Vypouštění akvarijních rybek do přírody: Rizika a důsledky

Založit akvárium se některým začátečníkům a laikům zdá být velmi jednoduché. Takový nepoučený nastávající akvarista si koupí nádrž, techniku a nějakou tu dekoraci. Ihned přináší z obchodu i živé ryby a hnojivo. Posléze dojde také nedočkavě a netrpělivě k vypouštění prvních ryb. Ty se ovšemže neopomenou ihned řádně nakrmit. A do několika dnů či týdnů je rázem zaděláno na mnoho problémů.

Voda se kalí, zařasené rostliny vlají v silném proudu vody, až záhy dochází k prvním úhynům ryb. V lepším případě pak takový začínající akvarista hledá rychle informace, co bylo špatně a jak to napravit. V tom horším případě je takovéto akvárium i jeho osazenstvo odsouzeno ke zkáze a podobný "rádoby" akvarista se svým rozmarem brzy skončí.

Pořídili jste si zlatou rybičku do akvária, ale přestala vás bavit? Pak si raději dvakrát rozmyslete, než ji hodíte do řeky nebo do kanálu, varují vědci. To podle hlavního autora studie, Jamese Dickeyho z Královské univerzity v Belfastu, znamená, že zlaté rybky představují trojí hrozbu.

Studie nebyla schopna posoudit, jestli majitelé domácích mazlíčků, kteří si během koronavirové uzávěry pořídili nové akvárium a rybičky, jich nyní více pouštějí do volné přírody. "Ačkoli se náš výzkum nezaměřil na to, zda se tento problém zhoršil po skončení koronavirových uzávěr, existuje důvod se domnívat, že tomu tak je nebo přinejmenším bude," řekl James Dickey.

Vědci zkoumali dopad dvou druhů nejčastěji prodávaných akvarijních rybiček - zlatých rybek a kardinálky čínské. Výzkumníci zavedli novou metodu hodnocení a porovnávání dopadů obou druhů na základě sledování jejich dostupnosti, množství zkonzumované potravy a chování.

Čtěte také: Důležité informace o hadicích na odpad

Mnozí majitelé domácích mazlíčků mají pocit, že vypouštěním zlatých rybek do volné přírody jednají humánně, ale James Dickey varoval, že takové jednání je pro přírodu destruktivní. Zlaté rybky při vypouštění do britských vodních toků loví pulce a rybí potěr, čímž narušují přirozené ekosystémy.

Invazní druhy a jejich dopad na ekosystémy

Nezvaní hosté, kteří přicestovali z dalekých krajů, mohou mít velký vliv na naši přírodu. Invazní druhy (nebo také invazní) jsou nepůvodní druhy rostlin a živočichů, které do našich krajů přicestovaly ze zahraničí. Pro náš ekosystém představují velké riziko, zejména svou dravostí a absencí přirozeného nepřítele.

Velmi rychle se totiž v přírodě rozmnožují a vytlačují původní druhy. Podle ministerstva životního prostředí je na našem území 78 nepůvodních druhů rostlin a 39 nepůvodních živočichů, jež mají negativní dopad na životní prostředí.

Šíření živočišných druhů do nových lokalit je přirozený proces. Od objevitelských dob se ale stává hlavním motorem přesunů a šíření živočichů a rostlin člověk. Přibližně do 20. století nikoho nenapadlo, že by to mohl být problém.

Řeky a voda v nich jsou vhodným médiem, kterým k nám mohou pronikat nové druhy živočichů a rostlin. Samy od sebe ale většinou nepřicházejí, pomáhá jim v tom člověk.

Čtěte také: Srovnání emisí skleníkových plynů

Příklady invazních druhů v ČR

• Nutrie říční (Myocastor coypus): Hlodavec původem z Jižní Ameriky, který se v Česku rozšířil z farem. Buduje chodby v březích toků, což vede k erozi.
• Želva nádherná: Původem z východní části USA a severovýchodního Mexika. Byla dovážena jako terarijní zvíře a vypouštěna do volné přírody. Je dobrý lovec a decimuje populace drobných rybek a korýšů.
• Mýval severní: Pochází ze Severní Ameriky a do Česka se dostal z kožešinových farem. Je konkurentem našich drobných šelem a může přenášet nemoci.
• Rak pruhovaný: Pochází ze Severní Ameriky. Rychle se rozmnožuje a vytlačuje původní druhy raků.

