Investice do odpadového hospodářství v Polsku

09.12.2025

Odpadové hospodářství se stále více stává atraktivnějším sektorem pro investory. Veřejnost často vnímá problematiku odpadu především z ekologického hlediska. Jde o tzv. defenzivní sektor se stabilními výnosy, s rostoucím významem v rámci zelené transformace a se zajímavými investičními příležitostmi.

Podle aktuálních údajů Českého statistického úřadu ČR jsme v roce 2023 vytovořili v Česku 5,4 mil. tun komunálního odpadu. Každý Čech tak v průměru vyhodí do odpadových nádob 560 kg odpadků. Za poslední dekádu se produkce odpadu zvýšila o cca 80 %. Další špatnou zprávou je, že až 45 % opadu z domácností nadále končí na neekologických skládkách.

V roce 2022 bylo celem 53 % komunálmích odpadů využíváno, přičemž z toho byla recyklace 41 % a energetické využití (ZEVO) mělo podíl okolo 12 %. V oblasti recyklace a energetického využití odpadu zaostáváme za vyspělými evropskými zeměmi. Přestože odpadové hospodářství v České republice v posledních letech prochází významnými změnami, v následujících letech a desetiletích ho čeká řada dalších výzev.

Podle Plánu odpadovévo hospodářství ČR má být sníženo množství komunálního odpadu ukládaného na skládky na max. 10 % a naopak adekvátně růst podíl energetického využití na úroveň 25 - 35 %, dle úrovně skládkování.

Evropský kontext a nové investiční příležitosti

Na úrovni Evropské unie hraje klíčovou roli European Green Deal, jehož cílem je dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050. Jedním z hlavních pilířů této strategie je přechod na cirkulární hospodářství. Odpad tak přestává být pouze environmentálním problémem a stává se ekonomickým aktivem.

Čtěte také: Ohrožené čínské investice

Tento proces ještě více urychluje nová evropská strategie Clean Industrial Deal (2025), která navazuje na základy European Green Dealu, ale jde ještě hlouběji v oblasti průmyslové transformace, dekarbonizace a posilování konkurenceschopnosti. Pro odpadový průmysl to znamená nejen zvýšený regulační tlak, ale především nové investiční příležitosti.

Clean Industrial Deal totiž zdůrazňuje cirkulární ekonomiku jako klíčový nástroj pro snižování závislosti na primárních surovinách, tvorbu nových pracovních míst a růst investic. Zavádí legislativní a investiční nástroje, které zvýhodňují energetické využití odpadu, recyklaci a infrastrukturní projekty v oblasti odpadového hospodářství.

Odpadový sektor se tak posouvá do centra průmyslové a energetické transformace Evropy. Těží z nových regulačních trendů, zároveň naplňuje ESG kritéria a dlouhodobé klimatické závazky. Z odvětví, které bylo ještě před dekádou vnímáno jako „špinavý byznys“, se dnes stává moderní infrastruktura budoucnosti s jasným investičním příběhem.

Stabilita a ziskovost odpadového hospodářství

Odpadové hospodářství představuje stabilní a defenzivní investiční příležitost s dlouhodobým růstovým potenciálem. Produkce odpadu je odolná vůči hospodářským výkyvům - vzniká nepřetržitě bez ohledu na ekonomické či geopolitické okolnosti. Dlouhodobé prognózy navíc předpokládají postupný růst objemu odpadu na obyvatele, a to zejména v důsledku urbanizace, rostoucí spotřeby a přibližování se k úrovni vyspělých ekonomik.

Odvětví se zároveň vyznačuje vysokými vstupními bariérami, především kvůli potřebě rozsáhlých investic, což omezuje konkurenci a přispívá k udržení stabilní ziskovosti. Růst sektoru podporuje také příznivé legislativní a tržní prostředí, které klade důraz na zvyšování míry recyklace, energetického využití odpadu a další ekologická řešení. Díky těmto faktorům je odpadové hospodářství atraktivním sektorem se stabilními a předvídatelnými příjmy.

Čtěte také: Obnovitelné zdroje v Německu: Investiční přehled

Pozn.: Defenzivní sektor - zahrnuje odvětví hospodářství, která poskytují základní zboží a služby nezbytné pro každodenní život. Poptávka po těchto produktech a službách zůstává relativně stabilní bez ohledu na fázi hospodářského cyklu. Mezi tato odvětví patří především energetika, zdravotnictví, potravinářství, vodárenství a odpadové hospodářství.

Srovnání s Českou republikou a Slovenskem

Ve dnech 22. - 24. května 2024 se v polské Karpaczi konal 1. polsko-česko-slovenský kongres Odpadového hospodářství. Výměna zkušeností a informací, která proběhla během kongresu, umožnila účastníkům seznámit se s problémy nakládání s odpady v jednotlivých zemích. I přes rozdíly související s odlišnou legislativou na národních úrovní se ukázalo, že odpadové hospodářství se ve všech třech zemích potýká s podobnými problémy.

