Recyklace papíru ze stavby: Cesta k udržitelnějšímu stavebnictví

Recyklovat není třeba jen plasty a papír v domácnosti. Těch možností, jak snížit ekologickou zátěž, je mnohem víc. Dokonce i na stavbě. Získání samotného materiálu obnášelo, a obnáší i dnes, ohromné vynaložení energie a času. Přestože lidská pracovní síla byla levnější, než je dnes, daleko jednodušší bylo výrobek či prvek přetvořit s nižším vynaložením sil a prostředků na jeho znovuvyužití.

Nejlepší recyklační procesy má patentována příroda. Stačí se podívat na koloběh (cirkulární ekonomiku) uhlíku, prvku, na jehož základu existuje život na Zemi. Procesy zpracovávající potravu v organismech produkují oxid uhličitý, ten se přes fotosyntézu dostává do rostlin a z nich opět je využit jako potrava. Popsání je velmi elementarizované a zjednodušeně vypovídá o bezodpadovém hospodářství tohoto systému i všech ostatních, které probíhají dnes a denně v přírodě a my si jich ani nevšimneme.

Co znamená recyklace?

V teoretické rovině slovem recyklace rozumíme vznik obdobně hodnotného výrobku z výrobku již považovaného za odpad. Což by v případě platnosti této definice mělo docházet do nekonečna k opakování cyklů bez ztráty kvality. To je možné realizovat například u kovů a skla.

Většina materiálů však v průběhu tohoto procesu ztrácí hodnotu. Tento proces dostal z angličtiny převzatý název downcycling. Příkladem může být recyklace papíru. Z primární suroviny lze vyrobit prakticky cokoliv, ale v každém recyklačním kole celulózové vlákno, které drží papír pohromadě, degraduje.

Proto se recyklací užitná hodnota snižuje a nakonec se hmota získaná z recyklovaného papíru používá pro výrobu jemného papíru (papírové utěrky, toaletní papír…), výrobků z nasávané papíroviny (plata na vajíčka) nebo foukané izolace. Tyto výrobky už nelze recyklovat znovu na papír, ale zkompostovat. Opakem downcyklace je upcyklace. Tu můžeme spatřovat například v přešití starého oblečení v nové nebo využití dřevěných palet na výrobu nábytku.

Čtěte také: Jak recyklovat starý šicí stroj

Recyklace umožňuje šetřit obnovitelné i neobnovitelné zdroje a často může snižovat zátěž životního prostředí. Hlavní přínosy recyklace jsou snížení potřeby těžby nových surovin, využití odpadu místo jeho uložení na skládku a celkové šetření životního prostředí. Zdroje nejsou nekonečné a musíme s nimi nakládat velmi uvážlivě.

Ve stavebnictví je často využívána downcyklace. Downcyklací stavebních odpadů rozumíme odvoz, třídění, zpracování stavebních odpadů a následnou přípravu k opětovnému použití. Stavební a demoliční odpad tvoří v souhrnu veškerého vyprodukovaného odpadu přibližně 25 % objemu všech odpadů. Množství odpadních stavebních materiálů vzniká při rekonstrukcích a opravách domů, každá nevyužívaná budova, určená ke zbourání, se stává stavebním odpadem. Téměř všechny tyto materiály lze znovu využít.

Recyklace papíru a její specifika

Recyklace má svá omezení a u papíru to platí dvojnásob. Některé druhy papíru zkrátka třídit už nelze. Kvalita papíru sbíraného k recyklaci hraje důležitou roli v tom, jak efektivně může být recyklován. Čím vyšší je kvalita papíru, tím více papíru lze z jeho recyklovatelných vláken vyrobit. Papír však lze recyklovat pouze sedmkrát (někdy i méně), než se jeho vlákna stanou příliš slabými a krátkými na to, aby z nich bylo možné vyrobit další výrobek.

