Vracíme přírodě to, co nám dává: Příklady z českých farem a lesů

Péče o lesní ekosystémy je podřízena snaze o zachování a zlepšení přírodních poměrů.

Ekofarma Bošina: Příklad úspěšného rodinného hospodaření

Ekofarma Bošina, kterou vedou Jan a Lucie Bošinovi se svými dvěma dcerami, se v loňském ročníku soutěže Farma roku umístila na čtvrtém místě. Svým netradičním příběhem zaujali jak účastníky slavnostního vyhlášení tohoto klání, tak širokou veřejnost.

Co se na farmě změnilo od doby hodnocení?

Lucie Bošinová uvádí: "Naše farma se proměňuje každým rokem a doufám, že k lepšímu. Stále pracujeme na jejím vzhledu a také zkvalitňování služeb. Momentálně stavíme na statku malý farmářský krámek, kde budeme prodávat nejen naše maso hovězí, vepřové, drůbež a masné výrobky, ale i produkty jiných farmářů z okolí, čímž se rozšíří prodejní doba, která už nebude omezována časovým rozvrhem prací v bourárně."

Dodává, že se farma rozrůstat nebude, ale stále bude co zlepšovat, renovovat a budovat, a že se snaží poučit z předchozích chyb.

Historie farmy Bošina

Historie farmy se nepíše dlouho, o to je ale zajímavější. Jan Bošina začínal v roce 2001, kdy docházelo ke změnám ve vlastnictví zemědělských podniků. Pozemky byly neobhospodařované a budovy zdevastované. V roce 2004 poznal svou ženu, která se stala velkou podporou v hospodaření. Všechny vydělané peníze vraceli zpět do farmy.

Čtěte také: Udržitelná budoucnost: Vracíme stromy do přírody

První roky se soustředili na nákup půdy a modernizaci techniky. V roce 2011 nastal velký zlom, kdy se manželka začala plně věnovat zpracování masa. Mohli investovat do budov a vybudovat porážku a bourárnu, a tím diverzifikovat příjmy. Zároveň začali vykrmovat býky, což změnilo organizaci práce na farmě.

Zejména na vzhledu farmy a přístupu k zákazníkům je znát "ženská ruka". V porovnání s ostatními oceněnými farmami si uvědomili, že je čeká ještě mnoho práce.

Ekologické zaměření farmy

Farma se nachází v Chráněné krajinné oblasti Broumovsko. Vždy si uvědomovali, že množství chemie dodané do přírody se jim v podobě potravin vrátí zpět. V tak krásné krajině, jakou na Broumovsku mají, jim přijde zcela přirozené produkovat kvalitní zdravé potraviny a přitom se zodpovědně chovat k přírodě.

Není důležité, zda na produktech mají značku bio, ale to, že jsou zdravé a chutné a že to ocení zákazníci. Zároveň mají kvalitní potraviny pro svou rodinu.

Kvalita produktů a spotřebitel

Lucie Bošinová zdůrazňuje, že mají spoustu stálých zákazníků, kteří si pro maso jezdí pravidelně i ze vzdálenějších míst. Rozdíl je opravdu znatelný. Pokud máte možnost ochutnat vyzrálé bio hovězí maso od zvířete, které strávilo svůj život na čerstvém vzduchu, na slunci a páslo se na druhově bohatých pastvinách, mělo dostatek pohybu, nebylo uvázáno u žlabu, preventivně přeléčováno antibiotiky a krmeno obilím plným pesticidů, rozdíl jistě poznáte.

Čtěte také: Dobrodružství s albatrosy v knihách

I naprostý laik pozná obrovský rozdíl ve struktuře a chuti kuřecího masa z velkochovu a ekologického chovu. Důkazem, že lidem záleží na tom, zda konzumují zdravé a kvalitní potraviny, jsou zákazníci, kteří se opakovaně vracejí a hovězí maso si objednávají s předstihem.

Rodinné podnikání

Jan Bošina uvádí, že rodinné podnikání má spoustu výhod a nevýhod. Výhodou je, že pracujete na svém a rozhodujete o svém. Při práci trávíte čas se svou rodinou. Nevýhodou je, že pokud se vám nebude dařit, finančně to pocítí celá rodina. Pokud nemáte společné cíle a plány, je to také problém.

Role jsou poměrně striktně rozděleny, ale navzájem si vypomáhají. Manžel má na starosti chod farmy, chov zvířat a rostlinnou produkci a veškerou legislativu s tím spojenou. Manželka má na starosti vše, co se týká zpracování masa, prodej a celkovou legislativu okolo.

Stav půdy a její ochrana

Katastr obce se nachází v bývalých Sudetech. Po odsunu německých sedláků v roce 1945, jejich příděly byly rozděleny mezi nově příchozí obyvatele z vnitrozemí. Tento složitý vztah k půdě se projevil i v jejich ochotě pozemky prodat. Stav pozemků odpovídal předchozímu nájemnímu hospodaření. Jako nejdůležitější vidí potřebu doplnit na orné půdě organickou hmotu.

