Na znečišťování ovzduší se podílí jak zdroje antropogenní (činnost člověka) tak zdroje přírodní. Informace o množství emisí znečišťujícíh látek vypouštěných do ovzduší naleznete na stránkách ČHMÚ.
Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší (dále jen zákon) nově rozděluje stacionární zdroje znečištění na zákonem vyjmenované (uvedené v jeho příloze č. 2) a na stacionární zdroje v zákoně neuvedené (dříve malé resp. v souladu s § 17 odst.
Stacionární zdroj znečišťování ovzduší je klíčovým pojmem zákona a pojmem, jehož interpretace byla podle předchozí právní úpravy z důvodu nekonzistentnosti v jeho užívání nejasná. Nový zákon se snaží definovat stacionární zdroj znečišťování ovzduší jednoznačněji. Definice zdůrazňuje, že se jedná o nejmenší, dále nedělitelnou technickou jednotku, resp. jednotku, kterou již není možné dělit na další stacionární zdroje. V tomto pojetí je pak stacionárním zdrojem např. kotel včetně odvodu spalin, čištění spalin, kontinuálního měření a komína. Tyto dva kotle pak představují dva stacionární zdroje, které mají příslušenství (čištění spalin, kontinuální měření a komín) společné.
Nový zákon opouští kategorizace stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší, která byla v zákoně č. 86/2002 Sb. Nová kategorizace je podle typu činnosti a podle velikosti zdroje (množství určitých emitovaných látek ze stacionárního zdroje) na zdroje vyjmenované (v seznamu v příloze č. 2) a "zdroje nevyjmenované" (zdroje neuvedené v příloze č.
Pro jednotlivé zdroje či skupiny zdrojů jsou právními předpisy stanoveny podmínky pro jejich provoz.
Čtěte také: Více o Katalogu Odpadů
§ 4 odst. 7 zákona - "Pro účely stanovení celkového jmenovitého tepelného příkonu spalovacích stacionárních zdrojů nebo celkové projektované kapacity jiných stacionárních zdrojů se jmenovité tepelné příkony spalovacích stacionárních zdrojů nebo projektované kapacity jiných než spalovacích stacionárních zdrojů sčítají, jestliže se jedná o stacionární zdroje označené stejným kódem podle přílohy č. 2 k tomuto zákonu, které jsou umístěny ve stejné provozovně4) a u kterých dochází nebo by s ohledem na jejich uspořádání mohlo docházet ke znečišťování společným výduchem nebo komínem bez ohledu na počet komínových průduchů. Obdobně se postupuje u stacionárních zdrojů neuvedených v příloze č. 2 k tomuto zákonu.
Jedná se o stacionární zdroje označené stejným kódem v příloze č. 2. Ustanovení zároveň říká, že obdobným způsobem (na základě obdobných pravidel) se bude postupovat při sčítání zdrojů nevyjmenovaných v příloze č. 2.
Zároveň je třeba zdůraznit, že zdroje vyjmenované v příloze č. Zákon zároveň v § 4 odst.
Spalovací zdroje, které mají první povolení provozu vydané před 1. červencem 1987, pokud by celkový jmenovitý tepelný příkon stanovený na základě sečtení dosáhl 50 MW a více - sčítají se, pouze pokud dochází ke znečišťování společným komínem (skutečně, tzn.
Stacionární zdroje používajících organická rozpouštědla, které typově spadají pod stejný kód podle přílohy č. 2 - sčítají se vždy, pokud jsou ve stejné provozovně (bez ohledu na to, zda dosahují hranice projektované spotřeby uvedené v příloze č.
Čtěte také: Vliv Energie na Přírodu
Provozovatel stacionárního zdroje uvedeného v příloze č. 2 (např. provozovatel kotelen s celkovým tepelným příkonem kotlů větším než 300 kW, zpracovatel dřeva s roční spotřebou materiálu větší než 150 m3, provozovatel čerpacích stanic benzinu apod.) je dle § 17 odst. zjišťovat úroveň znečišťování (měřit emise) podle § 6 odst.
Zjišťování úrovně znečišťování měřením popř. výpočtem provádí provozovatel v intervalech uvedených v § 3 vyhlášky č. Provozovatel je povinen měření emisí oznámit nejméně 5 pracovních dnů předem České inspekci životního prostředí (dle § 6 odst. 7 zákona ) a následně inspekci protokol o měření do 90 dnů předložit (viz § 17 odst.
Dále dle § 41 odst. 6 zákona, provozovatel vyjmenovaného zdroje, který byl uveden do provozu před nabytím účinnosti zákona a který nemá vydané povolení podle § 17 odst. 1 písm. d) zákona č. 86/2002 Sb., byl povinen požádat o povolení provozu podle zákona do 1 roku ode dne nabytí jeho účinnosti (tzn.
Poplatníkem poplatku za znečišťování ovzduší je provozovatel stacionárního zdroje uvedeného v příloze č. 2 k zákonu. Poplatku nepodléhají neuvedené zdroje jako jsou např.
Čtěte také: Které zdroje energie jsou nejméně škodlivé?
tags: #vyjmenované #zdroje #znečištění #ovzduší #seznam