Jak přesadit stromek z přírody: Průvodce krok za krokem

Říká se, že u domu rozhoduje o hodnotě především poloha. A u stromů je to vlastně úplně stejné. Správné místo totiž dokáže udělat z obyčejného stromku krále zahrady - a naopak špatně zvolené stanoviště i ten nejodolnější druh pomalu ničí. V přírodě si rostliny vybírají samy, kde zapustí kořeny. Na zahradě ale rozhodujeme my. A tady začíná to největší zahradnické umění - pochopit, co který strom vlastně potřebuje.

Každý druh má jiné požadavky. Některý miluje plné slunce a sušší půdu, jiný snese jen ranní paprsky a raději má vlhko. Když se trefíte, strom roste, sílí, kvete i plodí. Když se netrefíte… začne pomalu dávat najevo, že se necítí dobře. Listy žloutnou, větve prosychají, koruna ztrácí tvar. A pak nezbývá než si přiznat chybu a pokusit se ji napravit. Někdy se stane, že strom či keř ani přes veškerou péči neprospívá a chřadne. Chyba je většinou na naší straně, protože jsme mu vybrali špatné stanoviště. Jedinou záchranou bývá přesazení. Poradíme, jak poznat, že strom potřebuje přesadit, a co dělat, aby se to povedlo.

Jak poznat, že strom volá o pomoc

Zkušený zahradník se na své stromy dívá často - nejen pro potěšení, ale i pro kontrolu. Zdravý strom má sytě zelené listy, pevné větve a roste vyrovnaně. Když se něco nedaří, projeví se to rychle. Příliš mnoho slunce spálí listy dožluta, příliš málo světla je zase vybledne a zpomalí růst. Když půda zadržuje vodu, kořeny se dusí a listy vadnou, i když zaléváte s mírou.

Někdy za problémy může málo prostoru - koruna se nemůže rozvinout, větve se tísní o zeď nebo sousední keře. Takový strom nejenže vypadá nešťastně, ale také špatně kvete, méně plodí a snadno chytá choroby. Koneckonců, kdo bude zdravý, když se nemůže ani pořádně nadechnout?

Jak vypadá špatné umístění stromu?

„Špatné místo“ může znamenat mnoho věcí. Někdy jde o přílišný stín, jindy o slunce, které spaluje listy. Častou chybou bývá i půda - těžká, jílovitá, nebo naopak příliš písčitá. První vodu zadržuje příliš, druhá ji hned propouští dál. Kořeny se pak dusí, nebo naopak schnou. Strom, který má stát rovně, se naklání, listy vadnou, a vy přemýšlíte, čím to asi je.

Čtěte také: Choceňské stromky a adaptace lesů

Dalším přehlíženým detailem bývá velikost stromu v dospělosti. Malý stromek vedle plotu vypadá roztomile - jenže za pár let jeho koruna zasahuje do elektrického vedení a kořeny se derou pod dlažbu. Zahrada není nafukovací, a tak je lepší měřit dopředu než později litovat.

A zapomenout nelze ani na samotnou výsadbu. Příliš hluboko zasazený strom trpí stejně jako ten, který má kořeny napůl odkryté. Důležité je také myslet na mrazuvzdornost. Některé druhy prostě nezvládnou zimu v chladnějších oblastech, ať se snažíte sebevíc.

Přesazování: druhá šance pro stromy

Naštěstí ne každá chyba je osudová. Menší a mladší dřeviny (tak do tří let od zasazení) nebo keře lze přesadit. Pokud se to udělá v pravý čas a s opatrností. Ideální doba? Jaro nebo podzim, kdy není ani horko, ani mráz. Listnaté druhy přesazujte ještě před rašením nebo až po opadu listů. Pro stálezelené dřeviny je lepší přesazení brzy na jaře nebo pozdě v létě.

Jak na to?

Nejprve připravte nové stanoviště. Ujistěte se, že půda a sluneční záření odpovídají druhu stromu, který sázíte. Vykopejte jámu dostatečně širokou, aby se kořenový bal měl kam rozrůst, ale ne o moc hlubší, než byl strom původně zasazen. Voda musí volně odtékat, žádné bahnité dno. Pokud je půda těžká nebo příliš písčitá, vylepšete ji kompostem nebo křemičitým pískem.

Před samotným přesazením strom důkladně zalijte, nejlépe pár dní předem. Vlhká půda se snáze odkopává a drží u kořenů. Korunu a větve můžete svázat. Bude se s ním lépe manipulovat.

