Domy, silnice a ani žádné jiné stavby se neobejdou bez cementu a výroba cementu se neobejde bez emisí oxidu uhličitého.
I když v Česku máme jen šest cementáren, podle webu Fakta o klimatu vypouštějí přibližně 2,7 procenta všech emisí skleníkových plynů v Česku (údaj z roku 2018).
Cement je v dnešním stavebnictví prakticky všudypřítomný, byť ve velké většině případů zůstává neviditelným, skrytý „jen“ jako konstrukce stavby.
S trochou nadsázky se dá říct, že bez betonu se neobejde ani dřevostavba, či dům ze slámy.
Výroba cementu v současnosti způsobuje vyšší uhlíkové emise než celá Indie.
Čtěte také: Složení ekologické zubní pasty
Jedná se o nejvíce používaný uměle vyráběný materiál na světě, který se bez cementu neobejde.
Více než dvě třetiny emisí CO2 pochází z chemické reakce při výpalu slínku.
Cementářský průmysl snižuje emise tak, že používá coby palivo odpad a chystá se přidávat do cementu vybraný demoliční materiál.
TAP nahrazuje v cementářské peci uhlí. České cementárny podle Svazu výrobců cementu v palivovém mixu v průměru používají asi 80procentní TAP.
Čížkovická cementárna je v rámci Skupiny Holcim hodnocená jako druhá nejlepší na světě ve využívání TAP.
Čtěte také: Výroba šetrných mycích prostředků
Společnost se snaží snížit produkci slínku při výrobě cementu.
Slínek je hlavní složka cementu a získává se vypálením vápencového slínu při teplotách vyšších než 1450 °C v rotační peci.
Cement se poté vyrobí namletím slínku spolu s dalšími složkami.
Složky cementu mohou snižovat emise skleníkových plynů.
Například při výrobě cementu s 30procentním podílem jiné složky než je slínek vyprodukujeme až o 27 % emisí CO2 méně.
Čtěte také: Recyklujte a vyrobte si vlastní mýdlo snadno a rychle
Těmto cementům se říká cementy směsné.
Hlavními složkami mohou být např. přírodní vápenec, vysokopecní struska, nebo popílek, což jsou vedlejší produkty výroby železa a elektrické energie.
Tyto složky mohou mít za určitých podmínek pozitivní vliv na konečné vlastnosti cementu.
Zpracováním těchto surovin tak smysluplně přispíváme ke snížení emisí CO2 a celkovému zlepšení životního prostředí.
V horizontu pěti a více let, kdy se začnou zavírat uhelné elektrárny, bude nedostatek popílku, a pokud se uzavřou vysoké pece, tak zmizí z trhu struska.
Pracujeme na projektu, kdy bychom je mohli nahradit jílem z našeho lomu, který budeme kalcinovat.
Vzniká mnohem menší uhlíková stopa a lze ho použít jako alternativu ke struskám a popílkům.
Cementárna má instalovaný filtr na snížení prachových částic, které jdou z komína. Limit je 20 mg, cementárna se chlubí dvěma miligramy.
Emise jsou dnes 460 kg CO2 na tunu cementu, v roce 2025 je naším cílem 408 kg na tunu cementu.
Chemický proces výroby cementu nemůže proběhnout bez vzniku CO2, drtivá většina našich emisí pochází z chemické reakce při výpalu a výrobě slínku.
Nesnížíme hrubé emise CO2 z chemické reakce jako takové, to je dané kvalitou materiálu v lomu.
Záleží, kolik se tam přidává ostatních materiálů na úkor slínku. Každý výrobce si to definuje sám.
TAP pomůže, i když z něj v poslední době biomasa mizí. Dostáváme volné povolenky, jejichž příděl se rok od roku snižuje.
Zvýšení cen elektřiny a plynu znamená pro cementárnu výrazný zásah do hospodaření. Kromě cen elektřiny nás také výrazně ovlivňuje nedostatek některých komodit, například paliv, která jsou druhou nejdůležitější položkou našich nákladů.
