Biologie ochrany přírody: Zachování biologické diverzity

Biologie ochrany přírody (ochranářská biologie, konzervační biologie) je vědecká disciplína, která byla vyvinuta pro řešení problémů snižování biodiverzity. Řešení krize týkající se snižování biodiverzity spojuje lidi a znalosti z mnoha oborů. Biológia ochrany přírody se snaží o zachování toho nejcennějšího, co na planetě Zemi existuje - její biologicko diverzity.

Českému čtenáři se nyní dostává do rukou základní učebnice biologie ochrany přírody, která vhodně zaplňuje volný prostor v této oblasti. Byla napsána ve Spojených státech amerických a místy se může zdát, že je trochu poplatná místu svého vzniku. Autoři českého překladu se však - se svolením autora publikace, působícího na Bostonské universitě - snažili českému čtenáři přiblížit text četnými příklady a doplnit aktualizacemi z českého prostředí. Tento záměr se jim skvěle vydařil - příručka poskytuje mnoho užitečných informací ze středoevropského prostoru a z České republiky zvláště.

Biologie ochrany přírody je multidisciplinárním vědním oborem, který se zrodil v důsledku krize biologické diverzity. Biologie ochrany přírody vznikla proto, že žádný z tradičních aplikovaných oborů se nezaměřoval vyčerpávajícím způsobem na biologickou diverzitu. Zemědělství, lesnictví, myslivost a rybářství jsou zaměřeny převážně na hledání metod pro ovlivňování malého okruhu druhů pro jejich hospodářské využití nebo rekreaci. Ačkoli jsou tyto obory stále více zainteresovány v ochranářských aktivitách, jejich celková snaha není zaměřena na ochranu přírodních společenstev.

Vzhledem k tomu, že krize biologické rozmanitosti jsou často způsobeny lidskou činností, zahrnuje biologie ochrany přírody také myšlenky a expertizy ze širokého okruhu oborů mimo biologii. Například zákony o ochraně životního prostředí a daňové úlevy poskytují základ pro právní ochranu vzácných a ohrožených druhů a kritických biotopů. Ochranářská etika zase zdůvodňuje smysl ochrany druhů a biotopů. Ekologická ekonomie umožňuje analyzovat ekonomický rozměr biologické diverzity a podporovat ochranářské argumenty.

V každém případě je biologie ochrany přírody krizovou disciplínou. Ochranářská rozhodnutí se dělají každodenně, často s použitím omezených informací a v časovém stresu. Biologie ochrany přírody se snaží odpovědět na specifické otázky v daných situacích. Tyto otázky vznikají při hledání nejlepší strategie pro ochranu vzácných druhů, navrhování přírodních rezervací, vytváření plánů řízení parků a víceúčelových oblastí a slaďování ochranářských záměrů s potřebami místních obyvatel a vlád. Ačkoli někteří biologové neradi dávají doporučení bez detailní znalosti situace, naléhavost mnoha případů vyžaduje fundovaná rozhodnutí založená na biologických principech.

Čtěte také: Budoucnost Milovic

Ohrožení biologické diverzity

Přírodní společenstva, jejichž vývoj trval miliony let, jsou po celém světě devastována lidskou činností. Řada druhů vymírá následkem nadměrného lovu, poškozování biotopů a náporu zavlečených predátorů (dravců) a konkurentů. Přírodní hydrologické a chemické cykly jsou narušovány odstraňováním vegetačního krytu, což způsobuje erozi o objemu miliard tun půdy ročně. Tato půda je pak splavovaná do řek, jezer a oceánů. Genetická rozmanitost se snižuje dokonce i v rámci druhů s jinak zdravými populacemi. Současné ovzduší naší planety Země je narušováno kombinací atmosférického znečištění a odlesňovaní.

Nynější ohrožení biologické diverzity nemá v minulosti precedens, neboť druhům nikdy předtím nehrozilo vymírání v tak krátkém časovém úseku jako dnes. Tato zoufalá situace je znásobována nerovnoměrným rozmístěním světového bohatství a zdrcující bídou mnoha tropických zemí, v nichž se však vyskytuje velké množství druhů. Navíc mnoho vlivů působí na snižování biologické diverzity synergicky, což znamená, že kombinace několika nezávislých faktorů, jako je kyselý déšť, těžba dřeva a přemíra lovu, ještě přispívá ke zhoršování situace.

