Právní předpisy EU budou od ledna 2025 vyžadovat, aby letecké společnosti podávaly zprávy o veškerých svých emisích. Doposud musely vykazovat pouze oxid uhličitý.
Úsilí o omezení dopadu letectví na klima se dosud soustředilo především na emise CO2. V roce 2012 EU zařadila leteckou dopravu do svého systému obchodování s emisemi (EU ETS), který stanovuje limity emisí CO2 a určuje cenu za každou tunu vypuštěného CO2.
Emise jiné než CO2 (které jsou viditelné okem - typicky jde o dlouhé čáry za letadly nazývané contrails) - však mohou mít rovněž významný dopad na oteplování a Unie se proto rozhodla regulovat i tyto emise.
Dle zveřejněného návrhu, který Evropská komise předložila k veřejné konzultaci, budou prozatím vyňaty mezinárodní lety mezi Evropským hospodářským prostorem (EHP - EU plus Norsko, Island a Lichtenštejnsko), a sice v prvních dvou letech.
Dle nevládní ekologické organizace Transport & Environment bude ale takto systém MRV pokrývat pouhých 33 % emisí, které mají dopad na životní prostředí v Evropě. Dále například vláda Dánska ve své veřejné odpovědi na konzultaci uvedla, že "dálkové lety mají vzhledem k výšce letu největší dopady, co se týče emisí jiných než CO2".
Čtěte také: Vše o emisních normách
Evropská asociace regionálních leteckých společností (ERA) uvedla, že vzhledem k environmentálním dopadům vidí paradox ve vyjmutí letů na velké vzdálenosti. ERA namísto toho navrhla, aby každá letecká společnost měla možnost podat žádost o výjimku na přechodné období dvou let.
Naopak například Mezinárodní sdružení leteckých dopravců (IATA) výjimku pro mezinárodní lety rozhodně podporuje. Například v případě EU ETS, podobná výjimka byla rovněž zpočátku aplikována. V důsledku silného odporu a obchodních hrozeb EU dočasně omezila působnost systému EU ETS na lety v rámci EHP.
Toto dočasné vyloučení letů mimo EHP bylo prodlouženo a mezinárodní lety mají nyní zůstat vyloučeny až do roku 2027.
Činnosti v oblasti letecké dopravy, tedy letecký provoz, ale i samotná letiště, mají řadu negativních dopadů na životní prostředí. Jedná se mimo jiné o emise skleníkových plynů, emise znečišťujících látek do ovzduší, hlukové znečištění, spotřebu vody a produkci odpadu.
Kromě toho se od roku 1990 emise skleníkových plynů z mezinárodní letecké dopravy v EU více než zdvojnásobily.
Čtěte také: Více o pamětních emisích
Zatímco emise některých znečišťujících látek ze silniční dopravy všeobecně poklesly (nikoliv však emise oxidu uhličitého), emise z letecké a vodní dopravy nadále rostou. Očekává se, že do roku 2050 budou světová letecká a vodní doprava dohromady produkovat téměř 40 % emisí oxidu uhličitého na světě, pokud nebudou přijata další opatření za účelem jejich snížení.
Klíčovou úlohu zde hrají vlády prostřednictvím podpory investic do výzkumu, produktových norem a dotací pro nově vznikající technologie. Opatření, jako je zlepšování účinnosti paliv zaváděním lehčích materiálů nebo jiná technická řešení, nebudou dostačující pro splnění evropských cílů v oblasti emisí a udržitelnosti.
Zapojit se může i veřejnost. Začíná se diskutovat o udržitelném cestování a chování spotřebitelů, a to je třeba podporovat. Může to totiž pomoci změnit životní styl a cestovní zvyklosti.
Naproti tomu snižování emisí skleníkových plynů z letecké dopravy je jedním z nejnáročnějších úkolů v odvětví dopravy. Letadla budou i v blízké budoucnosti stále závislá na fosilních palivech a očekává se, že objem letecké dopravy i nadále poroste.
Kvůli globální povaze jsou emise z letecké a vodní dopravy regulovány převážně prostřednictvím mezinárodních organizací, jako je Mezinárodní námořní organizace (IMO) a Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO). EU je však v této oblasti také aktivní. Emise oxidu uhličitého z letecké dopravy jsou od ledna 2012 součástí systému EU pro obchodování s emisemi (EU ETS).
Čtěte také: CIM Ministerstvo Emise: Vysvětlení
Letecká doprava se jako zdroj hluku projevuje zejména v okolí mezinárodního letiště Praha/Ruzyně. Letiště Praha, a. s. jako provozovatel letiště Praha/Ruzyně má v souladu s § 42a zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví, ve znění pozdějších předpisů, povinnost vypracovat za každý kalendářní rok „Zprávu o hlukové situaci“ na letišti.
