Je to vlastně povinné vyhazovat odpadky na nějaká vybraná místa? Odpovědi na tyto otázky najdete v českých zákonech nebo i ve vyhlášce vaší obce.
Kromě toho je role obce při nakládání s odpady z domácností velmi důležitá. Je to právě obec, která má za úkol zajistit místa, kam můžete odkládat komunální odpad. Obec musí také zajistit místa, kam můžete odkládat různé nebezpečné složky komunálního odpadu.
Vy jste povinni na obcí určená místa odpad odkládat. Když budete odpad vyhazovali někde jinde, může vám obecní úřad uložit pokutu za přestupek. Jedná se o přestupek proti veřejnému pořádku, kterého se dopustí ten, kdo odkládá odpadky nebo odpady mimo vyhrazená místa.
Chcete-li zabránit tomu, aby někdo jiný vaše okolí znečišťoval vyhazovanými odpadky, bude nejlépe obrátit se na příslušný obecní úřad s podnětem, aby v této věci zasáhl.
Kromě běžného odpadu z domácnosti věnujte pozornost také požadavkům na likvidaci například autovraků nebo starých elektrozařízení jako je lednička nebo televizor. Pro odkládání vyřazených elektrozařízení obec většinou zajišťuje sběrný dvůr. Místní obyvatelé jej můžou zpravidla využívat zdarma. Ani tentokrát za odevzdání přístroje nic neplatíte. Ovšem při nedodržení zákona hrozí v tomto případě pokuta do 20 000 Kč.
Čtěte také: Cestování a emisní zóny
Čtyři odpadové zákony, které regulují mimo jiné nakládání s odpady, obaly a vybranými výrobky s ukončenou životností, vláda dnes schválila. Informaci ČTK potvrdil ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Kabinet se k legislativě vrátil téměř měsíc poté, co byl bod přerušen, neboť si premiér Andrej Babiš (ANO) vyžádal další data k hospodaření s odpady. Legislativa by měla platit od počátku roku 2021.
Jedněmi z hlavních opatření, která má nová legislativa zavést, jsou zvýšení poplatku za ukládání směsného komunálního odpadu na skládky a to, že obce budou moci více motivovat občany ke třídění. Ondřej Charvát z tiskového oddělení ministerstva životního prostředí dříve uvedl, že zákon o odpadech má zvýšit recyklaci a opětovné využití komunálního odpadu až na 65 procent v roce 2035. Norma zavádí motivační nástroje pro obce, které budou plnit průběžné požadavky na míru třídění komunálních odpadů.
Ochránci přírody kritizují odložení konce skládkování. Posunutí termínu ministerstvo odůvodnilo tím, že chtělo vyhovět zejména obcím, aby se stihla zlepšit infrastruktura pro nakládání s komunálními odpady. Schválena byla také novela zákona o obalech, která nepočítá se zaváděním zálohového systému na PET lahve v Česku. Zákon tomu ale zároveň nebrání, výrobce či dovozce obalů si ho může dobrovolně zavést. Musí však všude, kde uvádí obaly na trh, umožnit i jejich zpětný odběr.
Zavedení vlastního systému je podle některých výrobců v praxi nemožné, možnost považují za komplikovanou a nedávající ekonomický ani environmentální smysl. Jednou z hlavních novinek dalšího nového zákona o výrobcích s ukončenou životností je zavedení principů takzvané ekomodulace. Umožnila by promítnout do poplatků za jednotlivé výrobky uváděné na trh jejich dopad na životní prostředí. Příspěvky za zpětný odběr elektroodpadu, jeho opětovné použití, recyklaci a osvětu platí jednotliví výrobci takzvaným kolektivním systémům. Jde o neziskové organizace, které zajišťují sběr a recyklaci.
Výše recyklačního příspěvku už v současnosti závisí na náročnosti zpracování daného elektrospotřebiče, jiná je u pračky či mobilu podle možnosti jeho využití.
Čtěte také: Trutnov: Zákaz vjezdu motorek
Snad nemusíme zmiňovat, že odpad by měl být odložen na místo k tomu určené. Bohužel se tomu tak vždy neděje a často jsme svědky zakládání černých skládek či pokládání odpadu v okolí popelnic. Lidé si takto zjednodušují práci a odkládají zejména rozměrnější věci k popelnicím s tím, že to popeláři stejně odvezou. Zákonodárci s tímto problémem bojují hrozbou vysokých pokut.
Věděli jste, že když odložíte odpad mimo místo k tomu určené, můžete dostat vysokou pokutu? Je tomu skutečně tak. Zákon o přestupcích č. 200/1990 Sb. v §47 jasně říká, že přestupku se dopustí ten, kdo neoprávněně založí skládku nebo odkládá odpadky nebo odpady mimo vyhrazená místa. Za tento přestupek lze uložit pokutu do 50 000 Kč.
Takové položení televize u popelnice vás může vyjít pěkně draho. Myslete na to a raději odvezte odpad na místo k tomu určené. Pokuta vám nehrozí jen u vánočního stromečku. Ten naopak nedávejte do popelnice, ale nechte ho položený vedle ní.
Tento typ pokuty platí také v České republice.
Myslíte si, že je česká legislativa zbytečně přísná? Vězte, že to není nic proti tomu, jak vysoké pokuty dostanete za špatné vyhození odpadu jinde ve světě. Vysokými pokutami je známý například Singapore, jedno z nejčistějších měst světa. Ve vestibulech metra, v dopravních prostředcích a na spoustě dalších míst narazíte na nejrůznější cedule se zákazy a rovnou vám i cedule řeknou, kolik zaplatíte, když zákaz porušíte. Třeba takových 5 000 singapurských dolarů, když se napijete v metru. Když vám za napití v metru hrozí pokuta téměř 80 000 Kč, hodně si rozmyslíte, zda máte žízeň. Pokuty ale nejsou pouze za pití a kouření na zakázaných místech, ale také za vyhazování odpadků.
