Množství odpadu na Vysočině: Statistiky a trendy

23.11.2025

Kraj Vysočina má přes 504 tisíc obyvatel a 704 obcí, z nichž 35 má statut města.

Za poslední desetiletí se ani v tomto kraji nedaří plnit hlavní prioritu odpadového hospodářství, a tou je snižování množství vznikajících odpadů. I zde byly obce postupem času motivovány, aby vykazovaly větší produkci bioodpadů (sekání parků apod.) a započítávaly je do komunálních odpadů.

Produkce komunálních odpadů na obyvatele zde za posledních 12 let narostla o 37,7 procent na 572,3 kg (podle dat MŽP). Pozitivní je, že se snížila produkce směsných komunálních odpadů (SKO), a to o 12 procent, na 231,5 kg na občana za rok.

Pokud využijeme čísla MŽP, pak obce a občané v tomto kraji produkují ročně celkem 288 439 kg komunálních odpadů. Pro splnění zákonných cílů třídění, které mají obce závazně stanoveny musí z uvedeného celkově vznikajícího množství, být v roce 2035 cca 201 907 tun komunálních odpadů vytříděno a připraveno pro další recyklaci. Zbývá cca 86 531 tun komunálních odpadů.

V této frakci jsou rovněž zastoupeny odpady jako popel, nespalitelné zbytky, sutě, apod. Tyto nevyužitelné, avšak pro životní prostředí rizikové odpady, je možné dle platné legislativy uložit do zabezpečeného zařízení, neboť pro ně zatím není reálné a pro životní prostředí přínosné využití. Jejich množství pro uložení však nemůže dle zákona překročit 10 %. To v případě kraje Vysočina dělá u komunálních odpadů cca 28 844 tun.

Čtěte také: Česká republika a recyklace

Zbývajících cca 57 687 tun přetříděných odpadů bude moci být energeticky využito pro výrobu energie a tepla například ve formě paliv z odpadů, jak se již nyní děje třeba na severní Moravě.

V poslední době starostové stále častěji srovnávají svá čísla o produkci komunálních odpadů své obce s čísly průměrovanými za celou ČR, která vykazuje Ministerstvo životního prostředí. Velmi často se setkáváme s dotazy, proč jsou čísla MŽP za komunální odpady tak vysoká, když zásadní většina obcí na produkci výkazovou ministerstvem (cca 590 kg/os/rok) v žádném případě nedosáhne, ani se jí nepřiblíží.

Chtějí znát jména těch obcí, kde je produkce odpadů o tolik vyšší, aby finální průměr za ČR mohl být úměrný s čísly MŽP. Dříve byla data za jednotlivá katalogová čísla a územní jednotky k dispozici na internetu a každý si tak mohl národní data ověřovat různými filtry, které si definoval. V mezičase však MŽP tato data z webu znepřístupnilo.

Evropské cíle a Kraj Vysočina

V červnu 2023 hodnotila Evropská komise jednotlivé členské státy ve vztahu k možnému splnění cílů oběhového hospodářství. Mimo jiné v hodnotící zprávě zaznělo také to, že členské státy musí významněji přidat ve svém snažení redukovat vznik zbytkových směsných komunálních odpadů. Do roku 2030 mají státy podle Akčního plánu Evropské komise pro oběhového hospodářství snížit množství vznikajícího směsného komunálního odpadu na polovinu ve srovnání s rokem 2020. V případě kraje Vysočina by to tedy znamenalo snížení produkce SKO na cca 117,5 kg na občana a rok.

Podobně jako u dalších krajů, si můžeme legislativní cíle promítnout do konkrétních čísel pro tento kraj. Podobnou analýzu si potřebují aktuálně udělat všechny obce a města, aby si stanovily cestu, jak splnit své zákonné povinnosti pro další roky.

Čtěte také: České odpady: Statistika a trendy

Energetické využití odpadů a spolupráce

V Kraji Vysočina není dostatek kapacit pro energetické využívání odpadů, které budou nezbytné pro naplňování plnění cílů cirkulární ekonomiky v návaznosti na zákon o odpadech č. 541/2020 Sb. Nyní (data z Vyhodnocení POH KV za rok 2023) se v Kraji Vysočina produkce komunálních odpadů (KO) z obcí, které nemají materiálové využití a zároveň je nepůjde od roku 2030 skládkovat, pohybuje v množství cca 110 tisíc tun/rok.

