Pražská plynárenská, a.s., společnost vlastněná Hlavním městem Prahou, její dceřiná společnost Prométheus, energetické služby, a.s. a Pražská energetika, a.s., v níž má Hl. město Praha významný majetkový podíl, se sílící intenzitou nabízejí vlastníkům domů a bytů v hlavním městě budování lokálních kotelen (často v rozporu se zákonnými předpisy) s tím, že tato investice a s ní spojené odpojení od centrální soustavy zásobování teplem přinese koncovým odběratelům tepla cenově výhodnější dodávky této komodity. Není to pravda.
Městem vlastněné společnosti tak činí přesto, že zastupitelstvo hl. m. Praha schválilo Klimatický plán hl. m. Prahy do roku 2030 požadující snížením objemu produkovaných emisí oxidu uhličitého o 45 % oproti roku 2010.
Lokální kotelny mají daňové zvýhodnění a nejsou - na rozdíl od centrálních zdrojů - zatíženy vysokými poplatky za emise CO2. Masivní budování lokálních kotelen by navýšilo emise zejména NOx v rámci města a tím prudce zhoršilo kvalitu ovzduší v Praze. Stejně tak bez existence a rozvoje centrálního vytápění nelze realizovat jiné prioritní projekty v rámci Klimatického plánu, jako jsou využití tepla z rozšiřované spalovny Malešice nebo využití nízkopotenciálního odpadního tepla z Ústřední čističky odpadních vod. Budováním decentrálních zdrojů v rámci města tohoto cíle nelze objektivně dosáhnout.
V případě rozpadu centrální teplárenské soustavy by musely v Praze být postaveny desítky tisíc kotelen s komíny, které vypouští zplodiny přímo mezi obytnými domy.
Klimatických cílů je možné dosáhnout právě jen při udržení systému dálkového vytápění a dekarbonizací těchto velkých zdrojů. Členové Teplárenského sdružení ČR deklarují připravenost investovat do rychlého vybudování nízko a bezemisních zdrojů tepla v souladu se strategickými dokumenty státu a klimatickými závazky ČR.
Čtěte také: Vysvětlení klimatického optima
Obecně se dá říci, že se může jednoho dne použít rozvod plynu pro rozvod vodíku. Dokonce existují návrhy dopravovat vodík společně s plynem a časem by se mohl stát dominantní. Tímto způsobem by šlo dopravovat vodík na větší vzdálenosti úplně stejně. Pokud se nevyřeší přeprava vodík používat ve větším množství moc nejde. To by si měli uvědomit firmy a plynárny a začít nad tím aktivně uvažovat.
Bez vize vodíku jako hlavního energetického paliva, plynárenství nemá budoucnost a je to ztráta času a peněz. Stačí se podívat na scénář Fraunhoferu pro rok 2050, kde jsou největším zdrojem vytápění tepelná čerpadla, více než 50 %, druhým největším zdrojem je CZT s 37 %, vodík má směšných cca 5 %. Ve striktně dekarbonizované energetice kombinace tepelných čerpadel a CZT, založeného na velkých i malých jaderných reaktorech, případně v malé míře i spalování odpadů nebo biomasy - tam kde to dává smysl.
Uhlí jádrem samozřejmě nahradit možné je, příklady, kde se to povedlo, jsem uváděl. I když tu budeme stavět fotovoltaiku jako o závod, tak s ní nenahradíme ani jedinou uhelnou elektrárnu, protože fotovoltaika je v zimě prakticky k ničemu.
V Evropě fungují možná milióny (desítky miliónů??) malých střešních fv elektráren, v Německu fungují lokální komunitní sítě a je to v pohodě v provozu. To není možný. Se stoprocentím OZE počítají asi jen Němci a Rakušáci, ale ve VŠECH NORMÁLNÍCH ZEMÍCH má být OZE a vodíkové akumulace hlavním zdrojem elektřiny, jádro na doplnění a stabilizace sítě.
Vždycky v každé i nejvíce tržní ekonomice se ceny určitých komodit upravují spotřební daní (alkohol, tabák, benzín). Zároveň emisní povolenka cílí pouze na určitou část segmentu. V dnešní regulované době je čistě tržní prostředí málokde.
Čtěte také: Klíč k udržitelné budoucnosti
Kdy vám konečně dojde, že pokud politická reprezentace není schopna rozhodnout, tak tu zkrátka budeme dál pálit uhlí nebo plyn? Vaše tvrzení že odmítám "mohutně rozvíjet OZE a vodíkové technologie" je lživé, nic takového jsem nenapsal. Obávám se, že uhlí zkrachuje vysokou cenou povelenek a všeobecným odchodem z tohoto oboru (investice, banky, pojišťovny) a náhradu nevybudujeme žádnou, protože do OZE a vodíku z ideologických důvodů nepůjdeme.
Ne všechny státy EU mají stejné přírodní podmínky pro rozvoj OZE. Při propojenosti el. soustavy v rámci EU navíc diverzifikace zdrojů je výhodná.
Čtěte také: Soukromá letadla: ekologická zátěž
tags: #klimatický #plat #pro #nosiče #platu #definice