Vidina života na adrenalinových vlnách je jedním z hlavních důvodů, který přivádí některé absolventy středních a vyšších zdravotnických škol do řad zaměstnanců zdravotnické záchranné služby.
Na webových stránkách Zdravotnické záchranné služby kraje Vysočina si lze dnes a denně přečíst nabídky pracovních míst. Hledají se lékaři, zdravotničtí záchranáři nebo sestry pro intenzivní péči pro výjezdová stanoviště.
„Nedostatek lékařů u záchranných služeb je trvalý. A to v celé republice,“ zdůrazňuje ředitel ZZS kraje Vysočina Lukáš Kettner.
U „záchranky“ nemůže sloužit každý. Předpokladem je určitá profesní zkušenost a stresová odolnost.
„Pro některé lékaře není práce u záchranky atraktivní, protože postrádá nemocniční komfort, zázemí laboratoří, možnost v klidu konzultovat případ s kolegou.
Čtěte také: Výjezdová stanoviště ZZS Zlínského kraje
Lékař v nemocnici je pan doktor v bílém, kterého většina pacientů uctivě zdraví. U záchranky má doktor na sobě stejnou červenou bundu jako řidič, musí poslouchat nadávky i výhrůžky od opilců a narkomanů.
Mnohokrát ho udeřil pěstí do hlavy. Lékaře záchranky v Pelhřimově zase zhruba před čtyřmi lety surově zbil opilec na místním nádraží.
„V 17.10 volal nějaký hoch, že na nádraží v Pelhřimově se rvou dva lidé. Po příjezdu sanitky se však jeden z rváčů nechtěl nechat ošetřit. Opilec bil lékaře do hlavy.
Lékaře poté převezli zdravotníci na chirurgii do Jihlavy, kde byl ošetřen s poraněním páteře a mnoha pohmožděninami na hlavě. Lékař byl v pracovní neschopnosti.
„I když jsme měli jeden případ napadení. Na Vysočině je zatím v současné době podle ředitele Kettnera poměrně klid, hulváti zůstávají jen u slov.
Čtěte také: Hortenzie řapíkatá - tipy pro pěstování
To všechno jsou důvody, proč se lékaři k ZZS zrovna nehrnou. Jak tvrdí, vede ji k tomu práce v řadách českého červeného kříže.
Některé její kolegy, absolventy zdravotnických škol, ale podle ředitele Kettnera přivádí do řad záchranářů falešná představa o nevšedním životě na adrenalinových vlnách.
„Někteří si pod vlivem populárních akčních filmů představují pracovní život plný dobrodružství, ale všechno je jinak. S některými jsme se rozešli už při přijímacích pohovorech,“ vysvětluje ředitel Kettner.
Další problém, který budoucí záchranáři mají, je neschopnost správně komunikovat s pacientem. Proto ZZS kraje Vysočina má v plánu zavést pro záchranáře odborné kurzy.
Modelová situace - komunikace s pacientem je ale součástí přijímacího pohovoru. „Říkají si, na Vysočinu nechoďte, tam jsou moc přísní. Jenže u záchranné služby skutečně nemůže pracovat každý.
Čtěte také: Ne každé opuštění je přestupek
Požadujeme, aby byl vždy u našich zaměstnanců na prvním místě pacient. Pacient má duši i tělo. Naší povinností je pečovat o obojí. Chci, aby zaměstnanci byli připraveni na skutečné krizové situace a uměli je zvládnout.
Lukáš Kettner, MUDr., 13.5. v květnu 2000 složil atestaci I.stupně v oboru anesteziologie a resuscitace, v listopadu 2003 složil atestaci z nástavbového oboru Urgentní medicína a medicína katastrof.
tags: #výjezdová #stanoviště #ZZS #Pelhřimov #adresy