Čtěte také: Zákaz obalů a jeho důsledky
Draho vás vyjde odhození žvýkačky (1 000 singapurských dolarů) nebo nedopalku (500 singapurských dolarů) na ulici. Platit budete za vyhození jakéhokoliv odpadku, například papírku či dřívka od nanuku. Zaplatíte dokonce i za to, když si na ulici odplivnete.
Pro zákazy nemusíme chodit ale až do dalekého Singaporu. Najdeme je i u nás v Evropě. Například v Británii vám hrozí nemalá pokuta za vyhození odpadku z auta. Za to samé budete platit i v Rakousku. Za vyhození nedopalku z auta vás ve Vídni čeká pokuta až 1 000 eur.
Zásadní změnou je, že pod pojem přestupek již nespadají jen přestupky fyzických osob, ale nově rovněž dosavadní správní delikty právnických osob a podnikajících fyzických osob. Zákon o přestupcích je obecnou normou, která upravuje jednotně podmínky odpovědnosti za přestupky, druhy správních trestů a ochranných opatření a zásady jejich ukládání a rovněž postup v řízení o přestupku.
Odpovědnost právnických osob za přestupek je založena na tzv. objektivní odpovědnosti (odpovědnost za výsledek, při níž není požadováno, aby jednání osoba zavinila). - došlo jednáním fyzické osoby, jejíž jednání je právnické osobě přičitatelné (např. statutární orgán nebo jeho člen, zaměstnanec při plnění svých úkolů nebo fyzická osoba plnící úkoly právnické osoby - taxativně stanoveno v § 20 odst.
U objektivní odpovědnosti je možná liberace, tedy možnost se odpovědnosti zprostit. A to podle § 21 prokázáním, že právnická osoba vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby přestupku zabránila.
Uběhnutím promlčecí lhůty zaniká odpovědnost za spáchání přestupku (§ 29). Promlčecí lhůta začíná běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku. Zákon o přestupcích upravuje rovněž přerušení běhu této lhůty, např. okamžikem oznámení o zahájení řízení o přestupku. Přerušením začne běžet promlčecí lhůta nová (§ 32). Pro případ, kdy se promlčecí lhůta přerušuje (a tedy vlastně prodlužuje), upravuje zákon hranici pro úplný zánik odpovědnosti.
Nový správní trest „zveřejnění rozhodnutí o přestupku“ se týká výroku rozhodnutí po nabytí právní moci. Zveřejnění se bude provádět ve veřejném sdělovacím prostředku a vyvěšením na úřední desce správního orgánu. Tento trest lze uložit právnické nebo podnikající fyzické osobě, ale pouze, stanoví-li tak zákon.
Vzhledem ke skutečnosti, že tento trest představuje zásah do dobré pověsti právnických a podnikajících fyzických osob, musí správní orgán při ukládání trestu dbát na to, aby byl přiměřený povaze a závažnosti přestupku. Lze očekávat, že pokud bude tento správní trest využívaný v praxi, bude pro svůj „stigmatizující“ charakter působit výrazně odstrašujícím způsobem.
Podrobně se zákon o přestupcích zabývá skutečnostmi, k nimž správní orgán zejména přihlíží při ukládání správního trestu, demonstrativně jsou v zákoně uvedeny také okolnosti přitěžující (např. opakované spáchání přestupku) a polehčující (např. napomáhání k odstranění škodlivého následku přestupku). Zákon o přestupcích rovněž počítá s upuštěním a podmíněným upuštěním od uložení správního trestu (§ 42 a § 43), kdy například lze upustit od potrestání, pokud vzhledem k okolnostem postačí k nápravě pachatele samotné projednání přestupku.
Pokud má správní orgán důvodné podezření, že se obviněný z přestupku bude vyhýbat potrestání nebo náhradě škody, může za podmínek upravených v § 83 vydat rozhodnutí o uložení záruky za splnění povinnosti. Jedná se o záruku za splnění takové povinnosti, která by mohla být uložena v řízení o přestupcích, typickým příkladem bude zajištění pokuty.
Důvodová zpráva k návrhu zákona o přestupcích (sněmovní tisk 555) uvádí využití záruky například v případě, kdy by se právnická osoba vyhýbala placení pokuty transakcemi s vlastním majetkem. Pokud pominou důvody, správní orgán rozhodnutí o uložení záruky zruší a vrátí ji.
Ve snaze zabránit právnické osobě, aby se vyhnula potrestání účelovým zánikem, stanoví zákon o přestupcích výslovně, že odpovědnost za přestupek přechází na právního nástupce této osoby (§ 33).
V § 84 zákon o přestupcích upravuje zajišťovací prostředek týkající se zrušení, zániku a přeměny právnické osoby, jehož cílem je zabránit situaci, kdy by se obviněná právnická osoba chtěla vyhnout přestupkovému řízení. Pokud bude důvodné podezření, správní orgán rozhodne o zákazu zrušení, zániku nebo přeměny obviněné právnické osoby. O tomto rozhodnutí správní orgán uvědomí příslušný veřejný rejstřík nebo jiný zákonem určený rejstřík, registr nebo evidenci právnických osob, které pak přeměnu nebo zrušení nezapíší ani neprovedou výmaz dané právnické osoby.
Podobné ustanovení obsahuje rovněž zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim. Takto významný zásah do postavení obviněné právnické osoby samozřejmě nesmí být zjevně nepřiměřený povaze a závažnosti přestupku, ze kterého je právnická osoba obviněna.
tags: #zakaz #vyhazovani #odpadku #zákon