Podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny v České republice

Výroba elektrické energie je téma, které u nás (nejen) v poslední době hodně rezonuje. Řeší se klimatická změna, emise i stavba nových jaderných bloků v elektrárně Dukovany. Jak je na tom ale výroba elektrické energie v ČR obecně? Jaké nás do budoucna čekají změny? A jak to postihne koncové spotřebitele?

Současný energetický mix v ČR

V Česku vyrábíme většinu elektřiny z hnědého uhlí a jádra. Hnědé uhlí tvoří přibližně 44 % výroby, jádro pak 37 %. Zbytek mixu doplňuje plyn (6 %) a obnovitelné zdroje (14 %). V rámci obnovitelných zdrojů pak vyrábíme elektřinu z biomasy a bioplynu a využíváme také vodní, větrné elektrárny a fotovoltaické elektrárny.

Mezi nejznámější české elektrárny pravděpodobně patří ty jaderné - Temelín a Dukovany - najdete je v Jihočeském kraji a na Vysočině. Uhelné elektrárny se pak nacházejí hlavně v příhraničních oblastech, mezi největší patří Tušimice, Počerady, Dětmarovice a Prunéřov. Vodní elektrárny jsou třeba na Vltavě (Lipno, Orlík a Slapy) nebo v Jeseníkách (přečerpávací elektrárna Dlouhé stráně).

Výroba elektřiny v ČR v roce 2024

Výroba elektřiny v Česku v roce 2024 dosáhla 74 TWh, což je nejméně od roku 2000. Výroba elektřiny očištěná od energie potřebné na provoz samotných zařízení představovala 69 TWh, což představuje meziroční pokles o 3,9 %. Celková spotřeba elektřiny v Česku činila v minulém roce 58 TWh, což ukazuje meziroční pokles o 0,6 %. Ten podle ERÚ způsobil útlum spotřeby několika podniků, které přerušily provoz. Největší část vyrobené elektřiny spotřeboval již tradičně průmysl (34 %) a domácnosti (31 %).

Nějvětší podíl na výrobě měly jako i v minulých letech parní, tedy uhelné elektrárny, které pokryly stejně jako jaderné přibližně 40 % čisté výroby elektřiny. Meziročně došlo k poklesu výroby a to nejvíce právě u uhelných elektráren.

Čtěte také: Vývoj solární energie

Solární panely v Česku instalují stále hlavně domácnosti. Velký rozmach naopak zaznamenaly v Česku od roku 2022 fotovoltaické elektrárny (FVE). Na konci roku 2023, který představoval z hlediska instalace nových FVE rekord, činil instalovaný výkon 3,3 GWe (jednotka instalovaného výkonu), o rok později to byly už 4 GWe. Většina nových instalací se nachází na rodinných domech, například v roce 2023 představoval podle dat Solární asociace podíl domácích FVE 96,7 % ze všech nově připojených. Průměrná velikost FVE instalace na rodinném domě je 12 kWp, firemní instalace mají oproti domácím výrazně větší kapacitu.

Česko v produkci elektřiny z obnovitelných zdrojů ale i přes rozvoj solárních elektráren dlouhodobě zaostává a podle analýz vyrábí celkově nejméně obnovitelné elektřiny v rámci EU, přibližně 13 % ročně. Příčinou je i malá a dlouhodobě stagnující výstavba větrných zdrojů. Důvodem jsou zdlouhavé povolovací procesy i odpor veřejnosti.

„Mezi lety 2015 a 2024 tak přibýval instalovaný výkon větrných elektráren v Česku jen velmi pozvolna až na aktuálních 351 MW. V některých letech pak nebyla postavena žádná nová turbína. Velikost větrných turbín se standardně pohybuje okolo 2-5 MW, velké instalace na moři mohou mít ale kapacitu až 15 MW,“ uvádí Kateřina Novotná, analytička portálu Evropa v datech.

Větrná energie může mít v Česku velký potenciál, situaci by pomohlo například zjednodušení povolovacích procesů, jak popisuje Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky: „Základním krokem je zjednodušení povolovacího procesu nových solární a větrných elektráren. Můžeme začít od zajištění dostatečné kapacity distribuční soustavy a stavebních úřadů, ale také možnosti, aby úřady strategické projekty obnovitelných zdrojů projednaly přednostně. Mezi další kroky může patřit odstranění duplicit - například krajinný ráz by se mohl během řízení posuzovat pouze jednou. Vedle legislativních kroků je by pomohla také informační iniciativa ze strany vlády.“

Ministerstvo životního prostředí aktuálně pracuje na seznamu akceleračních oblastí, tzv. go-to zón, předem vybraných lokalit, ve kterých by bylo možné budovat turbíny či solární panely rychleji a ve zjednodušeném režimu, který žádá i evropská legislativa. Cílem je řešit potenciální střety s jinými veřejnými zájmy ještě před tím, než se firmy a obce dohodnou na umístění.

