Výpověď z důvodu ohrožení na pracovišti: Podmínky a důsledky v českém právu

V tomto příspěvku se věnujeme podmínkám výpovědi zaměstnanci pro zdravotní důvody. Snažíme se zlepšit pracovní prostředí zaměstnanců v České republice. Stejně tak jsme Vám oporou při řešení pracovních úrazů. Následující příspěvek bude věnován neplatnosti výpovědi pro zdravotní důvody. Chráníme a vymáháme práva zaměstnanců.

Zdravotní problémy jako výpovědní důvod

Předně je potřeba uvést, že ne každá změna zdravotního stavu bude mít za následek možnost zaměstnavatele dát zaměstnanci z tohoto důvodu výpověď. Zákoník práce umožňuje zaměstnavateli rozvázat pracovní poměr výpovědí v případě, že zaměstnanec nesmí dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz nebo nemoc z povolání.

V rámci ochrany zaměstnance může dát zaměstnavatel zaměstnanci výpověď jen z důvodu výslovně stanoveného v § 52 zákoníku práce. Aktuálně je tento důvod rozdělen do dvou písmen § 52 zákoníku práce, a to do písm. d) a e). První z uvedených se vztahuje na případy, kdy zaměstnanec ztratil zdravotní způsobilost a nemůže tak konat dosavadní práci pro pracovní úraz, nemoc z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, anebo dosáhl-li na pracovišti nejvyšší přípustné expozice. Písmeno e) pak upravuje obecnou dlouhodobou ztrátu zdravotní způsobilosti, přičemž pod toto písmeno spadají ostatní případy, které nelze podřadit pod písm.

Nově je dlouhodobé pozbytí zdravotní způsobilosti zařazeno pod jeden výpovědní důvod podle § 52 písm. d). Všechny případy, ať už z důvodu pracovního úrazu, nemoci z povolání nebo obecných zdravotních důvodů se tedy sloučily do jednoho písmene a pro ukončení pracovního poměru není rozlišující bližší důvod ztráty zdravotní způsobilosti. Do písm. e) zákonodárce vyčlenil pouze případ, kdy zaměstnanec dosáhne nejvyšší přípustné expozice na pracovišti. To znamená, že zaměstnanec byl v nejvyšší přípustné míře vystaven určitým nepříznivým vlivům pracovního prostředí (např.

Dva případy, kdy může zaměstnavatel dát výpověď ze zdravotních důvodů:

1. Zaměstnanec nesmí podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, konat dosavadní práci kvůli pracovnímu úrazu, onemocnění z povolání nebo ohrožení touto nemocí, anebo dosáhl-li na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice (§ 52 písm. d) zák. č.
2. Zaměstnanec pozbyl vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě zdravotní způsobilost (§ 52 písm. e) zák. č.

Změna zdravotního stavu zaměstnance musí být dlouhodobá.

Čtěte také: Povinné ručení při ekologické likvidaci

Lékařský posudek: Klíčový dokument

Lékařské posudky vydávají poskytovatelé pracovnělékařských služeb, jimiž jsou lékaři v oboru všeobecného praktického lékařství nebo v oboru pracovního lékařství. Ze závěru lékařského posudku musí být zřejmé, zda zaměstnanec dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost vykonávat dosavadní práci a výkon dosavadní práce by vážně ohrozil zdraví zaměstnance. Je-li již v době vydávání posudku zřejmé, že důvodem pro dlouhodobé pozbytí zdravotní způsobilosti je pracovní úraz či nemoc z povolání, musí to být v posudku rovněž uvedeno.

O tom, že zaměstnanec nemůže dále pokračovat ve své dosavadní práci, rozhoduje lékař. V lékařském posudku stanoví, z jakého důvodu nemůže zaměstnanec v práci pokračovat. Lékařskými posudky hodnotí lékař způsobilost zaměstnance, nezpůsobilost a dlouhodobé pozbytí zdravotní způsobilosti.

Ochrana proti závěrům lékařského posudku

Pokud zaměstnanec se závěry obsaženými v lékařském posudku nesouhlasí, může podat návrh na přezkoumání posudku poskytovateli pracovnělékařské péče, který ho vydal. Nicméně to musí udělat ve lhůtě 10 pracovních dnů ode dne, kdy posudek obdržel. Nevyhoví-li poskytovatel návrhu na přezkoumání posudku v plném rozsahu, předá spis s návrhem na přezkoumání včetně svého stanoviska příslušnému správnímu orgánu (tj. krajskému úřadu, který udělil poskytovateli oprávnění k poskytování zdravotních služeb).

Správní orgán má následně povinnost lékařský posudek přezkoumat ve lhůtě 30 dnů. Proti rozhodnutí správního orgánu už není možné podat žádný další opravný prostředek. Stejně tak není možné postupovat proti závěrům v lékařském posudku cestou správního soudnictví. To, že není další přezkum lékařského posudku (a to ani ve správním řízení, ani ve správním soudnictví) možný, však nevylučuje přezkum lékařského posudku soudem, a to v rámci občanskoprávního řízení o neplatnost výpovědi.

