Babiš a uhlíkové emise: Strategie, závazky a kritika

Premiér Andrej Babiš (ANO) považuje za hlavní úkol vlády vybojovat v Evropské unii změny emisních povolenek. Uvedl to při představení hospodářské strategie svého kabinetu s názvem Česko: Země pro budoucnost 2.0.

Hospodářská strategie má podle kabinetu vytvořit podmínky pro růst ekonomiky. Obsahuje opatření, kterými chce vláda zlepšit podnikatelské prostředí. Zaměřuje se na energetiku a energetickou soběstačnost, vzdělávání, flexibilitu na pracovním trhu, výzkum a inovace, výstavbu a bydlení, dopravu či omezení byrokracie. Dokument obsahuje plány na období čtyř let.

Babiš podnikatelům řekl, že cítí tlak po co nejrychlejším řešení problémů, které průmysl tíží. Zdůraznil, že všechny body programu mají svůj harmonogram, jehož naplňování bude pečlivě sledovat tým jeho spolupracovníků. Zodpovědní lidé jsou už nyní na každém z příslušných ministerstvech.

Babiš za strategii ocenil vicepremiéra Karla Havlíčka (ANO), který její přípravě věnoval dva a půl roku. Všichni ministři podle něj budou vždy po půl roku vyhodnocovat, jak plní programové prohlášení. Za své vlastní téma považuje premiér vedle povolenek hlavně zdravotnictví. Hlavní prioritou je zlevnit energie, k čemuž mají dopomoci i změny v povolenkách.

Kritika emisních povolenek

Babiš dnes systém povolenek označil za absolutní katastrofu, na které Česko dosud tratilo téměř 160 miliard korun. Sestavit koalici států, kterou označil za přátele evropské konkurenceschopnosti, je podle něj úkolem, jemuž podřídí všechno.

Čtěte také: Česká republika a Green Deal

Premiér připomněl, že podle predikce Evropské komise z roku 2020 měla být v roce 2025 cena emisní povolenky 26,50 eura za tunu oxidu uhličitého (CO2). "Průměr přitom byl 87 eur," uvedl Babiš. Povolenky se staly předmětem spekulací a unie kvůli nim ztrácí konkurenceschopnost vůči jiným regionům.

Systém obchodování s emisními povolenkami (ETS 1) Evropská unie zavedla v roce 2005. Vztahuje se především na energetiku, energeticky náročný průmysl a leteckou dopravu.

Klimatické závazky a uhlíková neutralita

Klimatické závazky stanovené do roku 2020 Česká republika splní a v některých oblastech je i překoná. V projevu na úvod Konference OSN o změnách klimatu (COP25) v Madridu to řekl český premiér Andrej Babiš, který ale zároveň upozornil, že bez jaderné energie Česko nebude moci v budoucnu dosáhnout uhlíkové neutrality.

"S potěšením mohu oznámit, že cíle do roku 2020 splníme, případně je ještě překonáme," řekl Babiš. V případě emisí skleníkových plynů se Česko v roce 2017 dostalo na hodnoty o 35 procent nižší než v roce 1990, závazek do roku 2020 přitom činil 20 procent. U obnovitelných zdrojů elektrické energie už Česko podle předsedy vlády cíl pro rok 2020 splnilo. V příštím roce chtělo mít podíl obnovitelných zdrojů na 13 procentech, ale aktuálně je to už 14,5 procenta.

V souvislosti s energetikou Babiš prohlásil, že na fosilních palivech silně závislé Česko se musí více spoléhat na jaderné elektrárny. O podpoře jaderných elektráren Babiš hovoří dlouhodobě.

Čtěte také: Odmítnutí klimatických cílů EU?

Babiš delegátům konference v Madridu také řekl, že přechod na nízkoemisní energetiku je finančně velmi náročný a splnění cílů na rok 2030 si vyžádá obrovské každoroční investice.

Babiš se vrátil také ke kritice zemí, které klimatické závazky neplní. Na rozpor upozornil už v září v New Yorku v proslovu na klimatickém summitu OSN. "Mezi lety 2017 a 2018 snížila EU emise oxidu uhličitého o 80 milionů tun, ale zbytek světa je zvýšil o 1020 tun. Dlouhodobé strategie některých velkých znečišťovatelů neukazují podle něj žádné zlepšení, spíše naopak.

