Geologie zkoumá neživé procesy v rámci vesmírných těles, zejména na Zemi. Toto téma obsahuje čistě geologická podtémata, popisuje ale i souvislosti mezi živou a neživou přírodou.
Minerály a horniny (které se skládají z minerálů) tvoří vesmírná tělesa včetně Země.
Minerály (též nerosty) jsou stejnorodé přírodniny. Jejich složení lze popsat chemickým vzorcem či značkou (např. Krystalické minerály (a) mají pravidelně uspořádané stavební částice (zpravidla atomy či ionty) a tvoří krystaly.
Tvar krystalů je ovlivněn právě uspořádáním stavebních částic do krystalové mřížky. Chemické vlastnosti minerálů odpovídají chemickým vlastnostem látek, z nichž jsou minerály složené (např.
Minerály se rozdělují do skupin podle svého chemického složení. Některé chemické prvky se v přírodě nacházejí samostatně.
Čtěte také: Recyklace plastů: volná místa
Sulfidy obsahují sulfidový anion (\mathrm{S^{2-}}). sůl kamenná = halit (\mathrm{NaCl}chlorid sodný) - Krystalizuje odpařením roztoků (např. mořské vody), využití v kuchyni či např.
Oxidy jsou sloučeniny kyslíku (ve formě oxidového aniontu \mathrm{O^{2-}}) s dalšími prvky.
Mezi uhličitany (karbonáty) patří kalcit (\mathrm{CaCO_3}uhličitan vápenatý). Tvoří např. horniny vápenec či mramor, vzniká krystalizací z roztoků či usazováním schránek organismů.
živce - Obsahují různé množství vápníku (\mathrm{Ca}), sodíku (\mathrm{Na}), draslíku (\mathrm{K}). Zvětráváním se tyto prvky uvolňují do prostředí a mohou je využívat např.
Minerály sestávající z organických látek (organolity) nejsou běžné.
Čtěte také: Úloha poradce pro ekologii
Horniny jsou přírodniny složené z jednoho či více druhů minerálů. Např. žula (e) je tvořena více minerály: křemenem (a), plagioklasem (b), draselným živcem (c) a biotitem (d).
Horniny tvoří geologická tělesa, sestává z nich litosféra. Rozlišujeme:
Informace o různých typech hornin lze procvičovat pohromadě.
Geologické děje se odehrávají uvnitř vesmírných těles i na jejich povrchu. Mohou se odehrávat na povrchu (pak se označují jako vnější geologické děje) či pod povrchem (vnitřní geologické děje).
Vlivem vnějších geologických činitelů dochází ke zvětrávání. Zvětrávání spojené s odnosem materiálu se označuje jako eroze. Zvětrávání může být mechanické (např. mrazové zvětrávání, působení živých organismů) či chemické (působení \mathrm{O_2}, \mathrm{CO_2}, \mathrm{H_2O}…).
Čtěte také: Použití volné skládky
Odnáší menší částice, vlivem větru vznikají např. spraše (b). Vodní eroze vede např.
Horské ledovce souvisejí se vznikem údolí tvaru „U“ (k), morény sestávají z materiálu přenášeného ledovcem. Živočichové rozrušují horniny např. při stavbě svých úkrytů/hnízd. Lišejníky mohou chemicky rozrušovat podklad, na němž rostou.
Vnitřní geologické děje jsou vyvolané vnitřní energií Země, vyznačují se pohybem tepla a hmoty. Většinou jsou dlouhodobé (např. vznik pohoří, pohyb litosférických desek), mohou ovšem být i krátkodobé (např. výbuchy sopek, zemětřesení, tsunami).
Procvičování mozku prostřednictvím nejrůznějších křížovek, hlavolamů či sudoku patří mezi nejoblíbenější volnočasové aktivity Čechů, ve kterých dokonce sbírají mezinárodní ocenění. Na posluchače čekala nejen debata o tajemství rébusů a jejich popularitě, do které se mohli aktivně zapojit, ale také soutěžní úkol!
V prvních jarních dnech nás brzy ráno začínají probouzet jarní ptáci a oslovují první květy jara, jako jsou sněženky, bledule a hlaváček jarní. Můžeme si všímat, jak ze svých úkrytů vylézá drobný hmyz mravenci, broučci, včeličky. Vystříhej si květy, můžeš si je i nakreslit a nasáváním vzduchu brčkem přenášej květy na hromádky podle barev, tvarů, vzhledu,...
Na klacík nahoru nasaď polystyrenovou kouli, domaluj obličej a z vlny udělej vlasy. - doplň do křížovky s pomocí maminky, tatínka, či sourozence za obrázky správná slova. Prohlédni si Morenu a spočítej vajíčka a květy.
Příklad otázek z kvízu o Ekvádoru, které mohou být inspirací pro křížovky:
tags: #vlna #priroda #krizovka