S ohledem na plnění cílů oběhového hospodářství zejména pro komunální odpady a jejich recyklaci a na zásadní omezení skládkování od r. Kraj Vysočina koncem roku 2021 uzavřel memoranda o spolupráci se společnostmi, které mají zařízení pro energetické využití odpadů (ZEVO):

SAKO Brno, a.s. (lze dodávat z Kraje Vysočina cca 60 000 t/rok)
Elektrárna Opatovice, a.s. (lze dodávat z Kraje Vysočina cca 25 000 t/rok)

V roce 2023 uzavřel memorandum s C-Energy Planá s.r.o. (lze dodávat z Kraje Vysočina cca 16 000 t/rok) a v roce 2024 zaslalo ZEVO Malešice nabídkový list bez požadavku na uzavření memoranda, že by odebíralo odpad v roce 2024 ve výši max. 5 000 t/rok a v roce 2025 max.

Navrhujeme radě kraje, aby doporučila zastupitelstvu kraje rozhodnout uzavřít memorandum, uvedené v materiálu RK-05-2025-85, př. 1, podporující další zařízení potenciálně vhodné pro energetické využití určitého množství směsných komunálních odpadů obcí Kraje Vysočina, tj. zastupitelstvu kraje rozhodnout o uzavření memoranda dle materiálu RK-05-2025-85, př. 31.

Srovnání s ostatními kraji ČR (2013)

V roce 2013 bylo v České republice vyprodukováno 23,7 mil. tun odpadu. Komunálního odpadu, tj. domovního odpadu, odpadu ze škol, úřadů či od drobných živnostníků, skončilo v popelnicích a kontejnerech 3,2 mil. tun. Z toho 2,1 mil. tun představoval tzv. běžný svoz, tedy směsný komunální odpad. Komunální odpad tvořil v loňském roce téměř 90 % odpadu obcí a 13,5 % celkového odpadu. V přepočtu na jednoho obyvatele to představuje 307 kg odpadu, což je o jeden kilogram méně, než v roce 2012. V porovnání s členskými státy Evropské unie se ČR řadí mezi státy s nejnižší produkcí komunálního odpadu na osobu.

Čtěte také: Množství vytříděného odpadu: ČR

Odděleně sbírané složky, tedy tříděný odpad, představovaly 14 % komunálního odpadu, tj. 450 tis tun. „Podíl tříděného odpadu na celkové produkci komunálního odpadu stále stoupá,“ uvedl Jiří Hrbek, ředitel odboru statistiky zemědělství, lesnictví a životního prostředí ČSÚ. „V roce 2013 bylo vytříděno 43 kg odpadu na osobu. Konkrétně se jednalo o 14 kg papíru, 11 kg skla, 10 kg plastů, 4 kg kovů a 4 kg ostatních odpadů,“ dodal.

Největší množství komunálního odpadu vyprodukovali obyvatelé Středočeského kraje, a to 372 kg na osobu. O 141 kg méně připadá na jednoho obyvatele Plzeňského kraje, kde byl zaznamenán v rámci krajského srovnání nejmenší objem komunálního odpadu na osobu (231 kg). „Co se týče třídění odpadu, nejpilnější jsou obyvatelé Kraje Vysočina s 54 kg tříděného odpadu na osobu.

Na druhém a třetím místě by se umístili obyvatelé Zlínského kraje s 52 kg a Praha s 51 kg,“ doplnila Miloslava Veselá, vedoucí oddělení statistiky životního prostředí ČSÚ. Naopak nejméně se třídí v Jihomoravském kraji (31 kg tříděného odpadu na osobu).

Více než polovina komunálních odpadů (1,8 mil. tun) byla odvezena na skládky, jedna pětina (0,6 mil. tun) skončila ve spalovnách a téměř čtvrtina byla recyklována a kompostována. Recyklováno bylo 686 tis. tun a kompostováno 96 tis. tun komunálního odpadu.

Infrastruktura pro třídění odpadu na Vysočině

Obyvatelé Kraje Vysočina mají možnost třídit své odpady aktuálně do 7 355 kontejnerů na papír, 9 977 kontejnerů na plast a 8 417 kontejnerů na sklo. Dále pak mohou třídit do 46 samostatných kontejnerů na nápojový karton a do 1 410 kontejnerů na kov. K tomu je ještě k dispozici 14 621 menších nádob na papír a 22 435 na plast, které mají lidé přímo u svých domovů.

Obce s nejnižší produkcí směsného odpadu

Malý Beranov, Okříšky a Pelhřimov byly oceněny jako obce s nejnižší produkcí směsného odpadu na Vysočině. V minulosti byly oceněny také město Jihlava a městys Okříšky jako příklady dobré praxe vzhledem k tomu, jak problematiku odpadů prezentují na webu.