Již příliš recyklovaný papír (například ruličky od toaletního papíru nebo plata od vajec) se dříve musel házet do směsného odpadu. Kvůli slabým vláknům, už se nedal dále recyklovat, technologie však pokročily a nyní má spotřebitel na výběr - směsný či papírový odpad - obojí je správně. Dobrá zpráva je, že tento druh papíru se velice rychle rozloží, a proto ho můžete vyhodit třeba i na kompost. Už víme, že papír se recyklovat dá, ale jen v omezeném množství.

Balicí papír má sice v názvu slovo ,,papír", ale to automaticky neznamená, že může být vždy recyklován. Některé druhy balicího papíru recyklovat lze, mnoho z nich ale ne. Je to tak kvůli příměsím, jako jsou třpytky, metalické povrchy, flitry, fólie, umělé textury, lepicí dárkové etikety nebo plast. Nelze jej recyklovat ani v případě, že byl zalaminován nebo má na sobě ještě spoustu zbytků lepicí pásky, stuh a mašlí.

Čtěte také: Zodpovědný přístup k recyklaci kávových kapslí

Voskovaný/impregnovaný papír je z každé strany pokryt tenkou vrstvou vosku (či podobnou látkou zajišťující impregnaci). Díky tomu je odolný vůči vlhkosti a má nepřilnavý povrch. Většina voskovaného papíru je potažena parafínem, který je bezpečný pro potraviny a který se vyrábí buď z ropy, nebo z rostlinného oleje. Voskové papíry, které používají rostlinný nebo sójový olej, jsou sice ekologičtější variantou, recyklovat však nejde. Znečištěný či mokrý papír do kontejneru na papír také nepatří. Takový papír už se bohužel třídit nedá. Krabice od pizzy, pokud je mastná se bohužel také už nedá zrecyklovat.

Pokud se potřebujete zbavit knih a nevíte, kam s nimi, nevyhazujte je všechny do modrého koše. Pokud jich je více, obraťte se na nejbližší sběrný dvůr. Sběrné dvory Pražských služeb najdete na psas.cz Do kontejneru se nevyhazují ani jakékoli knihy v pevné vazbě. Knihy v papírové vazbě, skripta atd.

Recyklace dává smysl

Recyklací 1 kg papíru ušetříte téměř 1 kg emisí CO₂ a emisí metanu CH₄, které by vznikly jeho skládkováním. CIUR zpracuje 30 000 t papíru za rok. To je 178 000 tun rok co rok ušetřeného CO₂ v ovzduší.

Výrobkem číslo jedna je určitě tepelná celulózová izolace Climatizer Plus. Zateplováním izolací Climatizer Plus se tedy ušetří až 5.600 t CO₂ ročně. Pokud porovnám podobně používaný materiál, tepelnou izolaci, v tomto případě Climatizer Plus, na jehož výrobu je zapotřebí asi 0,15 kg CO₂/kg výrobku, respektive 6,2 kg CO₂/m³ výrobku, s výrobkem vyrobeným z primární suroviny, který má 3,74 kg CO₂/kg, respektive 123,3 kg/m³, je zřejmé, že snižování potenciálu globálního oteplování pomocí materiálu vyrobeného z recyklované suroviny, je možné i ve stavební praxi.

Příklad použití tepelné izolace z recyklovaného papíru

Příkladem příměru ochrany životního prostředí je příběh jedné půdy. Půdy rodinného domu o ploše 120 m². Díky izolaci Climatizer Plus o tloušťce 30 cm, na této půdě, mohlo v lese zůstat a dále růst 25 až 27 zachráněných stromů. A nejen to. Záchranou stromů je ušetřena také lesní půda o ploše zhruba 500 m². Na jednom stromě může žít až tisíc druhů hmyzu, který je potravou pro vyšší živočichy. Díky recyklaci tak můžete dál obdivovat hříčky přírody. Právě použitím tepelné izolace z recyklované celulózy se vynaloží minimální množství CO₂ na její výrobu a zároveň CO₂ obsažená v celulózových vláknech, a to málokdo tuší, se tak na dobu životnosti domu uloží a zakonzervuje.

