Teplice - Desítky lidí si připomínají výročí začátku ekologických demonstrací, které předcházely pozdějším protestům vedoucím k pádu komunistického režimu.
"Vzpomínky jsou na tohle a na 17. listopad nezapomenutelné, to je na celý život. Chodím si to sem připomínat každý rok," řekl ČTK jeden z účastníků Pavel Votický. Podle účastníků ekologických demonstrací je důležité si události z roku 1989 připomínat.
Minulý víkend, skoro týden před oslavami výročí 17. listopadu, proběhla v Teplicích připomínka ekologických demonstrací ze dnů 11.-13. listopadu 1989. Až zpětně můžeme plně docenit odvahu obyčejných lidí, kteří se tehdy ještě před začátkem revoluce na teplickém hlavním náměstí scházeli, sepsali petici a nakonec dotlačili tamního tajemníka KSČ k veřejné debatě.
Výročí teplických událostí je tedy připomínkou toho, že české ekologické hnutí bylo a logicky je přirozenou a významnou součástí liberálně-demokratické revoluce roku 1989 a jejího odkazu, jak nám ostatně připomínají i preambule naší Ústavy či Listiny základních práv a svobod a nejkonkrétněji také článek 35 Listiny. Občané svobodné České republiky díky domácímu zelenému hnutí tak již na začátku devadesátých let získali progresivní ochranu svých práv v oblasti zdravého životního prostředí, lepší, než jakou zaručují ústavy mnoha jiných západních demokratických zemí.
Objektivně vzato tedy české zelené hnutí zkrátka bylo a zůstává i v této době, kdy je zpochybňováno leccos z výsledků onoho dějinného zvratu, „návratu do Evropy”, přirozenou součástí liberálně-demokratického proudu české politiky.
Čtěte také: Deset let programu Blíž přírodě od NET4GAS
Teplické události z konce roku 1989 a obecně odkaz českých ochranářů onoho dějinného přelomu osmdesátých a devadesátých let jsou pak, normativně vzato, také velkým závazkem pro dnešní dobu, abychom promýšleli, jak dobře pečovat o naši zemi - a o naši Zemi - a abychom podle toho odvážně a systematicky konali. Tato odpovědnost totiž neskončí jednou revolucí - ta musí být uplatňována každodenní prací.
Na první demonstraci dorazilo před 25 lety na 800 lidí, kteří požadovali čistý vzduch. V dalších dnech jich bylo přes tisíc. Plakáty na demonstraci vylepoval po městě tehdy šestnáctiletý Zbyšek Jindra a Jindřich Uhlíř. "On (Zbyšek Jindra) byl tím hlavním iniciátorem, svolal ty ekologické demonstrace, vylepoval po městě plakáty. Já jsem tu sice byl až 13.listopadu, ale vím, že se lidé vždycky svolávali," řekl ČTK organizátor dnešního shromáždění Pavel Horák z Konfederace politických vězňů.
Další klíčovou osobností byl tehdejší ekologický aktivista a pozdější prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Lubomír Voleník, který zemřel v roce 2003. Voleník sestavil 12. listopadu 1989 petici požadující, aby vedení města uspořádalo shromáždění s občany o řešení ekologické situace. "Byl to rovnej chlap," dodal Horák. Ekologické demonstrace trvaly v Teplicích tři dny. Komunisté se s demonstranty nakonec sešli 20. listopadu na zimním stadionu.
Podle nedávného vyjádření Radima Šráma z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR ekologická aktivita v pánevních oblastech Severočeského kraje výrazně posunula republiku k dalším změnám. "Dalším milníkem byla návštěva expertů mezinárodního měnového fondu v roce 1990, kteří doporučili české vládě, aby zásadně změnila kvalitu životního prostředí, pokud chce přitáhnout investory.
