Demonstrace Greenpeace v Ústí nad Labem proti prolomení limitů těžby

Několik set aktivistů z různých evropských zemí protestovalo u povrchového hnědouhelného dolu Bílina na Mostecku proti těžbě fosilních paliv.

Už ráno se zhruba dvacítka z nich připoutala na vrcholu rypadla v lomu Bílina a těžba v lomu se zastavila.

Dopoledne se další snažili opustit vymezenou trasu protestního pochodu a vniknout do lomu. Policie 234 z nich zajistila.

Zbylých několik set aktivistů dorazilo po vymezené trase do obce Braňany, kde pochod skončil. Aktivisté se poté vrátili do kempu v Louce u Litvínova. Zajištěné policie odváží na policejní služebny.

„Aktuální počet osob omezených na svobodě je 234, nemusí se však jednat o konečné číslo,“ řekl mluvčí policie Daniel Vítek. „Zajištění jsou postupně převáženi na policejní služebny, kde s nimi budou provedeny nezbytné úkony,“ dodal Vítek.

Čtěte také: Vášně na hřišti: Liberec proti Boleslavi

Podle aktivistů policejní autobusy odváží zajištěné do Ústí nad Labem na cizineckou policii. Asi 20 lidí vylezlo ráno mezi 4:00 a 5:00 na vrchol rypadla v lomu a na místě se připoutali. Lidé jsou na rypadle už několik hodin.

„Museli jsme zastavit těžbu, abychom minimalizovali riziko, že by se někomu něco stalo,“ řekl ČTK mluvčí Severočeských dolů Lukáš Kopecký.

Dopoledne během protestního pochodu vybočily nečekaně zhruba dvě stovky lidí z vymezené trasy a pokusily se proniknout do lomu Bílina. Na místě je obklopili policejní těžkooděnci.

Klimakemp začal v Louce u Litvínova ve středu. „Od začátku klimakempu je to dnes pátý pochod. Trasa je dohodnutá. Až do dnešního dne vše probíhalo v pořádku,“ řekl mluvčí Severočeských dolů, které budou škody způsobené zejména zastavením těžby teprve vyčíslovat.

Zbytek protestujících se po incidentu zastavil nad lomem Bílina, kde lidé skandovali hesla a rozložili transparenty. Po krátké přestávce došli účastníci na konec trasy u obce Braňany. Odtud se vydali ke kempu do Louky u Litvínova.

Čtěte také: Vyklízení garáže Kroměříž - názory a recenze

Žádný z dalších předpokládaných protestů se zatím neuskutečnil. „Jsme tady kvůli změnám klimatu. Proto jsme tady v regionu, kde se těží uhlí. Proto protestujeme. Akce je součástí vícedenního tábora odpůrců těžby hnědého uhlí.

Cílem klimakempu je podle pořadatelů upozornit na změny klimatu a podpořit způsob života bez ekologických stop. Uhlí vytěžené v Mosteckém uhelném regionu přispívá podle účastníků kempu ke světovým škodám způsobeným změnami klimatu.

Proniknout do lomu Bílina se účastníkům podařilo už loni při prvním ročníku klimakempu. Tehdy Severočeské doly musely kvůli protestu na několik hodin zastavit těžbu skrývkových hornin.

Podle ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka (ČSSD) je nejpravděpodobnější variantou prolomení limitů pro těžbu hnědého uhlí na Mostecku některá z možností částečného prolomení, a to buď pouze na dole Bílina, kde by se těžba nepřiblížila k lidským sídlům, nebo kromě Bíliny i na lomu ČSA. Tato varianta by přitom obsahovala bourání části Horního Jiřetína.

Nevýhodou ponechání limitů v současné podobě by podle Mládka byl růst nezaměstnanosti a nedostatek uhlí. Částečná úprava limitů na dole Bílina nemá dopady na sídelní oblasti, přitom se minimálně o 12 let prodlouží životnost zásob hnědého uhlí. Neřeší ale nezaměstnanost na dole Bílina.