Čtěte také: Výsadba stromků s kompostem

Kolem stromu vykopejte příkop. Snažte se, abyste zachovali co největší část kořenového balu. Dlouhé kořeny překopněte nebo zastřihněte. Snažte se, aby na kořenech zůstalo co nejvíce zeminy, která obaluje jemné kořeny - těmi rostlina dýchá a přijímá vodu i živiny. K tomu pomůže velká pytlovina nebo pevná plachta, na kterou kořenový bal přesunete. Odkopejte celou rostlinu, pak ji nakloňte a pod kořeny nasuňte plachtu. Opakujte i z druhé strany. Takto „zabalený“ strom pak přenesete na nové místo.

Až ho uložíte do připravené jámy, zeminu postupně přihrnujte a jemně udusávejte.

Nezapomeňte na první tři roky strom přivázat ke kůlu, který omezí pohyby jeho spodní části. Tak se nebudou kořínky zbytečně vytrhávat ze svých pozic. To mu také pomůže lépe se usadit.

Nakonec strom pečlivě zalijte - první doušek v novém domově.

Péče po přesazení

Každý nově přesazený strom si musí na nové místo zvyknout. Období po výsadbě je zkouškou trpělivosti: pravidelně zalévejte, ale nepřelévejte. Kořeny se potřebují nadechnout i zapustit.

Čtěte také: Jak recyklovat vánoční stromek?

Přidejte mulč, aby se vláha v půdě lépe držela, a dopřejte stromu klid - žádné hnojení hned po přesazení. Teď není čas na růst koruny, ale na posílení základů.

Pokud jste vybrali správné stanoviště a dali stromu trochu péče, brzy se vám odmění. Nové výhonky, svěží barva listů, pevný tvar - to všechno prozradí, že se strom v novém domově zabydlel.

Přesazování několik let starého stromku nebo keře

• Větve svážeme k sobě.
• Kolem kmínku rýčem obryjeme kruh o průměru 60-80 cm, řídíme se velikostí přesazované dřeviny.
• Na vnější straně okruhu odryjeme zeminu nejméně na hloubku rýče.
• Po stranách kořenového balu rycími vidlemi opatrně uvolníme část zeminy z vláknitých kořenů, abychom snížili hmotnost balu.
• Ostrým rýčem kořenový bal oddělíme i zespodu.
• Kolem dokola odřízneme kořeny, které již nelze vykopat.
• Keř i s kořenovým balem přemístíme do nové, předem přichystané jámy na pevné plachtě (nejvýhodnější jsou lochtuše nebo travnice, které lze snadno zavinout; plachtu bez úchytů z obou stran kolem balu pevně držíme).
• Rostlinu vykloníme ke straně, plachtu podsuneme pod bal, pak rostlinu vykloníme na druhou stranu a plachtu opět posuneme. Celou ji pak z jámy snadno vyzvedneme a přemístíme.

Pokud se bal rozpadá, můžeme ho ještě v jámě stáhnout pruhem pevné fólie či textilie. Jestliže se zemina z balu přesto uvolní, nic není ztraceno, rostlině jsme zachovali tolik kořenů, kolik jen šlo. Obnaženým kořenům před výsadbou prospěje lázeň v zemině či kompostu rozředěném na kašovitou hmotu.

Starší dřeviny potřebují před přesazením přípravu

U stromů či keřů, jejichž koruna je širší než jeden metr, se vyplatí připravit kořeny již předcházející zimu:

• Vykopeme stejný kruh jako při přesazování mladších rostlin, ale širokého jako koruna.
• Příkop prohloubíme co nejvíce, a když narazíme na kořeny, ostrým rýčem nebo sekáčkem je přesekneme.
• Jámu poté naplníme kompostem, sešlápneme jej a prolijeme.
• Do příští zimy do něj prorostou vláknité kořeny. Tehdy vykopeme kruh vně loňské jámy. Nové kořínky pak opatrně uvolníme ze zeminy po stranách balu. Dostaneme se tak na velikost loňského oříznutí, což je pro transport přijatelnější. Po straně však z balu vykukují nové kořínky, které rostlině usnadní začátek druhého života. Jáma, do níž rostlinu přesadíme, musí být dostatečně prostorná, abychom kořínky neohýbali.

Jak přesadit větší stromek?

Stromek se lépe ujme, pokud se nám podaří přesadit ho i s kořenovým balem. Má to tu výhodu, že se nepoškodí tolik drobných kořínků a takže stromek bude moci již v následujícím roce po přesazení pokračovat nerušeně v růstu.

Velikost kořenového balu dřeviny je limitována dvěma faktory: prvním je velikost přesazovaného stromu, druhým hmotnost kořenového balu. V případě stromku, jehož koruna má již více než půldruhého metru v průměru, počítáme s tím, že podobně bude v půdě rozprostřený i kořen. Je dobré vědět, druhy ovocných stromů se liší kořenovou soustavou - například slivoně tvoří řídký kořenový bal, který se po vyrytí ze země často rozpadne.

