Výpočet Uhlíkové Stopy a Emisní Povolenky: Dopad na Domácnosti

Uhlíková stopa je měřítkem dopadu lidské činnosti na životní prostředí a zejména na klimatické změny. Zaměřuje se na množství skleníkových plynů, které produkujeme naším každodenním životem, například spalováním fosilních paliv pro výrobu elektřiny nebo tepla, dopravou atd. Jednoduše řečeno, uhlíková stopa je množství uvolněného oxidu uhličitého a ostatních skleníkových plynů uvolněných během životního cyklu produktu či služby, fungování domácnosti, během dopravy apod.

Co je Uhlíková Stopa?

Vyjadřuje se v ekvivalentech oxidu uhličitého (CO2 e) a udává se v hmotnostních jednotkách - gramech, kilogramech a tunách. Věděli jste, že v množství vypuštěných emisí na jednoho obyvatele jsou Češi čtvrtí nejhorší v Evropě?

Uhlíková stopa se skládá ze dvou částí:

• Primární (přímá) stopa - množství emisí CO2 uvolněných spalováním fosilních paliv včetně dopravy a spotřeby energie domácnostmi; tyto činnosti lze přímo kontrolovat.
• Sekundární (nepřímá) stopa - množství emisí CO2 uvolněných v průběhu životního cyklu výrobků, které používáme, od jejich výroby po eventuální likvidaci.

Jak se Uhlíková Stopa Počítá?

Uhlíkovou stopu, podobně jako ekologickou stopu, je možné stanovit na různých úrovních - od globálních emisí skleníkových plynů, přes úroveň států, regionů měst až k organizacím, jednotlivcům či dokonce výrobkům a službám. Výchozím bodem výpočtu uhlíkové stopy je analýza spotřeby energie či materiálu pro danou jednotku.

Dalším krokem je přepočet energie na ekvivalentní množství skleníkových plynů. K tomu jsou používány tzv. emisní faktory, které vyjadřují množství skleníkových plynů, vyjádřené v tunách oxidu uhličitého či dalších skleníkových plynů. Tyto faktory je v dalším kroku nutné převést na odpovídající množství skleníkových plynů vyjádřené v ekvivalentech oxidu uhličitého (CO2 e). Používá se k tomu tzv. Global Warning Potential (GWP), tj. potenciál globálního oteplování, který postihuje příspěvek daného plynu k globálnímu oteplování. Pro CO2 je hodnota GWP = 1, pro například metan (CH4) setrvávající v atmosféře 100 let = 28. Jedna tuna uvolněného oxidu uhličitého má tedy na klima stejný vliv jako 28x menší množství metanu (36 kg).

Čtěte také: Význam koeficientu ekologické stability

Pomůcka pro orientační výpočet úspor emisí oxidu uhličitého

Pro orientační výpočet úspor emisí oxidu uhličitého dosažených změnou druhu paliva nebo sníženou spotřebou paliva lze použít údaje z tabulky níže.

Pramen: Vyhláška č. 425/2004 Sb.

Emisní povolenky a nový systém ETS2

Emisní povolenka slouží jako oprávnění k vypuštění jedné tuny oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů do ovzduší. Je to poplatek (nebo chcete-li daň), který výrazně prodražuje vypouštění škodlivin do ovzduší. Nutí tak k přechodu na jiné, pro přírodu méně škodlivé možnosti. Třeba na topení elektřinou a ne plynem či uhlím a nebo ke snižování spotřeby.

Země se rychlým tempem otepluje a velkou měrou k tomu přispívají právě skleníkové plyny vypouštěné do ovzduší. Nejznámějším z nich je oxid uhličitý, ale patří sem i některé další, které mají vliv na změnu klimatu: fluorované skleníkové plyny (fluorované uhlovodíky, perfluorované uhlovodíky, hexafluorid síry a trifluorid dusíku).

Zatímco fluorované skleníkové plyny jsou vytvořené přímo člověkem, oxid uhličitý, metan nebo oxidu dusný se v atmosféře běžně vyskytují. Lidská činnost ovšem vede k jejich hromadění a také nadměrné produkci. Tyto plyny pak způsobují, že sluneční teplo sálající ze zemského povrchu nemůže pokračovat dál do vesmíru a zůstává zachycené v atmosféře. To je takzvaný skleníkový efekt, který vede k ohřívání planety.

