Výše Podpory Obnovitelné Zdroje Energie v České Republice

V roce 2024 dosáhl závěrečný účet za obnovitelné a jiné podporované zdroje energie (POZE) něco přes 35 miliard korun, což je o 10 miliard korun více než v roce 2023. Většinu z tohoto účtu zaplatili spotřebitelé v ceně elektřiny, zbylých 11 až 12 miliard korun bude muset doplatit stát z rozpočtu. Konečný účet, který zhruba odpovídá očekávání, projednala vláda na svém jednání ve středu pod názvem „Návrh usnesení vlády o změně usnesení vlády ze dne 13. prosince 2023, o stanovení prostředků státního rozpočtu podle § 28 odst.

Na konci roku 2023 vláda rozhodla, že dotace ze státního rozpočtu na financování POZE bude v roce 2024 činit 12,85 miliardy korun. Jak spočítal podnik OTE, celkový objem vícenákladů na financování POZE v loňském roce dosáhl 35,1 miliardy korun. Hlavní podíl na tom měly fotovoltaické elektrárny, jejichž provozní podpora vyšla na 28,1 miliardy korun.

Zatímco financování obnovitelných zdrojů energie v minulém roce běželo celkem hladce, to samé nelze říct o dotování v letošním roce. Podle odhadu Energetického regulačního úřadu dosáhnou vícenáklady spojené s POZE rekordních 51 miliard korun. Zákazníci z toho v cenách elektřiny uhradí odhadem 19,6 miliardy korun a něco málo se vybere na zárukách původu. Po dlouhých jednáních se podařilo v březnu najít řešení. Vláda rozhodla o zvýšení státních výdajů na POZE o 20 miliard na celkových 28,57 miliardy korun. S tímto závěrem přišla Komora obnovitelných zdrojů energie.

Komora OZE připravila i kalkulaci výše nákladů na veřejnou podporu obnovitelných zdrojů a porovnala své plány na rozvoj obnovitelných zdrojů do roku 2030 s plány Ministerstva průmyslu a obchodu. Uvedený závěr Komory OZE vychází z vlastní analýzy návrhu Národního energeticko-klimatického plánu, který určí, jakým tempem se budou obnovitelné zdroje rozvíjet v příští dekádě.

V představách, jak se budou obnovitelné zdroje rozvíjet v příští dekádě se ale Komora obnovitelných zdrojů (Komora OZE, zkráceně KOZE) rozchází s představami Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). Největší rozpor má Komora OZE ohledně růstu v sektoru čisté elektřiny. Komora OZE navrhla v roce 2030 spotřebovávat nejméně 28 % elektřiny z obnovitelných zdrojů.

Čtěte také: Dopad ekologické daně

„Rozvoj výroby čisté elektřiny MPO velmi podhodnotilo, pro příští dekádu počítá s nárůstem pouze o 0,6 procentního bodu: z podílu 13,6 % dosaženého v roce 2016 na 14,2 % očekávaného v roce 2030“, uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie. „Nemyslím, že to bývalá ministryně MPO Marta Nováková mohla myslet vážně. Když to převedu na roční přírůstky nových elektráren - u fotovoltaických a větrných zdrojů mělo docházet mezi lety 2021 a 2030 meziročně k nárůstu o pouhých přibližně 40 megawattů pro každý ze sektorů.

Komora OZE kritizuje plány MPO, které navrhlo, že zhruba 70 % nárůstu obnovitelných zdrojů do roku 2030 obstará sektor vytápění. K tomu je ale Komora OZE skeptická především kvůli obavám o udržitelné získávání a spalování biomasy ve velkých teplárnách a elektrárnách. Na rozdíl od MPO se proto Komora OZE navrhuje zaměřit na posílení výroby v sektoru výroby elektřiny, především ve větrných a fotovoltaických elektrárnách.

