S růstem počtu obyvatel na naší planetě ustupují původní biotopy zemědělské půdě a městské zástavbě a krajina přichází o svou pestrost. Dochází ke znečišťování půdy a vody chemickými látkami. Každý z nás se však může pokusit přispět svým dílem k ochraně a zvýšení biodiverzity ve svém okolí.
Britští vědci se již dlouhodobě zabývají studiemi, jak zvýšit biologickou diverzitu a nedávno přišli se zajímavým objevem. Lidská obydlí, která byla dlouhodobě považována za nepřítele biodiverzity, mohou jejímu zachování naopak významně pomoci. Díky studii, kterou vedla britská zooložka Jennifer Owen, víme, že obyčejné zahrady jsou velmi druhově bohaté. Výzkum Jennifer Owen spočíval v naprosto jednoduchém pozorování živočišných druhů v její docela běžné Leicesterské zahradě o ploše 741 m2. Za 30 let zaznamenala 2 673 druhů a její zahrada se ukázala být hostitelem v průměru 9 % známých britských živočišných druhů, přestože plocha zahrady je pouhých 0,00000032 % rozlohy Británie.
Tento výzkum byl dále podpořen dalšími studiemi, které dokonce objevily, že Owen ve svých záznamech vynechala mnoho druhů hmyzu, především různé druhy much. Ukázalo se tedy, že jediná zahrada může v malém území udržet i výjimečnou biologickou rozmanitost.
Jak můžeme i my, na vlastní zahrádce, biodiverzitě pomoci? Pestrá zahrada rovná se prosperující zahrada - je-li vše v rovnováze, vzniká fungující ekosystém, který se dokáže o sebe sám postarat a minimalizovány jsou mimo jiné i problémy se škůdci.
Trávník je neoddělitelnou součástí každé zahrady. Ekologické trávníky se skládají ze směsi nízkých travních odrůd a často je jejich součástí i plazivý jetel pro svou schopnost zadržovat vláhu. Objevují se také bylinné trávníky, které obsahují rozmanité druhy vytrvalých, velmi často i léčivých bylin (např. řepík lékařský, třezalka tečkovaná nebo máta dlouholistá). Tyto dvouděložné rostliny zvyšují odolnost trávníku vůči suchu, ale i sešlapu, zjednodušují práci na zahradě, protože vyžadují seč podstatně méně často než „golfový trávníček“.
Čtěte také: Koš pro domácnost i kancelář
Trendem posledních let jsou i okrasné louky. Výhoda takových luk (trávníků) spočívá v jejich malé náročnosti na údržbu. Seč je obvykle prováděna pouze dvakrát za rok a nepotřebují hnojit.
Vnést pestrost do užitkové zahrady lze také výsadbou různých druhů zeleniny vedle sebe. Druhová pestrost zamezuje rychlému vyčerpávání půdy. Různé druhy zeleniny potřebují různé množství a druhy živin, liší se také délka jejich kořenů a délka růstu rostliny. Na kraji zeleninového záhonu je možno vysadit i okrasné květiny. Nejen, že dobře vypadají, ale mnohé z nich přirozeně odpuzují nechtěné živočichy, a to bez chemie: lichořeřišnice odpuzuje mšice, křen nevoní mandelince bramborové, kopr působí proti běláskovi zelnému.
Pestré pásy medonosných druhů květin je možno vysadit i do ovocných zahrad. Nalákáte opylovače a podpoříte stromy v tvorbě plodů.
Můžete si také založit hadník! Hadník neboli líhniště pro hady, slepýše a ještěrky, je něco velmi podobného věčnému kompostu. Nejlepší způsob založení hadníku je za pomoci čtyř sekcí drátěného plotu - to je pletivo upevněné do rámu 1 × 2 metry. Tyto sekce se sestaví do čtverce a v rozích se spojí drátem. Vznikne prostor o rozměrech zhruba 2 × 2 × 1 m, tedy 4 m3. Pokud nemáme pletivo, stačí plaňky. Pozor - boky hadníku nesmí být z plných prken. Musí být z tyček s mezerami minimálně 3 cm!