V našem palivovém mixu uvnitř pece využíváme téměř z 95 procent tuhá alternativní paliva (TAP je mix nadrcených a důkladně promíchaných vysokovýhřevných odpadů, jako jsou pneumatiky, textil, papír, štěpka či plastové výměty, pozn. red.).
Zbývajících pět procent představuje uhelný prach a plyn, přičemž cena obou komodit vystřelila raketově nahoru. To má vliv i na českou produkci TAP, o něž díky tomu začal být na trhu větší zájem.
Při mletí můžeme slínek „naředit“ materiály, které uhlíkovou stopu nemají. Například přidáme strusku, popílek, vápenec nebo stavební demoliční odpad.
Jsou to materiály, které uhlík vůbec neobsahují, anebo ano, ale byl již vykázán při jiné výrobě - struska třeba při výrobě oceli.
Musíme se zákazníkem řešit, jak si naladí recepturu, aby to fungovalo v jeho výrobě. Dokážeme si pomoci změnou technologie výroby, nebo přidáváním aditiv.
Není to tak, že by všichni chtěli jen cement se sto procenty slínku, pro někoho může cement tuhnout příliš rychle.
Nová norma Evropské unie na cement pracuje se stavebním a demoličním odpadem.
Budeme moci vyrábět cementy, kde vedle strusky, popílku či vápence bude jedna ze složek stavební demoliční odpad.
Strusku můžeme nahradit jemnými částicemi ze stavebního odpadu. Samozřejmě si cementáři musejí ohlídat, aby cement stále ve stavbě fungoval.
Dokonce můžeme stavební odpad rozemlít, rozdrtit a přidávat už k surovině pro výrobu slínku.
Vápenec těžíme ve svém lomu, kde máme zásoby na desítky let a dobývací prostor vyhrazený jen pro nás.
Cement může mít jiné vlastnosti, například pomalejší nárůst pevnosti, mít jinou spotřebu vody… Není to nic nového, směsné cementy se tu používají desítky let.
Je to jeden ze scénářů, že bychom se tím zabývali. Zabýváte se ukládáním CO2 pod zem?
Při napumpování pod zem se CO2 dokáže vstřebat. Podle některých studií se CO2 v řádu měsíců naváže do stávající horniny, nikam neunikne, urychluje proces tvorby hornin a stane se součástí podloží.
Kolegové z naší skupiny v Rakousku pracují na projektu výroby paliva z CO2. Veškeré zpracování CO2 má jedno velké úskalí - je energeticky náročné.
K výrobě cementu využíváte také vodu.
V 90 procentech využíváme užitkovou vodu na ochlazování pece, čerpáme ji z Labe. Něco se odpaří, něco vracíme zpátky do systému.
Chceme začít využívat i dešťovou vodu, vystavět systém rezervoárů a přívodů. Zdroje vody nám nechybějí, nicméně snížením její spotřeby se zabýváme z pohledu udržitelnosti našeho podnikání.
Velkou pozornost věnujeme ekologické dopravě vstupních materiálů pro výrobu betonu.
Využíváme toho, že dvě naše největší provozovny z celkových čtyř se nachází v těsné blízkosti řeky. U těchto betonáren máme přístav a díky tomu maximálně využíváme lodní dopravu pro zásobování provozoven.
Recyklace betonu je proces, při kterém se starý nebo nepotřebný beton rozdrtí a opětovně využije jako materiál pro novou výstavbu, což pomáhá snižovat objem stavebního odpadu a šetřit přírodní zdroje.
Tento proces má významný přínos jak pro ekologii, tak i pro stavební průmysl, protože omezuje potřebu těžby nových surovin a současně minimalizuje potřebu ukládání stavebního odpadu.
tags: #výroba #cementu #ekologie #dopad #na #životní