Emise CO2 u automobilů v České republice: Aktuální stav a trendy

Doprava je v dnešní době jedním z hlavních zdrojů znečištění životního prostředí, na pomyslném žebříčku předběhla i průmysl. Vidátor a doktor geologie Václav Vávra popisuje, jakou souvislost má automobilová doprava, emise oxidu uhličitého a skleníkové plyny.

Vývoj emisí CO2 v České republice

Průměrné emise oxidu uhličitého (CO2) u nových osobních vozidel na českém trhu klesají, ale stále zaostávají za průměrem Evropské unie. Zatímco u nových motorových vozidel se produkce emisí razantně snižuje, průměrné emise CO2 z automobilové dopravy se zatím stále zvyšují.

Web cistadoprava.cz každoročně zveřejňuje srovnání nejvíce registrovaných značek osobních vozidel. Jak si stojí Škoda a další automobilky v oblasti snižování emisí?

V roce 2023 klesly průměrné emise CO2 u nových osobních vozidel v České republice o jeden gram na 137 g/km. Do průměrné hranice se loni dostalo 11 značek. Nicméně, celková bilance je přibližně o 27 gramů vyšší, než byl před rokem průměr EU.

Za tímto mírným poklesem stojí několik faktorů. Vyšší podíl bateriových elektromobilů a hybridních vozidel přispěl ke snížení emisí. Na druhou stranu, od průměru zemí EU, které v roce 2022 dosáhly 106,4 g/km, je Česko stále hodně daleko.

Čtěte také: Dopad ekologické daně

Mezi nejregistrovanějšími značkami v České republice v oblasti průměrných emisí CO2 byl v uplynulém roce Citroën se 119 g/km, následoval Peugeot (122 g/km) a Opel (123 g/km). Z 20 nejvíce prodávaných značek jich 12 emise CO2 meziročně snížilo, nejvíce Opel o 8,2 %.

V roce 2023 se v žebříčku objevila značka MG, která nahradila značku Cupra. Tesla, která prodává výhradně bateriové elektromobily, nebyla v žebříčku zahrnuta, protože v roce 2023 registrovala 1 618 vozidel a byla 22. nejregistrovanější značkou v Česku.

Značky s nejnižší hodnotou průměrných emisí CO2 z TOP20 v aktuální dekádě:

• 2021: Suzuki 118 g/km, ø ČR 136
• 2022: Renault 123 g/km, ø ČR 138
• 2023: Citroën 119 g/km, ø ČR 137

Emise CO2 v Evropské unii

Průměrné emise CO2 nových automobilů v zemích Evropské unie měly hodnotu 110 g/km (podle nejnovějších dat z roku 2022), nejnižších dosáhlo Švédsko (66,6 g CO2/km), Finsko (85,3) a Dánsko (86,3). V zemích V4 pak: Maďarsko (131,6), Polsko (136,8), Česká republika (138,1) a Slovensko (138,5).

Tři z dvaceti vloni nejregistrovanějších značek osobních vozidel v Česku nezaregistrovaly ani jedno lokálně bezemisní vozidlo (BEV - bateriové elektrické, FCEV - s vodíkovým palivovým článkem) - Seat, Ssangyong a Suzuki. Značky s nejvyšším podílem bezemisních vozidel: BMW (6,53 %), Mercedes-Benz (5,22 %), Citroën (4,57 %), Peugeot (4,20 %) a Volvo (3,71 %).

Čtěte také: Komunální odpad v ČR

Škoda Auto a emisní cíle

Prodeje čistě elektrických vozů na evropských trzích sice z dlouhodobého pohledu rostou, ovšem ne tak rychle, jak předpokládá platná legislativa. Emisní limit na vyráběné vozidlo se zpřísnil, jeho dosažení je však zcela nereálné. I Škoda Auto si odkládá velký balík hotovosti do rezerv kvůli hrozící pokutě.

Důvodem je přísnější emisní limit pro letošní rok - průměrné emise CO2 mohou činit u vyráběných aut 93,6 gramu na kilometr. Kdo limit nesplní, zaplatí pokutu 95 eur za každý gram nad limit u každého prodaného vozu.