Další příklady invazních druhů

• Slávička mnohotvárná
• Korbikula asijská
• Škeblice asijská
• Hlaváč černoústý
• Amur
• Tolstolobik

Dopady invazních druhů

Invazní druhy snižují diverzitu původních druhů, produkují alergenní pyl nebo přenášejí choroby hospodářských zvířat a pěstovaných rostlin.

Invazní druhy raků obecně rychleji rostou a dospívají, snášejí víc ráčat, jsou odolnější a agresivnější a přenášejí račí mor, vůči němuž jsou imunní. Jejich negativní vliv na fungování celého ekosystému je prokázaný. Raci červení si navíc velmi rádi hrabou nory.

Lidé si většinou uvědomí problém až tehdy, když má dopad na hospodářství, na ekonomiku. V tomto ohledu bych zmínil právě hlaváče černoústého. Na Labi, ale třeba i ve Velkých jezerech v Severní Americe, kde se hojně vyskytuje, se podílí na úbytku jiných druhů ryb. Požírá jejich jikry a plůdek. Je velmi odolný a přizpůsobivý.

Jak přistupovat k nepůvodním druhům?

Přístup k invazním druhům komplikuje řada okolností. Některé se týkají samotných organismů a jejich chování. Počet nepůvodních druhů přítomných na našem území stále roste, v důsledku jejich záměrného i náhodného zavlékání. Zároveň se v čase mění i jejich chování a tím i to, jak jsou vnímány lidskou společností.

Problémem je i fakt, že termínem „invazní“ se někdy mylně označují i v současnosti se šířící druhy původní.

Čtěte také: Parametry hadic pro septiky

Je přirozené, že laická veřejnost vnímá hlavně impakty nepůvodních druhů, které se jí přímo dotýkají, jako jsou invaze patogenů, alergenních rostlin, hospodářských škůdců nebo druhů, které ovlivňují využití území (prostupnost krajiny a zarůstání vodních ploch), a ostatní vlivy, např. na druhovou diverzitu, má tendenci spíše přehlížet.

Seznamy invazních druhů

Mezi odborníky i veřejností jsou známé tzv. červené seznamy (Red lists) ohrožených druhů. Obdobou pro nepůvodní druhy jsou seznamy černé (Black), šedé (Grey), varovné (Watch nebo Alert) a bílé (White).

• Černé seznamy: Obsahují nejvýznamnější invazní druhy, jejichž likvidace a management je prioritní.
• Šedé seznamy: Zahrnují druhy, jejichž vliv je malý, ale nikoliv zanedbatelný.
• Varovné seznamy: Obsahují druhy, které se ve volné krajině daného území dosud nevyskytují, ale může hrozit jejich zavlečení.
• Bílé seznamy: Obsahují nepůvodní druhy, které lze pokládat za bezpečné.

V černém seznamu je nyní 78 rostlin a 39 živočichů, v šedém seznamu 47 rostlin a 16 živočichů. Ve varovném seznamu je 25 rostlin a 27 živočichů.

V první, s doporučením na intenzivní management, je ambrozie peřenolistá, bolševník velkolepý, norek americký, mýval severní a kleštík zhoubný.

Boj proti invazním druhům

Nejefektivnější v boji proti invazním druhům je osvěta. Důležitým milníkem pro Českou republiku bylo přijetí změnového zákona (č. 364/2021 Sb.), abychom mohli ukotvit předpisy k invazním druhům Evropské unie a následně přijmout Akční plán pro řešení problematiky prioritních způsobů šíření invazních nepůvodních druhů v České republice, který mimo jiné posiluje informovanost veřejnosti a její zapojení skrz tzv. občanskou vědu nebo právě zefektivnění kontrol na hranicích.

Invazní nepůvodní druhy představují velkou globální hrozbu pro přírodu, ekonomiku, potravinovou bezpečnost a lidské zdraví. Zpráva konstatuje, že počet invazních nepůvodních druhů se celosvětově zvyšuje a s ním rostou i jejich negativní dopady.

Dobrou zprávou je, že pro nakládání s invazními nepůvodními druhy existují účinná řešení. Vůbec nejlepším a nejlevnějším z nich zůstává prevence, tedy například zajištění biologické bezpečnosti na hranicích a přísně prováděné kontroly dovozu.

tags: #vypouštění #akvarijních #rybek #do #přírody #rizika

Oblíbené příspěvky:

• Limity a Severní Čechy
• Čínské obrazy s přírodní tematikou
• Řešení problému plastového odpadu
• Problémy s TDI motory
• Rozmanitost lišejníků dle substrátu