Čtěte také: Výzvy v recyklaci tvrzených plastů

Pokud tedy informace o produkci a šetření sloučíme, tak nám vyjde úplně prostě, že jsme na půdě o 120 m² zaskládkovali cca 1080 kg CO₂. 15 % jsme vypustili do ovzduší výrobou. Zaskládkováním recyklované hmoty tedy ušetříme na takové zateplené půdě 918 kg CO₂. Tedy výsledné číslo je v tomto případě - 918 kg CO₂ po celou dobu životnosti stavby. To dává prostor recyklovaným, tepelně izolačním materiálům jako je Climatizer Plus podílet se velkou měrou na snižování energetické náročnosti budov a zároveň na snižování uhlíkové stopy.

V brzké budoucnosti by mělo být součástí strategie používání odpadních výrobků v kompletní hodnocení celého životního cyklu výrobku (LCA - life cycle assessment).

Třídění stavebního odpadu

Při rekonstrukcích i demoličních pracích vzniká velké množství různého stavebního odpadu. Podle statistik tvoří přibližně polovinu všech produkovaných odpadů právě stavební materiály, a tak je jejich třídění a recyklace velkou výzvou pro města, obce, firmy i jednotlivce.

Pokud se pouštíte do rekonstrukce, snažte se odpadní materiál průběžně třídit už v průběhu stavebních prací. Oddělujte stavební suť (cihly, kameny, štěrk, beton) od železných trubek, dřeva, skla, izolačních materiálů nebo sádrokartonu. Průběžné třídění se vám vyplatí i z finančního hlediska. Pokud chcete odvézt odpady na skládku nebo svěřit likvidaci profesionální firmě, za vytříděné materiály zpravidla zaplatíte méně. Pokud naopak na jednu hromadu naházíte vše včetně nebezpečného odpadu, budete muset sáhnout hlouběji do kapsy.

Svěříte-li likvidaci stavebního materiálu specializované firmě, zařídí vše potřebné za vás. Postará se o přistavení kontejneru a po jeho naložení odpad odveze a správným způsobem zlikviduje. Odpady ze stavby můžete samozřejmě vytřídit i svépomocí. Podmínky likvidace stavebního odpadu nejsou u sběrných dvorů jednotné - v některých obcích mohou občané svážet stavební suť zdarma do určitého objemu, jinde zase vždy zaplatí.

Než se na sběrný dvůr vydáte, zjistěte si konkrétní pravidla v dané provozovně a poptejte se, jaký typy odpadů přijímají. Sběrné dvory mohou a nemusí přijímat nebezpečné odpady, stejně tak můžou mít specifické požadavky na způsob ukládání. Některé typy odpadu můžete při rekonstrukci nebo demolici znovu využít pro další stavební práce. Zbytky cihel lze po očištění používat k dalšímu zdění, kameny zase poslouží jako výplň do betonové konstrukce. Na stavbě můžete opětovně zužitkovat i staré omítky a malty.

Potřebovat budete ocelové síto s většími oky (tzv. katr neboli prohazovačku), díky kterému oddělíte jemné částice od hrubých. Ty hrubé pak při stavbě využijete k zásypům, z jemných můžete namíchat novou maltu. Při stavebních pracích proto vždy přemýšlejte, které typy odpadů dokážete znovu používat. Některé druhy odpadů lze opětovně využívat, jiné recyklovat či přeprodat, další zase patří na skládku nebo k uložení nebezpečného odpadu.

