Vyhodnocení pracovních rizik bezpečnosti a zdraví zaměstnanců

Analýza rizik je základní pilíř bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ve firmách a jiných organizacích. Na základě této analýzy se nastavují všechny další postupy a procesy v oblasti firemní politiky BOZP. Bez analýzy rizik není možné jakýmkoliv způsobem identifikovat, hodnotit ani řídit potenciální nebezpečné faktory, které mohou na pracovišti hrozit.

Povinnost řešit tzv. analýzu rizik BOZP podléhá zákonným požadavkům, které udává § 102 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb. zákoník práce, kde se píše, že zaměstnavatel je povinen kontinuálně vyhledávat nebezpečné činitele a nebezpečné procesy pracovního prostředí a zjišťovat jejich příčiny a zdroje. V souvislosti s tímto zjištěním je povinen neustále identifikovat a hodnotit tato rizika a přijímat taková opatření, která povedou k jejich odstranění. Cílem pak je, aby na základě managementu rizik docházelo k vylepšování pracovních podmínek, což by mělo mít za důsledek, že práce, která je podle zvláštního právního předpisu klasifikována jako riziková, by mohla být zařazena do nižší rizikové kategorie.

Zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci (BOZP) s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce. Při zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců musí organizace dodržovat požadavky právních a ostatních předpisů. Při plnění povinností vyplývajících z těchto jednotlivých platných předpisů však může docházet k tomu, že jsou nedostatečně nebo vůbec implementovány v organizaci.

Zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců pak odpovídá úrovni zavedenému sytému řízení. U organizace, která systémově řídí bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců na pracovišti, tj. má zavedený systém řízení BOZP, je úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců na pracovišti vyšší, než u organizace, která systémem řízení BOZP nedisponuje. Pokud neexistuje řízení nebo je stávající systém řízení nedostatečný, mělo by být implementováno efektivní řízení rizik (přijetí adekvátních opatření proti působení vyhodnocených rizik).

Následující schéma pro řízení rizik BOZP by vám mělo pomoct pochopit, jak celý proces funguje a probíhá. Jak můžete vidět začíná od posouzení rizik přes analýzu, hodnocení, identifikaci, odhad, přijímaní opatření, vedení v dokumentaci BOZP, informování zaměstnanců až po kontinuální sledování a kontrolu.

Čtěte také: Ekologické Hodnocení Elektřiny

Proces řízení rizik BOZP

1. Vyhledávání rizik: Na začátku celého procesu řízení rizik stojí jejich vyhledávání. Rizikový analytik komplexně a dlouhodobě sleduje všechny pracovní procesy, ale také samotnou činnost pracovníků, kontroluje například používání osobních ochranných pracovních prostředků nebo dodržování bezpečnostních předpisů, studuje dokumentaci ke strojům a zařízením, komunikuje se zaměstnanci a získává od nich informace o pracovních postupech, ale také hledí například na psychosociální faktory. Úkoly při vyhledávání rizik se odvíjejí od složitosti konkrétního pracovního prostředí a pracovní činnosti. Identifikace rizik je relativně složitý a zdlouhavý proces. Případný poradce nebo konzultant BOZP, který se také může podílet na identifikaci rizik ve firmě či jiné organizaci, může používat při své práci různé metody pozorování a zapisování nebo prosté a známé odškrtávání připravených bodů na kontrolním seznamu - tzv. checklisty.
2. Hodnocení rizik: Cílem hodnocení je zjistit a určit, jak závažná jsou nalezená rizika. Podstatou hodnocení je stanovit a rozhodnout, zda je možné riziko přijmout či nikoliv. Pokud není možné ho přijmout, je potřeba stanovit opatření, která povedou k jejich odstranění nebo alespoň snížení na přijatelnou míru.
3. Přijímání opatření: Jakmile došlo ke zhodnocení všech nalezených rizik, je třeba definovat, implementovat, ale také přijmout bezpečnostní opatření, která povedou k eliminaci nebo alespoň minimalizaci rizik. Cílem přijímání opatření je snížit míru rizika a ideálně také snížit skupinu a kategorii rizika alespoň o jeden stupeň níž.
4. Dokumentace: Celý proces řízení a managementu rizik je povinen každý zaměstnavatel, firma nebo jiná organizace dle Zákoníku práce dokumentovat. Dokumentací se rozumí shromažďování a vedení celého procesu řízení rizik, a to včetně pravidelné aktualizace v případě jakýchkoliv změn. Součástí dokumentace o řízení rizik musí být nejen analýza, identifikace a hodnocení rizik, ale také přijatá opatření.
5. Informování zaměstnanců: Nezapomeňte také na to, že o všech zjištěných rizicích je potřeba informovat zaměstnance firmy a všechny zainteresované osoby. O zjištěných rizicích musí zaměstnavatel informovat také ostatní zainteresované osoby, kterými mohou být dodavatelé, odběratelé nebo externí spolupracovníci, kteří se na pracoviště nemusí nutně vyskytovat každý den.
6. Sledování a kontrola: Tímto ale management rizik nekončí, nýbrž začíná. Je tedy důležité, aby rizika byla i nadále sledována a kontrolována. Při sledování a kontrolování pracoviště a pracovních procesů ve firmách a jiných organizacích z hlediska managementu rizik nesmíte zapomínat také na vyhledávání, analýzu, identifikaci a hodnocení rizik, a to včetně opětovného přijímání opatření, aktualizace dokumentace, informování zaměstnanců, sledování a kontrolu.