Čtěte také: Doprava a znečištění ovzduší: Česká republika

„To by mělo snížit problémy při schvalování samotných záměrů, jejichž délka by neměla přesahovat jeden rok. Návrh zákona o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie (OZE), který akcelerační oblasti zavádí, je aktuálně projednáván legislativní radou vlády a měl by být vládou projednán v následujících týdnech,“ popisuje Veronika Krejčí, tisková mluvčí Ministerstva životního prostředí.

Obnovitelné zdroje v EU

Podle nejnovějších analýz představoval rok 2024 pro evropskou energetiku zlom. Podíl elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů poprvé dosáhl 47 % celkové výroby v EU. Jádro se na produkci elektřiny podílelo téměř 24 %, uhlí necelými 10 % a plyn 15 %. Mírně vzrostla také celková spotřeba, jak ukazují data think tanku EMBER.

V meziročním srovnání nejvíce ze všech zdrojů narost výkon solárních elektráren a sice o téměř 22 % oproti roku 2023, z obnovitelných zdrojů si ale největší podíl na výrobě v Evropě drží vítr. Data platformy Wind Europe ukazují, že v roce 2023 došlo k rekordnímu nárůstu instalovaného výkonu větrných elektráren napříč EU.

Celkově bylo instalováno 16,2 GW nového výkonu za rok 2023 a 6,4 GW za první polovinu roku 2024, za kterou jsou aktuálně dostupná data. Ačkoli rychle roste počet tzv. offshore elektráren, tedy větrných turbín na moři, absolutní většina nových instalací vzniká stále na pevnině. Nejvíce nových větrných elektráren vzniklo Německu a v Nizozemsku, které více vsadilo právě na offshore elektrárny.

I přes rekordní nárůst větrných instalací by ale EU potřebovala tempo výstavby urychlit a ročně instalovat přibližně 33 GW výkonu pro dosažení klimatických cílů do roku 2030. Řada států ale dosud spoléhá i na velký podíl stabilních zdrojů, jako je domácí uhlí. To tvoří velkou část energetického mixu Německa, Polska, ale i Bulharska. Tyto státy také plánují od uhlí odstoupit jako jedny z posledních: Německo v roce 2038, podobně jako Bulharsko a Polsko cíl zvažuje.

Čtěte také: Podíl obnovitelných zdrojů v ČR

Pařížská dohoda přitom žádá odstoupení od fosilních zdrojů nejpozději do roku 2030 a evropská legislativa tento cíl překlápí do konkrétních cílů pro snížení emisí CO2 o 55 % do roku 2030. V březnu by se pak mělo na evropské úrovni jednat o přijetí cíle 90% snížení emisí do roku 2040 oproti roku 1990.

Změny na energetickém trhu

Stále více elektřiny se obchoduje na krátkodobých trzích, nabízí větší flexibilitu. Česko je sice dlouhodobě čistým vývozcem elektřiny, fakticky ale elektřinu vyvážíme i dovážíme během celého roku kvůli udržení vyrovnané úrovně spotřeby a výroby v každém okamžiku dne. Stejně jako v silniční nákladní dopravě tedy Česko v podstatě patří mezi tranzitní země. Celkové přeshraniční saldo činilo vloni 6 659 GWh.

V roce 2024 Česko podle dat ERÚ vyvezlo nejvíce elektřiny na Slovensko (2 966,2 GWh), následovalo Rakousko (2 127,4 GWh). Nejvíce jsme naopak dováželi z Německa (2 284,2 GWh) a Polska (1 944,7 GWh). Energetický trh se do budoucna stane pružnějším a více propojeným. Zjednodušeně to znamená, že v případě nedostatku domácích zdrojů budeme více záviset na zdrojích z jiných států EU a s elektřinou více a v kratších intervalech obchodovat. Výhodou většího trhu je i větší likvidita. Integrace evropských trhů ostatně probíhá kontinuálně už desetiletí a Česko v ní hraje aktivní roli.

