecních úřadů, pověřených obecních úřadů, obcí s rozšířenou působností, orgánů krajů, Agentury ochrany přírody a krajiny a správ národních parků újezdním úřadům.

Naše nejmladší chráněná krajinná oblast Brdy, vyhlášená nařízením vlády č. 292/2015 Sb., o Chráněné krajinné oblasti Brdy, má jedno velké specifikum. Tato CHKO byla z části vyhlášena na území rušeného vojenského újezdu Brdy a podstatná část pozemků bývalého vojenského újezdu přešla do režimu pozemků a staveb, které tvoří součást objektů důležitých pro obranu státu.

Tato skutečnost by ještě před nedávnem znamenala poměrně velký problém, neboť kompetenci k výkonu státní správy na těchto pozemcích by náležela ministerstvu životního prostředí. Z tohoto důvodu došlo k novelizaci zákona a na konec ustanovení § 79 odst. 3 písm. t) byla doplněna slova „jsou-li tyto pozemky a stavby na území správních obvodů správ, vykonávají působnost orgánů ochrany přírody správy“.

Nově tak byla založena působnost Agentury ochrany přírody a správ národních parků jako orgánů ochrany přírody na území objektů důležitých pro obranu státu mimo vojenské újezdy, pokud jsou na území jejich správních obvodů.

Pro úplnost je nutno vysvětlit, že ustanovení § 79 odst. 3 písm. t) zákona, ve znění zákona č. 15/2015 Sb., terminologicky nenavazuje na novelu zákona provedenou zákonem č. 250/2014 Sb., o změně zákonů souvisejících se státní službou (resp. zákon č. 250/2014 Sb. na toto ustanovení zapomněl a zákon č. 15/2015 Sb. zase zapomněl na zákon č. 250/2014 Sb. a ono opomenutí neopravil).

Přírodní Hodnoty Vojenských Újezdů

Je trochu paradox, že nedotčenou přírodu a největší druhovou rozmanitost najdeme dnes na území bývalých vojenských újezdů. Historie mnohých vojenských prostorů na našem území sahá až do první republiky.

Po válce zájem armády o výcvikové oblasti krátkodobě opadl. Nastupující komunistický režim ale pak naopak pro vojenské účely vyčlenil území zahrnující katastry skoro dvou set obcí.

Bezprostředně po revoluci, v roce 1991, byly zrušeny hned tři vojenské újezdy - Ralsko, Dobrá voda na Šumavě a Mladá s vojenským výcvikovým prostorem Milovice. A právě tato území disponují velkou druhovou diverzitou - najdeme zde řadu vzácných druhů rostlin a živočichů, zejména bezobratlých, kteří se jinde na území České republiky vůbec nevyskytují.

Podle Pavla Marhoula existují tři hlavní důvody: „První z nich je historický. Byly zakládány v krajině co do výskytu druhů mnohem pestřejší a bohatší, než je ta současná a tento stav tam zůstal zakonzervován. Dalším faktorem je, že díky tomuto zakonzervování unikly prostory chemizaci. A zcela klíčová je vlastní vojenská činnost. Spočívala v tzv. disturbancích, tj. v narušování půdního povrchu a vegetace různými typy zásahů těžkou vojenskou technikou.

Potom, co takovéto pravidelné zásahy pominou, na území se nastartuje tzv. sukcese - to znamená, že tyto plochy začnou zarůstat, nejprve trávníky, pak různými keři a postupně tady vznikne les. Vojáci to ale nikdy nenechali dojít až takhle daleko a za nedlouho dané místo nějakým způsobem opět narušili.

Divize Vojenských Lesů a Statků ČR a Chráněná Území

Divize Hořovice zahrnuje především území Brd (Brdské vrchoviny) a to 70 km jihozápadně od Prahy. Lesy v působnosti divize Hořovice přísluší do přírodních lesních oblastí Brdská vrchovina.

VLS ČR, s. p. obhospodařují 22 792 ha z celkové rozlohy cca 26 tis. ha lesní půdy. Dominantami Brd jsou nejvyšší vrcholy Tok (865 m n. m.) a Praha (862 m n. m.). Z vodních ploch mají hlavní víceúčelový význam Horní a Dolní padrťský rybník s funkcí zadržování vody, zmírnění povodňové vlny a dále slouží tyto nádrže pro chov kvalitních ryb.

CHKO Křivoklátsko - vyhlášená výnosem MK ČSR č. j. 21972/1978 ze dne 24. listopadu 1978 na ploše 628 km2, z toho VLS ČR, s.p. hospodaří na ploše 1 803 ha.