Metody pro hodnocení rizik

Co se týká výběru metod pro hodnocení rizik - každý se může rozhodnout, jakou metodu zvolí. Většina rizik pak má tabulkové zhodnocení, kdy se ve sloupečkách objevují pojmy jako specifikace činnosti, rizika a nebezpečí, opatření, navržené osobní ochranné pracovní prostředky a pak počet ohrožených osob, četnost vystavení riziku, stupeň poškození zdraví a výsledná míra rizika.

Výsledkem hodnocení rizik bývá většinou číslo, tzv. míra rizika (MR), která je dána součinem několika kritérií hodnocení rizika. Rizika se vyhodnocují ve všech oblastech a činnostech firmy. Ať už se jedná o administrativu, výrobu, obchod, sklady, stavebnictví, dopravu - všude se nějaká rizika vyskytují. S dokumentem vyhodnocených rizik je potřeba dále pracovat. Na základě rizik přijmout opatření, poskytnout zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky a co je důležité - s riziky zaměstnance prokazatelně seznámit!

Příklad rizik

Příklad rizik je uveden v následující tabulce.

Prevence rizik

Prevence v oblasti bezpečnosti práce a šetření pracovních úrazů jsou nástroji v boji proti pracovním úrazům. Mezi proaktivní měření patří například hodnocení souladu s požadavky právních předpisů a jinými požadavky, využití bezpečnostních prohlídek nebo kontrol na pracovišti, využití zdravotních vyšetření, atd. Mezi reaktivní měření patří například monitorování poškození zdraví, monitorování výskytu a míry vzniků incidentů a poškození zdraví (tj. pracovní úrazy a nemoci z povolání).

Při posuzování nebezpečí (rizik) spojených s výkonem jednotlivých činností je důležité mít co nejúplnější informace o jejich charakteru a způsobu provádění. Je nezbytné zahrnout nejen činnosti, které se denně opakují, ale i ty, které se provádějí pouze občas, např. některé úkoly při údržbě.

Čtěte také: Observatoř Košetice - emise

Požadavky právních předpisů

Zaměstnavatel je povinen soustavně vyhledávat nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a pracovních podmínek, zjišťovat jejich příčiny a zdroje. Na základě tohoto zjištění vyhledávat a hodnotit rizika a přijímat opatření k jejich odstranění a provádět taková opatření, aby v důsledku příznivějších pracovních podmínek a úrovně rozhodujících faktorů práce dosud zařazené podle zvláštního právního předpisu jako rizikové mohly být zařazeny do kategorie nižší.

Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby stroje, technická zařízení, dopravní prostředky a nářadí byly z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vhodné pro práci, při které budou používány.

Kategorizace prací

Kategorizace prací je zákonem uložená povinnost zařadit práce do jedné ze 4 kategorií podle stanovených pravidel (§ 37 a následující zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “zákon”). Jednotlivé kategorie odpovídají rizikovosti práce (kategorie 4 je nejvíce riziková - viz níže). Kategorizace se týká všech prací a povinnost kategorizovat má i ten, kdo není zaměstnavatelem, ale vykonává práce sám nebo s rodinnými příslušníky (§ 43 zákona).

• Práce kategorie 1 nepředstavují podle současných znalostí pravděpodobně žádné riziko pro pracovníka.
• Práce kategorie 2 jsou práce, kde poškození zdraví vlivem pracovních podmínek nelze vyloučit, kupříkladu u zvýšeně citlivých osob.
• Práce kategorie 3 je práce při níž není expozice osob faktorům pracovního prostředí spolehlivě snížena technickými opatřeními na úroveň stanovenou hygienickými limity a pro zajištění ochrany zdraví pracovníků je třeba využívat ochranné prostředky či jiná ochranná opatření.
• Práce kategorie 4 jsou práce s vysokým rizikem poškození zdraví, které nelze vyloučit ani při používání dostupných a použitelných ochranných opatření.

Práce kategorie 3 a 4 jsou dle § 39 zákona označovány jako rizikové práce. Rizikovou prací může být také práce kategorie 2, pokud o této práci takto rozhodl orgán ochrany veřejného zdraví.

Závěrem upozorňujeme, že nezajistí-li zaměstnavatel přijetí opatření potřebných k prevenci rizik, může mu být udělena pokuta až do výše 2 000 000Kč!

Čtěte také: Metodika auditu klimatu

tags: #vyhodnoceni #pracovnich #rizik #bezpecnosti #a #zdravi

Oblíbené příspěvky:

• Odpadové hospodářství v Jičíně
• Dámské trekingové kolo - recenze
• Zdroje a dopady beryllia
• Řešení vysokých emisí
• Ochrana přírody - zkouška