Výskyt jódu v ovzduší: Studie a souvislosti

Měřicí stanice v sedmi evropských státech včetně Česka zjistily v ovzduší nepatrné množství radioaktivního izotopu jodu 131. Množství izotopu, jehož vznik je vázán na lidskou činnost, je podle francouzského institutu pro ochranu před radiací IRSN natolik nízké, že nepředstavuje hrozbu pro lidské zdraví.

První zprávu o výskytu izotopu ohlásila v druhém lednovém týdnu stanice v severonorském Svanhovdu, která je jen několik stovek metrů od ruské hranice. Krátce poté oznámila přítomnost radioaktivní látky v ovzduší stanice v Rovaniemi ve finském Laponsku. Během dvou týdnů byly nepatrně zvýšené hodnoty jodu 131 naměřeny v Polsku, Německu, Francii, Španělsku a také v Česku.

„Jod 131 je radionuklid s krátkým poločasem rozpadu (osm dní). Zjištění tohoto radionuklidu proto spíše svědčí o nedávném úniku,“ uvedl IRSN. Institut dodal, že hodnoty naměřené ve Francii, které odpovídají i hodnotám z Česka, nepředstavují hrozbu pro lidské zdraví.

Zdroj izotopu je nejasný, některá média spekulují o ruském původu, neboť ho poprvé zachytila norská stanice u ruských hranic. Astrid Lilandovou z norského úřadu radiační ochrany pro portál The Independent Barents Observer uvedla, že nelze určit konkrétní místo, ale měření může naznačovat, že radiace přišla z východní Evropy.

Jod 131 se do ovzduší mohl dostat například po incidentu v jaderném reaktoru, poznamenal server The Independent Barents Observer. Tento izotop unikl například při haváriích v jaderných elektrárnách v Černobylu v někdejším Sovětském svazu či v japonské Fukušimě. Jod 131 se také hojně využívá v lékařství, proto ho připravuje řada zemí.

Čtěte také: Přírodní zdroje soli

„Státní úřad pro jadernou bezpečnost upozorňuje, že informace o zvýšené aktivitě jodu měřené v atmosféře v různých zemích Evropy jsou některými zdroji pochybně interpretovány a nezdůvodněně zveličovány,“ uvedla předsedkyně úřadu Dana Drábová. Podle ní není důvod k jakýmkoliv obavám o lidské zdraví. Hodnoty naměřené v Česku na konci ledna jsou podle ní velmi nízké.

Úřad se přesto zabývá snahou získat co nejvíce informací o množství vyskytující se radioaktivity v ovzduší a přispět k hledání její příčiny. Dvě pozitivně detekovaná stopová množství zjištěná Státním ústavem radiační ochrany v Praze mají podle ní spíše indikativní charakter.

„Dá se předpokládat, že nejspíš se jedná o atmosferický transport napříč Evropou. Zdroj aktivity však zatím nebyl identifikován, zcela jistě se však nenachází na území České republiky. Takové situace nastaly již i v minulosti a jako zdroj byl například identifikován únik radioaktivního jodu při výrobě radioizotopů pro lékařské účely,“ dodala.

Podle agentury AP to ve středu oznámila Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE), která o záhadné radiaci poprvé informovala minulý pátek. MAAE ve středu potvrdila, že nízké, ale neobvyklé hladiny radiace nadále hlásí Česká republika, Rakousko, Slovensko, Německo, Švédsko, Francie a Polsko.

Radioaktivní jód 131 nepochází z elektráren či pokusných reaktorů, protože ho nedoprovázejí další látky.

Čtěte také: Výskyt rtuti v přírodě

Vliv chaluh na výskyt jódu v ovzduší

Masový výskyt chaluh v pobřežních vodách má vliv na počasí, konkrétně na oblačnost a množství srážek. Britští odborníci zjistili, že chaluhy za nepříznivých podmínek vylučují do ovzduší velké množství jódu. Chaluhy ve svých stélkách skladují jód ve formě jodidů.

Ty fungují jako antioxidanty, které pomáhají chaluhám přežít za nepříznivých podmínek - například za působení intenzivního světla, při vysušení nebo při vysokých koncentracích přízemního ozonu. Jodidy reagují s toxickými látkami za vzniku oxidů a molekulárního jódu.