• Přírodní rezervace Prokopské údolí
• Přírodní památka Pod starým hradem s paleontologickým nalezištěm trilobitů
• Přírodní památka Ostrov u Jedomělic s významným nalezištěm třemdavy bílé
• Přírodní památka Ve Šperkotně je vlhkomilná lokalita s výskytem kapradiny jazyk hadí
• Ptačí oblast Křivoklátsko, která se dotýká pouze části LHC Nouzov (přibližně 460 ha) a byla vymezena NV č. 684/2004 Sb., ze dne 8. prosince 2004 a s účinností od 31. prosince 2004.

Divize hospodaří převážně na území vojenského újezdu Boletice (lesní správy Arnoštov, Chvalšiny a Horní Planá a zemědělská správa Květušín) v jihozápadní části Šumavy na pozemcích o výměře 20 458 ha, z toho ve vojenském újezdu Boletice (21 953 ha) obhospodařují 15 881 ha.

Mimo vojenský újezd lesnicky hospodaříme na LHC Bližší Lhota a odloučených úsecích Kramata (Vimperk), Homole (České Budějovice) a Bechyně (Dražice). Nejvyššími vrcholy této části Šumavy jsou Lysá (1228 m n. m.) a Knížecí stolec (1226 m n. m.).

• CHKO Šumava - vyhlášená výnosem MK ČSR 53855/1963, ze dne 27. prosince 1963, o rozloze 160 300 ha. V roce 1991 byla výměra snížena na 99 400 ha z důvodu převodu pozemků na vzniklý NP Šumava. CHKO Šumava tvoří také i ochranné pásmo pro NP Šumava.
• Národní přírodní památka Blanice je rozsáhlým územím luk, rašelinišť a lesů v povodí Blanice s evropsky významnou lokalitou perlorodky říční.
• Národní přírodní památka Prameniště Blanice
• Přírodní památka Házlův kříž s komplexem vlhkých luk, pastvin a rašelinišť.
• Přírodní památka Pestřice s prameništěm a na něj navazující vlhké louky a rašeliniště.
• Přírodní památka Račínské prameniště je pramennou oblastí s pastvinnými lučními společenstvy.
• Přírodní památka Vlásenický potok je významnou lokalitou pérovníku pštrosího.
• Ptačí oblast Šumava, tato PO byla také vymezena NV č. 681/2004 Sb., dne 8. prosince 2004, které nabylo účinnosti 31. prosince 2004. VLS ČR, s.p. se dotýká pouze části LHC Bližší Lhota u divize VLS Horní Planá (přibližně 836 ha - odd. 1-19, 20 část a 36).

Divize Karlovy Vary hospodaří na území Doupovských hor převážně ve vojenském újezdu Hradiště (33 161 ha) na ploše 19 230 ha (z toho ve vojenském újezdu 16 705 ha). Pozemky obhospodařují 3 lesní správy (Dolní Lomnice, Klášterec nad Ohří a Valeč) a zemědělská správa Bražec, která je přímo řízena zemědělským útvarem ŘSP. Nejvyšším vrcholem oblasti je Hradiště (934 m n. m.).

Divize Plumlov obhospodařuje především oblast vojenského újezdu Březina (15 817 ha), ležící mezi městy Prostějov a Vyškov na svazích Drahanské vrchoviny. Hospodaří na pozemcích o výměře 17 684 ha, z toho ve vojenském újezdu Březina na 12 973 ha. Hospodářskou činnost zajišťují především lesní správy Žárovice, Myslejovice a Rychtářov.

Divize Lipník nad Bečvou realizuje hospodářskou činnost hlavně v Oderských vrších ve vojenském újezdu Libavá 50 km od města Olomouc a provádí ji lesní správy Libavá, Potštát, Velký Újezd, Hlubočky a na odloučených úsecích v okresech Bruntál, Nový Jičín, Frýdek-Místek, Karviná, Opava a Vsetín hospodaří lesní správa Bruntál na pozemcích, kde má AČR účelová zařízení. Ekologické zemědělství zajišťuje zemědělská správa Heroltovice. Zde byly vojenské prostory zrušeny usneseními vlády k 31. prosinci 1993 po odchodu sovětských vojáků v roce 2001.

Na územích se začaly ihned provádět detailní inventarizační průzkumy, které potvrdily, že jsou tato území biologicky hodnotná.

Na území divize Mimoň se nalézají i dvě obory. Je zde také vyhlášeno největší množství zvláště chráněných území u VLS ČR, s.p.