Odstupné a náhrady

Doposud náleželo zaměstnanci, u něhož došlo k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. Nově pokud bude prokázáno, že zaměstnanec ztratil zdravotní způsobilosti z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, nebude mu již náležet odstupné, ale jednorázová kompenzace při ukončení pracovního poměru, rovněž ve výši dvanáctinásobku průměrného měsíčního výdělku. Při částečné liberaci zaměstnavatele z důvodů podle § 270 an. zákoníku práce se tato jednorázová náhrada poměrně sníží.

Čtěte také: Důsledky nové legislativy o ovzduší

Zaměstnanci náleží odstupné v případě, kdy k rozvázání pracovního poměru došlo z důvodu, že zaměstnanec nesmí podle lékařského posudku konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, anebo dosáhl-li na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice (§ 52 písm. d) zák. č. Odstupné v tomto případě činí nejméně 12násobek průměrného měsíčního výdělku. Pro zaměstnance je podstatné, že v tomto případě má na odstupné nárok nejen v případě, že jeho pracovní poměr skončí výpovědí, ale též skončí-li z uvedeného důvodu dohodou.

Důležité pojmy

Pojem pracovní úraz je definován v ustanovení § 271k ZP.Pracovním úrazem je poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli působením vnějších vlivů při plnění pracovních úkolů (nebo v přímé souvislosti s nimi). Přímou souvislost s plněním pracovních úkolů mají ty úkony, které jsou obvyklé nebo nutné před počátkem práce a po jejím skončení nebo bezprostředně s výkonem práce souvisí. Dále se tak jedná například i o obvyklé úkony v době přestávky v práci na jídlo a oddech, ale pouze za předpokladu, že probíhají v objektu zaměstnavatele. Plněním pracovních úkolů je i školení zaměstnanců organizované zaměstnavatelem nebo účast na některých akcích zaměstnavatele. Pracovním úrazem je pouze takový úraz, který zaměstnanec utrpěl pro plnění pracovních úkolů.

Nemoc z povolání je onemocnění zaměstnance vzniklé v souvislosti s výkonem práce pro zaměstnavatele, které jsou výslovně stanoveny právním předpisem. Seznam nemocí z povolání je uveden v příloze nařízení vlády č. 290/1995 Sb. Jedná se o různé nemoci způsobené např. Ohrožením nemocí z povolání jsou takové změny zdravotního stavu, které vznikly při výkonu práce nepříznivým působením podmínek, za nichž vznikají nemoci z povolaní. Tyto změny ale nedosahují takového stupně poškození zdravotního stavu, který bychom posoudili jako nemoc z povolání. Zároveň hrozí, že když bude zaměstnanec pokračovat ve výkonu práce za stejných podmínek, povede to ke vzniku nemoci z povolání.

Je definovaný zdravotní limit pro výkon určitého typu práce zaměstnancem. Nejvyšší přípustnou expozici stanovuje krajská hygienická stanice. Ta upravuje zaměstnavateli specifické podmínky pro výkon rizikových prací, s ohledem na expozici zaměstnanců. Dříve se jednalo zejména o horníky pracující v hlubinném dole, ale dnes se jedná i o další pracoviště - např.

Doporučení pro zaměstnance

Závěrem můžeme doporučit, aby si zaměstnanci dávali pozor na důvod výpovědi. Tzv. Výpovědní důvody uvedené v těchto ustanoveních spočívají ve zdravotním stavu zaměstnance a vlivu zdravotního stavu na výkon práce, tj. v nezpůsobilosti zaměstnance konat dále dosavadní práci ze zdravotních důvodů. V praxi ovšem mohou nastat situace, kdy zaměstnavatel pro zaměstnance takovou vhodnou práci nemá. Výpovědní důvod uvedený v ustanovení § 52 písm. d) ZP se liší od důvodu uvedeného v ustanovení § 52 písm. e) ZP v příčinách zhoršení zdravotního stavu a také v důsledcích, které jsou spojené se skončením pracovního poměru. Pokud zaměstnavatel rozváže pracovní poměr se zaměstnancem na základě ustanovení § 52 písm. d) ZP, má zaměstnanec nárok na odstupné podle ustanovení § 67 ZP, a to ve výši nejméně dvanáctinásobku průměrného výdělku.

Čtěte také: Ředidla a životní prostředí

Tento závěr musí být v lékařském posudku nebo v rozhodnutí příslušného správního úřadu jednoznačně vyjádřen. Nestačí tak pouze doporučení, aby zaměstnanec dosavadní práci nekonal. Aby byl tento stav dlouhodobý, musí trvat déle než jeden rok. V lékařském posudku musí být v daném případě jednoznačně stanoveno, že zaměstnanec v důsledku svého zdravotního stavu pozbyl dlouhodobě způsobilost konat dále dosavadní práci.

tags: #výpověď #z #důvodu #ohrožení #na #pracovišti

Oblíbené příspěvky:

• Počasí v reálném čase
• Více informací o automatickém koši
• Udržitelné stavebnictví a recyklace papíru
• Symbolika tetování
• Jak správně třídit odpad