Příklad ochrany papoušků ara

Papoušci ara jsou většině lidí známi jako velcí, jasně zbarvení papoušci s roztomile škodolibou inteligencí, což z nich činí klauny ptačího světa. Volně žijící papoušci ara jsou v současnosti ohroženi, neboť se stali oblíbenými domácími mazlíčky. Devět ze šestnácti druhů papoušků ara, kteří žijí v tropických lesích Jižní Ameriky, je ohroženo a přinejmenším jeden druh, ara Spixův (Cyanopsitta spixii), je bezprostředně ohrožen vyhynutím. Soustavný odchyt a lov volně žijících ptáků, ničení lesa - to vše se podílí na dramatickém úbytku počtu jedinců všech druhů.

Jednou z oblastí, kde probíhá výzkum a ochrana papoušků ara, je deštný prales jihovýchodního Peru. Terénní biologové z organizace Wild-life Conservation Society (WCS) zde vedou od roku 1984 výzkum osmi druhů rodu ara. Zjistili, že papoušci se seskupují na izolovaných jílovitých stěnách a tímto jílem se živí. Biochemický výzkum ukázal, že jíl je nezbytný pro detoxikaci jedovatých látek obsažených v semenech, která ptáci žerou.

Politické lobování ze strany organizací na ochranu přírody vedlo k zákazu mezinárodního obchodu s papoušky ara ve většině amerických tropických zemí i v USA. Avšak v důsledku obchodování v rámci jednotlivých tropických zemí, kvůli děravým zákonům a rostoucímu černému trhu tlak na volně žijící populace těchto papoušků pokračuje. Je proto třeba vytvořit další programy na ochranu jejich biotopů a na zabránění jejich odchytu.

Čtěte také: Dražkovice - informace

Díky objevu závislosti papoušků na jílu nyní víme, že každá chráněná oblast zřízená pro tyto ptáky musí obsahovat klíčové zdroje pro zajištění jejich trvalého přežívání. Tendence papoušků ara zdržovat se u těchto zdrojů je činí snadno napadnutelnými. Výsledkem výzkumu WCS, biologů a ostatních vědců pracujících v této oblasti je vytčení několika bodů nutných k ochraně papoušků ara a jejich biotopů, včetně jílových útvarů.

Klíčovými prvky trvale udržitelného rozvoje parku je sklizeň ořechů para, vytváření obchodních zón na okrajích parků s využitím těžby zlata a ekoturistika, zaměřená na pozorování papoušků ara na jílovitých stěnách. S pomocí terénních biologů byly vybudovány v parku a na jeho hranicích turistické ubytovny, které vlastní, řídí a spravuje domorodé obyvatelstvo. Místní lidé jsou školeni jako průvodci, vědečtí asistenti a zaměstnanci parku. Někteří místní lidé již spatřují v papoušcích ara nejen jídlo, ale především ekonomickou budoucnost země. Terénní biologové v této oblasti také pomáhají domorodcům získat zákonné vlastnictví půdy, aby se tito lidé mohli podílet na utváření dlouhodobého rozvoje oblasti a těžit z finančně výhodné ekoturistiky.

Vytváření chráněných území pro papoušky ara je značným přínosem pro jejich záchranu. Ornitologové objevili, že papoušci ara mají specifické požadavky na místa pro hnízdění - obvykle to jsou dutiny v kmenech velkých stromů. Vhodných dutin bývá málo a jsou od sebe vzdálené. Pokud nejsou žádné dutiny k dispozici, páry nezahnízdí. Proto vědci WCS navrhli dřevěné a plastové hnízdní budky, které mohou být připevněny na kmeny stromů. Tři druhy papoušků (Ara macao, Ara ararauna a Anodorhynchus hyacinthinus) projevily ochotu v nich zahnízdit. Vědci zjistili, že ačkoli papoušci ara často kladou dvě vejce, pouze starší mládě přežívá. Vědci proto mohou později mladší mládě odebrat a uměle ho odchovat.

Nejvýznamnějším přínosem projektu biologie ochrany přírody je interdisciplinární přístup k práci. Důležité je i zařazování výsledků výzkumu do plánů managementu, v tomto případě konstrukce umělých hnízd a umělého odchovu mláďat. Zveřejňování výsledků ochrany v široce distribuovaných publikacích, jako je National Geographic, a ve filmech pro mezinárodní televize vědcům umožňuje, aby metody vyvinuté v tomto projektu mohly být využity v záchranných projektech i v jiných zemích.

Čtěte také: Environmentální výchova v Hájemství

tags: #areal #souvisly #nezavisly #ekologie #definice

Oblíbené příspěvky:

• Nakládání s komunálním odpadem v ČR
• Recyklace v Rohozné
• Organizace pro Ekologii
• Emise prachových částic v ČR
• Aktuality Znojmo a Hluboké Mašůvky