• CHKO České středohoří je vyhlášeno na 30 ha pozemků na odloučené části Červený Újezd LHC Břehyně.
• Národní přírodní rezervace Břehyně - Pecopala je rozsáhlé území s pískovcovým skalním městem a rybníkem s rašeliništi, ležící po obou stranách silnice Břehyně - Hradčany a jako součást většího území je chráněno od roku 1933. Vyskytují se zde významná mokřadní společenstva a ve skalním městě původní bučiny. Rybník je ve správě AOPK ČR a je extenzivně využíván pro rybářské účely. Břehyňský rybník je též od roku 1991 zapsán do seznamu mezinárodně významných mokřadů Ramsarské úmluvy a v roce 1994 byla rezervace zahrnuta do sítě biogenetických rezervací Rady Evropy.
• Národní přírodní památka SWAMP se nachází na jihovýchodním břehu Máchova jezera. Jedná se o rašeliniště s tůňkami a s unikátní flórou a faunou. Území je významnou algologickou lokalitou s popsáním několika desítek nových druhů řas.
• Přírodní památka Hradčanské rybníky je soustava čtyř lesních rybníků (Černý, Vavrouškův, Strážovský a Držník) propojených Hradčanským potokem s přilehlými rašeliništi, zamokřenými loukami a lesními porosty východně od obce Hradčany a jako součást většího území je chráněno již od roku 1933. Předmětem ochrany je význačná vodní a rašeliništní květena i hnízdiště ptactva.
• Přírodní rezervace Velký a Malý Bezděz sou dva znělcové vrcholy, jeden o výšce 603 m (Velký Bezděz), na jehož vrcholu stojí královský hrad Bezděz (jeden z nejvýznamnějších ranně gotických hradů v Čechách, který byl budován v letech 1264-1278 a je vyhlášen národní kulturní památkou), a druhý o výšce 578 m (Malý Bezděz). Vyskytuje se zde význačná přirozená nelesní vegetace a smíšené listnaté lesy na sutích. Na severní straně Velkého Bezdězu se nachází pseudokrasová puklinová jeskyně.
• Přírodní rezervace Ralsko voří skály, sutě a suťové lesy (převážně bučiny s bohatým bylinným podrostem) s dvěma dominantami, vrcholem Ralsko (696 m n. m.) a stejnojmennou zříceninou hradu s prvky románského slohu, který je zapsán jako kulturní památka.
• Přírodní památka Vranovské skály je skalní komplex s nápadnými pískovcovými skalními útvary a význačnou květenou na jihozápadním úpatí vrcholu Ralsko s turistickou vyhlídkou - Juliina vyhlídka.
• Přírodní památka Děvín, Ostrý a Schachstein jsou dva neovulkanické vypreparované suky, které byly za středověku ze strategických důvodů zcela odlesněny. Na vrcholu Děvína stojí zřícenina královského hradu Přemyslovců, který je zapsán do seznamu kulturních památek. Na Děvínu a Ostrém jsou květnaté bučiny s bohatým bylinným podrostem a na Schachsteinu jsou unikátní pozůstatky těžby železné rudy - limonitu.
• Přírodní památka Široký kámen je geomorfologicky významný pískovcový skalní útvar s plochým, zcela rovným vrcholem a strmými skalními stěnami - stolová hora. Na skalních hranách jsou zachovány zbytky reliktních borů.
• Přírodní památka Rašeliniště Černého rybníka leží v bývalém prostoru těžby uranu a předmětem ochrany je přechodové rašeliniště a vodní společenstvo se zvláště chráněnými druhy rostlin a živočichů.
• Přírodní památka Divadlo je významný pískovcový geomorfologický útvar s řadou skalních forem (skalní římsy, dutiny, výklenky, voštiny, skalní brány, skalní mísy a pseudoškrapy) s reliktními bory.
• Přírodní památka Stohánek je osamělé torzo pískovcové plošiny, které spadá mezi zvláštní tvary zvětrávání a odnosu pískovců.
• Přírodní památka Malý a Velký Jelení vrch jsou dva izolované neovulkanické vrchy, které dotvářejí reliéf Ralské pahorkatiny pokryté z větší části přirozenými listnatými lesy.
• Přírodní památka Hadí kopec je geomorfologicky výrazný masiv čedičového tělesa rozděleného tokem Lomnice s ukázkami sloupové odlučnosti, se vzácnými teplomilnými bylinnými prvky a vegetací skalních stěn a štěrbin.
• Ptačí oblast Českolipsko - Dokeské pískovce a mokřady byla vymezena nařízením vlády (NV) č. 598/2004 Sb., ze dne 27. října 2004 a s účinností dne 6. prosince 2004, pro populace jeřába popelavého, motáka pochopa, lelka lesního, skřivana lesního a slavíka modráčka a jejich biotopy a nabylo účinnosti 6. prosince 2004. Území se rozkládá na převážné části LHC Břehyně a Hradčany divize VLS Mimoň.
• Ptačí oblast Východní Krušné hory též byla vymezena na severním okraji odloučené části LHC Břehyně nařízením vlády č. 28/2005 Sb., ze dne 15.

Ochrana Přírody ve Vojenských Újezdech

Armáda České republiky přijala a realizovala asanační a rekultivační opatření, jejichž cílem je zachování ekologické stability a minimalizace negativních následků činnosti cvičících vojsk v přírodě. Ve vojenských újezdech tak zůstanou zachovány cenné biotopy, zvláště chráněné druhy živočichů i vegetace.

