Alkohol doprovází spousta zábavy a radostných chvil… do té doby, než si s ním játra poradí a vyloučí jej z organismu. To je potom zase jiná pohádka, jenom o něco méně veselá. Kocovina a ranní bolehlav je nepříjemný následek alkoholového opojení, během kterého si občas říkáte, proč jste to zase udělali. Ranní kocovina je definovaná jako stav zhoršení fyzického a psychického stavu v den po nadměrné konzumaci alkoholu ve stavu, kdy alkohol v krvi již není.
Hlavními viníky ranních kocovin jsou kongenery přítomné ve vybraných alkoholických nápojích (brandy, whiskey, červené víno, rum), dehydratace pramenící ze samotného odbourávání alkoholu a nekvalitní krátký spánek. Hrát roli může také pití na lačný žaludek a samozřejmě genetika.
Dehydratace je jedním z klíčových důvodů, který je zodpovědný za nepříjemné ranní probuzení. Zásadním neblahým účinkem alkoholu na lidský organismus je odvodnění neboli dehydratace. Objem vyloučené moči, a tím i naši dehydrataci, zvyšuje alkohol několika mechanismy. Podstatné je, že blokuje tvorbu antidiuretického hormonu, který pak nemůže působit v dostatečném množství na ledviny. Ty následně vylučují zvýšené množství vody, jež v konečném důsledku tělu chybí.
Alkohol se v organismu rozkládá enzymaticky ve dvou krocích. Nejprve z alkoholu (ethanolu) vzniká acetaldehyd, který je ve druhém kroku oxidován až na kyselinu octovou. Ukazuje se, že právě tento druhý krok (resp. jeho rychlost) je nesmírně důležitý vzhledem ke kocovině během následujícího dne. Acetaldehyd je totiž pro lidské tělo podstatně toxičtější látka než alkohol samotný. Čím déle tedy v těle setrvává, tím hůře. Množství enzymu, který rozkládá acetaldehyd na kyselinu octovou, se v populaci liší. Vědecké studie naznačují, že osoby, které mají nižší aktivitu tohoto enzymu, mají intenzivnější kocoviny. Typickým příkladem jsou Asiaté, kteří mají geneticky nižší zastoupení enzymu rozkládajícího acetaldehyd.
Experimentální vědecké studie ukazují, že pokud konzumujete alkohol po jídle nebo současně s jídlem, hladina alkoholu v krvi nedosáhne takové úrovně jako v případě, kdy si žádné jídlo nedáte. Jelikož je ranní kocovina velmi úzce spojena s tím, do jaké míry se zvýší hladina alkoholu v krvi, může být jídlo rozhodující faktor při snaze o zabránění kocoviny.
Čtěte také: Nejvyšší soud o alkoholu v Plzni
To slovo si dobře zapamatujte, protože právě kongenery hrají při vzniku kocoviny ústřední roli. Jedná se o vedlejší látky vznikající při fermentaci vybraných alkoholických nápojů. Dobrá zpráva je, že vašemu oblíbenému nápoji propůjčují charakteristické aroma a osobitou chuť. Kongenery jsou typickou součástí nápojů, jako je brandy, whiskey, rum či červené víno.
Špatný spánek je další vítr na mlýn pro ranní kocovinu. Berte do úvahy, že při alkoholovém opojení je velmi pravděpodobné, že budete během večera podstatně akčnější, než kdybyste nepili a zůstali doma.
Odbourávání alkoholu v těle je spojeno s vyšším oxidačním stresem a vznikem prozánětlivého prostředí v organismu. To samo o sobě je spojeno s jeho toxicitou a třeba i vlivem na snížení imunity. Podle vědců může být ale i oxidační stres jedním z důvodů, proč se ráno neprobouzíme zrovna "do růžova". A nakonec tu máme metabolity, které při odbourávání alkoholu v organismu přirozeně vznikají - i ty totiž mohou sehrát důležitou roli při vzniku ranní kocoviny. Při zpracování alkoholu v těle dochází ke vzniku acetaldehydu, a nakonec až ke tvorbě kyseliny octové, kterou organismus může využít jako zdroj energie, nebo ji uložit do tukových zásob (1 g alkoholu poskytuje asi 7 kcal). Acetaldehyd je neurotoxický metabolit, pro organismus podstatně toxičtější oproti alkoholu.
Existuje jen jeden osvědčený způsob, jak se vyhnout kocovině - nepít, nebo alespoň nepít tolik. Během konzumace alkoholu nezapomínejte také na příjem nealkoholických nápojů - čím více jich vypijete, tím lépe pro vás. Před usnutím si dopřejte několik povinných sklenic s vodou, a pokud zvládnete, přidejte do ní špetku soli pro efektivnější zadržení tekutin v organismu.
