Obnovitelné a neobnovitelné zdroje energie v České republice

Energetická krize v roce 2022 opravdu zamíchala kartami ve výrobě elektrické energie. Celkový objem vyrobené elektřiny se zvýšil o 2,7 %, zatím co vývoz poskočil proti roku 2021 o závratných 52 %. Pojďme se tedy podívat, z jakých zdrojů se u nás elektřina vyrábí, a jak jsme na tom ve srovnání se sousedy. Výroba elektřiny v České republice stojí na dvou hlavních zdrojích - na uhlí a jádru. Údaje Energostatu, se kterými pracuje report od OENERGETICE.cz, ukazují, že v energetickém mixu v Česku v roce 2024 výrazně převažovala výroba z jaderných a uhelných elektráren.

V současné době pochází z obnovitelných zdrojů jen asi 20 % elektrické energie, zatímco z uhlí bylo v roce 2024 vyrobeno 41,94 % a z jádra 37 %. Celková výroba elektřiny v Česku v roce 2024 činila cca 68,7 TWh, což představuje mírný pokles oproti předchozím rokům. Přestože se podíl obnovitelných zdrojů v českém energetickém mixu postupně zvyšuje, stále je výrazně nižší oproti tradičním fosilním a jaderným zdrojům. Cesta k energetické tranzici tak bude vyžadovat další cílené kroky a významné investice.

Zdroje na výrobu elektrické energie

Zdroje na výrobu elektrické energie můžeme rozdělit na obnovitelné a neobnovitelné.

Obnovitelné zdroje energie

Mezi primární zdroje řadíme ty, které pochází z přírody a které nelze vyrobit. Mezi obnovitelné zdroje patří zejména uhlíkově neutrální a takzvané nevyčerpatelné zdroje - sluneční světlo, déšť, vítr, vlny nebo geotermální teplo. Dalším populárním obnovitelným zdrojem, i když ne uhlíkově neutrálním, je dřevo. V portfoliu energetických zdrojů, které využívá Skupina ČEZ, mají své nezastupitelné místo i obnovitelné zdroje šetrné k životnímu prostředí. Z hlediska výroby elektrické energie sice zatím nehrají rozhodující roli, jejich význam však do budoucna výrazně poroste.

ČEZ si v rámci strategie Čistá energie zítřka vytyčil cíl investovat do roku 2030 za příhodných podmínek legislativy a regulace v ČR až 40 miliard korun do nových obnovitelných zdrojů. Jde především o projekty fotovoltaických elektráren umístěných primárně na brownfieldech, znehodnocených průmyslových plochách, na výsypkách dolů. Největším provozovatelem ekologických elektráren na bázi obnovitelných zdrojů je v rámci Skupiny ČEZ společnost ČEZ Obnovitelné zdroje. Její výrobní portfolio o celkovém instalovaném výkonu více než 200 MW tvoří průtočné a akumulační vodní elektrárny na Labi, Divoké Orlici, Berounce, Vydře, Chrudimce, Moravě a Svratce. V rámci Evropské unie došlo k dohodě na zvýšení ambice u cílů pro obnovitelné zdroje a energetickou účinnost.

Čtěte také: Zdroje energie

Neobnovitelné zdroje energie

Mezi primární zdroje řadíme ty, které pochází z přírody a které nelze vyrobit. Neobnovitelné zdroje energie: fosilní paliva, tedy ropa, zemní plyn a uhlí jaderné palivo. Tyto zdroje jsou opakem obnovitelných - nejen, že se nám jejich zásoby krátí, ale jejich využívání produkuje velké množství CO2 a přispívá ke globálnímu oteplování. Řadí se sem zejména fosilní paliva jako uhlí, ropa, zemní plyn a někdy i rašelina. Přesto že se fosilní paliva nepřestávají přirozeně vytvářet, tento proces je příliš pomalý na to, abychom je mohli považovat za obnovitelný zdroj.

Ve vyspělejších krajinách se využívání fosilních paliv čím dál tím více snižuje a nahrazuje se obnovitelnými zdroji, naopak v rozvojových krajinách se zvyšuje.

Jaderná energie

Jaderné elektrárny mají v současné době přibližně 70 % podíl na výrobě veškeré světové elektřiny. Jaderná energie se vyrábí z uranové rudy, řadí se tedy mezi neobnovitelné zdroje. Jaderné elektrárny, na rozdíl od těch, co využívají jiné neobnovitelné zdroje, neprodukují skleníkové plyny a pro své okolí jsou zcela nezávadné. I v tomhle odvětví se ale vyvíjejí nové technologie a můžeme tedy očekávat, že v budoucnosti bude tento proces efektivnější.