Větší flexibilita celého energetického trhu představuje důležitou součást pro integraci obnovitelných zdrojů, na které Evropa do budoucna spoléhá. Už dnes je podle dat operátora trhu jasné, že se mnohem větší část trhu přesouvá právě na krátkodobé, tedy flexibilnější trhy. V roce 2024 se na krátkodobých trzích zobchodovalo rekordních více než 51 % tuzemské spotřeby elektřiny.

V minulém roce došlo navíc na tzv. vnitrodenním trhu s elektřinou ke změně: spuštěna byla patnáctiminutová obchodovací perioda. Elektřinu je tak možné prodávat a kupovat flexibilněji než v hodinových intervalech, jak tomu bylo dřív.

„Přechod na čtvrthodinovou zúčtovací a obchodní periodu je nezbytnou podmínkou, aby se mohla témata jako rozvoj decentralizovaných obnovitelných zdrojů, sdílení elektřiny, akumulace a poskytování flexibility dále rozvíjet. Tato zásadní změna přináší rozšířené možnosti pro nabídku obchodních produktů koncovým spotřebitelům, efektivnější využití informací a dat z paralelně zaváděných chytrých elektroměrů,“ vysvětluje Igor Chemišinec, Místopředseda představenstva OTE, a.s.

Zkrácení zúčtovací periody dává lepší možnost zapojení i zákazníkům nebo efektivnějšímu řízení rovnováhy energetického trhu a tedy i bezpečnosti dodávek elektřiny. Ve výsledku tak může přispět ke snížení ceny elektřiny.

V uplynulém roce také výrazně poklesla cena elektřiny na krátkodobých trzích. Průměrná cena na denním trhu klesla meziročně o 15 %, ve srovnáním s rokem 2022 dokonce o 65 %. Ve snížení ceny se odrazilo uklidnění situace na trhu s elektřinou a trhu s plynem po náročném období v letech 2022 a 2023 ovlivněném ruskou invazí na Ukrajinu a geopolitickou situací ve světě.

„Na poklesu se také významně podílela i výroba z obnovitelných zdrojů v západní a severní Evropě, kde počet instalací obnovitelných zdrojů obecně roste velmi rychle, a zvýšení disponibility jaderných elektráren ve Francii. Výroba z obnovitelných zdrojů měla v roce 2024 zásadní vliv na nárůst počtu hodin se zápornými cenami na denním trhu s elektřinou v Česku, a to s meziročním nárůstem o více než 230 %,“ popisuje Igor Chemišinec.

Nejedná se navíc jen o Česko, tento trend je vidět v celé Evropě. V roce 2023 zaznamenalo 27 členských států na denním trhu s elektřinou celkem 7 117 hodin s cenami pod 5 EUR/MWh. To je jen o deset procent méně, než byl součet třech předešlých let.

Budoucnost energetiky v ČR

Do budoucna pravděpodobně Česko nepokryje výrobou na na svém území ani vlastní spotřebu. Podle dokumentu Hodnocení zdrojové přiměřenosti elektrizační soustavy ČR do roku 2040 od ČEPS, jsou nyní klíčovým stabilizačním prvkem soustavy uhelné elektrárny, jejich role se ale výrazně sníží pravděpodobně už kolem roku 2030 kvůli rostoucí ceně emisní povolenky a celkovým nákladům dekarbonizace.

Důležité je také brát v úvahu dopad případného uzavření uhelných elektráren na teplárenský trh. Oba segmenty jsou do značné míry propojené. Dokument představuje dva možné scénáře vývoje, u obou je ale třeba počítat s přestavbou některých zdrojů na plynové a s větším importem elektřiny ze zahraničí.

ČEPS také upozorňuje na možné problémy se zdrojovou přiměřeností v roce 2035 v rozsahu překračujícím normu spolehlivosti i přes vysoký předpokládaný objem importu. Na lednové debatě týdeníku Euro zmínil ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček, že by Česko mohlo cílit na 90 % vlastní výroby elektřiny a zbytek by do budoucna pokrýval dovoz. Jako přechodové médium pro dobu, kdy Česko nebude produkovat elektřinu z uhlí, ale zároveň nebude mít dostatečný výkon jaderných či obnovitelných zdrojů, uvádí ministr plynové elektrárny.