Kvalita potravin a nákupy

Lucie Bošinová zdůrazňuje, že dávají přednost českým kvalitním potravinám a poměrně si vybírají. Například jogurty a sýry jedí téměř výhradně od kamarádů z ovčí farmy, maso a uzeniny mají vlastní, ryby jedí z místních sádek, ovocné stromy si zasadili na farmě, aby měli dostatek ovoce, a zeleninu jim pěstuje babička s tetou a něco málo si pěstují sami.

Čtěte také: Více o rizicích v přírodě

Snaží se vyhýbat potravinám s glutamáty, s umělými sladidly, se zbytečným obsahem éček a nekvalitním napodobeninám.

Výchova mladé generace a život na farmě

Lucie Bošinová vymýšlí a na farmě buduje dětskou minifarmu a poznávací stezku. Snaží se ukázat život na farmě nejen svým zákazníkům a turistům, ale zaměřují se právě na děti. V dětské farmě se mohou přirozeným způsobem dozvědět spoustu věcí o hospodářských zvířatech a jejich chovu. Mohou si zvířata hladit, poslouchat a pozorovat je při krmení, rozmnožování, při porodech, při líhnutí, očichat si je, nakrmit a podobně.

Veteranizace dubů: Pomoc ohroženým druhům v lesích

Stromů a lesů v české krajině už dvě století přibývá. Přesto mnoha druhům živočichů, rostlin a hub, které na stromech žijí, hrozí vyhynutí. Potřebují totiž stromy osluněné, staré nebo poškozené, například s dutinami. Jenže takových je v přírodě málo a mizí rychleji, než vznikají.

Ochránci přírody, arboristé a přírodovědci proto vzali do rukou motorové pily a vznik dutin ve zdravých stromech výrazně urychlili. Podrobně pak sledovali, jaké zásahy jsou nejvhodnější.

Proč jsou staré a poškozené stromy důležité?

Karel Kříž z Českého svazu ochránců přírody Vlašim vysvětluje: "Dříve stromy běžně zraňoval dobytek, oheň při vypalování pastvin i pravidelné osekávaní větví na otop či krmivo pro dobytek. To vznik dutin urychlovalo. Stromy rostly roztroušeně v zemědělské krajině a lesy byly světlé. I oslabené stromy tak měly šanci na dlouhý život."

V dnešních hustých lesích stromy mezi sebou tvrdě soutěží o světlo a vodu. Staří a oslabení jedinci proto mají problém přežít i v rezervacích. Mimo les je světla dost, ale stromů málo.

Co je to veteranizace stromů?

Stromové dutiny potřebuje spousta druhů hmyzu, hub, ptáků i netopýrů. Dutých stromů dnes vzniká méně, ale mizí rychleji než dřív. Organizmy, které je potřebují, proto rychle ubývají.

Martin Škorpík ze Správy Národního parku Podyjí říká: "Jednou z možností, jak těmto ohroženým druhům pomoci, je veteranizace stromů, tedy cílené zásahy, které chybějící dutiny a další vhodná stanoviště na stromech vytvoří nebo urychlí jejich vývoj."

Jak se veteranizace provádí?

Tým přírodovědců a ochránců přírody v národním parku Podyjí a ve středních Čechách vyřezal do kmenů několika desítek mladých dubů dva typy dutin nebo z části kmene odstranili kůru.

Poškozené stromy přitahovaly mnohem více brouků než stromy nepoškozené, mezi nimi i řadu ohrožených druhů, například roháče obecného.

Etické aspekty veteranizace

Martin Škorpík ze Správy Národního parku Podyjí uvádí: "Ano, řezání do kmenů živých stromů v národním parku působí zvláštně. Zásahy ale směřujeme na stromy, které nejsou biologicky ani jinak cenné a byly by stejně odstraněny například při těžbě nebo probírkách."

Navíc je podle něj třeba si uvědomit, že stromy po tisíce let usilovně poškozovali sekerami a ohněm už naši předkové a dlouho před nimi spousta velkých zvířat, která člověk většinou vyhubil.

Příklad z lesního hospodářství

Les je obnovitelným přírodním zdrojem, který pokrývá třetinu rozlohy území České republiky. Jako každý jiný majetek je i les obhospodařován. Specifickým znakem hospodaření v lese je jeho biologický základ a dlouhá výrobní doba.

Základním předpokladem řádného obhospodařování a trvale udržitelného rozvoje v lese je co nejúplnější poznání přírodních a hospodářských podmínek lesní výroby a cílevědomé plánování.

