Při demolicích, zemních pracích, výstavbách či rekonstrukcích vzniká velké množství zbytkového materiálu, pro který jen velmi obtížně naleznete jakékoli uplatnění. Ve většině případů tak končí na skládce. Jak ale vlastně třídit stavební odpad a jak postupovat u nebezpečných látek jako např. u azbestu? A kam vůbec odvézt konkrétní materiály?
U stavebního odpadu neboli suti můžete v podstatě postupovat dvěma způsoby - buď jej lze recyklovat rovnou v místě prováděných prací (při najmutí firmy s mobilní recyklační linkou jej lze přímo na místě také zpracovat), anebo je možné jej k recyklaci převézt. V rámci druhé možnosti se o to může postarat firma, která dané práce provádí. Nemáte-li nicméně tuto možnost, stačí si objednat kontejner, musíte ovšem dodržet všechny náležitosti.
Ať už zvolíte jakékoli řešení, pamatujte, že třídění stavebního odpadu je ekonomické a pochopitelně tím rovněž přispějete ke snížení zátěže na skládkách i k větší šetrnosti k životnímu prostředí!
Při stavebních pracích se samozřejmě nabízí i otázka, jak nakládat s nebezpečnými odpady. V tomto kontextu se jedná zejména o azbest, který se na našem území v minulosti ve stavebnictví hojně používal. Je tedy přítomen v mnoha částech budov, a to včetně střech v podobě azbestocementové krytiny, pro kterou se v našem prostředí vžil název eternit.
Pokud víte, že se azbest vyskytuje i u vás, při manipulaci s ním je nutná maximální opatrnost. Ideálně si v takovém případě najměte stavební firmu, jež vlastní povolení k nakládání s azbestem a zároveň zajistí jeho náležité uložení na skládku nebezpečných odpadů. Tam ostatně končí i další látky.
Čtěte také: James Cook a Havaj
Náš tip: podívejte se na kompletní seznam nebezpečných odpadů a budete okamžitě v obraze.
Na tuto otázku už jsme částečně odpověděli výše. Stavební suť patří na skládku, protože ji zřejmě nijak nevyužijete. Jiné to je u zeminy, pro kterou vy, případně vaši sousedé, můžete nalézt uplatnění. V případě že nikoli, patří zemina rovněž na skládku. Pochopitelně musíte počítat s tím, že zvláště při větším objemu to rozhodně nebude zadarmo.
Samostatnou kapitolu představují cihly z „bouračky“. Ty mohou být sice také odpadem, avšak očištěné cihly (stejně jako např. panely a nosníky) nejsou definovány jako odpad, tudíž nejsou podřízeny zákonu o odpadech a vztahují se na ně zvláštní právní předpisy.
Pod termínem stavební odpad si můžeme představit to, co zbude po demolici stavby. Jsou to cihly, zdivo, obklady, dřevěné konstrukční prvky a cokoli dalšího, co po stavbě či budově, silnici nebo něčem podobném zbude. Za stavební odpad se považují i zbytky různých rozvodů. Jedná se o komoditu, jejímž obsahem mohou být cihly, beton, zdivo, keramické obklady, sklo, plasty, dřevo střešní tašky, kovy, dehtové produkty, asfaltové směsi, kamenivo, vytěžená hlušina i vytěžená zemina nebo jakákoliv stavební suť.
Záleží na množství a typu stavebního či souvisejícího materiálu. Záleží i na lokalitě, kde se provádí likvidace odpadu. Je rozdíl mezi cenami u Prahy a odvozu stavební suti na dalekou skládku nebo na minimální vzdálenost u Ostravy.
Čtěte také: Vyhazování jablek a životní prostředí
U menších zakázek se cena kontejneru na suť nebo zeminu stanovuje jako paušál za dovoz, odvoz kontejneru, pronájem na 24 hodin a za uložení odpadu. Tyto paušály najdete v našem ceníku.
U větších zakázek se ceny odvozu stavební suti a ceny odvozu zeminy stanovují individuálně na každou konkrétní stavbu. Cenu za výkup zeminy i sutě ovlivňuje také čistota odpadu (podíl nežádoucích příměsí). Veškerý svoz, třídění (i recyklace) a odstraňování je samozřejmostí.
Čtěte také: Právní úprava odpadového hospodářství
tags: #likvidace #stavební #suti