Fakulta technologie ochrany prostředí (FTOP) připravuje studenty na svět, kde se technika, chemie a udržitelnost musí potkávat. Zaměření fakulty odpovídá na řadu zásadních problémů dnešní společnosti, jako je nedostatek kvalitní vody, znečištěné ovzduší, potřeba recyklace odpadů, energie z obnovitelných zdrojů, alternativní paliva a hodnocení vlivu technologií a výrobků na životní prostředí.
Je fascinující, že se těmto nyní velmi moderním tématům fakulta věnuje už od samého začátku, kdy prof. Ferdinand Schulz po svém jmenování profesorem založil v roce 1920 Ústav pro technologii paliv, svítiv a vody na nově vzniklé Vysoké škole chemicko-technologického inženýrství (VŠCHTI), která byla jednou ze sedmi fakult sdružených v rámci Českého vysokého učení technického. Později ústav rozdělil na dva, na Ústav technologie paliv a svítiv a Ústav technologie vody, a tyto ústavy se staly základem Fakulty technologie paliv a vody vzniklé 1. 9.
V bakalářských studijních programech studenti získávají společný základ napříč ústavy fakulty. Tento základ jim poskytne široké znalosti chemie a technologií, rozšířené o první specializované předměty zaměřené na ochranu životního prostředí, paliva, energetiku, udržitelnost a efektivní využívání zdrojů. Velký důraz je kladen na propojení teorie s praxí.
Studenti pracují v moderních laboratořích, zapojují se do výzkumných projektů a absolvují odborné praxe v průmyslových podnicích, konzultačních firmách či státní správě.
Magisterské studium připravuje absolventy pro kariéru v průmyslu, vědeckou práci či na studium v doktorských programech. Studium je zakončeno diplomovou prací a státní závěrečnou zkouškou. Kromě českých programů se Fakulta aktivně zapojuje do dvou prestižních mezinárodních magisterských programů IMATEC a IMETE, které studentům poskytují hluboké znalosti v oblasti environmentálních technologií a ochrany životního prostředí prostřednictvím studia na řadě univerzit po celé Evropě.
Čtěte také: VŠCHT a obnovitelné zdroje
Absolventi FTOP nacházejí široké uplatnění v chemickém a petrochemickém průmyslu, v oblasti ochrany životního prostředí, udržitelných technologií a oběhového hospodářství. Působí v analytických laboratořích, inspekčních a kontrolních orgánech, státní správě, výzkumu i inovacích.
Profesor Pavel Jeníček nastoupil 1. února do funkce děkana Fakulty technologie ochrany prostředí. Vystudoval Katedru technologie vody a prostředí a poté 7 let pracoval ve Výzkumném ústavu pro farmacii a biochemii v Praze. V roce 1992 se vrátil na svou alma mater, od roku 2003 byl vedoucím Ústavu technologie vody a prostředí a v letech 2006 - 2012 proděkanem FTOP.
„Jsem rád, že mohu navazovat na dlouhou a úspěšnou tradici fakulty. Předchozí vedení, zahájilo modernizaci, ve které je potřeba pokračovat. A vidím důležitou silnou stránku fakulty, to je přátelská a kolegiální atmosféra, která má obrovskou hodnotu a je podmínkou produktivního prostředí, to chci určitě uchovat do budoucna," říká profesor Jeníček.
Dále dodává: „Na fakultě řešíme celou řadu moderních a aktuálních témat, ale veřejnost se o nich často nedoví, protože je nedokážeme efektivně popularizovat. Dobrým příkladem, že to můžeme dělat lépe je v poslední době informování o našich aktivitách týkajících se analýzy SARS-CoV-2 v odpadních vodách a možnosti využití těchto výsledků pro epidemické prognózy. Rád bych také podpořil spolupráci mezi fakultami. Myslím si, že škola nevyužívá v tomto směru plně svého potenciálu, věci se řeší izolovaně na fakultách nebo pracovištích, místo toho, aby se síly spojovaly. Každá fakulta řeší problémy v oblasti životního prostředí, což jim určitě nechci zakazovat, ale my nabízíme expertizu a propojení týmů, abychom společně dosahovali lepších výsledků.“
Jak už nový děkan říkal, budeme navazovat na práci předchozího vedení fakulty, a ačkoliv došlo ke dvěma personálním změnám (zůstává doc. Hlinčík a novými proděkany jsou dr. Bindzar, doc. Kubička, pozn. autora) určitě nechystám revoluční změny, ale postupné odstraňování našich slabých stránek. Chceme klást mnohem větší důraz na propagaci výsledků fakulty, protože na fakultě probíhá mnoho zajímavých projektů a je škoda, že o nich není slyšet. Nyní se nám velmi dobře daří popularizovat výzkum v oblastí cirkulární ekonomiky nebo koronaviru v odpadních vodách, ale podobně aktuálních a důležitých témat máme více.
Čtěte také: VŠCHT Praha: Toxikologie a ekologie
Plánují se velké změny s postavením a finančním ohodnocením doktorandů. Všichni se shodujeme na tom, že základní finanční ohodnocení doktorandů je nedostatečné. Co můžeme udělat na úrovni fakulty je mít školitele, kteří dokáží získat granty, to je zatím hlavní cesta jak doktorandům pomoci. Doufejme, že připravovaná reforma doktorského studia situaci zlepší, její cíle jsou správné, ale ďábel je jako vždy skryt v detailu.
Je to velký problém, hlavně u mladých kolegů na začátku kariéry, protože se jim nemusí podařit hned získat granty a nástupní platy jsou tristní. Jedná se o systémový problém přístupu státu k vysokému školství. Zanedbání financování vysokých škol je obrovské a nyní velmi viditelné na vývoji platů pedagogů na základních a středních školách a naprosto neodpovídajícím vývoji platů pedagogů na vysokých školách.
Vzniká Ústav udržitelnosti a produktové ekologie. Životní prostředí není jen o technologiích na jeho ochranu, ale jde také o systematickém a co nejobjektivnějším hodnocení vlivu všech technologií a produktů na životní prostředí a to je vlastně základ „taxonomie“ jednoho z nejfrekventovanějších pojmů poslední doby. Každý o ní mluví, všichni ji chtějí hodnotit, ale když přijde k věci zjišťujeme, že máme obrovský nedostatek odborníků, kteří to profesionálně zvládnou. Je jisté, že bude velká poptávka po absolventech takto zaměřených programů. My jsme na začátku cesty, programy začínáme vytvářet, ale jsme jedni z prvních.
Čtěte také: Podmínky přijetí na VŠCHT ekologii
tags: #vscht #dekan #Fakulta #životního #prostředí #informace