Východočeské muzeum a recyklace informací: Nový návštěvnický režim na zámeckých valech v Pardubicích

Pardubický kraj připravuje nový návštěvnický režim pro zámecké valy. Ten by měl umožnit lidem navštívit i dosud nepřístupné části. Studie počítá s otevřením dosud nepřístupných částí, vznikem letního amfiteátru či dvěma prostupy z Tyršových sadů. Pardubický kraj pokračuje s úpravami zámku. V současné době jsou rozestavěné společenský sál v paláci a návštěvnické centrum na nádvoří. Chystají se také parkové úpravy a nový návštěvnický režim na zámeckých valech.

Valy jsou už více než 100 let využívány pro volný čas lidí a konají se tu i různé kulturní a historické akce. V minulých letech byly výrazně pročištěny od náletů dřevin, zejména z pohledové strany od náměstí Republiky.

„Část valů směrem k Příhrádku bude až ke zdi přístupná jako historická ukázka fortifikace, část k Domu hudby bude mít rekreační charakter a část k promenádě v Tyršových sadech je Evropsky významnou lokalitou pro páchníka hnědého. Tráva se bude sekat v pásech s ponecháváním neposečených částí,“ vysvětlil ředitel Východočeského muzea Tomáš Libánek. Tam budeme nechávat i části mrtvého dřeva na místě a vysazovat nové domácí druhy dřevin.

„Studie nám ukázala možnost dvou prostupů na valy z Tyršových sadů. Minimálně jeden tam už ve 30. letech minulého století byl, takže to není nic nového. Na noc by se stejně jako celé valy zavíraly. Umožnily by i rychlý přístup na zámek a valy z parkovacích domů u Domu hudby a u Arény. Dále tu máme návrh, který využívá svah za spojovacím mostkem ze zámku na valy. Tady by mohl vzniknout jednoduchý letní amfiteátr a dole malé pódium nebo promítací plocha. Třetí malou stavbou je zázemí pro zvířata a ptáky, kteří tu žijí na takzvaném kozím rondelu, kde by je mohli obdivovat i návštěvníci pěkně zblízka.

Pardubický kraj s městem spolupracuje například na obnově zdí zámeckých valů nebo na osvětlení této památky. To jsou záležitosti, které jsou potřeba průběžné každý rok stále obnovovat a starat se o ně. „Valy kolem pardubického zámku jsou jednak jedinečnou památkou vojenského stavitelství na přelomu středověku a rané renesance, jaká nemá ve svém dochovaném stavu obdoby ve střední Evropě, ale jejich část je také evropsky významnou přírodní lokalitou. Studie je důležitá pro správce areálu - Východočeského muzea v Pardubicích.

Čtěte také: Expozice Valašského muzea v přírodě

„Jedná se o 4,5 ha zeleně v srdci města, pro které musíme mít takzvaný management plán na údržbu a do budoucna také udržitelnost. Principy cirkulární ekonomiky zohledňují nejenom nakládání s odpady dle hierarchie odpadového hospodářství, ale zaměřují se i na snižování dopadů na životní prostředí v procesu výroby produktu či poskytování služeb, nastavení užívání produktu s cílem prodloužení životnosti, ale i to jakým způsobem bude s ním naloženo po dosloužení.

Při definování konkrétních požadavků na nákup vybraných komodit - nábytek, papír, čisticí prostředky, textil, osvětlení, doprava, catering a další může zadavatel vycházet z Kritérií EU pro zelené veřejné zakázky Evropské komise (dostupné i v ČJ), dále využít certifikace (např. Při pořizování nábytku by zadavatel měl zohledňovat aspekty původu suroviny, použité chemické látky, délku a způsob jeho využívání, dostupnost oprav a také uvažovat nad tím, jak s ním naložit na konci jeho životního cyklu.

Podrobně rozpracované požadavky pro obsah nebezpečných látek, požadavky na dřevěné, plastové a kovové části, požadavky na textilie a čalouněné prvky, ale i na demontovatelnost/opravitelnost, obaly naleznete v příloze publikace Jak pořizovat nábytek, aby zakázka měla sociální, ekonomické, cirkulární a další environmentální přínosy. Zadavatel může požadovat, aby byl nábytek certifikován ekoznačkou, která je udělována výrobkům a službám, které jsou v průběhu celého životního cyklu prokazatelně šetrnější nejen k životnímu prostředí, ale i ke zdraví spotřebitele.

