Kompostování představuje jeden ze základních ekologických návyků, který si může osvojit naprosto každý a naší planetě, společnosti i domácnosti přináší jasně přidanou hodnotu v podobě kvalitního hnojiva. Jak ukazuje studie z Ústavu fyzikální chemie a chemického inženýrství na Univerzitě A Coruña ve španělské Galicii, kompostování představuje jednoduchý a velice účinný způsob, jak ve velké míře eliminovat domácí odpad.
Ať už máte moderní plastový kompostér, nebo ohrádku stlučenou z prken, vyberte pro kompost spíše odlehlejší kout zahrady, který není vystaven přímému slunci ani silnému dešti.
Kompost založte vrstvou zahradního odpadu ve výšce zhruba 25 cm. Na dno umístěte větvičky, abyste zajistili přísun vzduchu do spodních vrstev, a na ně může přijít například vlhké spadané listí nebo čerstvě posečená tráva. Jak si později povíme, vzduch i vlhkost jsou pro kompostování klíčové. V dobře založeném kompostu se rozběhne přeměna organických látek na humus, což poznáte tak, že se kompost začne do dvou dnů zahřívat na teplotu přes 50 °C.
Pokud péči o půdu na zahradě zanedbáte, nejenže to neprospěje vaší úrodě, ale může to také ohrozit životní prostředí.
Bez obav můžete do kompostu přidat téměř všechny organické zbytky z kuchyně, zahrady i pastviny. Většinu organického odpadu z domácnosti můžete uložit na kompost. Za pár měsíců se vám úsilí při důkladném třídění vrátí v podobě úrodného hnojiva. Do kvalitního kompostu můžete přidat skoro všechny organické odpady ze dvora, zahrady i domácnosti.
Čtěte také: Složení ekologické zubní pasty
Zbytky vařených jídel se doporučuje dávat jen v malých množstvích. Smíchejte je s větším množstvím suchého materiálu.
Zelený materiál - je bohatý na dusík. Hnědý materiál - je bohatý na uhlík. Dále patří na kompost také vaječné skořápky, přírodní textilní látky ze 100% bavlny či konopí, zemina, houby, slepičí trus, včelí vosk, pecky z ovoce nebo papírové (!) čajové sáčky.
Avokádo obsahuje spoustu živin - zejména jádro ukrývá mnoho důležitých látek, které prospějí i kompostu. Podobně jako vaječné skořápky se avokádo rozkládá delší dobu.
Na kompost patří celé brambory i jejich slupky. Neměly by však být napadeny hnilobou nebo škůdci. Obsahují spoustu živin a na kompost patří. Dobře je však omyjte: melouny a dýně ze supermarketu bývají ošetřeny chemicky - tyto látky jsou pro kompost škodlivé.
I tráva na kompost patří. Čerstvě posečenou trávu ale nechte oschnout. Obsahuje draslík, hořčík a jiné minerální látky, které jsou pro půdu prospěšné.
Čtěte také: Výroba šetrných mycích prostředků
Čerstvě napadané listí zužitkujete při plnění kompostéru i zakládání kompostu. Do kompostu patří kravský, koňský, ovčí nebo králičí trus. Pokud ukládáte na kompost větší množství trusu, prosypejte ho vyčerpanou zeminou z květináčů nebo z krtinců.
Do kompostu můžete přidat i papír, papírové sáčky nebo ubrousky. Tiskoviny mohou obsahovat tiskařskou čerň, která může být - zejména ve větším množství - škodlivá. Materiál využijete při mulčování i kompostování.
Do kompostu přihoďte i nadrcený dřevomateriál. Chemicky neošetřené a nadrcené dřevo se do kompostu také hodí. Obsahuje vápník, draslík, hořčík a fosfor, který jsou pro rostliny prospěšné. Proto jej můžete přidat i do kompostu.
Skořápky z vajec na kompost patří. Poměrně dlouho se však rozkládají, proto je předtím nadrťte na drobné kousky.
Přidejte do kompostu vyčerpanou zeminu, kterou jste použili do květináčů v interiéru - a napřesrok získáte kvalitní hnojivo pro další pěstování.
Čtěte také: Recyklujte a vyrobte si vlastní mýdlo snadno a rychle
Při práci s kompostem se naopak vyvarujte veškerých masných a mléčných výrobků, chemicky ošetřených zbytků, napadených rostlin, papíru, plastu a jiných umělých materiálů.
Slupky z tropických plodů ukládejte na kompost v malých dávkách - jednak proto, že v nadměrném množství mohou změnit pH kompostu, jednak mohou být ošetřeny chemicky. Slupky bývají ošetřeny chemicky.
Pozor však na popel z cigaret - ten do kompostu nepatří.
Naopak se vyvarujte živočišných zbytků, jako je maso, uzeniny a kosti, snažte se nepřidávat ani zbytky jídel jako například těstoviny, brambory, knedlíky a podobně. Vyvarujte se taktéž slupek od chemicky ošetřeného ovoce, například citrusů či banánů. Do správné zakládky by se neměl dostat ani žádný tuk, olej a další mastné látky.