Po projevu se Babiš k tématu odpovědnosti dalších států vrátil na tiskové konferenci a českým novinářům řekl, že řada států emise dokonce navyšuje. "Pokud dnes máme emise v Evropě, které jsou třikrát menší než v Číně, a Čína teď oznámila, že bude stavět tolik kapacit uhelných elektráren jako celá Evropa, tak to nikdy nemůže fungovat," řekl. Ministr životního prostředí Richard Brabec, který Babiše do Madridu doprovázel, k tomu doplnil, že nerovnováha v přístupu ke klimatickým závazkům je vidět i na účasti na nynější konferenci.

V Lidových novinách vyšel text premiéra Babiše, v němž obhajoval svůj odpor k takzvané uhlíkové neutralitě, plánu, podle nějž už by Evropa v polovině století nezatěžovala atmosféru emisemi skleníkových plynů. Unie si podle Babiše klade nerealistické klimatické cíle a jediné země, jež si zachovaly chladnou hlavu, jsou Česko, Polsko, Maďarsko a Estonsko - státy, které dohodu o uhlíkové neutralitě blokují.

Týž den se ale český premiér sešel s budoucí šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyen a již v úterý bylo všechno jinak: Babiš připustil, že si uhlíkovou neutralitu „umí představit“, i když mu vadí, že nás její dosažení bude stát hodně peněz. Vzápětí zmínil „dodatečné fondy“, které Česku odklon od fosilních paliv usnadní. Babišovi se totiž na schůzce dostalo příslibu dalších peněz z evropské pokladny, které odstavení země od fosilních paliv učiní méně bolestivým, a proto změnil názor. Podobný slib údajně již dříve dostali také Poláci - měli si říct o sto miliard eur - a i oni prý svůj postoj přehodnocují.

Čtěte také: Změna klimatu v ČR

Napínavé vyjednávání Evropské rady, které skončilo až po jedné hodině v noci z čtvrtka na pátek, skončilo dohodou 27 členských států EU na cíli dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050. Dohodu na tomto cíli nakonec podpořilo i Česko, které jí dosud blokovalo. Premiér Andrej Babiš stejným postupem vyhrožoval i tentokrát, nakonec však svůj postoj změnil. Jediný, kdo se k cíli nepřihlásil, je zatím Polsko. To se celou dobu pokoušelo vyjednávat posunutí cíle na rok 2070.

„Je velmi důležité, že už Česko nebude v rámci EU v pozici černé ovce, která otevřeně hazarduje s budoucností nás všech. Jde však pouze o formální rozhodnutí. Důležité budou především konkrétní činy, které musí přijít velice rychle. Cíl dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050 nesmí zůstat jen na papíře.

Projev Andreje Babiše na Evropské radě ke snižování emisí CO2

Jestliže vydáváme miliardy z kapes daňových poplatníků, musíme se postarat, aby byly vynakládány na věci, které budou k prevenci klimatických změn efektivně přispívat, a současně nebudou Evropu poškozovat z hlediska její dlouhodobé globální konkurenceschopnosti. Musíme být přísně pragmatičtí a racionální.

1. Pamatujme na poměr mezi náklady a přínosy. Všechna praktická opatření, podpůrné systémy, povinné normy apod. je třeba podrobovat zkoumání z hlediska tohoto poměru.
2. Zůstaňme realisty. Nesmíme se spoléhat na technologie, které buď neexistují, nebo jsou zásadně neekonomické.
3. Jednejme globálně. Nesmíme evropské akce omezovat pouze na Evropu. Připomenu, že globální uhlíkové emise v roce 2018 představovaly 37 mld. tun, z čehož na EU připadá 3,5 mld. tun, tedy zhruba 9 %.
4. Chraňme ekonomiku a průmysl EU. Vždy zvažujme dopady na ekonomiku. Nesmíme průmysl z EU vypudit.

Na druhé straně pevně věřím, že by Evropa mohla přispět ještě více, než co by cíl uhlíkové neutrality EU předpokládal - pokud budeme jednat globálně. Jestliže se zaměříme na zahraničí, můžeme dosáhnout ještě většího poklesu CO2, než kolik EU generuje, a přitom napomoci našemu průmyslu, našemu exportu a HDP.