Některé rostliny či rostlinné extrakty mohou částečně pomoci se zmírněním projevů kocoviny, jmenovitě jde o sibiřský či červený ženšen, opuncii či extrakt z kurkumy. Nečekejte ale zázraky, účinnost těchto přírodních látek je jen minimálně prokázaná. Hořčíkem, vitaminem C či B‑komplexem nic nezkazíte, ale rozhodně nečekejte zázraky. A pokud se vám stejně nepovedlo zabránit kocovině, postavit na nohy vás může silná káva, a případně jedna tableta Ibalginu či Aspirinu (s nimi to ale opravdu raději nepřehánějte, alkohol sám o sobě je pořádná zátěž na játra).
Čtěte také: Rizika alkoholu pro výchovu
Situaci zhoršuje navíc oxidační stres způsobený metabolismem alkoholu, který dává vzniknout prozánětlivému prostředí. Neexistuje žádný funkční lék na kocovinu, jediným spolehlivým řešením je konzumace alkoholu v nižších či žádných dávkách (nepřekvapivě). Ani bílé víno ale nemusí být tou nejbezpečnější volbou. Z důvodu vysokého množství organických kyselin si můžete snadno podráždit trávicí trakt, a způsobit si tím nevolnost a bolesti břicha. Lehká fyzická aktivita a čerstvý vzduch jsou další skvělou metodou, jak zatočit s nepříjemnou kocovinou.
Podle zprávy Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti (NMSPDZ) se v Česku ročně spotřebuje 160 litrů alkoholických nápojů na osobu, což odpovídá 9,4 litru (7,4 kg) etanolu na osobu. Přibližně 47 % celkového množství spotřebovaného etanolu je zkonzumováno v pivu, 29 % v lihovinách a 26 % ve víně. Míra užívání alkoholu v dospělé populaci je v Česku vysoká. Denně nebo téměř denně ho pije 6-11 % dospělých osob, 11-19 % mužů a 4-5 % žen. Rizikově konzumuje alkohol 15-18 % populace starší 15 let (odhadem 1,3-1,6 mil. osob), přičemž do kategorie škodlivé konzumace alkoholu spadá 6-10 % dospělých (tj. 600-900 tis. osob).
Dopady užívání alkoholu jsou přímo spojovány s více než třiceti diagnózami a u dalších přibližně 200 onemocnění se alkohol řadí mezi příčiny, které je mohou způsobovat. Konzumace alkoholu také často souvisí s jinými nežádoucími jevy, jako jsou nehody, úrazy nebo domácí násilí.
Počet úmrtí přiřaditelných alkoholu dosahuje 6-7 tisíc ročně, což představuje zhruba 6 % celkové úmrtnosti v České republice (10 % u mužů a 2 % u žen). V roce 2023 šlo o 2 257 úmrtí, z nich bylo 1 652 případů v důsledku alkoholického onemocnění jater a 506 v důsledku intoxikace alkoholem. Hospitalizací z důvodu nemocí zcela přiřaditelných alkoholu bývá v Česku ročně hlášeno 13 až 14 tisíc. V roce 2023 bylo hlášeno 15 536 případů hospitalizací pro úraz pod vlivem alkoholu.
Počty dopravních nehod zaviněných pod vlivem alkoholu se v posledních deseti letech pohybují okolo 4 500 a počet při nich usmrcených osob se pohybuje mezi 30 a 60. V roce 2024 bylo hlášeno 4 642 nehod zaviněných pod vlivem alkoholu a zemřelo při nich 33 osob. Podle údajů Policie ČR se pravděpodobnost nehody u řidičů s 0,3 až 0,9 promile alkoholu v krvi zvyšuje 7krát, od 1,0 do 1,4 promile 31krát a nad 1,5 promile 128krát.
Čtěte také: Co způsobuje metabolické odpady v krvi?
Ekonomické odhady celkových společenských nákladů spojených s konzumací alkoholu dosahují 50-57 mld. Kč ročně, tedy 0,7-1,2 % HDP. Největší podíl nákladů (54 %) tvoří nepřímé náklady v důsledku ztráty produktivity zaviněné nemocností a předčasnými úmrtími a náklady na zdravotní péči (23 %). Náklady na léčbu poruch spojených s užíváním alkoholu dosahovaly v roce 2022 celkem 836,9 mil. Kč.