Čtěte také: Objem nádob a třídění odpadu

Evropská unie se zavázala, že:

• do roku 2030 sníží emise skleníkových plynů o 55 % (v porovnání s rokem 1990),
• do roku 2050 dosáhne uhlíkové neutrality (to znamená, že bude pomocí různých opatření odebírat z ovzduší stejné množství skleníkových plynů, jaké svou činností produkuje).

Jedním z nástrojů, které k tak velkému snížení emisí využívá, jsou právě emisní povolenky. „Peníze, které se na povolenkách vyberou, se potom primárně investují do obnovitelných zdrojů, filtračních systémů a dalších ekologických opatření,“ vysvětluje Lukáš Kaňok.

Dnes jsou to nejen výrobci elektřiny, ale také společnosti zajišťující leteckou nebo námořní přepravu a dále velké průmyslové podniky, které při své výrobě spalují fosilní paliva. Princip je takový, že průběžně klesá celkové množství vydaných povolenek a spolu s tím přirozeně roste jejich cena, za kterou je podniky musí kupovat. To je má motivovat k zavádění úsporných opatření a přechodu na udržitelné alternativy. Dosáhnou tak menšího množství emisí, pro které si budou kupovat méně povolenek, a tak ušetří. Za překročení povolených limitů potom hrozí obrovské pokuty, které by měly odradit od nekalého jednání, proto někdy bývají až likvidační.

Emisní povolenky pro domácnosti

Od roku 2027 začne platit emisní systém ETS2, který doplní stávající systém ETS1. Jedno číslo v názvu tentokrát znamená poměrně velké změny. Zatímco „jednička“ se věnuje hlavně vzniku škodlivých látek při výrobě elektřiny a dopadá tak hlavně na plynové a uhelné elektrárny, „dvojka“ už si posvítí i na vznik škodlivých látek při spotřebovávání plynu, uhlí, benzínu nebo nafty. Nejvíc tak dopadne právě na běžné domácnosti.

Jsou dvě cesty, jak zajistit povolenky pro domácnosti. První možností je udělat tržiště, kde by si každá domácnost nakupovala povolenky sama podle své spotřeby. To naštěstí nikdo v EU nechce a povinnost nákupu povolenek bude na dodavatelích. A i když ještě nejsou dokončeny všechny potřebné mechanismy, už dnes je jasné, že dodavatelé tento nákup budou muset promítnout do prodejní ceny, která tak přirozeně poroste.

Čtěte také: Emisní povolenky a paliva

Kolik stojí emisní povolenka?

Dříve byly emisní povolenky přidělovány, dnes se obchodují na burze, což přirozeně způsobuje cenové výkyvy.

Cenu emisní povolenky určí nabídka a poptávka, protože i v tomto případě se bude nakupovat na burze. Čím více povolenek budeme mít, tím nižší bude jejich cena. Naopak pokud bude po povolenkách větší poptávka nebo EU sníží jejich počet v oběhu, cena na burze poroste.

Co to bude znamenat pro domácnosti?

Zatím můžeme cenu povolenek a výsledný dopad na domácnosti jen odhadovat, nicméně data burzy ICE nám ukazují, že levné to s největší pravděpodobností nebude. Existuje několik kalkulaček, kde si lidé mohou spočítat dopady emisních povolenek.

Jak by zdražení při ceně 70 eur za povolenku vypadalo v praxi?

EU počítá s ochranými mechanismy, díky kterým by se neměly ceny dostat výrazně nad 45 euro, nikdo ale už nemluví o tom, že by povolenky mohly být levnější.

Co dělat, aby zdražení nebylo tak dramatické?

Cenu emisní povolenky neovlivníme, přesto lze udělat několik důležitých opatření.

• Srovnejte si ceny dodavatelů a fixujte nejvýhodnější cenu - zdražovat o cenu emisních povolenek budou pravděpodobně všichni, nicméně už dnes se ceny obchodníků liší klidně o 500 Kč na jedné MWh.
• Využijte dotace na zateplení domu a výměnu oken, střechy nebo starého kotle.

Evropská unie pak podle svých prohlášení počítá se vznikem takzvaného Sociálního klimatického fondu. Ten by měl část výnosů z prodeje povolenek prostřednictvím členských států přímo poskytnout zranitelnějším domácnostem a přispět jim na investice do úsporných opatření.

tags: #vypocet #poplatku #vypousteni #emisi #vzorec

Oblíbené příspěvky:

• Změny v odpadových zákonech
• Průvodce výběrem odpadkového koše Axentia
• Složení komunálního odpadu
• Definice a důsledky ohrožení v dopravě
• Tipy na výlety u Strnadovského Mlýna