Jak správně kompostovat, aby výsledkem bylo kvalitní hnojivo bohaté na živiny? Základem kompostu, který se dobře rozkládá a obsahuje pestré spektrum živin, je vyvážená skladba materiálu, který do něj přihazujete. Uhlíkaté a dusíkaté materiály ideálně směšujte v poměru 1:1.
Jak poznat optimální vlhkost? Udělejte si jednoduchý test. Vezměte do dlaně kompostovaný materiál a pevně ho zmáčkněte. Při optimální vlhkosti se neobjeví voda a materiál zůstane stlačený k sobě.
Užitečné bakterie a půdní organismy, které se starají o rozklad zeleného odpadu potřebují kromě živin i neustálý přísun vzduchu a dostatek vlhkosti. Pokud jim dokážete zajistit vyváženou kombinaci, začnou se množit rychlým tempem. I zde platí že, čím menší částice odpadu do kompostu dáte, tím se spíše zkompostuje.
Platí však také pravidlo, že čím jsou částice menší, tím je mezi nimi méně dutinek, kde se může udržet vzduch. Bez něj kompost pouze hnije a zapáchá.
Další podmínkou dobrého kompostování je správná vlhkost. Nedostatek vlhkosti zpomaluje až zastavuje proces rozkladu, naopak nadměrná vlhkost způsobuje nežádoucí hnilobný proces. Do uzavřeného kompostéru se bez vaší pomoci voda nedostane, proto je důležité správnou vlhkost kontrolovat a v případě potřeby ji doplnit politím, případně snížit přidáním suchých materiálů.
Správnou vlhkost lze zjistit pouze rukou.
Pozvěte žížaly. Takzvané vermikompostování totiž zaručuje rychlejší získání na živiny bohatého kompostu. Pokud je vaše zahrada na žížaly hnojní chudá, můžete nasadit speciální brazilské žížaly.
Objednejte si rozbor kompostu. Jen tak zjistíte, zda je váš kompost skutečně bohatý na všechny živiny, které pak předává půdě, a zda neobsahuje škodlivé bakterie. Rozbor kompostu například odhalí, zda je vlhkost kompostu optimální, jaký je poměr uhlíku a dusíku, nebo zda se v kompostu nevyskytuje Salmonella.
Kompostovat můžeme i v bytě a tím zužitkovat biologický odpad, kterého je z každé kuchyně víc než dost. Pomohou nám v tom žížaly, které kompostovací proces urychlují. Kompostér můžeme koupit v různých velikostech i designovém provedení, je ale možné si jej vyrobit svépomocí, čímž náklady na založení kompostéru výrazně snížíme.
Údržba vermikompostéru je nenáročná, ale je třeba dbát některých zásad, aby žížaly prospívaly. Především se jedná o to vědět, co do kompostu patří a co nikoliv. Aktivitu žížal snižují nízké teploty nebo naopak teploty příliš vysoké. Při správném zacházení kompostér nezapáchá ani z něj žížaly neutíkají.
Do kompostu zužitkujeme zbytky ovoce a zeleniny, různé slupky a natě. Pokud uvažujete o vermikompostéru, žížaly mají také rády použité čajové sáčky (dokonce se v nich rozmnožují), pokud nejsou umělohmotné.
Při těžších rozložitelných materiálech (uhlíkatých), jako jsou dřevo, tvrdší části zeleniny či stonky starších rostlin platí základní pravidlo, že čím jsou částice menší, tím rychleji se zkompostují. Ideální je využít zahradní drtič. Měkké šťavnaté materiály (dusíkaté) jako hnůj, posečená tráva, kuchyňský bioodpad jsou snadno rozložitelné, proto není třeba je zmenšovat. Dobrý rozklad zajistí vyvážené míchání materiálů.
Pokud máte velkou zahradu, na které neřešíte každý centimetr čtvereční, můžete kompostovat i volně na hromadě. Výhodou tohoto způsobu je, že nejste omezení objemem kompostéru a velikost vaší hromady závisí pouze na množství materiálu, který vaše zahrada (a kuchyň) vyprodukuje. Ke kompostovanému materiálu máte snadný přístup a můžete ho kdykoliv jednoduše přeházet a promíchat. Nevýhodou této varianty je, že materiál na povrchu a na okrajích hromady snadno vysychá. Dalším problémem může být nepříliš estetický, neuspořádaný vzhled kompostu. Proto dává většina zahrádkářů (hlavně na menších zahradách) přednost kompostování ve speciálních boxech, které mohou být vyrobené z různých materiálů, například ze dřeva, pletiva nebo plastu.
Funkčnost kompostéru je daná splněním několika důležitých faktorů, podle nichž byste se při výběru měli orientovat: Objem kompostéru zvolte podle množství materiálu, které potřebujete zkompostovat. Jako minimální se ale doporučuje objem 1 m³, který zaručuje, že budou moci správně proběhnout všechny fáze kompostovacího procesu včetně prohřátí celého objemu kompostéru a jeho hygienizace.
tags: #vyroba #domaciho #komposteru #co #dat #do