Při definování principů zajištění servisu a provozu tiskových a multifunkčních zařízení se zadavatel může inspirovat příkladem dobré praxe MPSV, kde jsou definované požadavky na pravidelné kontroly, údržbu a prohlídky, servis a opravu zařízení, dodání repasovaných produktů, zajištění ekologické likvidace veškerého vyprodukovaného odpadu a další požadavky přispívající k prodlužování životnosti produktů.

U nákupu textilu se otevírá prostor pro využití recyklovaných vláken u výrobků z polyesteru a polyamidu, a to požadavek na nejméně 20 % podíl recyklovaného obsahu dle kritérií EU, který uchazeč prokazuje předložením např. EU Ecolabel stanovuje minimální podíl recyklovaného obsahu u výrobků z polyamidu/nylonu: Při výrobě vláken se použije minimálně 20 % nylonu získaného recyklací odpadu z fáze výroby a/nebo spotřebitelského odpadu.

Čtěte také: Unikátní skanzen v Zubrnicích

Definováním požadavků na kvalitu plnění, zabezpečení oprav a výměny opotřebovaných, resp. nefunkčních částí a jejich dostupnost zajistíme prodlužování životnosti výrobků s delší dobou užívání, abychom je nemuseli vyměňovat často. Dále lze nastavit požadavky na zpětný odběr a likvidaci s cílem materiálového zhodnocení produktu po skončení životnosti.

Již ve fázi dizajnu (z pohledu zadavatele ve fázi definování požadavků na nákup zboží) by měl zadavatel myslet na složení, a to preferovat produkty z jednoho materiálu, které usnadňují následní recyklaci. Rovněž opodstatněný je i požadavek na anonymizované prádlo, resp. snadno oddělitelná loga nebo rozlišovací identifikační prvky, které lze přetisknout bez poškození těchto oděvů v případě změn (nové logo, jméno apod.).

Pro správní fungování systému zpětného odběru a následné recyklace dodavatelem, resp. zajištění recyklace zadavatelem, je důležité určit místo sběru, proškolit zaměstnance, poznat přesné složení vytříděných produktů a třídit tak min. dle vlákna a barvy. Dodavatel musí v rámci svého systému správy majetku provozovat systém zpětného odběru nebo mít uzavřenu formální smlouvu s dodavatelem zabezpečujícím zpětný odběr textilních výrobků souvisejících s plněním veřejné zakázky (např. vyřazené textilní výrobky, resp.

Dále by zadavatel neměl opomíjet i minimalizaci obalů a jejich další zpracování, přičemž od dodavatele očekává co největší omezení balení s ohledem na zajištění dostatečného zabránění poškození a zachování integrity produktu. Uchazeč by měl primárně využít opakovaně použitelný obal dle zákona č. 477/2001 Sb., o obalech ve znění pozdějších předpisů.

Principy cirkulární ekonomiky se pojí s podporou lokálnosti, a tím i místní ekonomiky. Dobrá aktuální znalost trhu je předpokladem pro úspěšné nastavení požadavků. Díky přehledu o současných trendech a sortimentu, který je momentálně k dispozici, se zadavatelé mohou vyvarovat komplikacím v podobě nedostatku podaných nabídek a nutnosti opakování procesních kroků veřejné zakázky.

Čtěte také: Historie Valašského muzea

U veřejných zakázkách na stavební práce a projektové a architektonické činnosti by se zadavatel měl především zaměřit na použití vybouraných opětovně použitelných stavebních výrobků, využití získaných vedlejších produktů a zabezpečení materiálového zhodnocení a recyklaci produkovaných stavebních a demoličních odpadů. Zadavatel by měl ještě před zahájením příprav zadávací dokumentace vnímat původní stavbu jako banku materiálů a naplánovat tak nejdřív kroky vedoucí k demontáži, aby byly materiály z původní stavby v co největší míře využity.

Pro tyto činnosti zadavateli nejlépe poslouží Vzorový příklad formuláře pro selektivní demolici v rámci prevence předcházení vzniku odpadů a dalšího využití stavebních a demoličních odpadů zpracovaný dle metodiky „Zlepšování postupů selektivní demolice v rámci prevence předcházení vzniku odpadů a dalšího využití stavebních a demoličních odpadů“, který zpracovala Vysoká škola baňská.