Škoda si tvoří rezervy na potenciální pokutu, kterou by teoreticky platila za letošní rok. Rozhodující bude podíl jejích spalovacích a elektrických automobilů nikoliv za letošní rok, ale za tříleté období. Nově se budou prodeje aut ve vztahu k emisním cílům průměrovat za tři roky.

Odpovědí Škody je ofenziva v případě elektrických modelů. V Mladé Boleslavi už nevyrábí jen vlajkové SUV Enyaq, ale od letoška i kompaktní Elroq. V Česku se bude zhotovovat také budoucí „vlajka“, a to sedmimístné SUV. Naopak nejmenší elektrický model Epiq bude vznikat ve španělské Pamploně.

O změnu evropské legislativy usiluje mimo jiné ministr dopravy Martin Kupka. Volá po podpoře vědy a výzkumu, aby se v Evropě mohly rozvíjet i další formy dekarbonizace. Evropská diskuze bude o tom, jestli cíl 2035 ponechat, nebo ho odložit, a také o tom, zda se budou ‚počítat‘ i syntetická paliva či prodeje hybridních vozů.

Čtěte také: Obnovitelné zdroje a dotace

Mýtné a emise CO2

Systém elektronického mýtného v České republice zavede od 1. března 2024 novou složku mýtných poplatků, která zohlední produkci emisí CO2 u vozidel podléhajících zpoplatnění. Změna mýtných sazeb se dotkne všech kategorií vozidel. Kromě dosavadních tří složek mýtného: poplatku za užití pozemní komunikace, poplatku za hluk z provozu a poplatku za znečištění ovzduší (dle normy EURO) bude nově zavedena čtvrtá složka, poplatek za emise CO2.

V souladu s evropskou legislativou bude zavedeno pět emisních tříd CO2. Vozidla s datem první registrace před 1. červencem 2019 a všechna vozidla kategorie M2 a M3 (autobusy) budou zařazena do emisní třídy CO2 1 a nemají nárok na zařazení do vyšší emisní třídy CO2 (2 až 5, s nižšími poplatky).

Green Deal a postoj Česka

Všech 27 členských států Unie se zavázalo, že do roku 2050 přemění Evropu v první klimaticky neutrální kontinent. K dosažení tohoto cíle má pomoci ambiciózní plán a soubor opatření Green Deal neboli Zelená dohoda pro Evropu. V průběhu příštích let má třetina všech investic Unie ve výši 1,8 bilionu eur směřovat právě na bezemisní alternativy a účinné využívání zdrojů.

Evropská unie argumentuje změnou klimatu a zhoršováním životního prostředí, které pro Evropu a celý svět představují existenční hrozbu. Dohoda se zaměřuje například na podporu nejen výzkumu a inovací, ochrany přírody, ale i transformace evropské ekonomiky tak, aby byla dlouhodobě udržitelná, tedy aby byl možný její růst, aniž by rostlo využití přírodních zdrojů.

Dílčím cílem je snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 alespoň o 55 procent oproti roku 1990.

Mapa produkce emisí a statistika největších znečišťovatelů: Patří tedy Evropa k největším znečišťovatelům? Ano i ne. V absolutních číslech se v první patnáctce umístilo jen Německo s 1,85procentním podílem na celkových světových emisích. Dalšími největšími evropskými znečišťovateli jsou až na 17. a 18. místě Velká Británie a Itálie s hodnotami 0,95, respektive 0,87 procenta.

Doprava obecně je jedním z největších přispěvatelů k celkovému objemu emisí. V Evropské unii na ni připadá zhruba 22 procent a je tak na druhém místě po energetickém sektoru. Silniční vozidla mají na svědomí alespoň 70 procent emisí z celého sektoru dopravy.

Je tudíž logické, že jedním z hlavních zaměření unie jsou omezení v automobilovém průmyslu, byť mezinárodní letecká doprava byla zodpovědná za největší procentuální nárůst emisí skleníkových plynů oproti úrovním roku 1990 (+129 procent), následována mezinárodní lodní dopravou (+32 procent). Ale i na ty se budou vztahovat nová opatření.