Největší potenciál růstu mají větrné a fotovoltaické elektrárny, dále také malé vodní elektrárny a v budoucnu geotermální zdroje. Výši veřejné podpory pro nové obnovitelné zdroje, které se budou stavět mezi lety 2021 a 2030, Komora OZE vypočítala na až 118 miliard korun, tedy v průměru necelých 12 miliard ročně. V tom je zahrnutých i 26 miliard na podporu akumulace a dalších 10 miliard na posílení stability sítě prostřednictvím podpory výroby biometanu.

„V nákladech na veřejnou podporu je potřeba velice striktně rozlišit podporu pro obnovitelné zdroje postavené v minulosti, ty již vyrábějící, od podpory pro zdroje, které se budou teprve stavět po roce 2021. Debata o nákladech a klimaticko-energetickém plánu se tedy týká pouze budoucích zdrojů. Zatímco podpora pro první skupinu je jasně daná, protože vyplývá z tehdejší a současné platné legislativy, tak způsob podpory a její náklady pro budoucí projekty je to, o čem teď probíhá diskuze. Jinými slovy, vůči podpoře pro již vyrábějící OZE můžeme mít výhrady, ale nic s tím nenaděláme, měnit to již nejde.

V nákladech nové dekády je zahrnuto i 26 miliard na podporu akumulace elektřiny a tepla a dalších 10 miliard na posílení stability sítě a čisté dopravy prostřednictvím podpory výroby biometanu. Z podrobné analýzy Komory OZE vyplývá, že stát tyto prostředky bude mít k dispozici z povolenek EU ETS. „Pokud se na těch námi spočtených 118 miliard podíváte optikou, komu jsou určeny, kdo je dostane, tak podle našich výpočtů až 50 miliard poputuje do obcí, jejich obyvatelům a malým a středním podnikatelům, kteří budou rozvíjet tzv. komunitní a místní projekty.

Čtěte také: Komunální odpad v ČR

„Do roku 2050 půjde na veřejnou podporu (v případě nových projektů) celkem až 263 miliard, jen pozor, výpočty v takto dlouhém horizontu jsou zatíženy možná až nadkritickou mírou nejistoty především kvůli odhadům budoucích cen energií na třicet let dopředu. Komora OZE se radši drží při zemi a počítá jen s konzervativním scénářem zvyšování cen energií.

Kalkulace Komory obnovitelných zdrojů energie vychází z expertních výpočtů potenciálu všech druhů OZE tak, aby Česko v roce 2030 spotřebovávalo z obnovitelných zdrojů 24,38 % energie. Podle něj očekáváme v roce 2030 spotřebu energie z OZE v sektoru elektřiny na úrovni 21 134 gigawatthodin (GWh) elektřiny.

Energetický regulační úřad (ERÚ) vydal cenové rozhodnutí stanovující podporu pro podporované zdroje energie (POZE) pro rok 2021. Pojem podporované zdroje energie je zakotven v zákoně č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů. Dlouho připravovanou novelu zákona č. 165/2012 Sb. schválila v dubnu letošního roku vláda. Novela reaguje na aktuální cíl EU pro rok 2030, kterým je podíl obnovitelných zdrojů energie ve výši alespoň 32 % na hrubé konečné spotřebě energie.

Evropská komise mezitím ovšem předložila návrh nového klimatického plánu, který by cíle EU pro rok 2030 zpřísnil. Ústředním bodem návrhu je snížení emisí skleníkových plynů o 55 % v porovnání s rokem 1990. Dle kalkulací Komise by podíl OZE na hrubé konečné spotřebě činil mezi 38 % až 40 %. Novela zákona o podporovaných zdrojích energie mimo jiné obsahuje záměr na stanovení povolené ziskovosti jednotlivých podporovaných zdrojů energie skrze vnitřní výnosové procento (IRR), nebo jinak řečeno tvz. kontrolu překompenzace. Hodnota IRR se u jednotlivých zdrojů ovšem liší, přičemž např. u FVE je IRR stanoveno na 6,3 % a u bioplynových stanic na 10,6 %.