Odhadneme podle koruny stromu, že kořenový bal bude mít okolo 60 centimetrů. Na novém stanovišti tedy vyhloubíme jámu o průměru 70 až 80 cm a hloubce rovněž asi 70 cm. Na dno jámy nasypeme výživný substrát nebo kompost. Bude-li stromek třeba vyvázat ke kůlu, zatlučeme ho na okraj dna vykopané jámy.

K dobývaní vzrostlejšího stromu si musíme pořídit vhodné nářadí, hlavně bytelný a ostrý rýč. Plechový se při páčení většího kořene nejspíš ohnul a nebyl k ničemu. Stromek nejprve obryjeme na hloubku rýče kolmo dolů v kruhu o průměru nejvíce 60 centimetrů. Následně kolem tohoto kruhu vyryjeme další, který bude mít od předchozího kola odstup na šířku rýče, tedy asi 20 centimetrů. Drn a půdu mezi oběma kruhy vyryjeme a odložíme stranou. Poté výkop prohloubíme opět o výšku jednoho rýče, do hloubky asi 60 centimetrů a zeminu opět vybereme.

Ostrým rýčem opatrně přesekáme silnější kořeny, stále dáváme pozor, aby se bal kolem kořenů nerozpadl. Poté rýčem z jedné strany zapáčíme, bal pak opatrně oddělíme od dna výkopu, případně ho rovnou vyzvedneme. Bal můžeme zajistit tak, že ho před přenášením obtočíme pevně pruhem PE fólie. Ostrými nůžkami zkrátíme konce všech rýčem přesekaných kořenů. Stromek i s kořenovým balem vložíme do připravené výsadbové jámy. Předtím fólii prořízneme nožem a obal tak snadno sejmeme. Musíme ho vsadit do stejné hloubky, anebo jen o něco málo hlouběji. Celý výkop kolem balu zasypeme zeminou a důkladně prolijeme vodou.

Přesazování vzrostlejších stromků s neporušeným kořenovým balem se vyplatí - strom neztratí spoustu energie při dalším zakořeňování. Kořenové vlášení, které v balu zůstane, zajistí jeho rychlejší růst i obnovu kořenů ztracených při vyrývání.

Korunu je ale nutné výrazně prořezat, a to čím více, tím lépe. U ovocného stromu se tím sice připravíme o jednu či dvě sklizně, ale budeme mít zdravý a silný strom, který v dalších letech bude bohatě plodit. Každý stromek vyžaduje alespoň rok po výsadě či přesazení zvýšenou pozornost, zejména co se týká zálivky v horkých letních měsících. Vláhu pomůže udržet mulč kolem stromu, například z posekané trávy.

Přesazení vzrostlých stromů ve 4 krocích

1. Nikdy nezapomínejte na přípravu: Starší stromy nikdy nepřesazujte bez přípravy, která trvá zhruba jeden až dva roky a spočívá v menší úpravě kořenového systému tak, aby vznikl kompaktní kořenový bal co nejblíže středu dřeviny. Strom tedy začneme obrývat rýčem, čímž postupně přesekáme slabší kořeny. Díky tomu, že je přesekneme, se aktivuje nárůst jemných kořínků v blízkosti kmene, které jsou pro ujímání dřeviny nezbytné. Vzniklou rýhu po obrytí můžeme vysypat substrátem.
2. Příprava stanoviště: Na novém stanovišti musí být dopředu připravená jáma, a to o něco větší, než je samotný kořenový bal. Stěny a dno jámy musí být rozrušeny rýčem, aby kořeny nenarazily na tvrdou plochu a mohly se rozrůstat. Na dno jámy přidáme kvalitní substrát nebo kompost a prolijeme vodou. Přesazovaný strom umístíme do jámy a necháme jeho kořenový bal stále upevněný. Po výsadbě nezapomeňte snížit výpar vody. Strom v jámě postupně obsypeme ze všech stran substrátem, udusáme, na povrchu vytvoříme zálivkový okraj a okolí zamulčujeme.
3. Ukotvení stromu: Při výsadbě i přesazování nesmíte zapomenout na kotvení stromu. Často se jedná o tři kůly spojené mezi sebou a přichycené vázacím popruhem. Na zahradě vám ale stejnou funkci poskytne jeden kůl se špicí, který zatlučete vedle stromu. Kotvení má dva hlavní důvody. Tím prvním je, že strom drží na místě, takže když přijde nějaký hurikán, strom to neodnese a zůstane pěkně na místě. Druhým důvodem je, že díky kůlu stromu ukážete směr, kterým má růst.
4. Než strom zakoupíte, přemýšlejte: Zakládáte-li novou zahradu nebo chcete doplnit na tu stávající vzrostlý strom, vždy dobře zvažte, jak bude vaše zahrada vypadat třeba za deset let. Pokud však nastane situace, kdy již vidíte, že strom se na vaši zahradu nevejde, nečekejte příliš dlouho a stromek přesaďte co nejdříve od výsadby. Čím mladší strom, tím lépe se bude na novém stanovišti ujímat a vše tak klapne na výbornou.