Společnost Letiště Praha, a.s. jako provozovatel LKPR a nositel odpovědnosti za hluk z leteckého provozu přistupuje k řešení této problematiky v souladu s hlukovou strategií Mezinárodní organizace civilního letectví (ICAO), která je založena na konceptu vyváženého přístupu k regulaci hluku letadel.
Princip vyváženého přístupu spočívá v dosažení maximálních environmentálních přínosů zaváděných protihlukových opatření při nákladově efektivním řešení.
Snížení hluku u zdroje znamená snížení hlučnosti samotných letadel. Toho je dosahováno několika způsoby. Jedním z nich je legislativní omezení vycházející z požadavků EU, kdy na letištích EU mohou být provozována pouze letadla s odpovídající hlukovou certifikací.
Dalším opatřením je poplatková politika letiště, kdy je aplikován hlukový poplatek při přistání v závislosti na hlučnosti letadla. Hlukový poplatek je zaveden v souladu s ICAO’s Policies on Charges for Airports and Air Navigation Services, 9. edice z roku 2012, a podle potřeby projednáván v souladu se Směrnicí 12/2009/ES, transponované do zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví, v platném znění.
V roce 2022 hlukový poplatek platilo každé letadlo s maximální vzletovou hmotností nad 9 tun, které operovalo na letišti Praha/Ruzyně. Na základě hodnot uvedených v osvědčení o hlukové způsobilosti (hlukovém certifikátu), který každé letadlo musí předložit, bylo letadlo nově zařazeno do jedné ze 14 hlukových kategorií.
Poplatek se účtoval za každý vzlet a přistání. Mimo standardního hlukového poplatku jsou na LKPR zavedeny poplatky za nedodržení slotové koordinace (plánovaného času přistání) a za nedodržování pravidel pro noční provoz.
Hlavním cílem územního plánování je nezvyšování počtu obyvatel dotčených hlukem z leteckého provozu. K tomu slouží zejména institut ochranného hlukového pásma letiště, které je vyhlášeno na území, kde se předpokládá překročení hodnot hygienického limitu hluku z leteckého provozu pro chráněný venkovní prostor a pro chráněný venkovní prostor staveb.
Provozní opatření ovlivňují zásadním způsobem provoz na letišti. Při jejich nastavení musí být brán v úvahu, mimo dosažených přínosů z hlukového hlediska, také vliv na bezpečnost provozu a kapacitu letiště a vzdušného prostoru. Hlavním cílem je, aby leteckým provozem bylo dotčeno co nejméně obyvatel a aby mohl být v rozumné míře umožněn bezproblémový rozvoj sídelních celků v okolí letiště.
Distribuce provozu na dráhovém systému, kdy se prioritně používá RWY 06/24, aby letadla nelétala přes hustě osídlené části hl. m. Prahy a počet dotčených osob byl co nejnižší.
Letadla jsou po zastavení na stání neprodleně (nejpozději 5 minut po zastavení) připojena k vnějšímu zdroji napájení a pomocné energetické jednotky (APU) musí být po dobu stání vypnuty. Jejich opětovné zapnutí je možné nejdříve 20 minut před odletem.
Významným technickým opatřením je systém monitoringu leteckého hluku a letových tratí (TANOS). Monitoring leteckého hluku je nezbytným nástrojem k zjišťování aktuální hlukové situace. Monitoring letových tratí umožňuje především kontinuální kontrolu stanovených protihlukových postupů a zajišťování podkladů pro řešení stížností. Aktualizované výsledky stacionárních měřicích stanic jsou měsíčně zveřejňovány na webových stránkách letiště.
Hlukové kontury (izofony) zobrazují hlukové zatížení území, způsobené leteckým provozem na letišti Praha/Ruzyně v roce 2022. Důležitým faktem je, že pro hodnocení, zda došlo, nebo nedošlo k překročení hygienického limitu, slouží v tomto případě výsledky z akreditovaného měření. Hlukové kontury z leteckého provozu v tomto případě znázorňují vliv na dotčené území jako celek.
Provozními omezeními se rozumí opatření ke snížení hluku, která omezují přístup některých letadel na letiště či snižují jeho provozní kapacitu, nebo částečná provozní omezení, která se vztahují např. na stanovenou dobu během dne nebo pouze na některé letištní dráhy.
tags: #emise #limity #dopravních #letadel #normy