ERÚ mohl stanovit podporu pro příští rok také pro výrobny, které budou v roce 2021 uvedeny do provozu, a to díky rozhodnutí Evropské komise SA.58041 (2020/N) z 25. srpna 2020, které Česká republika obdržela 28. srpna 2020, a které prodlužuje stávající notifikaci schémat podpory o jeden rok. Další schéma podpory, které vychází právě ze zákona č.

Čtěte také: Kompaktní koš na odpadky

„Tím hlavním důvodem nárůstu nákladů je pokles cen silové elektřiny na trhu, který musí být kompenzován růstem zeleného bonusu. Tento princip definuje zákon a naše výpočty se jím musí řídit. Dále za očekávaným růstem podpor stojí i tzv.

Část nákladů je hrazena spotřebiteli v podobě příspěvku na podporované zdroje energie skrze faktury za elektřinu (max. částka je dána součinem 495 Kč/MWh a celkového odebraného množství elektřiny v MWh). Zbytek nákladů připadá na státní rozpočet. V loňském roce činila vyúčtovaná podpora obnovitelných zdrojů energie 42,5 mld. Kč, z toho 68,5 %, nebo přesněji 29,1 mld. Kč, bylo vyplaceno FVE. Na podporu KVET šlo 2,6 mld. Kč, na podporu tepla z OZE 0,2 mld. Kč a druhotným zdrojům putovalo 0,1 miliónů Kč. Celkem tedy 45,4 mld. Obnovitelné zdroje vyrobily v roce 2019 celkem 8 393 GWh, z toho výroba FVE byla 2 246 GWh (26,76 % celkové výroby OZE).

Cílem programu Obnovitelné zdroje energie je podpora výroby a distribuce energie pocházející z obnovitelných zdrojů. Podporovány budou zařízení s největší efektivitou a bez negativního vlivu na elektrizační soustavu.

Základní charakteristiky:

• Kdo může žádat (příjemci podpory): malé, střední i velké podniky, kteří se hodlají soustředit/již soustředí na oblast výroby energie z OZE; typy podporovaných právních forem stanovuje text Výzvy
• Podporované aktivity:
  1. vyvedení tepla ze stávajících výroben elektřiny - bioplynových stanic využívající bioplyn v bioplynové stanici k výrobě elektřiny a tepla pomocí tepelných rozvodných zařízení do místa spotřeby; vyvedení bioplynu ze stávajících bioplynových stanic pomocí bioplynovodu do vzdálené kogenerační jednotky využívající bioplyn ze stávající bioplynové stanice za účelem využití užitečného tepla dodaného do rozvodného tepelného zařízení soustavy zásobování tepelnou energií
  2. výstavba a rekonstrukce zdrojů kombinované výroby elektřiny a tepla z biomasy mimo vlastní spotřebu a vyvedení tepla do výměníkové stanice včetně
  3. výstavba a rekonstrukce zdrojů tepla z biomasy mimo vlastní spotřebu a vyvedení tepla do výměníkové stanice včetně
  4. výstavba a rekonstrukce a modernizace malých vodních elektráren (do 10 MWe instalovaného výkonu)
• Kolik lze získat na jeden projekt (forma a výše podpory): dotace na projekt je poskytována minimálně ve výši 1 mil. Kč a maximálně do výše 100 mil. Kč každá podporovaná oblast má svou limitní alokaci:
  • v oblasti vyvedení tepla, bioplynu ze stávajících bioplynových stanic, limitně do výše 400 mil. Kč
  • v oblasti KVET z biomasy, limitně do výše 150 mil. Kč
  • v oblasti výtopen z biomasy, limitně do výše 150 mil. Kč
  • v oblasti MVE, limitně do výše 100 mil. Kč
  maximální absolutní výše dotace na Energetický posudek činí 350 tis. Kč.