V říjnu 1989 se velká část Severních Čech probudila do mlhy. Setrvalá inverze, tlačená tehdejším průmyslovým charakterem regionu, pohlcovala zdejší města až do listopadu. Cesta k teplickým demonstracím, kterých se účastnilo na tisíc lidí, začala poměrně nevinně, když se v ulicích lázeňského města začaly objevovat plakáty vyzývající občany k účasti na happeningu na tehdejším náměstí Zdeňka Nejedlého. Iniciátory této akce byli tehdy šestnáctiletý učeň Zbyšek Jindra, přezdívaný Oněgin, a jeho kamarádi Jindřich Uhlíř a David Krčmář.
Čtěte také: První emise československých platidel
Demonstrace měly za cíl přinutit představitele místního národního výboru k debatě o nalezení konstruktivního řešení celé situace, což se nakonec protestujícím podařilo. Heslo „Chceme čistý vzduch“ tak předznamenalo pád komunistického režimu, ke kterému mělo dojít o necelých 14 dní později. A to i navzdory tomu, že události v Teplicích měly být čistě ekologického charakteru.
Teplické ekologické demonstrace jsou v běhu historie zastíněny událostmi, které proběhly v Praze. I přesto stanovily určitý precedens, když dokázaly, že iniciativa zdola je nejenom možná, ale také může vést k reálným výsledkům. Z tohoto důvodu se zrodil knižní projekt, který by měl zdejší dění přiblížit široké veřejnosti. Kniha Inverze 89 má být obrazovou sondou, která zájemce provede tehdejšími demonstracemi od začátku do konce.
Právě v Teplicích proběhne při příležitosti 30. Editorům knihy, teplickým grafickým designérům Martinu Fuksovi a Martinu Poncovi, se podařilo dát dohromady rozsáhlý soubor fotografií, za kterými se vypravili nejen do archivů v Teplicích a v Praze, ale i do domovů pamětníků, kteří jim dali k dispozici přístup do svých vlastních sbírek fotografií. Díky tomu mohla vzniknout unikátní publikace, kombinující strohý administrativní styl policejních složek, dechberoucí kompozice profesionálních fotografů, ale i spontánnost a vášeň těch amatérských.
Lov materiálů byl leckdy náročný. „Sami jsme byli překvapeni, kolik fotografických materiálů se do dnešní doby uchovalo. Mnohdy jich bylo tolik, že jsme jejich skenováním strávili i celý den. Ten čas ale rozhodně nepovažujeme za ztracený, jelikož jsme se během hledání setkali se spoustou zajímavých lidí, kteří byli v roce 89 přímo na náměstí,“ svěřil se editor knihy Martin Fuksa.
Autoři se nyní ucházejí o podporu veřejnosti na platformě HitHit, která funguje jako nástroj pro hromadné financování různorodých projektů. Jsou přitom vedeni cílem představit letos v listopadu svébytnou publikaci, která chce být důstojnou připomínkou „teplické revoluce“. Doufají, že se jim tímto projektem podaří zvýšit povědomí o jejím průběhu, i za hranicemi regionu.
Čtěte také: Pamětní mince a bankovky
Teplice, 23. listopadu 2022 - Ministerstvo životního prostředí společně se statutárním městem Teplice připravilo exteriérovou výstavu s názvem „33 let cesty za svobodou a čistým ovzduším“. Výstava byla zahájena ve středu 23. listopadu v 19 hodin na kolonádě před Domem kultury v Teplicích a potrvá do 21. prosince. Prostřednictvím fotografií se návštěvníci seznámí s historickými událostmi kolem ekologických protestů a následným vývojem zlepšování kvality ovzduší a životního prostředí v severních Čechách.
Stav životního prostředí byl v severních Čechách v 80. letech 20. století v důsledku intenzivní průmyslové činnosti a zejména těžby uhlí velmi špatný. Především v zimním období, kdy se k průmyslovým emisím přidalo ještě lokální vytápění uhlím, byla koncentrace škodlivin dokonce nejvyšší na celém světě. V důsledku toho tu byla nejkratší délka dožití v celém Československu a lesy v Krušných horách byly zdevastované kyselými dešti. Pro tehdejší režim byla průmyslová výroba důležitější než zdraví lidí. Nespokojenost obyvatel narůstala a v listopadu 1989 vyústila v Teplicích v demonstrace za čistší ovzduší.