Kdy přesazujeme

Přesazování vzrostlých stromů se snažíme promyšleným zahradničením co nejvíce eliminovat. Pokud si sami budujete novou zahradu, vždy nejprve výsadbu pečlivě promyslete. Vyšší dřeviny na zahradu neodmyslitelně patří, ale není nic horšího, než na malou zahrádku v husté zástavbě vysadit skupinu stromů jen proto, že se nám malé rostliny zalíbily ve školce.

Pokud se vám již stalo, že na vaší zahradě nenápadně raší les, přikročte k přesazení co nejrychleji. Mladé stromy se snažíme přesadit dříve, než se konkurenční prostředí s ostatními jedinci začne podepisovat na jejich vzhledu. Příliš hustá výsadba má za následek jednostranný růst, vytahování a vyholování kmene od spodních větví. Přesazení bude nezbytné i tehdy, pokud je strom vysazen příliš blízko domu a jeho koruna by za chvíli začala nadzvedávat okap.

Jak dlouho trvá přesazování stromů?

Přesazování stromů je činnost, na kterou je třeba se připravit s dostatečným předstihem, a to minimálně půl roku dopředu. Přesazení nemůžete realizovat kdykoliv, absolutně nevhodným obdobím je léto a zima.

Zpravidla by mělo přesazování v našich podmínkách probíhat na podzim nebo brzy na jaře.

Jak ochránit kořeny?

Pro každý strom jsou nejdůležitější ze všeho jeho kořeny a obecně platí, že jich velký strom při přesazování významnou část ztratí. Klíčem k úspěšnému přesazení velkého stromu je pomoci stromu, aby co nejdříve začal budovat nové kořeny, které pak může využít na novém stanovišti.

Půl roku před přesazením je potřeba prořezat kořeny. Pokud budete v říjnu přesazovat velký strom, prořezávejte kořeny v březnu. Stěhujete-li vzrostlé stromy v březnu, prořezávejte kořeny v říjnu.

Jak postupovat při přesazování stromů?

1. Jako první je potřeba zjistit, jak velký kořenový bal má strom, který hodláte přesazovat.
2. Podle toho vykopejte kolem stromu příkop potřebné hloubky.
3. Příkop se kope proto, abyste mohli přerušit dlouhé kořeny, které rostou ze základního kořenového balu. U menších stromů by vám k tomu měl posloužit rýč, kterým ve vyhloubeném příkopě kořeny ostrou hranou přeříznete.
4. Jakmile jsou tyto kořeny přerušené, příkop zakryjte zeminou.
5. Vraťte se na místo po půl roce, abyste strom přesadili. Je samozřejmě potřeba, abyste měli vyhloubenou jámu v místě, kam budete strom přesazovat. Měla by být o trochu širší a hlubší než kořenový bal stromu. Na její dno dejte vrstvu kvalitního substrátu, kterou dostatečně prolijete vodou.
6. K samotnému stromu dorazte s potřebným náčiním. Pokud je těžký, vezměte si s sebou pomocníky. V případě velkého stromu bude zapotřebí jeřáb.
7. Opět byste měli svázat spodní větve stromu a vykopat příkop. Počítejte s tím, že se vytvořily i nějaké nové kořeny, které bude potřeba přerušit. Kopejte směrem dolů tak, aby pod stromem vznikla koule z kořenů a půdy.
8. Následně kořenový bal obalte pytlovinou a zajistěte dráty nebo provazy.

Druhy stromů a přesazování

Možná si myslíte, že přesadit můžete všechny druhy dřevin, ale není tomu tak. V současném sortimentu jsou druhy, které přesazování přímo nesnáší, a pokud je i tak přesadíte, velmi často strom uhyne. Velmi riskantní je přesazování jehličnanů a stálezelených dřevin a druhů, které mají málo rozvětvený kořenový systém, sem patří třeba jilm, bříza, ořešák, magnolie, platan, buk, hrušeň nebo třeba habry. Naopak některým druhům přesazování nevadí a sem patří javory, olše, hlohy, jabloně, moruše, vrba nebo topol.

tags: #jak #přesadit #stromek #z #přírody

Oblíbené příspěvky:

• Globální oteplování a Maledivy
• Typy přístřešků
• Praktické řešení pro váš automobil
• Ekologický čistič
• Rybníky v ČR na podzim: fotoreportáž