Období menopauzy si většina žen i veřejnosti spojuje s potížemi, které ji doprovázejí. Není tedy divu, že se jí ženy obávají. Zmínky o ní se také většinou omezují na výčet rizik a nemocí, které ji mohou doprovázet nebo následovat. Přesto se však najdou autoři, kteří přicházejí s novými a pozitivními pohledy na ni. Zmiňme například známou lékařku Christiane Northrupovou, která v knize Moudrost menopauzy (2012) připomíná, že změnou pohledu a novými postoji, k nimž nás toto období třeba i nepříjemně donutí, můžeme dosáhnout výhledu na dlouhá a zdravá léta, která jsou před námi.
Negativní projevy menopauzy totiž nejsou zcela přirozenou, a tedy nezbytnou součástí tohoto procesu. Ještě 19. století neregistrovalo v lékařských análech u žen přelomového věku žádné zásadní potíže. Tyto přišly až s polovinou století minulého. To by nás mělo vést k myšlence, že nepříjemné doprovodné jevy jako jsou návaly, mdloby, deprese, výkyvy nálad, nespavost apod. nejsou pouze záležitostí poklesu pohlavních hormonů, k nimž u žen docházelo vždy, ale souvisí s jevy moderního věku, které vyvolaly přidružené epidemie potíží se štítnou žlázou, chronického únavového syndromu, fibromyalgie a také dalších autoimunitních a zánětlivých chronických chorob.
Počátek padesátých let minulého století je dobou masivního rozšiřování pesticidů jako je DDT, které se používaly nejen na poli, ale také ve městech i v domácnostech. Ostatně stejnou firmou vyráběný herbicid Roundup, u kterého již byly prokázány rakovinotvorné účinky, se podobně bezstarostně používá v současné době. Toxicita prostředí započatá průmyslovou revolucí nabrala vysokých obrátek. Lidé začali být vystavování masivní radiaci nekontrolovaným užíváním rentgenů, například v obuvnictví. Těžké kovy jako je rtuť byly běžnou součástí léků a také výztuží klobouků. Důsledky, kterými byly nepříjemné symptomy a bolestivé stavy v období 40.-50. let věku, se v současné době přelily i do vážných potíží s rozvojem Alzheimerovy, Parkinsonovy choroby, neurologických poruch a dalších, lidstvo sužujících jevů.
Naprosto zásadní pro snížení výskytu těchto jevů je poskytnutí prostoru pro uvolňování nejen běžných zplodin látkové přeměny, ale také hluboce uložených toxinů. Především je to důraz na každodenní konzumaci ovoce a zeleniny, která obsahem fytochemikálií, antioxidantů, nutrientů, vlákniny, vody a také zdravými přírodními cukry umožňuje tělu dobře a zdravě pracovat. Jejich zvýšená konzumace až k osmi porcím denně může přinést řešení pro emocionální výkyvy a rozlady, kterými ženy v tomto období často trpí. Výzkum dává do souvislosti pocity štěstí s množstvím porcí denně zkonzumovaného ovoce a zeleniny. Je to také ovoce a zelenina, které v součinnosti mají ochrannou funkci před nádorovými a srdečně-cévními onemocněními, jež jsou v souvislosti s obdobím menopauzy zmiňovány.
Zabývat se detailně svými stravovacími návyky je vkladem nejen pro přechodné menopauzální potíže, ale také garancí zdravého života ve vyšším věku. Vyrovnaná strava středomořského typu pomůže omezit tendenci organismu přibírat na váze, ale také snížit výskyt civilizačních chorob a stabilizovat emocionální systém. Ovoce, zelenina, vláknina, olivový olej, ořechy, semena, luštěniny, celozrnné obilniny, zakysané mléčné výrobky, ryby a méně tučná masa jsou základnou, na které jídelníček postavíme. Strava s nižším podílem tuku podporuje detoxikační procesy a umožňuje organismu využívat přírodních zdrojů cukrů užívaných jako palivo i výživu pro vnitřní orgány, endokrinní soustavu a mozek. Ve vyšším věku také můžeme omezit živočišné bílkoviny a vyhledávat rovněž jejich rostlinné zdroje jako jsou luštěniny, quinoa apod.
Čtěte také: Přírodní zdroje soli
Nadváha a náhlé přibírání na váze je pro ženy v období menopauzy zásadní téma. Někdy ani osvědčené výživové postupy z minulosti nestačí. V této souvislosti musíme věnovat pozornost vyššímu podílu kortizolu a adrenalinu, který v organismu vyrovnává pokles pohlavních hormonů. Na jednu stranu vyvažuje nerovnováhu, na stranu druhou však přispívá k nárůstu tukové tkáně v oblasti pasu či břicha. Tento jev je totiž podpořený další masivní tvorbou těchto hormonů, které vyvolává stres a zátěž, které jsou ženy tzv. sendvičové generace vystaveny. Klíčové pro usnadnění snížení tělesné hmotnosti jsou techniky redukce stresových hormonů, které často ani nejsou dietního charakteru. Mezi opatření dietní patří pravidelná konzumace zdravé stravy a ovocných svačin, která udržuje stabilní hladinu cukru v krvi. Tím zabráníme dalšímu přílivu adrenalinu a kortizolu, jež musí nevyrovnanou hladinu cukru vyvážit.