Na dno naklademe první vrstvu větviček, klacíků ba dokonce i velkých větví a překryjeme papírem (noviny, lepenka apod.). Na to dáme další vrstvu klacíků a zase papír. Teď už si můžeme dovolit i další lahůdky: plesnivé seno, listí ze stromů majících strupovitost, piliny a hobliny, ořezané výhonky růží, plevele, které si netroufneme dát do kompostu, a dokonce i textil, ale to jenom přírodní (čistá bavlna, čistá vlna, len, konopí). A zase větvičky a zase papír až do úplného vyčerpání zásob. Pak nejméně rok neděláme nic, ale taky nic neočekáváme.
Čtěte také: Doporučená výška umyvadla a WC v koupelně
Po roce můžeme prozkoumat několik prvních vrstev. Pokud odhalíme velké množství mnohonožek, stonožek, svinek a stínek, tak to je na dobré cestě. Možná, že zde již najdete slepýše nebo ještěrku. Za další rok, půjde-li všechno dobře, se zde setkáte s vajíčky užovky obojkové nebo hladké. Ten samý rok se rozloučíte s hraboši a hryzci, kteří ač neradi opustí vaši pohostinnou zahradu a postěhují se ke vzdálenému sousedovi (zn. nemá hadník) nebo skončí v hadím žaludku.
V Zoo Ostrava je dnes rozmístěno více než 250 budek, z nichž je každý rok vyvedeno více než 1 000 mláďat. Vnitřní rozměry klasického sýkorníku: dno 12x12 cm, výška 20 cm, otvor kulatý 32 mm, čtvercový 30x30 mm. Vhodným materiálem jsou prkna o tloušťce 25 mm. Samozřejmostí je přesah stříšky na každé straně, zejména pak nad vletovým otvorem. Vždy je lepší zabezpečit vchod před predátory a opatřit svrchní stranu stříšky vodovzdorným materiálem, např.
Zimní přikrmování je velmi důležitý způsob, jak každý z nás může podpořit volně žijící ptáky ve svém okolí. Nejvhodnější jsou slunečnicová semena, dále např. oves, proso, pšenice, kukuřice, ořechy, pro některé druhy ptáků lze vyvěsit tukové směsi např. v podobě lojových koulí či nabídnout jablka, případně pro dravce kousky syrového masa.
Naprosto nevhodné jsou však zbytky z kuchyně, potraviny slané, kořeněné, uzené, spálené, zkažené či plesnivé. Důležité je poskytovat ptákům krmení pravidelně, aby se mohli na krmítko spolehnout jako na jistý zdroj potravy pro doplnění energie, kterou ztrácejí během mrazivých nocí.
Ptačí budky dnes nahrazují přirozené stromové dutiny, kterých není v lesích kvůli dnešnímu lesnickému hospodaření nikdy dost. Nejčastěji je ptáky využíván typ budky "sýkorník", který bývá osídlován nejen sýkorami koňadrami a modřinkami (v jehličnatých lesích i uhelníčky a parukářkami), ale taky brhlíky lesními, rehky zahradními, lejsky bělokrkými, vrabci polními a méně často i jinými druhy. Usazují se v nich ale také savci, např. plši a myšice.
Čtěte také: Ekológie a systémy bezobratlých
Hmyzí hotel je jednoduché zařízení, kterým lze přilákat naše nepostradatelné opylovače - samotářský blanokřídlý hmyz. Jedná se o spoustu druhů vosiček a včelek, které jsou na rozdíl od pospolitě žijících včel, vos a čmeláků samotářské. Podstatou hmyzího hotelu je, že tyto včelky a vosičky kladou vajíčka do předem připravených dutinek o průměru 4-8 mm.
Samozřejmě lze využít nejrůznějších dutých materiálů o výše uvedeném průměru, je však třeba pamatovat na to, aby byly z vnitřní strany uzavřeny. Nejpohodlnější je navrtat otvory o průměru 4-8 mm do dřevěného špalku (ideálně z tvrdého dřeva, aby se předešlo predaci hmyzu strakapoudy).
tags: #výskyt #bezobratlých #živočichů #v #ekosystému #zahrada