Stav přírody v Kraji Vysočina: Informace a vývoj

Kraj Vysočina zaujímá centrální polohu v rámci České republiky.

Sousedí s krajem Jihočeským, Středočeským, Pardubickým a Jihomoravským, se kterým vytváří oblast NUTS 2 za účelem podpory regionálního rozvoje.

Je pro něj charakteristická členitost území, vyšší nadmořská výška a řídké osídlení.

Území Kraje Vysočina se sice státní hranice České republiky přímo nedotýká, jižní část kraje však zasahuje do její těsné blízkosti, a díky tomu se Vysočina společně s krajem Jihočeským a Jihomoravským zapojuje do řady aktivit v rámci přeshraniční spolupráce s Rakouskem.

Povrch území je tvořen pahorkatinami Českomoravské vrchoviny.

Čtěte také: Půdy Vysočiny: analýza

Region je atraktivní svým poměrně nízkým znečištěním ovzduší a relativně zdravými lesy, nacházejí se v něm též vodohospodářsky významné vodní plochy a zdroje vody.

Nejvýše položeným bodem je vrchol Javořice (837 m n. m.) v Javořické vrchovině na jihu okresu Jihlava, nejnižší bod se nachází v místě, kde na jihovýchodě okresu Třebíč opouští území kraje řeka Jihlava (239 m n. m.).

Na území kraje se nacházejí dvě chráněné krajinné oblasti - Žďárské vrchy a Železné hory.

Území kraje Vysočina se administrativně člení na 5 okresů, 15 správních obvodů obcí s rozšířenou působností (ORP) a 26 obvodů pověřených obecních úřadů (POÚ).

Základní samosprávnou jednotkou jsou obce, kterých je v kraji 704 (stav od 1. ledna 2005).

Čtěte také: Znečištění ovzduší Kraj Vysočina

Obec na Vysočině má v průměru 731 obyvatel, tedy nejméně ze všech krajů České republiky.

V kraji jsou nejčetněji zastoupeny obce s méně než 500 obyvateli.

K 1. lednu 2017 žilo na Vysočině téměř 509 tisíc obyvatel, což mezi kraji České republiky představuje třetí nejnižší lidnatost.

Podíl městského obyvatelstva dosáhl k 31. 12. 2016 bezmála 57 %.

V roce 2016 mírně poklesl počet narozených dětí, přibylo sňatků a ubylo rozvodů.

Čtěte také: Vysočina: Trendy v odpadovém hospodářství

Ke konci roku 2016 bylo v kraji ve statistickém registru ekonomických subjektů, v němž jsou evidována všechna vydaná identifikační čísla organizací, podchyceno 111,8 tisíc subjektů.

V rámci České republiky se tak Vysočina zařadila na předposlední místo před Karlovarský kraj, což vzhledem k počtu obyvatel svědčí o nižším stupni podnikatelské aktivity.

Ekonomická výkonnost kraje zaostává za celorepublikovým průměrem.

Jeho podíl na hrubém domácím produktu České republiky se v posledních letech pohybuje kolem 4 %.

V roce 2016 činil hrubý domácí produkt na 1 obyvatele kraje více než 373 tisíc Kč, tj.

Podíl nezaměstnaných osob na obyvatelstvu ve věku 15-64 let dosáhl koncem roku 2016 hodnoty 5,17 % a byl osmý nejnižší v celé České republice.

V kraji byl nejvyšší v okrese Třebíč (6,77 %), naopak nejnižší v okrese Pelhřimov (3,28 %).

Počet neumístěných uchazečů o práci v kraji oproti roku 2015 poklesl o 17 %.

Na jedno volné pracovní místo koncem roku 2016 připadali na Vysočině 3 uchazeči.

Tradičně významné postavení má v Kraji Vysočina zemědělství.

Pro zemědělství kraje je i nadále charakteristický velkovýrobní způsob hospodaření.

Celková plocha obilovin v roce 2016 činila téměř 132 tisíc hektarů, sklizeň dosáhla 748 tisíc tun při nárůstu průměrného hektarového výnosu na 5,68 tun.

Celková sklizeň brambor v kraji činila 258 tisíc tun a představuje více než třetinu produkce brambor v České republice.

Intenzita chovu skotu na 100 ha zemědělské půdy dosáhla v roce 2016 hodnoty 62 kusů a byla nejvyšší z krajů České republiky.

Průměrná roční dojivost jedné krávy dosáhla 8 383 litrů.

Průmyslové podniky utržily v roce 2016 za vlastní výrobky a služby téměř 152 miliard Kč, což je o 4,9 % více než vroce 2015.

Údaje se týkají 139 společností se 100 a více zaměstnanci.

Z průmyslové výroby mají v kraji význam zvláště odvětví strojírenské a kovodělné, dřevozpracující, potravinářské a energetika.

V Kraji Vysočina bylo v roce 2016 vydáno 4 556 stavebních povolení na všechny typy objektů, což oproti roku 2015 představuje nárůst o 10,5 %.

Počtem zahájených bytů (1 154) se Vysočina řadí na 11. místo mezi čtrnácti kraji České republiky.

Silniční a železniční síť Vysočiny má strategický význam z pohledu vnitrostátního i celoevropského.

Území kraje je součástí středoevropské urbanizované osy (Berlín-Praha-Vídeň/Bratislava-Budapešť).

Dálnice D1 (v síti evropských silnic označení E50 a E65) tak slouží dopravě národní i evropské.

Kraj má poměrně stabilizovanou síť základních škol a dostatečnou kapacitu škol středních.

V kraji působí jedna vysoká škola - Vysoká škola polytechnická v Jihlavě, kterou v akademickém roce 2016/2017 navštěvovalo 2,2 tis.

Zdravotnická péče je koncentrována především v 6 nemocnicích s 2,7 tis. lůžky.

Na území kraje se konají zajímavé kulturní akce, z nichž některé mají celostátní i mezinárodní charakter.

Dlouholetou tradici má Podzimní knižní veletrh pořádaný v Havlíčkově Brodě.

V Jihlavě se pravidelně koná setkání a soutěž smíšených komorních sborů - Mezinárodní festival sborového umění či Mezinárodní festival dokumentárního filmu.

Město Telč pravidelně pořádá festival Prázdniny v Telči nebo Evropské setkání folklórních souborů.

V Náměšti nad Oslavou se uskutečňují tradiční Folkové prázdniny a Náměšťská placka.

Státní zámek v Jaroměřicích nad Rokytnou hostí Mezinárodní hudební festival Petra Dvorského.

Příznivci country hudby mohou v obci Štoky každoročně navštívit festival nazvaný Trampský širák.

Ubytovací zařízení v kraji navštívilo v roce 2016 více než 520 tisíc hostů.

Kraj Vysočina nabízí dobré příležitosti pro letní i zimní pobytovou turistiku i možnost návštěvy řady cenných historických a kulturních památek.

V této oblasti se také nachází podstatná část kapacity hromadných ubytovacích zařízení.

tags: #vysocina #stav #prirody #informace

Oblíbené příspěvky:

• Czech Ecological Tax: An Overview
• Obecní odpadové hospodářství
• Práce v zemědělství Německo
• Škola v přírodě a aktivity na Gymnáziu ARCUS
• Likvidace kuchyňské desky