Primárně by měl zadavatel požadovat: důsledně odděleně soustřeďovat a ukládat stavební a demoliční odpady a přednostně opětovně použít nebo zabezpečit materiálové zhodnocení a recyklaci. Zastoupení a množství stavebního a demoličního odpadu dle Českého statistického úřadu je následující: téměř 40 % tvoří beton a výrobky z betonu, 33 % kovy, přes 10 % asfaltové směsi a necelých 7 % cihly. Využití tohoto druhu odpadu je jedním ze základních pilířů pro dosažení surovinové dostatečnosti.

Celosvětově dochází zásoby surovin, v České republice se za rok vytěží 64 mil. tun stavebních surovin, přičemž klesá životnost stávajících kamenolomů a pískoven. Příkladem může být 1 km dálnice, který spotřebuje 40 - 50 000 tun kameniva. Naproti tomu vzniká cca 18 mil.

Dalším velkým potenciálem při cirkulárním zadávání je použití výrobků z druhotných surovin. Pomocníkem pro zadavatele může být i Katalog výrobků a materiálů s obsahem druhotných surovin, který zajišťuje Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR a Česká agentura pro standardizaci. Katalog má dvě základní sekce - přehled druhotných surovin a recyklovaných výrobků s technickými normami a právními dokumenty.

Pokud se zadavatelé přihlásí k využívání druhotných surovin, mohou tím vytvořit tlak na trh s produkty a služby využívající ve větší míře cirkulární a inovativní řešení. Příkladem může být město Curych, které od roku 2005 zavedlo povinnou výstavbu veřejných budov s recyklovaným betonem, a díky tomu poptávka při veřejných stavebních zakázkách výrazně ovlivnila nabídku.

Recyklované kamenivo musí splňovat harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na jednotný evropský trh dle Nařízení (EU) č. 305/2011 a technické požadavky stanoví evropské normy. Přírodní recyklované kamenivo musí splňovat evropskou normu EN 12620:2002+A1:2008, resp. ČSN EN 12620+A1 a výrobek musí tedy povinně mít prohlášení o vlastnostech a je označen „CE“.

ČSN EN 206+A2 stanoví v informativní příloze E, mezní hodnoty obsahu recyklovaného kameniva pro beton stupně vlivu prostředí, a to v závislosti na zdroji recyklovaného kameniva. Norma připouští max. 50 % objemu recyklovaného kameniva, jako náhrady hrubého přírodního kameniva pro beton pro třídu prostřední X0. Recyklovaného kameniva typu A i B je možné do betonu, pro stupeň prostředí X0, použít maximálně 50 % (hmotnosti). Pro stupeň XC1 a XC2 je možné použít pouze 30 % recyklovaného kameniva typu A a 20 % typu B.

Prostředí XC3, XC4, XF1, XA1 a XD1 je možné použít pouze typ A do 30 %. Pro všechny ostatní stupně vlivu prostředí není nadále doporučeno použití recyklovaného kameniva. Recyklované kamenivo typu A musí obsahovat alespoň 90 % betonového recyklátu a méně než 10 % nečistot. ČSN P 73 2404 nadále definuje obsah jemných částic v recyklovaném kamenivu, jehož hodnota musí být menší než 15 %. Obsah humusu se v recyklátu může objevit maximálně v 1 %.

Stavební a demoliční odpad: lze využít nejenom na podsypy, zásypy, násypy (tzv. Beton: dle platné normy ČSN EN 206 +A1 je možné nahradit jenom max. Beton: recyklované zdivo - zdicí prvek z betonu s recyklovaným kamenivem určený pro suché zdění (např. Beton s recyklovaným kamenivem: Může obsahovat hrubé recyklované betonové kamenivo, které splňuje požadavky ČSN EN 12620+A1. Procentuální množství recyklovaného kameniva v betonu je definováno v ČSN EN 206+A1 (prohlášení o shodě).

Při výrobě desek na bázi dřeva je možné použít dřevěný recyklát pocházející z výroby panelů, montovaných výrobků a stavebních a demoličních odpadů. Jde o dřevěný materiál ve formě pilin, dřevovláknitého dřeva, odřezků z masivního dřeva nebo z kompozitních odřezků dřeva.

Antuku je možné vyrobit drcením odpadních keramických zdicích prvků a střešních tašek. Musí splňovat požadavky na povrch sportovišť. Musí splňovat požadavky na obsah nebezpečných látek definovaný v tabulkách 10.1 a 10.2 Vyhlášky č.

