Výhledy vývoje klimatu: Studie a predikce pro budoucnost

Klima je dlouhodobý charakteristický režim počasí, podmíněný energetickou bilancí, cirkulací atmosféry, charakterem aktivního povrchu a v poslední době i člověkem. Ten se svojí činností podílí přímo či nepřímo zejména na změnách energetické bilance celého klimatického systému. Nejde pouze o emise skleníkových plynů do atmosféry, ale i o jeho působení na další složky systému - oceán, kryosféru, litosféru a biosféru.

Vývoj světového klimatu

Rostoucí trendy globální teploty a jejich fyzikální důsledky jsou dnes zcela zřejmé a nezpochybnitelné. Během posledního století se teplota zvýšila o 0,74 oC, přičemž trend jejího nárůstu je v posledních 25 letech již 0,18 oC/10 let vyšší, což je hodnota přibližně 2,5krát vyšší, než je průměr pro celé minulé století.

• Zatímco se severní polokoule v posledním čtvrtstoletí oteplovala o 0,24 oC/10 let, trend na jižní polokouli je pouze poloviční.
• V oblastech za severním polárním kruhem se teplota zvyšuje přibližně o 0,6 oC/10 let, v tropických oblastech je nárůst pouze čtvrtinový - probíhající změny jsou tedy na planetě výrazně nehomogenní.

Hlavní příčinou nehomogenit jsou rozdíly v rozložení pevnin a oceánů a albeda (míry odrazivosti tělesa nebo jeho povrchu: jedná se o poměr odraženého elektromagnetického záření k množství dopadajícího záření) zemského povrchu.

Více než 80 % antropogenního tepla pohlcuje oceán a jeho svrchní vrstvy jsou rychle ohřívány. Za posledních 40 let se například příspěvek tepelné roztažnosti vody ke zvýšení hladin světových moří a oceánů zvýšil čtyřnásobně. Arktické a pevninské ledovce, stejně jako sněhová pokrývka ubývají a jsou zdrojem dalšího nárůstu objemů vody.

Teplejší voda omezuje schopnost oceánů pohlcovat z atmosféry uhlík a oceán společně s cirkulačními změnami zásadním způsobem ovlivňuje vlhkostní a srážkové režimy na celé planetě. A odtud je již pouze krok k rychlým změnám klimatického režimu na celé planetě.

Čtěte také: Čtyři roční období na Sněžce

Pozorované trendy změn v Evropě

Poloha evropského kontinentu je hlavní příčinou výrazné regionální proměnlivosti klimatu. Jelikož v Evropě existuje výjimečně hustá síť dlouhodobě měřicích stanic, doplněná řadou distančních měření, jsou zde analýzy trendů změn výrazně přesnější než kdekoliv jinde na planetě. Teplota evropského kontinentu se během posledního století zvýšila v průměru o 1,2 oC, z toho během posledních 25 let o 0,45 oC, což jsou hodnoty téměř o polovinu vyšší než globální. Zatímco trend nárůstu ve 20. století byl přibližně 0,1 oC/10 let, v posledních 20 letech se zvýšil na dvojnásobek.

Teplota nad pevninou roste rychleji než nad okolním oceánem - nejvýrazněji na Pyrenejském poloostrově, ve střední a severovýchodní Evropě a v horských oblastech, v zimním období též v severní Evropě. Nejvíce se Evropa jako celek otepluje na jaře a v létě (vliv častějšího výskytu epizod s extrémně vysokými teplotami) a nejméně v podzimních měsících. Méně četné jsou nízké extrémní teploty. Průměrné počty letních dnů se během posledního století zdvojnásobily, počty tropických dnů dokonce ztrojnásobily. Devět roků z třináctiletého období let 1996-2008 patřilo mezi 12 nejteplejších od roku 1850; nejteplejšími roky byly 1998 a 2005.

Pozorované trendy změn v České republice

Trendy pozorovaných změn teploty lze ilustrovat na datech z meteorologické stanice Klementinum v Praze.