Specifické stavební materiály a jejich recyklace

• Drátěné sklo: Protože se v něm nachází zpevňující kovové mřížky, nelze drátosklo vytřídit do zelených kontejnerů na sklo. Sbírá se jako stavební odpad.
• Akrylátové sklo (plexisklo): Nepatří ani do kontejneru na sklo, ani plasty.
• Molitan: Nepatří do žlutých kontejnerů na plasty.
• Polystyren: Čistý polystyren je možné v menší míře vyhazovat do žlutého kontejneru. Sem však patří zejména polystyreny, které se používají jako výplně krabic nebo termoobaly.
• Minerální vata: Staré minerální vaty mohou obsahovat podíl až 80 % recyklovaného skla.
• Dřevo ze stavby: Patří mezi stavební suť. Pokud je čisté bez zbytků stavebních hmot nebo nátěrů, můžete jej znovu využít na stavbě, například pro výrobu dřevěného bednění.
• Linoleum nebo PVC: Patří na sběrný dvůr, a to i v malém množství.
• Papírové pytle od stavebních hmot: Protože bývají znečištěné, nevyhazujte je do modrých kontejnerů na papír.
• Asfaltové pásy: Starší typy nejsou na bázi asfaltu, ale dehtu, a tak jsou klasifikované jako nebezpečný odpad.
• Materiály s obsahem azbestu: Odstraňování azbestu musíte ohlásit na stavebním úřadě. Při rekonstrukcích domů musí manipulaci s azbestem provádět stavební firma s patřičným povolením.

Alternativní využití starého papíru

Honext začali svou kariéru jako mini start-up v Barceloně. Čím že to udělali díru do světa? Inu, právě vyřešením úvah nad tím, že recyklace papíru na papír nemá extra velkou přidanou ekologickou ani ekonomickou hodnotu. Ze starého papíru tak začali vyrábět něco lepšího, než třetiřadý papír.

Konkrétně? Izolační desky, příčky a překlady, interiérové obklady, hluk pohlcující akustické panely a dokonce i protipožární panely. Obecně tedy věci, které vás na váhu i objem přijdou o dost dráž, než vyběhané kartonové krabice. Honext dělá byznys na tom, že vyrábí udržitelné deskové stavební materiály. A využívá při tom chytré kombinace přírodních enzymů a celulózy, vyzískané při výrobě a recyklaci papíru. Převážně berou to, pro co nikdo nemá užití. Kašovitou hmotu, jejíž celulózní vlákna jsou už příliš krátká na to, aby se z nich dalo vytvořit něco papírově užitečného. Je to v podstatě odpadní materiál, kterého jen v Španělsku ročně vznikne 7 milionů tun.

Ta kraťoulinká celulózní vlákna (kratší než 5 mm) míchají s vodou. Využívají - podle kvality vstupní suroviny - 50 - 75 % papírových kalů a 25 - 50 % kartonového dopadu. A přidávají enzymy, které mezi těmi kraťoulinkými vlákny vytváří pevné vazby. Nepotřebují k tomu žádné další pojivo, lepivé materiály anebo nerecyklovatelné pryskyřice. Podle požadovaného výstupu ale přidávají netoxické přísady, které zvyšují odolnost desky proti UV záření. Tato směs materiálů se pak stlačí a vytvaruje do mokré desky, která se pak prožene sušícím tunelem.

Jedním ze zajímavých prvků jejich výrobního procesu je i to, že při výrobě využívají uzavřenou smyčku oběhu procesní vody. Ve výrobním závodu ve Vacarisses se ale v podstatě točí stále ta samá voda, plus ta, která přijde spolu s kašovitým materiálem. To se cení nejen v žíznivém Španělsku.

Po vysušení se veškerá zbývající voda odpaří díky vysokému proudění vzduchu a teplotě a vznikne konečný výsledek. Díky této výrobní metodě jsou desky také prakticky bezemisní, uvádí společnost Honext. Celulózová deska je také lehčí, pružnější a má větší zvukovou pohltivost než tyto konvenčnější materiály. Můžete si ji nakrátit/nařezat na parametry, které potřebujete. Můžete ji dovybavit texturou, laminovat. Můžete do ní vrtat. Dobře se popere i s vlhkostí vzduchu v interiéru.

