Výskyt Anatasu v Přírodě

Anatas (Haüy, 1799), s chemickým vzorcem TiO2 (oxid titaničitý), je čtverečný minerál. Je to jedna ze tří v přírodě se vyskytujících modifikací oxidu titaničitého. Další dvě jsou rutil a brookit. Název pochází z řeckého ánátasis - protažení, neboť jeho krystaly jsou více protažené, než tomu bývá u jiných čtverečných nerostů.

Vznik a Výskyt

Anatas je druhotný minerál vznikající přeměnou minerálů s obsahem titanu - v magmatických (granity, pegmatity, syenity, diority) a silně metamorfovaných horninách (ruly, svory). Typický je pro alpské žíly v horninách s vyšším obsahem Ti (ruly, svory, fylity), kde tvoří krystaly v dutinách.

Anatas může vznikat také chemickými pochody probíhajícími při zpevňování usazených hornin. Takové krystaly anatasu jsou ovšem pranepatrné, pouhým okem nejsou vidět a nejsou vidět dokonce ani při silném zvětšení lupou.

Vlastnosti Anatasu

Anatas je oxid titaničitý stejně jako další dva minerály, a to rutil a brookit. Všechny tři minerály - rutil, anatas a brookit - jsou chemicky naprosto totožné. Liší se tím, jak jsou atomy titanu a kyslíku v jejich krystalové struktuře uspořádány. Říkáme, že souměrnost krystalů anatasu a rutilu je tetragonální (jejich struktura se ovšem liší), souměrnost krystalů brookitu je rombická.

• Krystaly: ve tvaru ostrých dipyramid, vzácně sloupečkovité nebo tabulkovité. Pseudomorfózy. Dipyramidální krystaly.
• Barva: (tmavo)modrá, žlutá, červená, hnědá až černá, vzácně téměř bezbarvý. Hnědý, černý, modrý, žlutý.
• Lesk: diamantový. démantově nebo kovově lesklý.
• Vryp: bezbarvý nebo světle žlutý.
• Tvrdost: T = 5,5-6,0. t=5.5 až 6
• Hustota: h = 3,8-4,0. h=3.8 až 3.9.
• Chemické vlastnosti: Složení: Ti 59,94 %, O 40,06 %, příměsi Fe, Sn.

Anatas je černý, šedý, šedomodrý, modrý, zelený, hnědý až hnědočervený, silně polokovově až diamantově lesklý, v jednom směru dokonale štěpný, ve druhém dobře štěpný. Je průsvitný až neprůhledný.

Čtěte také: Přírodní zdroje soli

Naleziště v České Republice

V České republice se snad nejhezčí ukázky tmavě modrých dipyramidálních krystalů anatasu vyskytly ve výkopech na Pradědu. Krystaly z tohoto naleziště jsou narostlé na puklinách rul a dosahují velikosti až 5 mm.

Černé a černošedé dipyramidální krystaly anatasu velikosti do 3 mm lze nalézt při roztloukání rulových bloků v pravé okrajové části lomu před Vrbovým mlýnem v údolí Vrchlice, jižně od Kutné Hory.

Další lokality v ČR:

• Vlastějovice: Šedočerný anatas se vyskytl v asociaci s titanitem. V šedozeleném zrnitém titanitu, který vytvářel v pegmatitu zrna velikosti až 10 mm, byl anatas vrostlý ve formě izometrických nebo protažených zrn o velikosti až 1 mm. V roce 2011 byl nově anatas objeven v dutinách granit-pegmatotivého komplexu na rozhraní skarnu a ortoruly na 5. lomové etáži lomu Holý vrch. Tvořil jednotlivé, dipyramidální, dokonale omezené krystaly o velikosti do 1 mm narůstajících na ortoklas nebo křemen. Měl černou barvu, povrch krystalků byl často stupňovitý a vysoce lesklý.
• Vernířovice: babingtonit, prehnit, křišťál, adulár, anatas
• Praděd: anatas

Světová Naleziště

Z velmi četných zahraničních výskytů lze uvést například až 4 cm velké hnědé krystaly z lokality Alpa Lercheltini v Binnatalu ve Švýcarsku a z mnoha dalších lokalit v Alpách. Poprvé byl odborně popsán ze St. Christophe-en-Oisans u Bourg d´Oisans v kraji Isère ve Francii.

Známé jsou také ukázky anatasu z oblasti Hardangervidda v Hordalandu a z oblasti Valdres v Opplandu v Norsku; obvykle do 1 cm velké (výjimečně až 4,5cm) sytě modré.

Významné Minerály na Území Olomouckého Kraje

Geologický vývoj území Olomouckého kraje byl komplikovaný, jedním z jeho výsledků byl vznik poměrně velkého počtu druhů minerálů. Některé z mineralogických lokalit severní Moravy a Slezska jsou významné nejen v Evropě, ale také v celosvětovém měřítku.

Čtěte také: Výskyt rtuti v přírodě

Minerály se v přírodě vyskytují v určitých společenstvech (tzv. paragenezích), které mají podobné podmínky svého vzniku - v Olomouckém kraji patří k nejdůležitějším tyto druhy mineralizací:

• minerály žil alpského typu
• diferencovaných pegmatitů
• kontaktně i regionálně metamorfovaných hornin

Minerály žil alpského typu vznikly na puklinách různých hornin, nejbohatší výskyty jsou na puklinách hlubinných bazických vyvřelých hornin (typu dioritu a gabra). Při horotvorných procesech dochází k výstupu termálních roztoků z hloubek a v místech kde panuje vyhovující horský tlak a jsou vhodné termální poměry hornin, dochází k vyluhování vápníku, hořčíku, železa a řady dalších kovů. Tvoří se různé sloučeniny, které vzájemně reagují a na puklinách krystalují nádherné drúzy krystalů řady vzácných minerálů.

Čtěte také: Recyklace kyseliny tereftalové

tags: #vyskyt #anatasu #v #prirode

Oblíbené příspěvky:

• Složení gelů do záchodu a životní prostředí
• Znečištění oceánů odpadem
• Jaderné elektrárny a emise CO2
• Jak začít s focením přírody
• Odmítnutí recyklace v tradici