Lesní hospodářství nevzniklo v prostředí přírodních lesů, ale v územích dlouhodobě devastovaných neregulovanou těžbou a pastvou. U kolébky lesního hospodářství stála oprávněná obava o trvalost užitků lesa ohrožovaného neřízeným využíváním.

Hospodářská úprava lesů

Dlouhodobým plánováním lesního hospodářství se zabývá hospodářská úprava lesů. Jejími úkoly především je zjišťovat pravidelně stav lesa a jeho produkční schopnosti, v souladu s právními normami vyhotovovat návrhy hospodářských opatření a stanovit závazné ukazatele plánů a osnov, sledovat vývoj stavu lesa a na základě zjištěných poznatků vyvozovat závěry pro další hospodářskou činnost.

Posláním hospodářské úpravy je tedy prostorově a časově upravit les a hospodaření v něm tak, aby byly zajištěny produkční i mimoprodukční funkce lesů v souladu se zájmy společnosti i vlastníků. Přitom se musí dodržovat princip hospodaření v souladu s přírodními podmínkami a princip těžební vyrovnanosti a nepřetržitosti.

Lesy ve zvláště chráněných územích

Lesy ve zvláště chráněných územích představují významnou součást přírodního a kulturního dědictví, se kterým musí společnost odpovědně nakládat. Pro řádnou péči o tato území jsou nezbytné kvalitní informace o historickém vývoji, stavu a dynamice lesních porostů.

V řadě případů se jedná o nejzachovalejší území v rámci republiky, v řadě dalších případů je oprávněná snaha o zachování stavu a jeho zlepšení směrem k vytvoření přírodě blízkých komplexů.

Lesní porosty ve zvláště chráněných územích jsou jedinečnými ukázkami ekosystémů v různém stupni vývoje. Pro získání dostatečných informací je třeba zjišťování stavu pomocí efektivních metod, vystihujících požadavky nejen orgánů, spravujících tato území.

Tradiční formy lesního hospodaření

Tradiční formy lesního hospodaření, jako je výmladkové hospodaření (pařezení) nebo lesní pastva, byly po staletí běžnou součástí krajiny střední Evropy. V českém prostředí jsou ovšem nyní takřka zapomenuty.

Zatímco ekologické přínosy těchto zásahů jsou dobře zdokumentované (ostatně právě proto se k nim vracíme), jejich vnímání veřejností zůstává málo prozkoumané.

Výmladkové lesy

Výmladkové lesy byly součástí krajiny nižších a středních poloh v mnoha částech Evropy přinejmenším od doby bronzové. V českých zemích během 19. století prakticky zanikly ve prospěch vysokého lesa s dlouhou dobou obmýtí, který umožňoval v té době preferovanou formu hospodaření v lese - intenzivní produkci dřeva a velkoplošnou holoseč.

Dnes se veřejnost může setkat nanejvýš s relikty starých výmladkových lesů v podobě starých stromů s několika kmeny vyrůstajícími ze společného pařezu. V několika posledních desítkách let se tento způsob hospodaření částečně navrací.

Lesní pastva

I pastva dobytka v lese byla v minulosti, cca do 2. poloviny 18. století, běžnou praxí. V současné době jde rovněž o zcela okrajový fenomén - až dosud byla pastva v lese velmi omezena a od r. 1977 zákonem v podstatě zakázána až na výjimky relevantní pro lesy „nehospodářské“.

Hlavním důvodem ústupu od pastvy byl negativní dopad na v té době prioritizovanou dřevoprodukční funkci lesa - skrze spásání semenáčků, okus letorostů atp. V poslední době narůstá v lesnictví význam mimoprodukčních funkcí lesů, což reflektuje i novela lesního zákona (č. 250/2025 Sb.), která od ledna 2026 lesní pastvu nově opět umožňuje, aby bylo možné tyto funkce - pokud je to žádoucí - podpořit.

Vnímání lesů veřejností

Obecně jsou preferovány vzrostlé porosty před mladými, bezpečná a upravená prostředí před divokými a neudržovanými. Lidé dávají přednost souvislému porostu před řídkým porostem. Starší lesy bývají vnímány jako vizuálně atraktivnější než mladé, zejména pokud jde o smrkové monokultury.

Lesy s nízkou prostupností, nízkou mírou bezpečnosti a lesy vnímané jako neudržované jsou obecně méně atraktivní, přičemž tyto charakteristiky se často pojí právě s mladšími porosty. V kontextu rekreačního chování jsou preferovány kombinované věkové struktury lesů před stejnověkými.

Tabulka: Srovnání tradičních a moderních forem hospodaření v lesích

tags: #vracime #prirode #to #co #nam #dava

Oblíbené příspěvky:

• Vliv znečištěné vody na afroditku
• Regionální rozvoj a životní prostředí
• Svaz PRO-BIO a ekologické farmy
• Rozměry a možnosti keramických záchodů
• Jak pečovat o motorovou pilu