Nejlepší obce v produkci směsného odpadu v roce 2021:

Obce do 1000 obyvatel:
1. Malý Beranov - 618 obyvatel - 73,0 kg/ob
2. Plandry - 197 obyvatel - 84,4 kg/ob
Obce od 1001 do 5000 obyvatel:
1. Okříšky - 2010 obyvatel - 131,0 kg/ob
2. Dobronín - 1895 obyvatel - 140,0 kg/ob
Obce nad 5000 obyvatel:
1. Pelhřimov - 15755 obyvatel - 138,7 kg/ob
2. Havlíčkův Brod - 22879 obyvatel - 144,9 kg/ob

Průměrná produkce směsného odpadu byla na Vysočině v roce 2021 183,4 kg/ob.

Trendy v třídění odpadu

Každý obyvatel České republiky loni vytřídil průměrně téměř 63 kilogramů papíru, plastů, skla a nápojových kartonů. Je to o tři kilogramy více než v roce 2017. Nejvíc třídí odpady lidé v Královéhradeckém kraji, následuje Kraj Vysočina a Středočeský kraj.

Celkem se za minulý rok nashromáždilo v barevných kontejnerech víc než 665 000 tun tříděného odpadu, meziročně zhruba o pět procent víc. Lidé vytřídili ve městech a obcích bezmála 226 000 tun papíru, přes 149 000 tun plastů, téměř 140 000 tun skla a víc než 4000 tun nápojových kartonů.

Nejvíc odpadů loni stejně jako předloni vytřídili obyvatelé Královéhradeckého kraje, na každého připadá v průměru 56,7 kilogramu odpadů. Následuje Kraj Vysočina (53,9 kg na obyvatele), třetí byl Středočeský kraj (52,3 kg/obyvatel).

Při započítání vytříděných kovů nejvyšší příčku obsadil Olomoucký kraj se 76,7 kilogramy vytříděného odpadu na obyvatele, druhý skončil Kraj Vysočina (76,2 kg/obyvatel) a třetí Královéhradecký kraj (75,1 kg/obyvatel).

V Česku mohou lidé třídit odpady také prostřednictvím sběrných dvorů a výkupen surovin. V obcích se třídí také komunální bioodpady, textil, objemný odpad, oleje, stavební odpad, elektrozařízení či baterie. Konkrétní nastavení systému pro sběr tříděných odpadů je v kompetenci každého města a obce.

Češi se obecně řadí mezi evropské premianty ve třídění odpadu, Kraj Vysočina patří v republice ke špičce. Třídění odpadů skýtá pozitiva v ekologii i ekonomice, následná recyklace šetří primární přírodní zdroje. Má to smysl, třiďte odpad.

„Sedmnáctým rokem společně podporuje Kraj Vysočina a Autorizovaná obalová společnost EKO‑KOM, a.s. oddělený sběr využitelných složek komunálních odpadů. Do domácností kraj dodal 9 050 sad tašek na třídění odpadu. „Odbor životního prostředí rozdal občanům na Velkomeziříčsku 1 200 malých a 2 000 velkých sad tašek na tříděný odpad," uvedla Zdislava Fialková z velkomeziříčského odboru životního prostředí.

„V loňském roce vytřídil každý obyvatel Kraje Vysočina dohromady 56 kilogramů papíru, plastu, nápojových kartonů, čirého a barevného skla, což je o 4,7 kilogramu více, než je průměr ČR. Včetně kovů je to 78,4 kg. „Tyto výsledky jsou velmi pozitivní a je patrné, že třídění odpadů není na Vysočině lidem lhostejné. Ve srovnání s rokem 2018 se množství vytříděných odpadů zvýšilo o 2 kg. Zlepšují se také dlouhodobé výsledky třídění. Vždyť v roce 2007 činilo množství vytříděného papíru, plastů, skla a nápojových kartonů 32,5 kilogramů na osobu za rok. Významně k tomu přispívá i nejhustší sběrná kontejnerová síť v rámci všech krajů ČR. V Kraji Vysočina sloužilo v roce 2018 lidem k třídění odpadů 26 591 barevných kontejnerů a menších nádob a v roce 2019 už to bylo 29 348.

Statistiky hovoří jasně, více jak 73 % Čechů třídí odpad, ale vědí, co se s ním následně děje? Kupříkladu průměrná česká domácnost vytřídí 54,8 kilo papíru, který vloží do jedné z 156 988 modrých nádob. Následná recyklace, v tomto případě nejčastěji opětovná výroba v papírnách, zajistí zpracování až 88 % papírových obalů. Výsledkem jsou výrobky každodenního užití, jmenovat můžeme toaletní papír, noviny, krabice.

Obdobně funguje i recyklace plastu, který lidé mohou vhodit do jedné z 206 445 žlutých nádob, kam je nutné vhazovat odpad se sníženým objemem (sešlápnutý nebo zmáčknutý). Významnou součástí tohoto procesu je i dotřídění. Dotřiďovací linky plasty roztřídí podle materiálu na PET, fólie, duté plastové obaly, polystyren a směsný plast. Nejčastěji z recyklace plastů vzniká regranulát, ze kterého se následně opět vyrábí plastové výrobky. Tříděný skleněný odpad spoří ve sklárnách energii a nahrazuje primární suroviny. Z roztavené hmoty lze vyfouknout, případně odlít, nové výrobky. Největším mýtem v oblasti odpadů je, že se vytříděný odpad sype na „jednu hromadu". Není tomu tak.