Čtěte také: Rodinný eshop Cesta přírody a jeho cesta k úspěchu

„Skutečně tam není žádný dům, ve kterém by někdo bydlel,“ upozornil Mládek. „Všechny obce s rozšiřováním souhlasí,“ dodal.

Třetí možností je částečné prolomení na dolech Bílina a ČSA, tedy přiblížení k zástavbě a zbourání části Horního Jiřetína. „Tato varianta je komplikovanější, obsahuje zbourání jižního cípu Horního Jiřetína,“ připustil Mládek.

„Rozhodnutí o prolomení limitů ale ještě není rozhodnutí o těžební činnosti, to je jen otevření možnosti,“ upozornil ministr na to, že by se mohlo stát, že tato varianta bude pro těžařskou firmu ekonomicky nerentabilní a k těžbě tak vůbec nedojde.

„Pokud bychom se vůbec teoreticky měli bavit o prolomení těžebních limitů, tak maximálně ve variantě, že se nikde nebudou bourat domy nebo vesnice. Úplné prolomení limitů by pak vedlo ke zbourání Horního Jiřetína a Černic.

„Argumentem je dostatek času pro restrukturalizaci energetického sektoru,“ uvedl na obranu úplného prolomení limitů těžby Mládek. Těžba by ale měla negativní vlivy nejen na přírodu, přinesla by rovněž potíže dopravní a vodohospodářské.

Zástupci těžebních společností, stejně jako jejich zaměstnanci, preferují maximální míru prolomení limitů. „Odbory jsou výrazně pro variantu číslo 4, tedy zbourání Horního Jiřetína a Černic. Zaměstnavatelé jsou rovněž pro tuto variantu,“ uvedl Mládek. Politici přitom dávají přednost spíše možnostem částečného prolomení.

„Hnutí ANO prosazuje variantu číslo 2, od KDU-ČSL mám podobný názor,“ uvedl Mládek. „Také pro nás jsou nejvíce schůdné varianty 3 a 2,“ řekl ministr.

„Rozhodnutí o prolomení limitů je především rozhodnutí politické, dva zásadní argumenty jsou nezaměstnanost a zajištění uhlí pro tepelné elektrárny,“ upozornil Mládek. Limity jsou podle Mládka v určitém smyslu redundantní.

„Platí tvrzení, že v roce 1991 byly limity schváleny, protože neexistovalo vyhodnocení vlivu na životní prostředí EIA,“ uvedl ministr. „Vypadá to, že prolomení limitů znamená těžbu uhlí,“ dodal s tím, že kromě stanoviska EIA je třeba například povolení ministerstva životního prostředí a mnohé další studie a povolení včetně zhodnocení možností rekultivací, nutné je i jednání s obcemi v dotčeném území. Nebližším termínem pro získání povolení je tak podle Mládka rok 2020.

Územní ekologické limity těžby hnědého uhlí v severních Čechách byly stanoveny usnesením vlády premiéra Petra Pitharta v roce 1991. Limity zaručily městům a obcím, pod nimiž leží uhlí, že nebudou kvůli těžbě zbourány, a jako těžbou nepřekročitelné linie mají chránit i zbytky přírody i dopravní a technické infrastruktury severočeské hnědouhelné pánve.

Limity se podle nařízení vlády Petra Pitharta z 30. října 1991 týkají tehdejších lomů Merkur, Březno a Libouš jižně od Chomutova (nyní lom Nástup Tušimice Severočeských dolů), Šverma a Vršany západně od Mostu (nyní Vršanská uhelná z Czech Coal Group), lomu ČSA mezi Litvínovem a Jirkovem (nyní Severní energetická), lomu Ležáky severně od Mostu (v rekultivaci - jezero Most), lomu Bílina západně od Bíliny (nyní Severočeské doly) a lomu Chabařovice západně od Ústí nad Labem (v rekultivaci - jezero Milada) a několika výsypek.