Problémy v těchto zemích jsou způsobeny především nutností implementovat legislativu EU, která neodpovídá realitě středoevropského regionu. Tyto země produkují méně separovaného odpadu na jednoho obyvatele, oproti západoevropským zemím, což má negativní dopad na schopnost dosáhnout úrovně recyklace v Polsku, České republice a na Slovensku.

Na rozdíl od západní Evropy měly naše země méně času na zavedení moderního odpadového hospodářství a nejsou schopny v tak krátké době splnit stále přísnější normy zaváděné Evropskou unií. Nejpalčivějším problémem je obtížné dosažení úrovně přípravy na opětovné použití a recyklaci komunálního odpadu. To může v blízké budoucnosti způsobit jednotlivým regionům i celým státům značné finanční problémy.

Legislativní a organizační rozdíly

Účastníci diskuse upozornili na významné problémy vyplývající z provádění právních předpisů EU. Téměř každá změna požadavků EU vede k nutnosti přizpůsobit povolení, která mají provozovatelé zařízení, novým právním požadavkům. Zatímco v České republice a na Slovensku je možné počítat s relativně rychlým několikaměsíčním postupem přizpůsobení povolení novým předpisům, v Polsku to trvá až několik let.

Čtěte také: Modernizace českých tepláren s ohledem na ekologii

Zdlouhavost řízení při vydávání správních rozhodnutí v odpadovém hospodářství, vyplývající také ze stále přísnějších polských regulí (např. velmi přísné požární předpisy, nutnost zajistit nároky v odpadovém hospodářství vypočtené podle složitých vzorců, videomonitoring, značné rozdíly ve výkladu předpisů různými úřady, zdlouhavé odvolací řízení), představují v Polsku významnou překážku rozvoje odvětví.

Účastníci bloku také diskutovali o vlastnictví a organizační struktuře systémů nakládání s komunálním odpadem ve svých zemích. Prakticky ve všech třech zemích jsou účastníky trhu sběru, svozu a zpracování odpadů subjekty s komunálním i soukromým kapitálem. Všude se také vyskytují řešení založená na tzv. in-house systému, kdy společnosti s obecním kapitálem získávají zakázku od vlastní obce.

Zástupce České asociace odpadového hospodářství ČAOH pan Petr Havelka uvedl, že jeho organizace sdružuje především soukromé subjekty, které provádějí efektivní nakládání s komunálním odpadem. Osobně by preferoval, aby všechny subjekty měly rovný přístup na trh a žádný subjekt nebyl zvýhodňován na úkor ostatních.

Zálohové systémy a jejich dopady

Nejvíce diskutovaným tématem které v České republice aktuálně nejvíce rezonuje je - zavedení zálohového systému na PET láhve a nápojové plechovky. Přítomní odborníci se shodli na jeho zbytečnosti a ekonomické nevýhodnosti, jak pro občany, tak zejména pro obce a města.

Polští kolegové dále informovali, že dělají maximum pro odložení spuštění zálohového systému v Polsku, neboť jsou si vědomi jeho negativních ekonomických dopadů. Možné zavádění zálohového systému v Polsku označili za chybu, kterou je třeba řešit. V podkladech ukázali, že pokud by byl systém v Polsku spuštěn, výrazně se zdraží služby za komunální odpady v obcích. Naopak procento recyklace komunálních plastů se prakticky nenavýší.

Odborníci ze Slovenska upozornili na fakta, že po spuštění zálohového systému na Slovensku v žádném případě neklesl počet svozů tříděných plastů, jak bylo prosazovateli slibováno. Naopak narostlo množství hůře recyklovatelných či nerecyklovatelných plastů, a tedy citelně narostly také náklady na svoz a využití plastů jako takových. Do vážných problémů se tak aktuálně na Slovensku dostávají autorizované obalové společnosti.

Energetické využití odpadů

Zástupci české delegace naopak poukázali na obtížnost řízení výhřevnosti. - Máme nedostatečnou kapacitu, pouze dvě zařízení na termické zpracování komunálního odpadu. To rozhodně nestačí. Problém existuje již nyní a ještě se prohloubí, až od roku 2027 zavedeme zákaz skládkování spalitelné frakce. Na nedostatky ITPOK v Polsku upozornila také Jolanta Jabłońska-Wojciul, tajemnice Kontrolní komise Rady RIPOK.

Závěr

Investice do odpadového hospodářství v Polsku a v celé střední Evropě představují významnou příležitost pro udržitelný rozvoj a ochranu životního prostředí. S ohledem na legislativní změny a rostoucí důraz na cirkulární ekonomiku je klíčové adaptovat se na nové výzvy a využívat moderní technologie pro efektivní nakládání s odpady.