Poplatek na obnovitelné zdroje energie platíme všichni. Cena jakékoli elektřiny - zelené i běžné - vždycky zahrnuje poplatek na podporu obnovitelných zdrojů energie. Výši poplatku každý rok znovu určí Energetický regulační úřad a vy ho platíte v rámci pravidelné faktury za elektřinu.

Poplatek na podporu obnovitelných zdrojů energie byl v roce 2023 vládou odpuštěn, od roku 2024 ho však opět platíme. Pro výpočet je klíčová kapacita hlavního jističe, kterou zjistíte buď ve smlouvě s dodavatelem energií, nebo v hlavním rozvaděči. Vedle elektroměru tam najdete hlavní jistič a na něm objevíte údaj v ampérech (A). Měsíční poplatek vypočítáte pomocí tohoto vzorce: 14,33 Kč × počet ampérů hlavního jističe. V případě, že máte domácnost připojenou třífázově, výsledek ještě vynásobte třemi (týká se to především rodinných domů). Výše poplatku má omezenou horní hranici, která je ze zákona maximálně 599 Kč včetně DPH za spotřebovanou megawatthodinu.

Ceny elektřiny se skládají z regulované a neregulované složky. Záporné ceny na denním trhu s elektřinou vznikají jako důsledek převahy nabídky nad poptávkou v jednotlivých hodinách dne. Zdánlivě disproporční vztah mezi obdobími záporných cen a nárokem na podporu OZE vede k diskusím, zda tuto situaci nezměnit.

Historicky jsou hlavními nástroji provozní podpory výroby elektřiny z OZE v České republice výkupní cena a zelený bonus. Kromě toho lze zmínit také investiční formy podpory, které představují typicky výplatu jednorázového příspěvku. Investiční podpora je k dispozici prostřednictvím Modernizačního fondu a jím nabízených dotačních výzev. Modernizační fond je zdrojem financování rovněž pro dotační program Nová zelená úsporám, který nabízí podporu mimo jiné pro fotovoltaické systémy pro domácnosti.

Výkupní cena (feed-in tariff) představuje netržní formu podpory, hojně využívanou také v zahraničí. V České republice je výkupní cena stanovena cenovým rozhodnutím ERÚ a vyplácena za každou dodanou MWh elektřiny z obnovitelných zdrojů do sítě. Elektřina je tak odebírána bez ohledu na aktuální tržní cenu. Nárok na výkupní cenu je výrobcům typicky zákonem garantován po dobu dvaceti let od data uvedení výrobny do provozu. Ve srovnání se zeleným bonusem je výkupní cena meziročně stabilnější.

Oproti tomu zelený bonus funguje jako příplatek k tržní ceně elektrické energie. Jedná se tedy o doplněk tržní ceny, který představuje pevně stanovenou hodnotu ve výši rozdílu mezi cenou podle tarifu výkupních cen a tržní cenou. Zatímco tržní cenu hradí výrobcem zvolený obchodník s elektřinou, s nímž má výrobce uzavřenou smlouvu o výkupu elektřiny, zelený bonus vyplácí operátor trhu (dále jen „OTE“) odděleně. Na podporu poskytovanou v režimu zeleného bonusu nemají záporné ceny elektřiny vliv. Rozhodující je množství vyrobené elektřiny, ne množství dodané do sítě během hodin se zápornou cenou.

Podle § 11 odst. 4 ZPOZE platí, že výrobce využívající podporu elektřiny formou výkupní ceny je povinen v případě dosažení záporné hodinové ceny zápornou hodinovou cenu uhradit povinně vykupujícímu, a to za množství elektřiny dodané v dané hodině. Záporná cena se tedy odečítá od výkupní ceny. Teoreticky může nastat situace, kdy záporná cena v dané hodině bude vyšší než výkupní cena. V takovém případě výrobce ještě za dodanou elektřinu povinně vykupujícímu uhradí cenový rozdíl.