Kromě vzniku mraků jód ovlivňuje i srážky. A překvapivě jejich množství snižuje. Jeho zásluhou je totiž v mracích větší množství drobných kapiček, které se v atmosféře udrží snadněji než velké kapky.

Důležitost jódu během těhotenství a kojení

Jen málokterý prvek má během těhotenství a kojení takovou důležitost jako jód. Závisí na něm správný vývoj mozku dítěte, jeho inteligence i možné budoucí neduhy spojené s poruchami štítné žlázy.

„Každá nastávající matka si musí uvědomit, že během těhotenství zásobuje jódem i plod v děloze, takže je nutné jeho příjem zdvojnásobit. Při nedostatku jódu v těhotenství hrozí poruchy růstu z důsledku narušeného vývoje mozku a následné snížení inteligence až mentální retardace,“ upozornila výživová specialistka Zuzana Hlinecká z PKR Slovakia.

Čtěte také: Recyklace kyseliny tereftalové

„Nejdůležitější jsou první tři měsíce těhotenství, kdy dítě ještě nemá vyvinutou svou vlastní štítnou žlázu. V těhotenství má organismus nejenom dvojnásobné nároky na denní příjem jódu, které činí 250 mikrogramů, ale také se zvyšuje vylučování jódu ledvinami do moči, tedy jeho ztrátovost. Proto vévodí těhotné a kojící ženy společně s malými dětmi žebříčku skupin ohrožených jodovým deficitem a odborníci z České pediatrické a České endokrinologické společnosti doporučují podávat jód pravidelně všem třem zmíněným kategoriím.

„Obzvlášť nebezpečný je nedostatek jódu v graviditě, neboť postihuje zároveň dvě generace. Negativně ovlivňuje jak ženu, tak vývoj plodu a následně i dítěte,“ potvrdila endokrinoložka MUDr. Sylvie Špitálníková.

„Také malé děti patří mezi rizikové skupiny obyvatelstva ohrožené nedostatkem jódu s ohledem na složení jejich jídelníčku a omezený přísun jódu v soli. Doporučuje se, aby kojící ženy a případně i malé děti, které jsou kojeny, užívaly suplementaci jódem,“ dodala MUDr. Za příhodný doplněk stravy je v těchto případech považován Jodis koncentrát. Jód se v něm váže na vodu, která se na rozdíl od jodidových tablet v těle rychle vstřebává a působí tak i v období častého nechutenství. Díky nulové chuti a zápachu jej bez problémů spolknou i malé děti.

„Nejlepším způsobem dodávání jódu je strava. Do jídelníčku každého z nás včetně dětí by měly být zařazeny alespoň dvakrát týdně mořské produkty. Ovšem ani ty podle místa výlovu a po tepelném zpracování nemusí mít jódu dostatek. Jelikož by měl zvýšený příjem jódu trvat po celou dobu těhotenství a kojení, je doporučována jeho saturace Jodis koncentrátem, vhodným také k vaření,“ uvedla Zuzana Hlinecká.

Nedostatek jódu během těhotenství znamená pro ještě nenarozené dítě vážné ohrožení vývoje jeho mozku a centrálního nervového systému, což v dalším období života už není možné napravit. Některé zdravotní problémy způsobené jodovým deficitem matky v prenatálním stadiu se pak mohou projevit až o mnoho let později.

„I mírný nedostatek jódu v dětství, který unikne pozornosti, se skutečně může projevit až v dospělosti jako uzlová přestavba štítné žlázy a její komplikace,“ varovala MUDr. Špitálníková. S poruchou štítné žlázy je v České republice léčeno přes pět procent populace, ale mnohem větší procento o své diagnóze ani neví.

tags: #výskyt #jódu #v #ovzduší #studie

Oblíbené příspěvky:

• Polské investice do odpadového hospodářství
• Přehled typů vozidel pro svoz odpadu
• Čištění linolea: podrobný návod
• Rozdělávání ohně v přírodě
• Jídelní sada pro miminka šetrná k přírodě