Emise CO2 z jaderných elektráren a jejich srovnání s jinými zdroji

Evropská komise vzala na milost jadernou energetiku. Nahlíženo emisemi hlavního skleníkového plynu, oxidu uhličitého, jsou však jaderné elektrárny nejčistším ze všech energetických zdrojů. Data ze studií ukazují, že energie z jádra za sebou zanechává menší uhlíkovou stopu než energie ze slunce nebo větru. Francie, která vyrábí 70 procent elektřiny z jádra, se může pochlubit nízkoemisní energetikou už nyní. Díky svým jaderným elektrárnám vykazuje v Evropě nejnižší emise oxidu uhličitého na jednotku elektřiny.

Studie publikovaná na webu EDF Energy a bulletinu Americké chemické společnosti, která se zabývala uhlíkovou stopou jaderné elektrárny Hinkley Point C na jihozápadě Anglie, upozorňuje na to. Studie se zaměřila na emise oxidu uhličitého, kterými elektrárna zatíží planetu. Ukázalo se, že kilowatthodina elektřiny vyrobená v jaderné elektrárně za sebou zanechá 5,49 gramu CO₂ na kilowatthodinu. Pro srovnání, z dat Mezivládního panelu pro změnu klimatu vychází průměrná hodnota tohoto ukazatele pro větrné elektrárny na 12 gramů. Závěry studie jsou v souladu se závěry analýzy, kterou nedávno vydala Evropská hospodářská komise OSN (United Nations Economic Commission for Europe, UNECE).

Analýza zjistila, že výroba elektřiny v těchto jaderných blocích produkuje průměrně 3,7 g ekvivalentu CO2 na kWh. Na předcházející fáze životního cyklu připadá 57 % těchto emisí, zatímco „provozní“ fáze představuje 28 %. Stavební práce zastupují 16 %, přičemž nejvíce se na nich podílí cement (6 %), nelegovaná ocel (3 %) a armovací ocel (2 %). Vyřazování z provozu představuje pouze 3% okrajový podíl ekvivalentu CO2.

Je třeba uvést, že průměrný emisní faktor elektřiny v České republice je asi 0,43 tCO2/MWh. Znamená to, že v průměru se při výrobě 1 megawatthodiny elektřiny v ČR se uvolní 0,43 tuny CO2, aneb 430 kg CO2. Emisní faktor je po přepočtu 430 g CO2/kWh, či 0,43 kg/kWh, při výrobě 1 kWh elektřiny se uvolní 430 gramů oxidu uhličitého. Emisní faktor je vážený průměr ze všech elektráren, kdy se uvažuje procentuální podíl jednotlivých zdrojů, tedy třeba uhelní elektrárny, jaderné, vodní.

Abychom získali reálná měrná čísla z výroby elektřiny, je třeba uvažovat celkové emise všech skleníkových plynů během celé životnosti elektrárny. Musí se započítat např. stavbu/výrobu zařízení, jeho likvidace a případná doprava paliva. Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) sjednotil hodnoty ekvivalentu oxidu uhličitého (CO2 ekv.) na jednotku energie u nejrozšířenějších typů elektráren. Kromě CO2 se uvažuje i vliv dalších skleníkových plynů, hlavně metanu. Provedl k tomu analýzu stovek jednotlivých vědeckých prací hodnotících jednotlivé zdroje energie. Zdaleka nejhorším producentem emisí je uhelná elektrárna, následuje elektrárna na zemní plyn. Nízkouhlíkové zdroje jsou solární, větrné a jaderné elektrárny.

Čtěte také: Vše o emisních normách

Emise ekvivalentu oxidu uhličitého na výrobu 1 kWh:

*počítáno pro osvit zhruba 1 700 kWh/m2, což odpovídá hodnotám v jižní Evropě.

Výrobní kapacita jaderných elektráren by se do roku 2050 měla zdvojnásobit. Vyplývá to z červnového reportu Mezinárodní agentury pro energetiku (IEA). Jaderné elektrárny se v současnosti nacházejí ve 32 zemích na světě, mají celkovou výrobní kapacitu okolo 413 GW, díky nim se globálně ušetří asi 1,5 gigatun emisí CO2 a 180 miliard kubických metrů zemního plynu ročně. Přesto se jejich rozvoj v posledních letech v řadě zemí zpomalil. Nejvyspělejší země sice mají stále asi 70% podíl na celkové výrobní kapacitě, z pohledu nových investic je ale situace odlišná. IEA ale také připomíná, že se situace v posledních měsících začala měnit, zejména v souvislosti se zajištěním bezpečnosti energetických dodávek v důsledku války na Ukrajině. Nové reaktory plánují státy jako Velká Británie, Francie nebo Polsko. Podobný vývoj ostatně nastal v oblasti jaderné energetiky v 70. Jaderné zdroje také mohou hrát zásadní roli ve snižování emisí CO2, upozorňuje report. Při výrobě elektřiny z jádra nedochází ke vzniku emisí oxidu uhličitého, protože technologie není založená na spalování. Pokud by se do roku 2050 kapacita jaderných zdrojů zdvojnásobila, bylo by možné dosáhnout uhlíkové neutrality s nižšími náklady, než kdyby se dekarbonizace opírala jen čistě o obnovitelné zdroje. V závěrečných doporučeních proto IEA navrhuje prodloužit životnost stávajících jaderných elektráren, zajistit udržitelné finanční schéma pro výstavbu nových jaderných zdrojů, podpořit rozvoj malých modulárních reaktorů nebo věnovat víc pozornosti novým řešením pro úložiště jaderného odpadu.

Jesse Ausubel z newyorské Rockefellerovy univerzity srovnával nároky na plochu u atomové elektrárny o výkonu tisíce megawattů (zhruba poloviční výkon Temelína) se stejně výkonným solárním parkem. Výsledky své práce shrnuje v magazínu New Scientist.

Politika a emoce mohou převážit nad technologií a vědou.

Čtěte také: Více o pamětních emisích

Čtěte také: CIM Ministerstvo Emise: Vysvětlení

tags: #emise #co2 #z #jaderné #elektrárny

Oblíbené příspěvky:

• Srovnání paliv
• Společenské aktivity Plzeňský kraj 2016
• Vše o recyklaci autoskel Litvínov
• Jak recyklovat Tassimo kapsle?
• Recenze čističe odpadu Ridgid