Hubnutí v době menopauzy tak zahrnuje relaxační činnosti, které pomohou přetížené ženě si odpočinout, uleví od stresu, a tak balancují nevyrovnaný hormonální systém. Pro někoho je to hudba, tanec, vana s éterickými oleji a svíčkami, autogenní trénink či pilates, procházky či běh v přírodě, zahradničení, sledování komedií, ale také dechová cvičení, pozorování západu slunce, hvězd, letu ptáků či práce včel, vnímání krásy a vůně květin, zdravé slunění, meditace a dalších, třeba i drobných radostí, které nic nestojí, jen vyžadují trochu nezbytné pozornosti. Náš život však tím velice obohatí.
Mezi nejzajímavější přírodní látky, které podpoří vyrovnaný hormonální systém, patří granátové jablko. Zajímavý výzkum sledoval chování a stav laboratorních zvířat, kterým byla uměle navozena menopauza a která byla zároveň živena výtažky z granátového jablka. U skupiny, která dostávala granátové jablko, totiž nedošlo vůbec k výskytu nežádoucích menopauzálních jevů jako je nárůst hmotnosti, otoky apod. a zvířata se chovala tak, jakoby žádnou menopauzou ani neprocházela. My, lidské samičky, určitě nebudeme spoléhat jen na granátová jablka, a vzpomeneme si, že když jsme se živily mnohačetnými druhy ovoce v bájné rajské zahradě Eden, vedlo se nám opravdu blaženě. Pro naši dokonalou spokojenost však můžeme granátová semínka přidávat na dochucení téměř jakéhokoli salátu, který si připravíme. Výtečně však chutná i šťáva z granátového jablka.
Mezi ty nejmocnější druhy schopné zvrátit výskyt nepříjemných potíží (pokud jsou doprovázeny adekvátními dietními opatřeními) patří lesní borůvky, jablka, avokáda, okurky, chřest, špenát (syrový), tmavé hrozny, černé fazole, sezamová pasta tahini. Zdravé potraviny doplníme o byliny či jejich výtažky v podobě doplňků stravy. Kopřiva redukuje zánět reproduktivního systému. Šalvěj potlačuje abnormální růst v oblasti děložního hrdla. Divoký čínský jam stabilizuje hladinu estrogenu a progesteronu. Rakytník podporuje vaječníky. Spirulina dodává kritické látky pro výživu endokrinního systému. Ženšen stimuluje nadledvinky. Můžete ho vyzkoušet například v kombinaci s mateří kašičkou v kúře ENERKI.
Aniž si to možná uvědomujeme, stala se chemie v nejrůznějších podobách součástí života. Kromě toho, že mnohdy zvyšuje naše pohodlí, přináší i mnoho rizik pro životní prostředí i pro lidské zdraví. Člověk uvolňuje do životního prostředí látky, které byly dlouhodobě uloženy v zemi, kde neohrožovaly jeho zdraví, např. těžké kovy, jako olovo, rtuť či kadmium. Chemici vyrobili množství látek, které se v přírodě běžně nevyskytovaly, např. DDT, PVC, PCB, freony aj. Tyto látky mají někdy velmi zajímavé vlastnosti pro speciální využití (např. hubí hmyz, odolávají vysokým teplotám atd.), ale zároveň mohou ohrozit nejen životní prostředí, ale i zdraví nebo životy lidí, ať už přímo (jsou jedovaté), nebo tím, že mají na prostředí člověkem nepředpokládaný účinek (např. vytvářejí tzv. V současnosti jsou známy miliony různých chemických látek a každý den jsou syntetizovány další a další. Abychom mohli mít z chemických látek kolem nás co největší přínos a co nejmenší škody, musíme co nejlépe znát jejich vlastnosti a měli bychom se snažit jejich využití regulovat svým rozumem a vhodnými zákony.
Čtěte také: Výskyt rtuti v přírodě
Negativní účinky chemických látek na lidské zdraví jsou velice komplexní. Pro toxické účinky chemických látek je typické, že jejich projev závisí na dávce toxické látky. Pro akutní toxicitu platí, že účinky přicházejí i po jednorázovém působení (např. otrava houbami, oxidem uhelnatým atd.). Chronická toxicita se mnohdy projevuje při dlouhodobém působení (např. týdny, měsíce či roky) i velmi malých dávek chemické látky, které se mohou hromadit v těle (např. otravy olovem a dalšími těžkými kovy, působení dioxinů, polychlorovaných bifenylů, DDT nebo bromovaných zpomalovačů hoření aj.). U toxických účinků medicína předpokládá, že existuje bezpečná dávka dané látky, která nemá žádný nežádoucí zdravotní účinek.