V roce 2008 vláda Mirka Topolánka (ODS) toto usnesení potvrdila s tím, že upravila linie lomu Bílina. Podle údajů z publikace České geologické služby z roku 2012 skončí v případě zachování limitů těžba uhlí v severočeské hnědouhelné pánvi kolem roku 2045. Naopak v případě zrušení veškerých limitů by bylo možné prodloužit těžbu až za hranici 21. století. Autoři knihy přitom vycházeli z odhadu, že za hranicemi limitů je kolem 900 milionů tun vytěžitelného uhlí.

Podle loňského vyjádření analytika Petra Hlinomaze z BH Securities je u hnědého uhlí patrné, jak některé z dolů narážejí na těžební limity. Platí to především o dole ČSA ze společnosti Severní energetická (dříve Litvínovská uhelná).

Těžebními limity nejsou podle Hlinomaze zatím omezeny Severočeské doly ze skupiny ČEZ a Vršanská uhelná (Czech Coal), která disponuje zásobami s nejdelší životností v rámci stávajících územních limitů.

V současnosti se jedná především o prolomení limitů Dolu Bílina (Severočeské doly), kde si to nevyžádá zásah do lidských sídel. Podle ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka (ČSSD) se prolomení limitů dlouhodobě připravuje ve spolupráci a shodě s okolními obcemi.

Zrušení limitů Dolu ČSA by postihlo především město Horní Jiřetín a jeho místní část Černice. Hrana těžební jámy by se též dostala jen několik set metrů od okraje Litvínova. Obyvatelé Horního Jiřetína a Černic v roce 2005 odmítli rozšíření těžby v referendu.

V prosinci 2006 vypsalo referendum na toto téma i město Litvínov. Také v něm se obyvatelé vyslovili pro zachování limitů, ale hlasování nebylo kvůli nízké účasti platné. Podle ministra Mládka připadají v úvahu dvě varianty - zachování limitů, nebo jejich částečné prolomení s nutností zbourat jižní část Horního Jiřetína. Odbory požadují plné prolomení limitů.

Případný postup těžby by se přímo dotkl i obyvatel Litvínova, Lomu a Mariánských Radčic, tyto obce by se ocitly na okraji velkolomů odříznuté od okolí. Na zásobách uhlí stojí i areál petrochemické, rafinérské a agrochemické výroby společnosti Unipetrol RPA; případná likvidace areálu by se dotkla tisíců zde zaměstnaných lidí.

Proti zrušení limitů vystupuje řada ekologických organizací a představitelé Litvínova a Horního Jiřetína. Pokud by se těžební limity prolomily, přišly by podle hnutí Greenpeace o své domovy minimálně 2 000 lidí v Horním Jiřetíně a Černících. Dalších 28 měst a obcí by ztratilo ochranu před rozšiřováním a ohroženo by bylo zdraví až 27 tisíc obyvatel Litvínova.

O prolomení limitů usilují především těžební společnosti (Severočeské doly, Severní energetická) a hornické odbory. Podle ministra Mládka by prolomení limitů Dolu Bílina zajistilo práci pro další generaci lidí v letech 2030 až 2055 a navíc teplo pro čtyři miliony lidí závislých na centrálních výtopnách.

Předseda dozorčí rady Severní energetické Jan Dienstl už dříve řekl, že prolomení limitů pro lom ČSA by umožnilo prodloužit jeho životnost o 150 let. Bez prolomení limitů se těžba zastaví v roce 2022. Pro zrušení limitů se při návštěvě Ústeckého kraje koncem října 2013 vyslovil prezident Miloš Zeman. Podle něj by bez prolomení limitů mohlo přijít o práci až 8 500 lidí. Rozšíření dobývacího prostoru by navíc podle hlavy státu snížilo energetickou závislost Česka na ostatních zemích.