Emise CO2 v roce 2025

Průměrné homologované emise oxidu uhličitého (CO₂) nově registrovaných osobních vozidel v České republice v roce 2025 meziročně klesly o 5 g/km na hodnotu 128 g/km, což odpovídá poklesu o 3,8 %. K tomuto vývoji přispěla změna struktury trhu, kdy podíl registrací vozidel s naftovým motorem poprvé klesl pod hranici 20 %, a zároveň rostoucí podíl bateriových elektromobilů (BEV) a hybridních vozidel, včetně plug-in hybridů (PHEV). Každé desáté nově registrované osobní vozidlo v České republice v roce 2025 bylo vybaveno externím dobíjením.

Navzdory pozitivnímu trendu zůstává Česká republika výrazně nad průměrem Evropské unie. Zatímco průměr EU dosáhl v roce 2024 hodnoty 107 g/km, český trh je o 21 g/km výše, což dlouhodobě odráží mimo jiné pomalejší tempo elektrifikace vozového parku.

Do průměru 128 g/km se v roce 2025 vešlo devět značek z dvacítky nejregistrovanějších. Nejlepšího výsledku dosáhla Toyota, která snížila své průměrné emise o 12 g/km na hodnotu 114 g/km. Zároveň se stala třetí nejregistrovanější značkou na českém trhu. Ze všech sledovaných výrobců zaznamenala největší meziroční pokles emisí a posunula se z 6. na 1. místo žebříčku.

Na dalších příčkách se umístily Volvo (115 g/km), u něhož bylo 35,5 % registrací tvořeno vozidly s externím dobíjením, a Renault (120 g/km). Škoda Auto, jakožto nejregistrovanější značka v České republice, snížila průměrné emise o 9 g/km na 121 g/km. Celkově 12 z 20 nejregistrovanějších značek dokázalo meziročně své průměrné emise CO₂ snížit.

Průměrné emise CO2 podle typu pohonu v roce 2025:

• Benzínový motor: 129 g/km
• LPG: 136 g/km
• Naftový motor: 162 g/km

V roce 2025 tvořila bateriová elektrická vozidla pouze 5,6 % nových registrací, což je přibližně třikrát méně než aktuální průměr EU, který dosáhl dvouciferných hodnot již před čtyřmi lety.

Na celkových emisích se negativně podepisuje (i přes pokles) také stále vysoký podíl vozidel se vznětovým motorem, který byl v České republice v roce 2025 nejvyšší v rámci Evropské unie, a rovněž pokračující růst obliby SUV a terénních vozidel, jejichž podíl dosáhl historického maxima 52 % všech nových registrací.

Všechny značky z TOP 20 registrovaly v roce 2025 lokálně bezemisní (BEV) nebo nízkoemisní vozidla (PHEV). Nejvyšší podíl těchto vozidel na celkových registracích vykázaly značky Volvo (35,5 %), BMW (19,3 %), Ford (15,8 %), Mercedes-Benz (15,5 %) a Volkswagen (12,2 %).

U značky Škoda činil podíl vozidel s externím dobíjením 8,6 % všech nových registrací. Průměr napříč celým trhem dosáhl 10 %, což znamená, že každé desáté nově registrované osobní vozidlo v České republice v roce 2025 bylo vybaveno externím dobíjením (5,6 % BEV a 4,4 % PHEV).

Důležité upozornění

Důležité je si uvědomit, že průměrné emise CO2 použité ve výše uvedených přehledech jsou stanoveny normou, na základě jednotného testovacího cyklu. Reálné emise mohou být významně (pozitivně i negativně) ovlivněny jízdním stylem konkrétního řidiče a technickým stavem vozidla. Skutečné emise v reálném provozu pak dosahují obvykle vyšších hodnot mj. s ohledem na zatížení vozidla, atmosférické podmínky, profil trasy, intenzitu provozu apod.

tags: #vyse #emisi #CO2 #auta #Česká #republika

Oblíbené příspěvky:

• Zdroje primárních částic v ČR
• Zelená energie v Trutnově
• Měděné kabely - katalog odpadu
• Charakteristika Klimatických Oblastí Československa
• České zámky v přírodě