Průměrné roční hodnoty se neustále zvyšují, v posledních 15 letech zimní teploty (prosinec až únor) narůstají poněkud rychleji než letní (červen až srpen) či roční. Potvrzují to i hodnoty lineárních trendů změn za posledních 100, 50, 25, resp. 10 let, které jsou v souladu s obecnými poznatky pro evropský region. Se změnami průměrných hodnot souvisí i jejich extremalita - počty tropických, letních dnů i tropických nocí v posledních letech narůstají, počty mrazových i ledových dnů klesají.

V tabulkách níže jsou uvedeny hodnoty lineárních trendů tzv. průměrných územních teplot a srážek, což jsou modifikované hodnoty z plošného zpracování údajů z celé staniční sítě, které berou v úvahu polohu jednotlivých stanic a mohou tak do značné míry upřesnit představu o stávajícím vývoji podnebí na území státu. Hodnoty rovněž potvrzují stále se zvyšující trend nárůstu průměrných teplot, který je výraznější v zimě a v létě. Rozdíly mezi západní a východní polovinou státu jsou statisticky nevýznamné a pohybují se v mezích přesností prováděných odhadů.

Čtěte také: Vyhlídky ochrany přírody

Tab. 1 Trendy změn územních teplot pro Českou republiku od roku 1961 (oC/10 let)

Tab. 2 Lineární trendy změn teploty, srážkových úhrnů a extrémních teplot v Praze v posledním století

Tab. 3 Trendy změn územních srážkových úhrnů pro Českou republiku od roku 1961 (% normálu za 10 let)

Trendy územních srážkových úhrnů v posledních letech naznačují poklesy srážkových úhrnů ve všech obdobích roku s výjimkou zimy a jsou výraznější na jaře a v létě. Na rozdíl od teploty jsou patrné rozdíly mezi oběma částmi státu. Ve východní polovině ČR jsou výraznější poklesy letních srážek a jsou příčinou snížení ročních úhrnů, v západní polovině je zřetelnější nárůst zimních srážek, který vede ke zvýšení ročních úhrnů.

Výhled klimatické změny v Evropě

Průměrné teploty v Evropě se budou dále zvyšovat a pravděpodobně rychleji než na kterémkoliv jiném kontinentu. Bez ohledu na výběr scénáře SRES porostou v první třetině tohoto století o více než 0,2 oC/10 let a do konce století lze předpokládat zvýšení teploty v rozpětí od 1,0 do 5,5 oC v porovnání s obdobím let 1961-1990. Rychleji bude teplota narůstat ve východní Evropě a Skandinávii, v zimním období rovněž v arktických oblastech a v letním období i v jihozápadní Evropě a ve Středomoří. I nadále se budou častěji vyskytovat vlny extrémně vysokých teplot (Pyrenejský poloostrov, střední Evropa včetně alpského masivu a části Středomoří).

Čtěte také: Vývoj a bioekologický model

Pro srážkový režim bude rozhodující přesun vlhkých vzduchových hmot z Atlantského oceánu a Středomoří. Spolu se zvýšením teploty bude změna režimu srážek hlavní příčinou častějšího výskytu povodní či sucha. Změny budou provázeny výraznými regionálními rozdíly i sezonními odlišnostmi, danými konkrétními cirkulačními podmínkami v konkrétní oblasti. Předpokládáme, že roční srážkové úhrny se v severní Evropě zvýší až o 20%, v jižní Evropě a Středomoří se naopak sníží o 5-40%. Zimních srážek ve střední a severní Evropě přibude, zatímco letní srážkové úhrny se ve střední a jižní Evropě sníží; výrazně menší změny lze očekávat na jaře a zejména na podzim.

Výhled klimatické změny v České republice

Výhled klimatu pro území ČR je v současné době aktualizován na základě zpřesňovaných regionálních scénářů, připravovaných v rámci projektu MŽP. Předběžné výsledky simulací naznačují, že průměrné teploty do konce třetí dekády tohoto století by se ve scénáři A1B v porovnání s obdobím 1961-1990 zvýšily o hodnoty uvedené v tabulce 4, kde jsou uvedena i očekávaná rozpětí hodnot (medián Q50, dolní a horní kvartil Q25, resp. Q75). Trend nárůstu průměrných ročních teplot (0,24oC/10 let) odpovídá hodnotě uváděné Solomon et al. (l.c., i.e. 0,2oC/10 let). Rychleji by se průměrné teploty měly zvyšovat na podzim a v zimě (maxima v březnu a září), zatímco zvýšení jarních a letních teplot bude nižší (minima v květnu).