„Byli to právě obyvatelé Teplic, kteří zareagovali na nedýchatelný vzduch a nebáli se dát najevo, že se nechtějí více dusit. Mladí lidé dokázali vyburcovat další obyvatele a ekologické protesty byly předzvěstí pro celonárodní demonstrace, které pak zapříčinily pád komunismu. Nešlo jen o důležitý politický mezník, ale také přelomový moment pro ochranu životního prostředí v ČR. V dobách komunistického režimu ochrana ovzduší v zásadě neexistovala a od té doby jsme ušli významný kus cesty, kdy se nám podařilo významně snížit množství vypouštěných emisí do ovzduší,“ řekl u příležitosti otevření výstavy ministr životního prostředí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Výstava 33 let cesty za svobodou a čistým ovzduším prostřednictvím řady dosud nepublikovaných fotografií. Návštěvníci uvidí historické záběry obyvatel Teplic, kteří vyrazili s transparenty do ulic a nevzdávali se. Zachyceny jsou také přelomové momenty vůbec prvního dialogu s tehdejší vládnoucí garniturou na teplickém zimním stadionu. Výstavu doprovodila panelová diskuze na teplickém gymnáziu.
Hnutí Pražské matky vzniklo v roce 1989 jako nezávislé ekologické hnutí v tehdejší ČSSR. Vzniklo z pocitu odpovědnosti za tristní stav životního prostředí, které ovlivní životy dětí a dalších generací.
První demonstrace, kterou hnutí organizovalo, se konala 29. května 1989 u příležitosti mezinárodního setkání ministrů životního prostředí v Praze. Přibližně 30 lidí (převážně matek s malými dětmi v kočárcích) prošlo trasu od tehdejšího Dětského domu (v dnešní ulici Na Příkopech) okolo Prašné brány až na Staroměstské náměstí. Účastníci demonstrace zpívali písně a nesli transparenty s hesly s tematikou životního prostředí. Cestou sbírali podpisy občanů k prohlášení, které bylo adresováno zmíněné konferenci ministrů.
Po první demonstraci následovaly dopisy a akce, které přivedly další členky. V porevolučních 90. letech mělo hnutí několikasetčlennou základnu a působilo ve všech městských částech Prahy. Nejvíce své pozornosti věnovalo ovzduší v hlavním městě a regulaci automobilové dopravy. Následovala profesionalizace hnutí a založení občanského sdružení, které realizovalo desítky projektů. Ty byly zaměřeny na rozvoj pěší dopravy v hlavním městě a na ochranu chodců, zejména dětí, na cestách do škol a školek. V roce 2019 oslavila organizace Pražské matky kulaté výročí 30 let od počátku svých aktivit. A protože si přejeme, aby nová značka promlouvala o naší stěžejní činnosti, rozhodli jsme se přejmenovat na Pěšky městem.
Výuková videohra Velvet 89 odhaluje příběhy obyčejných lidí, kteří přispěli k pádu komunistického režimu. V šesti herních kapitolách se hráči vydávají na cestu bouřící se zemí a seznamují se s klíčovými okamžiky sametové revoluce. Stávají se přímými účastníky ekologických protestů v Teplicích, prožívají chvíle před zásahem na Národní třídě, demonstraci v Českých Budějovicích, v Brně a na Letenské pláni či generální stávku v Ostravě. Nejen na zaplněných náměstích hledají a naslouchají těm, kteří se rozhodli ozvat a vyjít do ulic. Postavy s hráči sdílejí nejen své osobní motivace a obavy, ale také příběh daného města a etapy sametové revoluce. Ručně kreslené postavy a scény doplňují archivní videozáznamy zasazující hru do historické reality. Velvet 89 patří k žánru tzv. hledacích (hidden object) her.
tags: #výročí #ekologických #demonstrací #Česká #republika