Z principu svého vzniku prodlužuje existenci odpadu smysluplnou cestou, a po použití může být snadno opětovně recyklována. A co k tomu dodává Pere Merino, generální ředitel společnosti Honext? „Je třeba uzavřít cyklus výroby a zpracování celulózy, a vnímat odpad jako zdroj,“ říká. Je třeba vytvářet materiál udržitelnou cestou, uhlíkově neutrálním způsobem. A také na adresu papíru dodává, že: „Nemá smysl vyrábět stoprocentně recyklovatelný materiál způsobem, který není v souladu s udržitelností.“

Recyklaci papíru sice má jisté kvality, které se ale nevyplatí přeceňovat. Dělat z papíru napotřetí nebo popáté znovu papír zkrátka moc smysl nedává. Z celulózního odpadu se totiž dá vyrobit něco s větší přidanou hodnotou.

Stavební firmy a recyklace

Recyklaci stavebního odpadu při realizaci staveb využívá 78 % dotázaných stavebních společností. Již čtvrtina stavebních firem má stanoveny měřitelné cíle pro snižování ekologického dopadu staveb. Většina stavebních společností (60 %) má na stavbách již zaveden také systém na třídění dřevěného odpadu.

Při realizaci výstavby hraje klíčovou roli, zda stavební společnosti mají v oblasti ekologie nastavené standardy do konkrétních metodik a pracovních postupů, pokud jde o dopady na životní prostředí. Zvyšující se povědomí o potřebě udržitelného rozvoje a ochrany planety také na straně investorů vyžaduje, aby stavby byly realizovány s důrazem na ekologické aspekty. V oblasti udržitelnějšího stavebnictví je důležitým krokem především recyklace stavebního odpadu a snižování ekologických dopadů stavebních projektů.

Alespoň zčásti využívá recyklaci stavebního odpadu při realizaci projektu většina dotázaných stavebních společností (78 %). Z celkového množství stavebního odpadu se většině dotázaných stavebních společností (66 %) daří recyklovat nebo znovupoužít v průběhu stavebního procesu do 20 % odpadu.

Příkladem je oceněný produkt betonu Ecocrete, který využívá recyklovaný materiál z cihel získaných ze stavebních demolic. „Tím snižujeme produkci odpadu a uhlíkovou stopu výroby.

Některé stavební společnosti (23 %) mají měřitelné cíle pro snižování ekologického dopadu stavební činnosti. Naopak zbylá část (77 %) tyto cíle stanoveny nemá.

Udržitelnost a certifikace ve stavebnictví

LEED (Leadership in Energy and Environmental Design) využívá 13 % dotázaných stavebních firem. BREEAM (Building Research Establishment Environmental Assessment Method) využívá 12 % dotázaných stavařů. Passive House Standard využívá 9 % dotázaných firem. WELL Building Standard využívá 5 % dotázaných.

Velká část dotázaných ředitelů stavebních společností (74 %) alespoň zčásti preferuje ekologicky šetrné materiály a technologie na stavbách. Naopak jedna čtvrtina (26 %) tyto materiály a technologie nepreferuje, ačkoliv přinášejí mnoho výhod.

Podle názoru ředitelů stavebních společností bývá největší překážkou ekologických opatření jejich nákladová náročnost, proto je tak důležitá ochota na straně investora. Současně 26 % stavebních firem chce v budoucnu více investovat do recyklace nebo výzkumu a vývoje ekologicky šetrných technologií a materiálů. Pro 32 % stavebních firem je používání nových technologií časově náročné.

Vyšší náklady na pořízení čistších materiálů nebo technologií zmiňuje jako brzdu pro jejich větší využívání 68 % dotázaných stavebních společností, 56 % firem pak naráží na nedostatečné povědomí investorů o ekologických otázkách.

Tabulka: Přehled recyklace stavebních materiálů

tags: #recyklace #papíru #ze #stavby

Oblíbené příspěvky:

• Zábavné pohybové aktivity pro děti
• Čistič odpadů Krtek recenze
• Jak se starat o životní prostředí?
• Podmínky likvidace autovraků
• Klidná dovolená poblíž Brna