Stejný scénář předpokládá i dokument ČEPS. Česku by v dlouhodobém horizontu pomohla větší flexibilita a robustní mezinárodní propojení sítí. Na tento přechodný zdroj ostatně sází i Národní klimaticko-energetický plán schválený vládou v prosinci 2024. Česko by podle něj mělo do budoucna spoléhat především na jaderné elektrárny, rozvoj obnovitelných zdrojů a na plyn jako přechodný zdroj.

Plán stanovuje například i ukončení využívání uhlí nejpozději do roku 2033 nebo a opatření pro rychlejší rozvoj obnovitelných zdrojů energie. Pokud by uhelné elektrárny byly odstaveny v dřívějším termínu, Česko by se muselo vypořádat s nedostatkem instalovaných zdrojů a pravděpodobně by spoléhalo právě na dovoz. Otázka je, zda budou mít jiné evropské země dostatečnou kapacitu k exportu.

Velkou roli tzv. interkonektorů, tedy mezinárodního propojení sítí, předpokládá pro českou energetiku i analýza projektu Fakta o klimatu. Ta mimo jiné na základě modelování doporučuje rozvoj větrných a solárních elektráren, rozvoj řiditelných zdrojů elektřiny, především nových kogeneračních zdrojů, a také rozvoj flexibility a akumulace elektřiny. Flexibilita a akumulace je základním předpokladem právě pro rozvoj obnovitelných zdrojů, které nelze řídit.

Česko přitom jako poslední v EU váhá s přijetím zákona, který by legislativně ukotvil využití bateriových úložišť. Novelu energetického zákona tzv. LEX OZE III, poslanci přijali s dlouhým zpožděním začátkem března a čeká nyní na podpis prezidenta.

„LEX OZE III umožní mimo jiné právě i rozvoj velkokapacitních bateriových úložišť, která v Česku zatím chybí a bez kterých se transformace energetiky a začlenění většího počtu obnovitelných zdrojů do sítě neobejde. Kromě toho ale novela přinese i větší jistotu pro spotřebitele kvůli povinnému zajištění na straně dodavatele,“ popisuje Kateřina Novotná.

Klíčovou roli bude do budoucna však hrát jaderná energetika. V Dukovanech mají vyrůst dva nové jaderné bloky: „Harmonogram pro nové dva jaderné bloky v Dukovanech zní konec roku 2039 pro uvedení do provozu bloku č. 6. Toto je ambiciózní cíl. Je to ale termín, který bude požadovat Elektrárna EDU II ve svém kontraktu se společností KHNP a ta tvrdí, že tento termín splní. Tak snad se dočkáme v Evropě stavby velkých jaderných bloků v požadovaném termínu bez prodlužování, jak bohužel zatím bylo zvykem,“ podotýká Alois Míka, Senior Energy Expert ČSOB Advisory.

Mluví se ale i o tzv. malých modulárních reaktorech jejichž výhodou oproti „klasickým“ blokům by měla být jednodušší výstavba. Ekonomiku malých modulárních reaktorů však nikdo reálně nezměřil. Spuštění prvních projektů malých modulárních reaktorů mimo Rusko a Čínu se podle mezinárodní energetické agentury očekává kolem roku 2030.

„Malé modulární reaktory se primárně chápou jako malé reaktory 3+ generace. Vedle nich se vyvíjejí malé reaktory generace 4, ale ty zcela jistě budou potřebovat delší čas. Malé modulární reaktory mají snižovat náklady na výrobu díky opakovaném většímu množství vyrobených komponentů. Jejich praktické nasazení lze reálně očekávat v příštím desetiletí. Faktem je, že tato slibná nová řada reaktorů ale bude muset v praxi prokázat svoje ekonomické opodstatnění ve srovnání s jinými zdroji elektřiny na trhu,“ dodává Míka

Česko se propadlo na poslední pozici v podílu elektřiny z OZE v rámci zemí EU

Česká republika se mezi evropskými státy propadla v prvním čtvrtletí letošního roku na poslední pozici v podílu elektřiny vyráběné z obnovitelných zdrojů energie (OZE) na celkové čisté výrobě elektřiny. Kvůli nízké výrobě vodních a větrných elektráren došlo v EU jako celku k poklesu uvedeného ukazatele meziročně o 4,3 procentních bodů. Informoval o tom statistický úřad EU Eurostat.

Státy Evropské unie měly v prvním čtvrtletí letošního roku dohromady 42,5% podíl elektřiny z OZE na celkové čisté výrobě elektřiny. Ve srovnání s prvním kvartálem roku 2024 se jedná o pokles o 4,3 p.b.