Podpora elektřiny vyrobené v době záporné hodinové ceny elektřiny tím měla být vyloučena i pro OZE uvedené do provozu před 1. 1. 2016, tj. pro všechny typy podporovaných výroben, bez ohledu na technologii či datum jejich uvedení do provozu. Dalším problematickým aspektem tohoto pozměňovacího návrhu byla skutečnost, že ztráta podpory by hrozila i v případě, kdy by si výrobce v hodinách se zápornou cenou „odložil“ vyrobenou energii například do baterie a do sítě ji dodal později. Podle pozměňovacího návrhu se totiž zastavení provozní podpory vztahovalo k vyrobené elektřině, nikoliv specificky k elektřině dodané do elektrizační soustavy. Pozměňovací návrh by ve svých důsledcích vedl i k tomu, že záporné ceny by měly za následek ztrátu zeleného bonusu, ačkoliv výrobce uzavřel na výkup této elektřiny smlouvu s jím zvoleným obchodníkem, a to za fixní cenu. V tomto režimu elektřina za normálních okolností vůbec nevstupuje na denní trh, a nemůže proto ani být příčinou záporných cen.

Odnětí podpory pro časová období, kdy jsou ceny záporné, ostatně není zcela výjimečným opatřením. Například německá právní úprava právě takový postup umožňuje. Současně však zavádí mechanismus kompenzující výpadky podpory pro výrobce, protože ctí garance poskytování podpory ve stejné výši po celou dobu životnosti projektu.

S účinností od 1. 1. 2021 byl novelizován německý zákon o obnovitelných zdrojích energie - Erneuerbare-Energien-Gesetz (dále jen „EEG“). Pravidla podpory výroby elektřiny z OZE v obdobích, kdy jsou ceny na spotovém trhu záporné, stanoví § 51 a 51a EEG. Podle § 51 EEG se v těchto případech snižuje stanovená výše podpory na nulu. Toto pravidlo se týká nových zařízení s instalovaným výkonem přesahujícím 100 kW, uvedených do provozu po zákonem určeném datu.

Důležitou součástí německé právní úpravy je však přítomnost mechanismu, který slouží ke kompenzaci výpadků podpory. Ustanovení § 51a EEG totiž stanoví pravidla pro prodloužení podpůrného období. V případě FVE se počet těchto čtvrthodinových období násobí koeficientem 0,5. Výsledkem je takzvaný počet „čtvrthodin plného zatížení“. V závislosti na tom, kolik čtvrthodin plného zatížení se v průběhu let nasbírá, se posouvá konec podpůrného období.

Nová úprava německého zákona má vytvořit pobídky k tomu, aby se elektřina v době záporných cen nedodávala do sítě, ale buď se spotřebovala přímo na místě, nebo uložila do baterií. Tím má opatření přispět ke zlepšení stability elektrické sítě a zabránění jejímu přetížení.

Nicméně rostoucí počet hodin s přebytkem výroby ukazuje, že bez dalšího rozvoje flexibility, akumulace nebo chytrého řízení poptávky bude tlak na omezení státní podpory dále sílit. Dosud zastávaný narativ, v němž mají být OZE trestány jako jediný viník záporných cen odejmutím podpory, nicméně nemůže dlouhodobě obstát.

Výše provozní podpory pro POZE (mil. Kč)

Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE) je největší česká asociace sdružující profesní asociace jednotlivých obnovitelných zdrojů energie včetně průmyslových výrobců technologií a vědeckých institucí. Podporuje využívání obnovitelných zdrojů energie, trvalé zvyšování jejich podílu na spotřebě energie v Česku a jejich udržitelný rozvoj. Sjednocuje a obhajuje zájmy členů.

tags: #výše #podpory #obnovitelné #zdroje #energie

Oblíbené příspěvky:

• Přírodní tapety pro útulný domov
• Definice centralizované emise
• Zákon o ochraně ovzduší a podnikání
• Hlášení emisí – vzorový příklad
• Inovace v recyklaci ve Švédsku