Podobně simulované změny srážkových úhrnů (tab. 5) naznačují možnost mírného nárůstu ročních úhrnů (v průměru o cca 4% proti období let 1961-1990), vyšších v zimních a jarních (maximum únor až duben), nižších v letních a podzimních měsících (minima červenec až listopad). Hodnoty kvartilů Q25 v období od května do října (možnost poklesu srážkových úhrnů o 2-8%), spolu se zvýšeným výparem v těchto měsících signalizují rizika nárůstu vláhového deficitu v půdách.

Tab. 4 Simulované změny průměrné teploty do roku 2030 (oC)

Tab. 5 Simulované změny srážkových úhrnů pro rok 2030 (% normálu 1961-1990)

Adaptace a snižování emisí

Stávající trend vývoje klimatu bude dále pokračovat a velmi pravděpodobně i zesilovat. Je tedy zcela oprávněné, abychom se v ČR stále důkladněji zabývali zejména důsledky měnícího se klimatu a rozpracovávali vhodná adaptační opatření jako soubory možných přizpůsobení přírodního nebo antropogenního systému probíhající nebo předpokládané klimatické změně a jejím dopadům. Ta je třeba směrovat do nejzranitelnějších oblastí našeho života, tj. nejen do vodního hospodářství, zemědělství, lesnictví a ochrany krajiny, ale je třeba mít na zřeteli i účinky na lidské zdraví, turistický ruch, dopravu a energetiku.

Snižování emisí skleníkových plynů jako jednoho z průvodních jevů vlivu člověka na zesilování skleníkového efektu určitě může dopady klimatické změny zmírnit, ale nikoliv zcela odstranit. A právě proto je důležitá zvýšená orientace na adaptační opatření.

Vědci z Bristolské univerzity zašli ještě dál a popsali vzdálenou budoucnost. Odhad, že slunce bude jasnější a že pohyb tektonických desek uvolní velké množství oxidu uhličitého do oběhu prostřednictvím sopečných erupcí, je pak založen na vědeckých faktech. Podle další vědecké pracovnice a spoluautorky studie Eunice Lo z Bristolské univerzity se teploty dlouhodobě vyšplhají na rozmezí 40 až 50 stupňů Celsia. „Takové denní extrémy, umocněné vysokou vlhkostí vzduchu, nakonec zpečetí náš osud. Lidé a mnoho dalších druhů zemřou kvůli neschopnosti odvádět teplo potem a dostatečně ochlazovat své tělo.“

Studie byla publikována v časopise Nature Geoscience a varovala, že ačkoliv se může zdát, že je globální oteplování nevyhnutelným procesem, již nyní nepřirozeně rychle rostoucí teplota poškozuje lidské zdraví.

Výsledky studie by tak neměly mírnit úsilí o zastavení klimatické krize. „Teplota vzduchu se zvyšuje, je nesmírně důležité stále vnímat naši současnou klimatickou krizi, která je důsledkem lidmi vyprodukovaných emisích skleníkových plynů,“ varovala Lo. „Zatímco za 250 milionů let tu předpovídáme neobyvatelnou planetu, již dnes můžeme pocítit dopad extrémních veder, která jsou škodlivá pro lidské zdraví. Proto je nezbytné dosáhnout co nejdříve nulových emisí,“ upozornil spoluautor studie Farnsworth.

tags: #vyhledy #vyvoje #klimatu #studie

Oblíbené příspěvky:

• Průvodce tříděním odpadu
• Čistší města díky podzemním kontejnerům
• Sociální a kulturní ekologie: podrobný přehled témat
• Pravidla pro motokros
• Recenze odličovacích tamponů