Výroba masa a emise skleníkových plynů

13.03.2026

Skleníkový efekt je jev, kdy dochází k ohřívání povrchu Země na vyšší teplotu, než by tomu bylo bez atmosféry. Emise skleníkových plynů jsou často uváděny jako argument ekologických organizací a veganů, kteří tvrdí, že vyloučení masa z jídelníčku zlepší životní prostředí.

Podle Agentury pro ochranu životního prostředí byly v roce 2016 největšími zdroji emisí skleníkových plynů v USA:

Výroba elektřiny: 28 %
Doprava: 28 %
Průmysl: 22 %
Zemědělství: 9 %

Živočišná výroba přispívá méně než polovinou této částky, což představuje 3,9 % celkových emisí skleníkových plynů v USA.

Mýtus o masném průmyslu jako hlavním znečišťovateli

V roce 2006 vydala organizace United Nations Food and Agriculture Organization (FAO) zprávu „Livestock’s Long Shadow“, která uváděla, že chov hospodářských zvířat produkuje 18 % světových emisí skleníkových plynů, což je více než doprava. Tato zpráva získala širokou mezinárodní pozornost.

Ukázalo se, že autoři zprávy použili odlišnou metodiku pro výpočet emisí u skotu a dopravy. U masa zahrnuli veškeré procesy od chovu zvířat po postřiky polí, změnu pralesů na pastviny a zpracování masa. U dopravy hodnotili pouze emise z vozidel, bez vlivu údržby silnic, výroby vozidel apod.

Čtěte také: Složení ekologické zubní pasty

FAO později uznala svou chybu. Ve své poslední hodnotící zprávě FAO odhaduje, že hospodářská zvířata produkují 14,5 % celosvětových emisí skleníkových plynů.

Dopady omezení spotřeby masa

Podle průzkumu, pokud by všichni Američané odstranili živočišné potraviny ze stravy, snížilo by to emise skleníkových plynů o 2,6 % a bezmasé pondělí o 0,5 %.

Současná spotřeba masa je 92 kg na osobu ročně v USA, 24 kg na Středním východě a severní Africe a 18 kg v Asii.

Navíc, 70 % veškeré zemědělské půdy je použitelná jen jako pastvina pro dobytek. Dobytek také konzumuje většinu siláže a senáže z potravin, které z 90 % nejsou pro lidi stravitelné. Navíc, dobytek produkuje přírodní hnojivo.

Je otázkou, zda někdo, kdo se stravuje vegansky, nezpůsobuje větší znečištění konzumací dovážených potravin než když sníte maso od místního farmáře. Já osobně jím maso z místních farem, které minimálně zatěžují životní prostředí, podstatně méně než ti, co jí sóju.

Čtěte také: Výroba šetrných mycích prostředků

Zemědělství v České republice a Evropské unii

Podíl zemědělství na celkových emisích skleníkových plynů v ČR je na úrovni sedmi procent. Evropská unie bez Velké Británie se v roce 2020 podílela na celosvětové produkci emisí oxidu uhličitého (CO2) zhruba 7,5 procenta, což je asi 2,6 miliardy tun těchto emisí.

Podle Martina Pýchy, předsedy Zemědělského svazu ČR, je řada ambiciózních požadavků EU, které se týkají nejen klimatu, ale také například zadržování vody, eroze, zvýšení biodiverzity, omezení spotřeby pesticidů a průmyslových hnojiv, omezení spotřeby masa.

Zemědělský svaz je zásadně proti snižování stavu hospodářských zvířat. Produkce potravin, v tomto případě i živočišná produkce v Evropě má mnohem menší uhlíkovou stopu než produkce mimo EU.

Pokud bude EU snižovat produkci potravin, bude to znamenat tlak na zvýšení výroby v jiných zemích, kde produkce není tak environmentální jako v EU, upozornil Stefan Meitinger ze Svazu německých zemědělců (DBV).

Globální emise skleníkových plynů

Lidmi způsobené emise skleníkových plynů zesilují v atmosféře skleníkový efekt, což vede k oteplování planety. Hlavním antropogenním skleníkovým plynem je oxid uhličitý (CO2), který k oteplování přispívá přibližně ze 70 %. Dalším významným skleníkovým plynem je metan (CH4), který do atmosféry uniká hlavně při těžbě fosilních paliv a chovu dobytka.

Čtěte také: Recyklujte a vyrobte si vlastní mýdlo snadno a rychle

V roce 2022 celý svět vypustil do atmosféry 57,4 miliard tun CO2eq. V roce 2022 Česko vypustilo 118,5 milionů tun CO2eq, přepočteno na obyvatele jde o 10,9 tuny CO2eq na osobu. Světový průměr v roce 2022 byl 7,2 tun CO2eq na osobu.

Podíl jednotlivých sektorů na emisích

Jednotlivá hospodářská odvětví přispívají ke klimatické změně v různé míře. Například v Česku je výroba elektřiny a tepla zodpovědná za 33 % emisí skleníkových plynů, oproti tomu průmysl přispívá 28 %, doprava 16 % a zemědělství přibližně 8 %.

Největších emisních úspor může Česko dosáhnout proměnou svého energetického mixu. Emisní intenzita ekonomiky označuje množství skleníkových plynů vyprodukovaných na jednotku HDP a zpravidla se uvádí v gramech CO2eq na jeden dolar.

Udržitelnost a inovace v zemědělství

Pro zastavení klimatické změny je nutné přestat vypouštět skleníkové plyny, neboli dosáhnout tzv. net-zero či klimatické neutrality. Výraz „net-zero“ můžeme přeložit jako „čistá nula“ a je tím myšleno, že daný stát či firma je klimaticky neutrální, tedy odstraňuje z atmosféry stejné množství skleníkových plynů jako do atmosféry vypouští.

Podle Romana Kříže bychom se během tří až pěti let měli dočkat umělého masa v obchodech za stejnou cenu, jako nakoupíme to z konvenčních chovů.

Dosažení snížení emisí vyžaduje mnohostranný přístup, spolupráci mezi odvětvími a neustálé inovace. Inovace ve vědě o výživě zvířat přinesly řešení v podobě krmných doplňků jako jsou aminokyseliny, enzymy a probiotika, které umožňují efektivnější využití dostupných krmných surovin a snižují dopady na emise skleníkových plynů, acidifikaci a eutrofizaci.

Doporučení pro snížení uhlíkové stopy

Apeloval bych na to, abychom se snažili omezit živočišné produkty, stravovali se více sezónními a lokálními potravinami, ideálně z ekologického zemědělství. Ale tím nejdůležitějším je neplýtvat. Třetina potravinové produkce se totiž vyhodí. Klíčové je, že skoro polovinu odpadů vytvoří domácnosti - jde tedy o potraviny, do kterých byla vložená maximální energie a práce při pěstování, zpracování a dopravě.

Shrnutí klíčových bodů

Produkce masa a živočišná výroba celkově je jedním z největších původců klimatických změn. Při výrobě masa se uvolňuje metan, oxid dusný a CO2. Tyto tři plyny jsou zodpovědné za globální oteplování.

Pro splnění cílů Evropské unie v oblasti uhlíkové neutrality do roku 2050 čeká zemědělství velká výzva: musí snížit své emise o 46 %. Pomoci může i rozšíření travních porostů. Ty ukládají CO₂, a tím částečně kompenzují emise z chovu hospodářských zvířat.

Důležitá je také role pastvin využívaných domestikovanými býložravci, protože jsou obrovským zdrojem fotosyntézy a ukládání uhlíku do půdy.

Tabulka: Podíl jednotlivých sektorů na emisích skleníkových plynů v ČR