Z hlediska stavu přírody a krajiny patří vojenské újezdy mezi nejzachovalejší v České republice, vyskytují se v nich vzácné rostlinné a živočišné druhy. To vyplývá i ze stanovisek Ministerstva životního prostředí, Agentury ochrany přírody a krajiny a množství ekologických organizací a specialistů, kteří provádějí na území újezdů monitorování rostlin a živočichů.

V roce 2004 bylo dokončeno mapování území újezdů odborníky v rámci NATURA 2000. Cílem bylo vymezit biogeografické oblasti v České republice a lokality splňující kritéria směrnice Rady 92/43/EHS, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin.

Mezi Ministerstvem obrany a Ministerstvem životního prostředí došlo k dohodě o zahájení společných prací (2005) na přípravě příslušných smluv k ochraně přírody se subjekty, které na území újezdů vykonávají vlastnická práva a povinnosti.

Dne 22. prosince 2004 byl usnesením vlády České republiky č. 1320 schválen návrh nařízení vlády, kterým se stanoví hranice biogeografických oblastí na území České republiky a vyhlašuje se národní seznam evropsky významných lokalit nacházejících se na území České republiky.

V přílohách č. 1 až 883 vládního nařízení byl stanoven konkrétní seznam evropsky významných lokalit, včetně lokalit na území újezdů. Příslušné ochranou přírody pověřené orgány jsou tak povinny (při přípravě budoucích smluv, případně vyhlašovacích předpisů, a stanovování podmínek ochrany evropsky významných lokalit) zajistit dodržování hospodářských, sociálních, kulturních a rekreačních požadavků i regionálních a místních poměrů.

Působnost orgánů ochrany přírody v újezdech vykonávají Ministerstvo obrany a újezdní úřady vojenských újezdů, v souladu s § 75 až 78 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Vojáci při výcviku musí dbát všech stanovených zásad k ochraně přírody.

Paradoxem je, že vojenskou činností se vytvářejí vhodné životní podmínky pro některé vzácné rostliny a živočichy. Důležitým aspektem jsou také opatření a činnosti újezdních úřadů k ochraně přírody, které spolupracují s příslušnými agenturami pro ochranu přírody a krajiny.

Ve vojenských újezdech vzniklo ve spolupráci se sousedními obcemi, cykloturistickými organizacemi, za pomoci VLS několik desítek kilometrů turistických a cyklistických tras, naučných tras, odpočinkových míst a zpřístupněné prostory, které civilní veřejnost využívá. Pro orientaci jsou v terénu vyznačeny značkami a tabulemi.

Z celkové plochy všech vojenských újezdů připadá na zpřístupněné plochy 19,5 procenta.

Proměny Vojenských Újezdů a Ochrana Přírody

Ochránci přírody se zabývají tím, jak chránit přírodu vojenských újezdů, které do konce roku vojáci opustí. Všechny jsou přírodně cennými lokalitami, ve kterých se i díky jejich uzavřenosti daří vzácným živočichům a rostlinám. Například v Libavé zahnízdil kriticky ohrožený orel skalní, kterého před sto lety lidé v Česku vyhubili.

Vojenské výcvikové újezdy ministerstva obrany jsou velmi specifické prostory. Místy jsou sice rozježděné těžkou technikou nebo poničené tankovými střelami, na druhé straně byly díky jejich uzavřenosti chráněny před výstavbou, zemědělstvím, komunálním znečištěním a turistickým ruchem.

Z pěti újezdů zůstanou po novém roce čtyři. Brdy se změní na chráněnou krajinnou oblast, Boletice, Březina, Hradiště a Libavá se zmenší. Celkem stát uvolní přes čtyřicet tisíc z téměř sto třiceti tisíc hektarů výcvikových prostor.

Od 1. ledna zcela zanikne Vojenský újezd Brdy, nahradí ho Chráněná krajinná oblast Brdy. Ministerstvo obrany uvolní 42 000 ze 129 600 hektarů výcvikových území. Újezdy Boletice, Březina, Hradiště a Libavá zeštíhlí. Nejvíce, o čtvrtinu, se zmenší Libavá, nejméně Březina.

Jak se starat o přírodní bohatství těchto území bylo tématem olomoucké konference Naše příroda 2015. O problematice, nad kterou bádá řada expertů, jednali odborníci z různých nestátních i státních institucí.

tags: #vojenské #území #příroda

Oblíbené příspěvky:

• Povinnosti zastupitelů
• Poplatky v obci Měšice: Stočné a svoz odpadu
• Systémy pro využití šedé vody
• Cesta do světa dinosaurů
• Historie mezinárodních dohod o klimatu