"Významný nárůst výroby elektřiny ze solárních elektráren (ze 40,9 TWh v prvním čtvrtletí 2024 na 55 TWh v prvním čtvrtletí 2025) nebyl dostatečný, aby vykompenzoval pokles výroby z vodních a větrných elektráren (z 260,5 TWh na 218,5 TWh za stejné období)," uvedl Eurostat.

Nejvyšší podíl OZE na čisté výrobě elektřiny v EU mělo loni Dánsko (88,5 %), následované Portugalskem (86,6 %) a Chorvatskem (77,3 %). Naopak nejnižší podíl zaznamenaly Česká republika (13,4 %), Malta (14,4 %) a Slovensko (15,1 %)."

"V 19 zemích EU poklesl v prvním čtvrtletí roku 2025 podíl obnovitelných zdrojů energie na čisté výrobě elektřiny ve srovnání s prvním čtvrtletím roku 2024, což vedlo k významným změnám v pořadí jednotlivých zemí. Způsobeno to bylo zejména poklesem výroby elektřiny z vodních a větrných elektráren. Největší propad tak měly Řecko (-12,4 p.b.), Litva (-12,0 p.b.) a Slovensko (-10,6 p.b.)," dodal Eurostat.

Ze zveřejněných statistik dále vyplývá, že vítr zůstal i přes uvedený významný pokles suverénně největším zdrojem elektřiny z OZE, když měl na celkové výrobě elektřiny z OZE v EU 42,5% podíl. Vodní elektrárny měly 29,2% podíl, solární 18,1% podíl, elektrárny spalující obnovitelná paliva 9,8% podíl a geotermální elektrárny 0,5% podíl.

Shrnutí klíčových ukazatelů roku 2024

• Celková výroba elektřiny: 68,7 TWh (-4 %)
• Celková spotřeba elektřiny: 57,9 TWh (0 %)
• Výroba z uhelných zdrojů: 23,7 TWh (-12 %)
• Podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny: 18,5 %
• Výroba solárních elektráren: 3,9 TWh (+40 %)
• Průměrná spotová cena: 85 EUR/MWh
• Přeshraniční bilance: 6,43 TWh (-30 %)
• Cena elektřiny pro domácnosti: 2667 Kč/MWh (-22 %)

Obnovitelné zdroje energie jsou nadále nejrychleji rostoucím zdrojem elektřiny

Přírůstek je tažen především solárními elektrárnami, kterých bylo instalováno za rok 2024 celkem 967 MWp instalovaného výkonu. Výkon solárních elektráren v České republice tak zaznamenal přibližně 28% nárůst instalovaného výkonu na celkových 4 430 MWp.

Závěr

Energetické prostředí v České republice prochází významnou transformací. Zatímco výroba elektřiny z uhlí klesá, obnovitelné zdroje energie, zejména solární, zaznamenávají významný nárůst. Nicméně, Česko stále zaostává za průměrem EU v podílu elektřiny z OZE. Pro zajištění energetické bezpečnosti a splnění klimatických cílů je klíčové zjednodušení povolovacího procesu pro nové solární a větrné elektrárny, modernizace přenosové soustavy a podpora akumulace energie. Budoucnost české energetiky bude záviset na kombinaci jaderné energie, obnovitelných zdrojů a plynu jako přechodného paliva.

Analýza organizace Ember zjistila, že bez nových větrných a solárních kapacit přidaných v posledních pěti letech by EU musela dovézt dalších 92 miliard kubických metrů fosilního plynu a 55 milionů tun uhlí, což by stálo 59 miliard eur. „Energetické prostředí v České republice prochází významnou transformací,“ uvedla Tatiana Mindeková, politická poradkyně organizace Ember. „Silná závislost na uhlí však stále předznamenává dlouhou cestu k úplné dekarbonizaci energetického sektoru, která je před námi. Udržení současného tempa v zavádění solární energie, uvolnění nevyužitého potenciálu větrné energie a zefektivnění povolovacích procesů jsou zásadní pro zajištění konkurenceschopnosti Česka na rychle se vyvíjejícím evropském energetickém trhu.“

tags: #podíl #obnovitelných #zdrojů #výroba #elektřiny #Česká

Oblíbené příspěvky:

• Ochrana přírody v ČR
• Aktuality z Klatovska ohledně odpadů
• Pracovní listy k přírodě
• Budoucnost klimatu
• Vypalování a ochrana přírody