V systémech obcí a měst ČR loni lidé vytřídili více než 713 tisíc tun využitelných odpadů (z toho téměř 403 tisíc odpadů z obalů). Navzdory pandemii, která zejména zpočátku komplikovala třídění odpadu, se množství vytříděného odpadu zvýšilo meziročně zhruba o 20 tisíc tun! Meziročně došlo tedy během loňského pandemického roku k téměř 3% nárůstu.

Zjednodušeně řečeno, i při letmém pohledu do jednotlivých barevných kontejnerů bylo na první pohled zřejmé, že lidé trávili více času doma - z domova pracovali, děti měly domácí výuku, v domácnostech se více vařilo, případně si lidé donášeli či objednávali jídla z restaurací, projevil se i rozmach e-shopů.

Z hlediska hmotnosti se vytřídilo nejvíc papíru - přes 228,6 tisíce tun. Meziroční růst ale nebyl tak výrazný jako v minulých letech, a to kvůli uzavřeným sběrným dvorům a výkupnám surovin. Tentýž problém nastal i u kovů, u nichž se také stále velká část sbírá právě prostřednictvím výkupen. Kovů se vytřídilo přes 145 tisíc tun. Dále lidé do barevných kontejnerů odložili více než 173 tisíc tun plastů, přes 161 tisíc tun skla a bezmála 4,5 tisíce tun nápojových kartonů.

Podle statistik AOS EKO-KOM se u většiny komodit (kov, papír a sklo) pohybuje míra dotřídění pro materiálovou recyklaci kolem 96 %. Jen malé procento bylo využito pro výrobu alternativních paliv nebo uloženo na skládku. Tyto tříděné odpady představují více než tři čtvrtiny celkového množství tříděných odpadů ze systému obcí.

Problémovou komoditou jsou ale z hlediska účinnosti dotřídění plasty, těch bylo loni dotříděno pro materiálové využití necelých 30 %, dalších 30 % bylo dotříděno a využito pro výrobu alternativních paliv a přes 40 % plastového odpadu bylo využito energeticky v ZEVO či uloženo na skládku.

Srovnáme-li množství tříděných odpadů v jednotlivých krajích ČR, pak na tom byl loni nejlépe Kraj Vysočina. Každý obyvatel tam vytřídil v průměru 80,3 kilogramu papíru, skla, plastů, nápojových kartonů a kovů. Jen těsně za tímto lídrem skončil Olomoucký kraj (78,6 kg/obyv.) a Královehradecký kraj (77,7 kg/obyv.).

V městech a obcích ČR je díky dlouhodobému rozvoji systému sběru separovaného odpadu třídění odpadů velmi komfortní a celkově dobře dostupné. Lidé mohou třídit odpad prakticky napříč celou republikou, k dispozici mají více než 558 tisíc barevných kontejnerů na ulicích a menších nádob na tříděný odpad umístěných přímo u domů. Jedno sběrné místo slouží v průměru 112 lidem. Česká republika se tak může pochlubit jednou z nejhustších sběrných sítí pro tříděný odpad v Evropě.

Konkrétní nastavení systému pro sběr tříděných odpadů z papíru, plastů, skla, kovů a případně i dalších komodit je plně v kompetenci jednotlivých měst a obcí. Záleží tedy především na jejich možnostech a rozhodnutí. Stále častěji jsou v obcích zaváděny i tzv. vícekomoditní nádobové sběry, kdy lze sbírat například kovy s plasty do žlutých kontejnerů, dotřídí se dle komodit až na třídící lince.

V obcích se třídí také další komunální odpady jako bioodpady, textil, a i jiné složky, jako jsou třeba objemný odpad, oleje, stavební odpady, elektrozařízení, baterie atd.

Dlouhodobým cílem vyplývajícím z direktiv Evropské unie je, aby množství odpadu končícího bez využití na skládkách bylo omezeno na absolutní minimum, od roku 2030 bude povoleno skládkovat nanejvýše 10 % komunálního odpadu.

Úspěchy Kraje Vysočina v třídění odpadu

Kraj Vysočina dosahuje dlouhodobě nadprůměrných výsledků v třídění odpadu. V roce 2013 byli obyvatelé kraje nejpilnější v třídění s 54 kg tříděného odpadu na osobu. V roce 2021 se stal Kraj Vysočina lídrem v třídění odpadu s 80,3 kg vytříděného odpadu na obyvatele.