S ohledem na to, co jsem uvedl výše, navrhuji několik praktických akcí. V oblasti energetiky zdokonalujme nízkoúčinné elektrárny mimo EU. Měli bychom upřednostňovat investice do moderních technologií výroby elektřiny a nahrazovat staré elektrárny vyznačující se nízkou účinností a ani zdaleka nesplňující normy EU. Je třeba, abychom naše firmy podporovali, když pomáhají zvyšovat účinnost výroby elektřiny ve světě. Financovat technologie výroby z fosilních je dnes prakticky nemožné, i když by se tím výrazně snižovala uhlíková stopa.

V oblasti dopravy se zaměřme i na průměrné stáří vozového parku osobních i nákladních automobilů a autobusů, místo abychom se soustředili pouze na přísnou politiku vůči novým vozidlům. Podobně bychom se měli zaměřovat na to, abychom pomohli obnovovat vozový park i mimo hranice EU, a to i za použití peněz EU. V oblasti dopravy ještě investujme do hromadné dopravy. Evropské peníze by šly evropským firmám k účasti na globálních projektech účinného snižování stopy CO2. Takové „win-win“ programy by napomohly tomu, aby si Evropa udržela své vůdčí ekonomické postavení.

Projev Andreje Babiše na klimatické konferenci COP 26

Ochrana životního prostředí je v posledních letech nahrazována bojem proti klimatické změně. Evropská unie usiluje o to, aby do roku 2050 dosáhla nulové úrovně emisí, jak je stanoveno v její Zelené dohodě. Přitom je to jedině EU se svým zhruba devítiprocentním podílem na celosvětové produkci CO2, kdo chce podniknout drastický krok k omezení své uhlíkové stopy.

Kvůli nevhodné legislativě a spekulacím se cena emisních povolenek vymkla kontrole, což má za následek prudce rostoucí ceny elektřiny. Pro jednotlivé členské státy je zcela zásadní zvolit si vlastní energetický mix k dosažení uhlíkové neutrality. Česká republika se nemůže spoléhat výhradně na obnovitelnou energii - naše krajina a klimatické podmínky to prostě neumožňují. Jedinými prostředky, pomocí nichž může Česká republika dosáhnout nulové emise CO2, jsou jaderná energie a zemní plyn.

Zelená dohoda může přinést obrovské sociální, hospodářské, politické a geopolitické náklady. Náklady, které by mohly vyvolat ohromné napětí ve společnosti a mezi spojenci, otevřít dveře radikálům a ohrozit naši demokracii. Zelená dohoda prostě chce příliš mnoho, příliš brzy a za jakoukoli cenu.

Ke změně klimatu je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) třeba přistupovat racionálně, nikoliv tak, aby se z boje proti klimatické krizi stalo "fanatické náboženství". Česko se podle Babiše hlásí k cíli uhlíkové neutrality, související změny ekonomiky musí však být efektivní co se týče nákladů a zároveň spravedlivé z hlediska toho, jak bude břemeno rozděleno na jednotlivé státy. Opatření proti suchu a snaha o zadržení vody v krajině je věc nejvyššího veřejného zájmu. ČR se hlásí k Pařížské dohodě. Babiš připomněl, že Česko se hlásí k cíli uhlíkové neutrality v roce 2050, má ale oprávněné obavy z dopadu na konkurenceschopnost průmyslu. Česko podle něj ponese vzhledem k průmyslovému základu hospodářství nejvyšší náklady odchodu od uhlí.

Babiš míní, že dokud se ke snižování emisí nepřidají Čína a USA, je cíl globální uhlíkové neutrality nereálný. "Podle odhadů Evropské komise budou průměrné náklady na dosažení uhlíkové neutrality v unii čtyři procenta HDP. V případě naší země by to ale mohlo být ještě dvakrát víc kvůli struktuře energetiky a průmyslu.

tags: #babis #uhlikove #emise

Oblíbené příspěvky:

• Vytříděný komunální odpad
• Odpadkové koše bez zápachu - recenze
• Lokace stanoviště Národní gardy
• Jak se zbavit mechu ekologicky?
• Pobyt v přírodě bezpečně