V roce 2024 bylo registrováno 271 trestných činů podávání alkoholu nezletilému a evidováno bylo 7 801 trestných činů ohrožení pod vlivem návykové látky a opilství, z nich 5 226 souviselo s alkoholem. V roce 2024 bylo pod vlivem alkoholu spácháno 10 018 trestných činů, tj. 14 % ze všech objasněných trestných činů.
V České republice probíhá přibližně 300-350 adiktologických programů různého typu. V kontaktu s adiktologickými programy je ročně přibližně 25-35 tisíc uživatelů alkoholu. V roce 2024 v Česku působilo celkem 16 terapeutických komunit pro léčbu závislostí s odhadovanou kapacitou 275 míst. V roce 2023 kraje a obce vydaly na provoz záchytných stanic celkem 186,7 mil. Kč.
Víno obvykle obsahuje 11-13 objemových procent alkoholu, takže v půl litru vína zkonzumujete minimálně 55 ml ethylalkoholu. Pivo se liší podle toho, z jakého množství sladu je vyrobeno - desetistupňové má asi 4 objemová procenta ethylalkoholu, takže v půl litru zkonzumujete 20 ml čistého ethylalkoholu. Obsah alkoholu v destilátech je přes 20 objemových procent, například český absinth má minimálně 45 objemových procent ethylalkoholu. Při vypití velkého panáka o objemu 0,05 litru tedy své tělo vystavíte zhruba 22 ml čistého alkoholu.
Ethylalkohol škodí hned několika způsoby. Je toxický pro srdce a může vyvolat kardiomyopatii (onemocnění srdečního svalu) vedoucí až k selhání srdce. Nadměrná konzumace ethylalkoholu zároveň vede k poškození jater. Výrazně toxicky působí vysoké dávky také na mozkové buňky. Pokud pijeme alkoholické nápoje na lačno nebo po sportovním výkonu, má náš organismus navíc tendenci k hypoglykémii, tedy k poklesu koncentrace cukru (glukózy) v krvi. Z tohoto pohledu považuji konzumaci destilátů za škodlivější než konzumaci vína či piva, i když celkové přijaté množství alkoholu bude stejné. V destilátech totiž vypijeme velmi málo vody - na rozdíl od ostatních alkoholických nápojů. Navíc přijmeme alkohol za kratší dobu, takže efekt dehydratace organismu je daleko silnější. Ještě jeden argument podporuje závěr, že destiláty jsou škodlivější než víno a pivo. Víno obsahuje kromě alkoholu mnoho antioxidačně působících látek (například resveratrol či flavonoidy). V pivu je zase zastoupena řada cenných vitamínů a minerálních látek, které jsou rovněž tělu prospěšné. Takové látky v destilátech nenajdeme.
Přestože obecně hmyz alkoholu moc neholduje, jsou i druhy, se kterými byste si přiťuknout mohli. Ne nadarmo se nejvyužívanějšímu hmyzímu modelovému organismu, octomilce, říká vinná muška. Ve zralém ovoci kvasinky přeměňují cukry na alkohol, který octomilky konzumují také. Pokud octomilky spořádají alkoholu příliš, můžeme u nich pozorovat podobné příznaky jako u opilých lidí - zprvu poruchy motoriky (pohybových schopností) a zvýšenou aktivitu, později ztrátu orientace až úplné zklidnění. Alkohol přitahuje i dřevokazné brouky (angl. ambrosia beetles). Ti pro svou potravu pěstují houby, které nejlépe rostou právě v přítomnosti alkoholu.
Vědci zjišťují, že i mírné pití alkoholu může být škodlivější, než jsme si mysleli - a některé skupiny jsou ohroženy více. Alkohol je především karcinogen skupiny 1, který je spojován s rakovinou úst, hltanu, hrtanu, jícnu, jater, tlustého střeva a prsu. V roce 2023 Světová zdravotnická organizace prohlásila, že neexistuje žádné bezpečné množství alkoholu - a dodala, že neexistují žádné důkazy o tom, že potenciální kardiovaskulární přínosy sklenky červeného vína převažují nad jeho riziky rakoviny.
Z unikátního výzkumu otrávených lidí vyplývá, že smutné následky, zejména postižení zraku, se u nich objevilo až po delší době od požití. Následky otrav také neměly souvislost s množstvím metanolu v krvi. Klíčem k rozdílnému působení otráveného alkoholu přitom mohou být speciální geny. Zkoumané vzorky krve by měly přinést ještě jednu odpověď - jestli za míru následků otrav metylalkoholem nemohou geny. Právě forma enzymu obsažená v těle podle lékařů ovlivňuje i to, jak si tělo s otravou poradí.
Alkoholové nápoje prokazatelně škodí zdraví.
tags: #alkohol #v #krvi #od #prirody #zdroje