Certifikace zelených budov hodnotí vliv budovy na životní prostředí nejenom z pohledu emisí, spotřeby energií. Dopady výstavby budovy působí v širší míře, než je samotný prostor budovy. Existuje několik certifikačních systémů udržitelnosti budov, LEED a BREEAM jsou celosvětově nejrespektovanější a nejčastěji využívané pro hodnocení administrativních, obchodních a logistických objektů. Hodnotí se specifikace budovy, designu, konstrukce a užívání.

V České republice se objevuje pět systémů: LEED, BREEAM, DGNB, SBToolCZ a WELL. SBToolCZ je národní český certifikační nástroj pro vyjádření úrovně kvality budov, a to v souladu s principy udržitelné výstavby. BREEAM má 6 stupňů hodnocení a je určen především pro nové komerční budovy, nové bytové domy, průmyslové haly. LEED (americký certifikát) má 4 stupně hodnocení, pro nové budovy, mixed - use, obytné budovy, existující, přestavby, urbanistické projekty.

WELL je certifikace pro hodnocení kvality vnitřního prostředí, nejde o komplexní environmentální certifikaci. Součástí je fyzické testování, ve světě je 4 659 udělených certifikací a v ČR 10. Certifikace cílí na zdravé prostředí budovy s ohledem na zdraví a pohodu. Vznikla na základě medicínského průzkumu (v r.

SBToolCZ je stále jediným lokalizovaným nástrojem v ČR a jako jediný respektuje místní klimatické, stavební a legislativní poměry. SBToolCZ vychází z mezinárodně uznávané metody a hodnotí podobná kritéria jako ostatní zahraniční metody. Metodika SBToolCZ je založena na multikriteriálním pojetí, kdy do hodnocení vstupuje sada různých kritérií, které zohledňují principy udržitelné výstavby.

Zajímavým příkladem je i modulární stavebnictví přizpůsobující se místu, či případným požadavkům na rozšíření kapacity případné rozšiřující kapacitě. Modulární stavba jako rychlý, promyšlený a moderní způsob výstavby je v Čechách využívaná při výstavbě škol a mateřských školek (např. Praha, Jihlava).

Při výměně plastových oken má zadavatel příležitost jednoduše využít možnost povinnosti recyklace starých oken a při nákupu nových zase požadovat podíl druhotné suroviny v PVC profilech nových oken. Inspirací k nastavení požadavků může být Metodický pokyn pro zadávání zakázky na dodávku nových oken nebo výměnu stávajících oken, který připravila Česká komora lehkých obvodových plášťů spolu s Ministerstvem pro místní rozvoj. Metodika doporučuje „v rámci dodávaných oken z PVC je prokazatelně použit recyklát/regenerát v hlavních rámech oken a okenních křídlech.

Jedním z dalších důležitých principů cirkulární ekonomiky je důraz na využívání energie z obnovitelných zdrojů. Energie s certifikátem zaručujícím její dodání z obnovitelných zdrojů je jednou z dalších komodit, jejíž nákup se ukazuje i jako ekonomicky výhodnější. Rovněž může být i jedním z kroků k naplnění závazků klimatické nouze vyhlášené městy a organizacemi nebo obdobného závazku ke snižování emisí oxidu uhličitého.

Pro zadavatele může být inspirací zpracování biologicky rozložitelných odpadů. Při organizování akcí zadavatel může ovlivnit i plýtvání s jídlem, a to požadavkem na předání zbylého jídla. Cateringová společnost může hotové teplé pokrmy darovat za dodržení několika podmínek, a to, pokud pokrmy byly vydávány osobou k tomu určenou s platným potravinářským průkazem, udržovány v teplotě nad +60 °C a nepřišli do kontaktu s ostatními strávníky.

Dalším příkladem je zpracování biomasy pro výrobu tepla a elektriky v bioplynové stanici. Z pohledu cirkulární ekonomiky vstupní surovinou je ideální odpad z gastronomických provozů a domácností, čistírenské kaly či výkaly zvířat nebo zbytková biomasa ze zemědělské výroby, a ne cílená zemědělská produkce. Jedním z výstupů je i zbylý odpad z výroby, tzv. digestát, který je se využívá v zemědělství jako vysoce kvalitní hnoji...

tags: #vychodoceske #muzeum #recyklace #informace

Oblíbené příspěvky:

• Nové emisní limity pro kotle
• 3 důvody znečištění půdy
• Básničky o podzimu
• Zaka: Kde se příroda setkává s kulturou
• Ekologická vozidla