Mnohé chemické látky mají také schopnost vyvolat zhoubný nádor neboli rakovinu. Proces, který ke vzniku rakoviny vede, je poměrně složitý a zatím není zcela prozkoumán. Do této skupiny je zatím zařazeno několik desítek látek, jejich skupin nebo výrobních procesů, u kterých epidemiologické studie jednoznačně prokázaly, že u člověka vystaveného jejich působení dochází ke vzniku rakoviny. Mezi karcinogenní látky patří např. aflatoxiny, arzen a jeho sloučeniny, šestimocný chrom a jeho sloučeniny, tabákový kouř a další.
Některé látky mají velmi speciální schopnost poškodit plod vyvíjející se v děloze matky. Největší nebezpečí plodu hrozí obvykle v rané fázi těhotenství, zhruba v prvních osmi týdnech, kdy bohužel většina žen o svém těhotenství ještě neví. Mezi teratogeny se řadí např. nitrosaminy, chlorované uhlovodíky, aflatoxiny, alkylrtuť. Zjednodušeně řečeno je podstatou alergie přehnaná imunitní (obranná) reakce organismu. Říkáme také, že organismus je přecitlivělý k určitým podnětům. Alergenem může být např. Podle statistik v České republice roste počet lidí, kteří trpí alergickými projevy.
Už po tisíciletí je známo, že množství a složení potravy a nápojů ovlivňuje zdraví. Velkou změnou procházejí potraviny a nápoje od doby průmyslové revoluce. Po tisíce let lidé jedli potraviny, které si až na malé výjimky (např. koření) sami vypěstovali nebo si je opatřili ve svém bezprostředním okolí. V posledních desetiletích však došlo ke zprůmyslnění zemědělství a potravinářství. Do potravin se záměrně začala přidávat celá řada chemických látek, které mají změnit vlastnosti průmyslově vyráběných potravin, např. barvu, chuť, vůni, trvanlivost atd. Těmto látkám se často lidově říká „éčka“, odborně se nazývají aditiva a rozdělují se do několika skupin (např. barviva, konzervanty). Další skupinou chemických látek v potravinách jsou zbytky zemědělských chemikálií, které průmyslové zemědělství masově používá. Může jít o látky uvolněné z průmyslových hnojiv, ale zejména se jedná o nerozložené zbytky (rezidua) pesticidů. V případě potravin živočišného původu může jít o zbytky veterinárních léčiv (např. antibiotik).
Poměrně nové je zjištění, že řada pesticidů zasahuje do chování lidských hormonů a může tak narušovat hormonální systém člověka. Vědci zjistili, že některé pesticidy (podobně jako jiné průmyslové chemikálie) mohou správnou funkci hormonů v lidském těla narušit různými způsoby. Pesticidy mohou hormony v těle napodobovat (imitovat), např. DDT nebo endosulfan mohou napodobovat účinek ženských pohlavních hormonů estrogenů. Ale také mohou funkci hormonů blokovat, jako např. vinclozolin, linuron nebo jeden z metabolitů DDT jsou schopné bránit buňkám přijímat signály androgenů - mužských pohlavních hormonů. Pesticidy ale také mohou bránit tvorbě hormonů v těle nebo jejich přirozenému rozkladu. Doposud bylo prokázáno riziko endokrinních disruptorů zejména v době vývoje plodu v těle matky a raném dětství, kdy pohlavní hormony a hormony štítné žlázy hrají klíčovou roli.
Čtěte také: Recyklace kyseliny tereftalové
Lidské hormony, ať už přirozené, nebo podávané v rámci antikoncepčního efektu, či substituční léčby, jsou vylučovány močí a prostřednictvím splaškové vody se dostávají do čistíren odpadních vod. Tam jsou hormonální látky vystaveny působení mikroorganizmů, které přispívají rozkladu mnoha škodlivých látek. Nežádoucí zvýšený výskyt estrogenních látek ve vodních zdrojích je problémem globálního měřítka a týká se tedy i České republiky. Studie zpracovávaná mezinárodním týmem na Vltavě a jejích přítocích ukázala, že voda procházející čističkami sice ztrácí jistou část estrogenního obsahu, ale i u výpustí z čističek byly detekovány poměrně vysoké hodnoty. Estrogenní látky nejsou jediným rizikem. Hormony z antikoncepčních pilulek jsou řazeny mezi endokrinní disruptory (EDC) - často přezdívané hormonální buldozery. Jsou to látky, které mohou, ale nemusí být hormony, ale v organizmu vyvolávají hormonální chaos. Obecně tyto látky mohou i při nízkých koncentracích (a hlavně při nízkých koncentracích) při dlouhodobém působení poškozovat zdraví vodních živočichů, ale i člověka.
tags: #výskyt #estrogenu #v #přírodě #zdroje