Srovnání se sousedními státy

Energetický mix říká, z jakých zdrojů se v dané zemi, oblasti nebo například firmě vyrábí energie. Energetický mix popisuje z jakých zdrojů a v jakých poměrech se vyrábí energie. Jedná se o důležitý ukazatel pro plánování energetické politiky. V rámci Evropské unie mají fosilní paliva, jádro i obnovitelné zdroje zhruba třetinový podíl. Když se ale podíváme na jednotlivé státy, tyto rozdíly mohou být docela výrazné. Zatím co třeba Švédsko a Finsko spoléhají zejména na jádro a obnovitelné zdroje, naprostá většina elektřiny na Kypru a v Estonsku se vyrábí pomocí fosilních paliv. Podíl uhlí na výrobě elektřiny v Evropě ale v posledních letech prudce klesá a fosilní paliva jsou nahrazována obnovitelnými zdroji.

Pojďme se podívat na konkrétnější čísla u našich nejbližších sousedů. Použité údaje jsou z roku 2022. Polsko má nejvyšší podíl využívání uhlí na výrobu elektřiny ze všech států Evropské unie, zatímco Česká republika je na druhém místě. Je nutno zmínit, že Polsko vůbec nevyužívá jádrovou energii, na rozdíl od Slovenska, kde je jádro hlavním zdrojem energie. Mezi země se „zeleným“ energetickým mixem patří například Norsko, Švédsko, Island či Francie (ta ho má díky velkému podílu jádra). Naopak mezi země, kde převažují neobnovitelné zdroje, spadá Polsko, Indie nebo Čína.

Čtěte také: Význam obnovitelné energie

Tabulka 1: Podíl jednotlivých zdrojů na výrobě elektřiny v roce 2022 (vybrané státy)

Hodnocení energetické náročnosti budovy z pohledu neobnovitelné primární energie

Hodnocení energetické náročnosti budovy se provádí také z pohledu potřeby neobnovitelné primární energie. Běžný laik pravděpodobně vůbec netuší, co tento údaj znamená. Přitom potřeba neobnovitelné primární energie zásadně ovlivňuje projekční návrh zdrojů energie pro vytápění, chlazení, přípravu teplé vody apod. pro danou konkrétní budovu.

V souvislosti s energetickým hodnocením budov přinesla v roce 2010 novela Směrnice EPBD [1] a následně v roce 2013 i česká legislativa v podobě prováděcí vyhlášky o energetické náročnosti budov 78/2013 Sb. [2] k zákonu o hospodaření energií 406/2000 Sb. [3] rozšíření hodnocení energetické náročnosti z potřeby energie na provoz budovy na hodnocení také z pohledu potřeby neobnovitelné primární energie.

Potřeba neobnovitelné primární energie se totiž stala jedním ze tří hlavních ukazatelů energetické náročnosti budovy, a pokud je vyhodnocena příliš velká (ve třídě náročnosti horší než C), tak budova nemůže být zkolaudována.

Co to vlastně neobnovitelná primární energie je?

Podrobnější definici dává norma EN 15603 [4]. Primární energie je energie, která neprošla žádným procesem přeměny. Primární, neboli prvotní energii lze chápat jako energii ve formě, v jaké se vyskytuje v přírodě.

Čtěte také: České startupy a energie

Primární energie je rozdělena na energii obnovitelnou, tedy získanou například ze slunečního záření, větru, vodní energie či biomasy (délka obnovy srovnatelná s délkou lidského života), a na energii neobnovitelnou, která je získávána z neobnovitelných zdrojů jako například z fosilních paliv (uhlí, ropa, zemní plyn, jaderná energie). Pro přesnost je třeba uvést, že kromě jaderné energie jsou v podstatě i uhlí, ropa a zemní plyn obnovitelnými formami energie, ale protože doba, za kterou vznikají, mnohonásobně přesahuje délku lidského života, tak je považujeme za neobnovitelné.

Součet obnovitelné a neobnovitelné energie nazýváme celková primární energie.

tags: #cjs #obnovitelne #a #neobnovitelne #zdroje #pracovni

Oblíbené příspěvky:

• Těhotenské focení v přírodě
• Proč je Máj stále aktuální?
• Benefity procházek pro tělo
• Co je okamžitý stav ovzduší?
• Obnovitelné zdroje energie podpořené z ESIF