Doly Bílina ležící západně od Bíliny na hranicích okresů Most a Teplice patří do společnosti Severočeské doly, a.s., (SD) která je součástí koncernu státem ovládané energetické společnosti ČEZ. Lom ČSA byl po roce 1989 začleněn do společnosti Mostecká uhelná společnost (MUS), která následně prošla kontroverzní privatizací.

MUS se stala součástí skupiny Czech Coal, která ji v roce 2008 rozdělila do tří sesterských firem (Litvínovská uhelná, Vršanská uhelná a zbytková MUS). Nyní v lomu ČSA těží společnost Severní energetická (dříve Litvínovská uhelná), která vznikla v roce 2008 oddělením ze skupiny Czech Coal, a jejíž spoluvlastníky jsou finančníci Pavel Tykač a Jan Dienstl a Tomáš Fohler.

Doly Bílina jsou producentem nízko sirnatého tříděného a energetického uhlí. Těží se povrchově, uhlí je přepravováno dálkovou pásovou dopravou do Úpravny uhlí Ledvice. Povrchový lom Bílina se svou hloubkou přes 200 m je nejhlubším dolem v mostecké pánvi. Nejnižší bod dna dolu je mírně pod úrovní hladiny Baltského moře. Uhelná sloj těžená na ložisku má mocnost od 25 do 35 metrů, místy byla nejkvalitnější část sloje znehodnocena historickou těžbou hlubinnými doly.

Roční těžba se pohybuje na hranici 10 milionů tun uhlí. Při předpokládaných ročních těžbách uhlí v příštích obdobích ve výši 10 milionů tun by podle Severočeských dolů byla těžba lomu ukončena ve stávajících hranicích daných limity kolem roku 2035. Prolomení limitů by údajně vedlo k prodloužení životnosti tohoto dolu až do let 2050-2055. Zvažovaná těžba za limity se netýká žádného obydleného území s obcemi, na jejichž katastrech by ke korekci limitu došlo, společnost již uzavřela smlouvy, které korekci limitu umožňují. Za limity jsou odhadované zásoby asi 100 milionů tun uhlí.

Lom ČSA leží jižně od Litvínova na úpatí Krušných hor směrem k Jirkovu a disponuje vysoce výhřevným hnědým uhlím vhodným pro teplárny. Těží se povrchově, uhlí je přepravováno dálkovou pásovou dopravou do Úpravny uhlí Komořany. Lom se na svém severním okraji dostal do složitých báňsko-geologických a ekologických podmínek při úpatí Krušných hor, což si vyžádalo řadu nákladných technických řešení.

Lomu padlo za oběť několik obcí, zastavil se nedaleko od přírodní rezervace Jezerka a zámku Jezeří, jejichž likvidace byla shledána za nepřijatelnou. Historicky nejvyšší těžby 9,8 milionu tun uhlí dosáhl lom v roce 1989. V posledních letech se těžilo kolem čtyř milionů tun uhlí ročně, nyní by to vzhledem k útlumu těžby mělo být jen 2,5 milionu tun. V současných hranicích je důl takřka vytěžen, těží se v útlumu.

Podle Severní energetické hrozí, že po roce 2022 bude nutné těžbu v této lokalitě zastavit. Loni Severní energetická získala od báňského úřadu povolení k těžbě hnědého uhlí v bočních svazích lomu ČSA, čímž získala přístup zhruba k milionu tun uhlí. Těžba hlubinným způsobem zde potrvá zhruba pět let.

Za limity se nachází 750 milionů tun hnědého uhlí, největší hnědouhelné ložisko v ČR. Podle spolumajitele Severní energetické Jana Dienstla by prolomení limitů pro lom ČSA umožnilo prodloužit jeho životnost o 150 let.

tags: #facebook #greenpeace #ústí #limity #demonstrace

Oblíbené příspěvky:

• Průvodce pěstováním pórku
• Dopady znečištění ovzduší v Litovli
• Dopady znečištění ovzduší v Litovli
• Problémy s emisemi u Golfu 5
• Přirozené hnojení kompostem